Nenápadný muž v pozadí několika firem, spolupracujících s impozantním zástupem světových hvězd. Designér kytar pro Kiss nebo Panteru. Na okamžik také basista Anthrax. Sympaticky skromný Američan milující Českou republiku, jehož životním posláním je pomáhat muzikantům a plnit jejich sny.
Začínal v marketingu hudebních vydavatelství, kde získal první kontakty a zjistil, že chce pomáhat muzikantům férověji a vyváženěji. Odpověděl na inzerát kytarové firmy hledající ARM (Artist Relation Manager - v češtině pro tuto funkci „vztahů s umělci“ snad ani neexistuje adekvátní výraz) a deset let pomáhal budovat značky Washburn a Randall, pod jejichž křídly designoval kytary a zesilovače pro známá jména jako Paul Stanley (Kiss), Dimebag Darell (Pantera) nebo Scott Ian (Anthrax).
Když potom David začal pracovat na naplnění své novátorské vize, všechno do sebe krásně zapadlo. K mému překvapení bývá prý jednání s konstruktéry a inženýry kolikrát složitější než s rockovými hvězdami. David totiž nehledal velké ego, ale osobnosti hladové po vědění, které chtějí být pořád lepší - stejně jako on sám. A díky doporučení technika od Smashing Pumpkins (zase jsme u těch vztahů) našel u nás (!) Antonína Salvu, což považuje za své velké životní štěstí. Je hrdý na celý svůj český tým a v rozhovoru mnohokrát padlo, jak jsme my Češi výborní, kreativní, pracovití, doslovně „f***ing great“ a nejlepší lidi, jaké zatím potkal.
Nejprve tedy David začal s boutique firmičkou na kytarové efekty KHDK electronics, která ve světě zaznamenala mocnou odezvu a úspěchy v mnoha anketách. Efektové krabičky si vybral kvůli nejen všestranné jednoduchosti (rozměry, výroba, servis, logistika) ale i sběratelské vášni. Vnitřně ale David cítil, že to je pořád příliš standardní cesta, a tak na základě svých dlouholetých zkušeností s hudebním průmyslem přišel se svým způsobem revoluční myšlenkou: synergicky zapojit do procesu samotné umělce, ovšem nejen do obligátního testování, ale i do reklamy, distribuce a prodeje. Samozřejmě za férově adekvátní podíl na zisku oproti nízkým jednotkám procent obvyklých endorserských smluv. Na můj dotaz, na který efekt je nejvíc pyšný, David nezaváhal ani zlomek vteřiny.
Vibe pedál vznikl na přímou objednávku Brenta Hindse (Mastodon), se kterým se David seznámil na jedné divoké novoroční párty na Havaji. Brent chtěl „real vibe“, tedy se skutečnou žárovkou (jak jsme už podrobně probírali v jiném seriálu), což však přineslo nečekané komplikace. Stejné žárovičky totiž nehrály všechny stejně! S hotovými a zapojenými základními deskami se všech 420 ks muselo ručně jemně doladit podle jednoho vzorového modelu tak, aby hrály všechny stejně. Další vtipnou perličkou je využití lahvového vršku jako krytu žárovky. Vizuál navrhl grafik, který jako vítěz fanouškovského hlasování dělal plakáty pro Mastodon (zase další příklad zapojování lidí do procesu), a David komentoval, že při testování Vibe Change se od něj nemohl odtrhnout a hraním trávil dlouhý čas, natolik je pedál inspirativní. To můžu také potvrdit. A hlavně - jako správný analog se Vibe Change prostě zapojí a hned hraje dobře. Žádné zdlouhavé nastavování a hledání. Rád bych napsal, že jestli jste právě tento typ kytaristy, pak je to krabička přesně pro vás. Jenomže jak už se stalo pro tým Davida Karona nepsaným pravidlem, celý náklad je vyprodán. Takže možná další verze? Uvidíme.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Všechny pedály jsou samozřejmě jako děti, takže kromě Vibe Change, který je tak odlišný od ostatních, je těžké vybrat další „nejlepší“. Proto mi David na rozhovor přinesl tehdejší novinku, speciální duální delay Baphomet. V tomto případě pro Wese Borlanda (Limp Bizkit), který dal nejenom přesné zadání, ale velice aktivně se účastnil celého procesu. Wes Borland byl vždycky výjimečná osobnost tvořící věci svým unikátním způsobem. Fanoušci tedy oceňovali právě jeho nenapodobitelný přínos pro kapely. David mi ukazoval čerstvou zprávu z Instagramu od nadšeného zákazníka, který do deseti minut od vybalení Baphometa složil novou písničku. A právě takový je Baphomet delay, kdy dvě na sobě nezávislé zpožďovací jednotky dokáží dohromady vytvořit naprosto nečekané a inspirativní zvukové koláže, které například zaujaly i Joe Duplantiera (Gojira), jak ukazuje krátké video ze zvukové zkoušky. Chcete rychlý slapback delay nebo naopak dlouhý? Přimíchat v požadovaném poměru, rychlý do pomalého, nebo pomalý do rychlého? Je to krásná ukázka fungování tohoto osobního přístupu „win-win-win“ (výrobce-umělec-fanoušek).
Ale protože těžiště kytarových krabiček je ve zkreslení, nemůžeme opomenout jejich zástupce. Tady se David rozmýšlel tak dlouho, až jsem ho nasměroval k mým oblíbeným prehistorickým (1985) riffům S.O.D. (projekt Scotta Iana z Anthrax). Se Scottem se zná už dobrých dvacet let a dělal s ním jak signované kytary, tak zesilovače. Jednou dokonce nepřišel na zkoušku Frank Bello, tak se David na tři hodiny stal i basákem Anthrax! Ostrý distortion s boostem a cigárem blikajícím do rytmu ranných riffů Anthrax a S.O.D. To je Seržant D. Doplněný super humorným manuálem vlastnoručně sepsaným Scottem: „Dejte ho před slušnej zesík, který potřebuje nakopat do koulí.
Musím říct, že to pro mě byla první higain krabička, u které bych snesl i víc gainu (obvykle pouze ubírám). Podle feedbacku zákazníků jsem nebyl jediný. David mi to vysvětlil: Scottova pravačka je doslova „trestající“ a je nutné do strun udeřit opravdu tvrdě! V další verzi JSL tak přibyl miniswitch nazvaný „Scottova pravá ruka“, kterým je možné přidat gain, což posvětil i samotný Scott. Obě verze však byly opět vyprodány během pár hodin, a jak už to chodí, různí filutové je nabízejí na bazarech za mnohonásobně vyšší ceny. A chlapi také intenzivně pracují na Davidově hluboce osobním projektu - vysněném zesilovači Dimebaga Darrela. Strávil s ním totiž spoustu času a dlouhé hodiny probírali například uspokojivé fungování umělce ve tvrdé ekonomice hudebního průmyslu. Což se mu daří právě v České republice. Ostatně život u nás si velice pochvaluje jak pracovně, tak pro rodinu i výchovu dětí a nezapomínejme také na bezpečnost (pro nás zcela automatickou). Glosoval například, že jít o půlnoci do parku v jeho rodném Chicagu ho nemůže ani napadnout, kdežto v Praze je to úplně v klidu.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #kytarových #strun