Co je Zpracování Odpadu? Přehled Moderních Technologií a Trendů v České Republice


02.04.2026

V poslední době se při zpracování odpadů upřednostňuje koncept tzv. biorafinerie, který zahrnuje biochemické a termické metody zpracování s cílem vyrábět elektrickou energii, teplo, či cenné chemické látky.

Biorafinerie: Inovativní Přístup ke Zpracování Odpadu

Koncept biorafinerie představuje inovativní směr v oblasti biotechnologického zpracování odpadů.

Výstupními produkty jsou např. odpadní biomasa na pokročilá biopaliva a bioprodukty.

První ukázkou může být technologie výroby celulózových vláken, kde je jako základ použitelná traviny, dřevní odpady, sláma, které by jinak byly spalovány.

Během tohoto zpracování dochází díky rozvaření biomasy k rozvláknění lignocelulózové matrice, celulózová vlákna se odseparují a vysuší.

Čtěte také: Odpad v České republice

Celulózová vlákna se dále využívají například jako biodegradabilní výztuž do biokompozitů, v elektronice, kosmetice nebo k výrobě membrán. Zbytek po hydrotermickém rozvaření je veden na anaerobní fermentaci a vzniklý bioplyn je spálen v kogenerační jednotce.

Druhou ukázkou může být technologie zpracování rybích odpadů s dostupným množství 71×106 t v roce 2020. Návrh předpokládá hygienickou stabilizaci rybího odpadu a jeho následné smíchaní s kejdou, což vede k fermentaci, při které vzniká bioplyn a digestát.

Bioplyn je metodou PSA vyčištěn a zušlechtěn na biometan. Zbytek po anaerobní digesci je mechanicky zpracován a vzniká pevná část (separát) a kapalná část (fugát), tj. látka bohatá na minerální prvky.

Tyto prvky jsou připraveny k použití jako koncentrované kapalné hnojivo, což nachází uplatnění v zemědělských oblastech.

Alternativou je likvidace vedlejších živočišných produktů kontejnerovými kafileriemi, nebo se „zbytky“ vhazují do moře.

Čtěte také: Co je hierarchie zpracování odpadu?

Bioplynová Stanice Přibyšice: Příklad Moderního Zpracování Bioodpadu

V roce 2008 byla spuštěna komunální bioplynová stanice nedaleko Benešova v Přibyšicích.

Nový závod pro anaerobní digesci biologických odpadů byl uveden 10. června 2011 do trvalého provozu.

Zařízení společnosti „Anaerobic Power Biogas Benešov spol. s r.o.“, organizované jako joint-venture se společností IuT Group, si vyžádalo investici přibližně 250 mil.

Použitý proces anaerobní digesce pojmenovaný autory jako ADOS proces byl vyvinut rakouskou společností Innovation und Technik GmbH.

Zařízení je vybudováno v lokalitě stávající skládky na TKO v Přibyšicích v návaznosti na třídění směsného komunálního odpadu.

Čtěte také: Informace o třídění odpadu Bruntál

Jen část biologicky rozložitelného odpadu (BRO) pro zpracování pochází ze separovaného domovního odpadu, zbytek pochází z mechanicky předtříděného směsného komunálního odpadu.

Další část BRO pochází ze středočeských komerčních a průmyslových zdrojů. Z Prahy a okolí Benešova jsou přijímány zejména gastroodpady (kuchyňský odpad z restauračních zařízení), odpady pocházející z obchodních řetězců (zelenina, ovoce, pečivo, masné a mléčné výrobky), jedlé tuky a oleje, vedlejší produkty živočišného původu kat. III (VPŽP).

Všechny organické odpady jsou zatíženy inertním obalovým materiálem nebo obsahují nevhodné příměsi ve formě plastu, skla a jiných pevných částic, které jsou v procesu mechanicky odstraněny na kladivovém mlýnu a v sedimentační nádrži.

Zařízení je schopno denně zpracovávat až 100 tun organického odpadu včetně obalového materiálu a konvertovat ho na elektrickou a tepelnou energii (až 1,0 MWh).

Ročně by tak mělo zařízením projít až 28 000 tun odpadu s výrobou až 8 GWh elektrické energie.

V této spojitosti můžeme konstatovat, že se de-facto jedná v České republice o první zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadů v anaerobní variantě (tzv.

Anaerobní digesce bioodpadu vytříděného ze směsného komunálního odpadu v termofilních podmínkách (tj. při teplotě 51°C) je v České republice zcela jedinečná a má pozitivní význam na snižování objemu organického odpadu ukládaného na tělese skládek.

Bioplynová stanice (BPS) čistě komunálního typu v Přibyšicích je od počátku roku 2019 ve vlastnictví nových zahraničních investorů se sídlem na Maltě a v Honkongu. Veškerý proces nakládání s odpady, vybudovaná filozofie a provoz bioplynové stanice byl zachován.

Noví majitelé spolu s managementem společnosti nadále úspěšně rozvíjejí to, proč byla bioplynová stanice vybudována a ještě více se zaměřují na současnou problematiku nakládání s organickými odpady veškerého typu. V rámci platné legislativy České republiky splňuje nejpřísnější technická kritéria.

Hlavní snahou managementu společnosti je nabízet své profesionální služby ve formě převzetí a efektivní využití organického odpadu jakéhokoliv původu a produkovat kvalitní organické hnojivo ve formě kapalného digestátu. Mezi nabízené služby patří i svoz kuchyňských odpadů ze stravovacích zařízení ve formě 60l soudků, které jsou výměnným způsobem přebírány.

Bioplynová stanice v Přibyšicích je vzorem moderní a sofistikované technologie v rámci využívání a přeměnu organických odpadů na čistou energii a organické hnojivo.

Oběhové Hospodářství a Budoucnost Zpracování Odpadů

V plánu odpadového hospodářství se píše, že ČR je na přechodu od odpadového hospodářství k oběhovému.

Co to znamená?

V oběhovém hospodářství jde především o to, aby odpadů vznikalo co nejméně, a když už vzniknou, tak je využívat, ne je ukládat na skládky. Tam odpad leží bez jakéhokoliv využití, jednou provždy zahrabán.

Máme 178 legálně provozovaných skládek, přičemž každá z nich je tikající bomba, hrozí znečištění horninového prostředí i podzemní vody a občas nějaká zahoří.

A co si představit pod využitím odpadu? Recyklaci?

Ano. Odpad, který není možné materiálově využít, chceme využít aspoň energeticky - v bioplynových stanicích nebo v zařízeních pro energetické využívání odpadů, lidově spalovnách.

Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového.

Podle posledních zpracovaných čísel Češi ukládali na skládky víc komunálního odpadu, než zrecyklovali. Za rok 2016 ho šlo na skládky 45 procent, jen 38 procent se materiálově využilo, zbytek se spálil.

Podle nové evropské legislativy musíme v roce 2025 dosáhnout 55 procent recyklace a o deset let později 65 procent a zároveň maximálně desetina z celkové produkce komunálních odpadů smí jít na skládky. Na to se musíme začít připravovat už dnes. V blízké budoucnosti se proto chystáme začít plošně sbírat prostřednictvím speciálních kontejnerů také odpadní oleje a tuky.

Takže sládkovat se úplně nepřestane, ale půjde tam místo dnešních 45 procent jen deset procent komunálního odpadu. Co se tam bude moci dávat?

Například popel - s obcemi se bavíme o tom, že v topné sezoně by lidem dávaly kontejnery jen na popel, který by se separovaně sbíral. Také firmy ve výrobě budou muset hledat možnosti, jak více třídit.

Průmyslové svazy si v minulosti do znění zákonů protlačily, že využívat se budou odpady, jen pokud je to technologicko-ekonomicky možné. Sem spadá například PVC, na jehož třídění a zpracování v Česku nejsou technologie a odpad by se musel vozit do zahraničí. Takže ho bude možné na skládky ukládat. Jednotlivé kategorie odpadů, u nichž je skládkování zakázáno, budou ve vyhlášce.

Často je nám předhazováno, že chceme spalovat veškerý komunální odpad, tak to ale v žádném případě není! Naše prognóza v roce 2035 počítá s energetickým využitím čtvrtiny všech odpadů - komunálního, živnostenského i průmyslového. To je zhruba dvojnásobek oproti dnešku, takže budeme potřebovat dvojnásobnou kapacitu spaloven než dnes, na 1,4 milionu tun.

Nebude to ale jen o spalovnách, předpokládali jsme nárůst kapacit bioplynových stanic - podpořili jsme jejich výstavbu z Operačního programu Životní prostředí.

Katalytická Depolymerizace: Nová Technologie pro Zpracování Odpadu

Odpad by do budoucna nemusel být zátěží pro planetu. Česká společnost LOGeco vyvinula jedinečnou technologii, která smetí zpracuje na původní suroviny, ze kterých bylo vyrobeno.

Technologie funguje na bázi katalytické depolymerizace. Jedná se o proces, kdy se odpad smíchá s chemikáliemi a katalyzátory a způsobí rozklad na původní suroviny. Vývoj stroje trval osm let, přičemž se na něm podílela desítka odborníků.

Jeho obrovskou výhodou je, že umí zpracovat i komunální odpad, který není tříděný. V praxi to vypadá tak, že technologie smetí zpracuje na jednotlivé složky.

Do stroje nesmí podle zákona přijít kafilerní a infekční odpad. Nezpracuje například železo či písek. Novinka pomůže městům i firmám. Její výroba včetně odvozu a instalace přijde od jednotek do desítek milionů korun. K dispozici jsou tři různé velikosti stroje.

Podle evropské směrnice musí Češi do roku 2025 zvýšit objem recyklovaného odpadu téměř o polovinu.

Problémy a Výzvy v Českém Odpadovém Hospodářství

Mgr. Petr Špičák: Povolit závod na zpracování odpadů může v České republice trvat až deset let. Návrh POH 2025+ je určité krok správným smérem, ale je nutné řešit i produkce jednotlivých druhů odpadů, což podtrhuje infrastrukturní deficit klíčových koncových technologií.

Obce a města si někdy stěžují, že nemají dostatek informací o směřování v odpadovém hospodářství. Komunikace nejen s obcemi a městy, ale se všemi zákazníky je pro nás klíčová.

Vidíme velkou potřebu rozvíjet infrastrukturu pro zpracování průmyslových a zdravotnických odpadů. Recovera dále realizuje výstavbu moderní technologie pro zpracování kapalných průmyslových odpadů v Brně, která zajistí bezpečné odstranění těchto odpadů především pro Jihomoravský kraj.

Vrámci ČR vidím jako zásadní problém stále malou podporu technologií směřujících k recyklaci a využívání odpadů, zejména v oblasti zpracování plastů. Velkým problémem rozvoje moderních technologií je to, že skládky jsou pořád ekonomicky nejvýhodnější technologií, přestože podle hierarchie nakládání s odpady jsou velmi nízko.

Stále velkou brzdou jsou i neúměrně dlouhé povolovací procesy, kde jsme na chvostu Evropy. Povolit závod na zpracování odpadů může v České republice trvat až deset let.

Národní Centrum Kompetence BIOCIRTECH

Národní centrum kompetence BIOCIRTECH, kterého se účastnil ÚCHP se zaměřilo na zpracování mikrobiální, rostlinné, živočišné i odpadní biomasy (včetně biomasy komunálního původu a čistírenských kalů).

Experti ze zapojených institucí si dali za cíl vyvinout nové produkty z obnovitelných zdrojů, které budou zpracované environmentálně šetrnými technologiemi a naleznou uplatnění například v potravinářství, zemědělství, zpracovatelském či energetickém průmyslu.

tags: #cna #zpracovani #odpadu #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]