Protokol o provedeném měření emisí: Vzor a legislativa v České republice

Měření emisí motorových vozidel je v České republice upraveno vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů. Tato vyhláška stanoví rozsah a způsob měření emisí, požadavky na přístroje a zařízení používané k měření, obsah protokolu o měření emisí, náležitosti osvědčení o měření emisí a další související aspekty.

Legislativní rámec

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 302 ze dne 7. srpna 2001 o technických prohlídkách a měření emisí vozidel.

Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 44 odst. 6, § 45 odst. 1, 5 a 6, § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 a 4, § 53 odst. § 54 odst. 6, § 57 odst. 3, § 58 odst. 1 písm. b) a c), § 60 odst. 3, § 62 odst. 2, § 63 odst. 5, § 66 odst. 3, § 67 odst. 1 písm. b) a c), § 69 odst. 3, § 71 odst. 2, § 72 odst. 3 a § 79 odst.

Rozsah a způsob měření emisí

U vozidla se zážehovým motorem s neřízeným emisním systémem nebo s neřízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí:

• Vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí ve výfukových plynech zaměřená na úplnost a těsnost palivové, zapalovací, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; ventilový rozvod a jeho stav se kontroluje bez demontáže, v rozsahu umožněném jeho konstrukcí; plnicí hrdlo palivové nádrže se kontroluje, jen pokud je požadována jeho zvláštní úprava; kontrola ostatních zařízení určených ke snižování emisí škodlivin (odvětrání motoru, recirkulace výfukových plynů apod.) se provádí v rozsahu stanoveném výrobcem vozidla.
• Kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, otáček volnoběhu, úhlu sepnutí kontaktů přerušovače u zapalovacího zařízení s kontaktním přerušovačem, úhlu předstihu zážehu, obsahu oxidu uhelnatého (CO) a uhlovodíků (HC) při volnoběžných otáčkách.
• Kontrola stejných parametrů jako při volnoběhu při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min-1, pokud výrobce nestanoví jinak.
• Porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1.

U vozidla se zážehovým motorem s řízeným emisním systémem s katalyzátorem se při měření emisí provádí:

Čtěte také: Co dělat, pokud vám chybí protokol o provedeném měření emisí?

• Vizuální kontrola v rozsahu jako u vozidla s neřízeným emisním systémem, rozšířená o kontrolu stavu katalyzátoru, stavu sondy lambda, přídavných nebo doplňkových systémů ke snižování emisí a příslušné elektroinstalace.
• Kontrola funkce řídicího systému motoru, čtení paměti závad pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla.
• U motoru zahřátého na provozní teplotu změření otáček volnoběhu a obsahu CO ve volnoběhu a obsahu CO a součinitele přebytku vzduchu lambda při zvýšených otáčkách v rozmezí 2500 až 2800 min-1, pokud výrobce vozidla nestanoví jinak.
• Porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1.

U vozidla se vznětovým motorem se při měření emisí provádí:

• Vizuální kontrola skupin a dílů ovlivňujících tvorbu emisí ve výfukových plynech zaměřená na úplnost a těsnost palivové, sací a výfukové soustavy a těsnost motoru; kontroluje se i neporušenost zajištění palivové soustavy proti neoprávněné manipulaci; ventilový rozvod a jeho stav se kontroluje bez demontáže, v rozsahu umožněném jeho konstrukcí; u neřízených systémů se kontroluje stav a případně i funkce přídavných zařízení ke snižování škodlivých emisí způsobem předepsaným výrobcem vozidla.
• U řízených systémů kontrola funkce řídicího systému motoru pomocí diagnostického zařízení v rozsahu a způsobem předepsaným výrobcem vozidla.
• Kontrola seřízení motoru zahřátého na provozní teplotu, zejména volnoběžných otáček motoru, pravidelnosti chodu motoru při volnoběžných otáčkách, maximálních otáček (kontrola regulátoru) a měření kouřivosti motoru metodou volné akcelerace.
• Porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla; pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1.

U vozidla s alternativním pohonem na plyn nebo s pohonem na dvojí palivo (motorová nafta - plyn) se při měření emisí provádí:

• Kontrola v rozsahu předepsaném pro základní druh motoru (tj. zážehový nebo vznětový), včetně příslušných měření popsaných v odstavcích 1 až 3, na základní druh paliva (tj. benzin, motorovou naftu).
• Kontrola stavu, zástavby, těsnosti, funkce a seřízení plynového zařízení, u řízených systémů včetně kontroly řídicího systému.
• Měření hodnot složek výfukového plynu v rozsahu jako pro základní druh motoru při pohonu na plynné palivo.

Při měření emisí se kontroluje i soulad vozidla s technickým průkazem vozidla a osvědčením o měření emisí, bylo-li již vozidlu vystaveno. Ověřují se identifikační údaje vozidla a motoru, štítky na vozidle a správnost údajů uvedených v osvědčení o měření emisí. Nesoulad evidenčních údajů v dokladech vozidla se skutečným stavem se zaznamená do poznámky protokolu o měření emisí.

Konkrétní postupy při měření emisí se řídí předpisy výrobce vozidla nebo výrobce emisního systému. Pokud nejsou stanoveny, postupuje se podle postupů uvedených v instrukcích ministerstva oznámených ve Věstníku dopravy.

U vozidel s motory, které dosud neprošly záběhem, tj. u vozidel s motory novými nebo s motory po celkové opravě, se při měření emisí měřící postupy neaplikují. V těchto případech se postupuje podle § 7.

Čtěte také: Biologická bezpečnost a Cartagenský protokol

Přípustné hodnoty obsahu plynných složek emisí a kouřivosti ve výfukových plynech motoru jsou stanoveny výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. 1.

Přístroje a zařízení používané k měření emisí

Stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:

1. Přístrojem na měření otáček motoru.
2. Přístrojem na měření teploty motoru.
3. Přístrojem na měření úhlu sepnutí kontaktů přerušovače.
4. Přístrojem na měření předstihu zážehu.
5. Přístrojem pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů schváleného typu.
6. Přístrojem pro kontrolu funkce řídicích jednotek emisního systému a komunikaci s nimi (tester řídicích systémů motoru); týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.

Stanice měření emisí pro vozidla poháněná vznětovými motory musí být vybavena nejméně těmito přístroji a zařízeními:

1. Přístrojem na měření otáček motoru.
2. Přístrojem na měření teploty motoru.
3. Přístrojem k měření kouřivosti vznětových motorů (opacimetrem) schváleného typu.
4. Testerem řídicích systémů vznětového motoru; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.
5. Přístrojem pro bezdemontážní kontrolu dynamického úhlu předvstřiku paliva, případně přípravky pro nastavení statického úhlu předvstřiku paliva.
6. Zařízením na kontrolu vstřikovacích trysek a vstřikovačů.

Stanice měření emisí pro vozidla poháněná motory upravenými na pohon zkapalněným ropným plynem (LPG) nebo stlačeným zemním plynem (CNG) musí být v závislosti na druhu motoru (zážehový, vznětový) vybavena přístroji podle odstavce 1 nebo 2 a dále:

1. Přístrojem na zjišťování těsnosti plynového zařízení - detektorem přítomnosti uhlovodíkového plynu.
2. Testerem řídicích systémů plynového pohonu; týká se jen stanice měření emisí měřící emise motorů vozidel s řízeným emisním systémem.

Přístroje pro měření emisí musí odpovídat základním charakteristikám podle přílohy č. 2. Typy přístrojů pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů a přístroje k měření kouřivosti vznětových motorů určené pro stanice měření emisí musí být schváleny ministerstvem. Postupy pro schvalování přístrojů jsou uvedeny v příloze č. 3.

Čtěte také: Měření emisí: protokol

Přístroje předepsané k měření emisí musí být metrologicky navázány. Kalibraci těchto měřidel provádějí metrologická (servisní) střediska dodavatelů těchto přístrojů nebo firmy k této činnosti oprávněné nebo autorizované. Lhůty kalibrace stanoví příloha č. 2.

Protokol o měření emisí

Protokol o provedeném měření emisí obsahuje:

1. Logo měření emisí, číslo stanice měření emisí, název provozovatele, místo nebo sídlo podnikání a číslo telefonu stanice měření emisí.
2. Nadpis s uvedením názvu protokolu a čísla protokolu o měření emisí; číslo protokolu se skládá z pořadového čísla měření emisí provedeného v kalendářním roce lomeného posledním dvojčíslím kalendářního roku.
3. Informace o vozidle a jeho motoru; výrobní číslo motoru se uvádí jen v případě, že je vyznačeno v technickém průkazu vozidla.
4. Výsledek vizuální kontroly, u vozidel s pohonem na plyn i výsledek kontroly těsnosti plynového zařízení.
5. Výsledek kontroly řídicího systému motoru, je-li součástí vozidla.
6. Parametry měřené při měření emisí, jejich předepsané i naměřené hodnoty pro základní i případné alternativní palivo, je-li tento druh pohonu na vozidle instalován.
7. Informace o použitém analyzátoru (kouřoměru) s uvedením výrobce a typu.
8. Informace o tom, že záznam z analyzátoru (kouřoměru) tvoří přílohu protokolu o měření emisí, nebo, že měřené hodnoty byly zaznamenány přímým vstupem měřicího zařízení do protokolu o měření emisí.
9. Poznámky s uvedením zjištěných závad.
10. Hodnocení výsledku měření emisí.
11. Údaj, zda vozidlu byla nebo nebyla přidělena kontrolní nálepka.
12. Číslo osvědčení o měření emisí.
13. Termín příštího pravidelného měření emisí.
14. Datum provedení měření emisí, jméno a číslo osvědčení mechanika, který měření emisí prováděl, razítko stanice měření emisí a podpis odpovědné osoby provozovatele stanice měření emisí.

Motorové vozidlo z hlediska měření emisí vyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu nebyly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla a kontrolované parametry se nacházejí v mezích stanovených výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty obsahu složek výfukových plynů stanovené v příloze č. 1.

Motorové vozidlo z hlediska měření emisí nevyhovuje, jestliže na jeho technickém stavu byly zjištěny závady mající vliv na zhoršení emisního chování vozidla nebo kontrolované parametry se nenacházejí ve stanovených mezích podle odstavce 2.

Vzory protokolů o měření emisí pro vozidla se zážehovým a vznětovým motorem jsou uvedeny v příloze č. 4.

Osvědčení o měření emisí

Osvědčení o měření emisí je přílohou k technickému průkazu vozidla. Osvědčení o měření emisí obsahuje:

1. Číslo technického průkazu vozidla.
2. Údaje o vozidle, jeho motoru a emisním systému.
3. Parametry základního seřízení motoru a přípustné hodnoty emisí stanovené výrobcem.
4. Dobu platnosti osvědčení o měření emisí.
5. Otisk razítka stanice měření emisí a podpis odpovědného pracovníka stanice měření emisí.

Osvědčení o měření emisí vydává provozovateli vozidla stanice měření emisí, která jako prvá provedla na vozidle měření emisí. Při prvém měření emisí se v osvědčení o měření emisí uvedou předepsané hodnoty kontrolovaných parametrů seřízení motoru, včetně hodnoty dovolené kouřivosti u vznětového motoru.

Vyhovující výsledek měření emisí se v osvědčení o měření emisí vyznačuje zápisem doby další platnosti osvědčení o měření emisí. Při nevyhovujícím výsledku měření emisí se do osvědčení o měření emisí zápis o další době platnosti osvědčení neprovádí.

Osvědčení o měření emisí je platné do data uvedeného v osvědčení, které je shodné s datem příštího měření emisí uvedeným v protokolu o měření emisí.

Tiskopis osvědčení o měření emisí je evidovaným úředním dokladem vybaveným ochrannými prvky a evidenčním číslem. Vzory tiskopisů osvědčení o měření emisí pro vozidla se zážehovými a vznětovými motory jsou uvedeny v příloze č. 5.

Kontrolní nálepka

Kontrolní nálepka prokazuje, že vozidlo bylo podrobeno měření emisí s vyhovujícím výsledkem. Kontrolní nálepka se umísťuje na zadní tabulku registrační značky vozidla a je na ní perforací vyznačen měsíc a rok dalšího měření emisí.

Vozidlo, jehož výsledek pravidelného měření emisí byl nevyhovující, se kontrolní nálepkou neoznačuje; původní kontrolní nálepka se ze zadní tabulky registrační značky odstraní.

Provedení kontrolní nálepky, její umístění na zadní tabulku registrační značky vozidla a způsob vyznačování termínu dalšího pravidelného měření emisí jsou uvedeny v příloze č. 6.

Evidence vedené stanicí měření emisí

Stanice měření emisí vede:

1. Evidenci provedených měření emisí.
2. Evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí.
3. Evidenci kontrolních nálepek.

Evidence měření emisí se vede formou knihy evidence měření emisí, evidence tiskopisů osvědčení o měření emisí a kontrolních nálepek se vede formou knihy evidence kontrolních nálepek a osvědčení o měření emisí. Instrukce k vedení evidence, vzory formulářů knih evidencí a způsob číslování protokolů o provedených měřeních emisí oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

Počty kontrolních nálepek a tiskopisů osvědčení o měření emisí musí být denně kontrolovány a zaznamenávány v knize evidence kontrolních nálepek a osvědčení o měření emisí.

Provozovatel stanice měření emisí zpracovává čtvrtletní hlášení o provedených měřeních emisí a odesílá je organizaci pověřené ministerstvem k zajištění distribuce tiskopisů osvědčení a kontrolních nálepek, od které odebírá tento materiál. Vzor formuláře hlášení a instrukce k jeho sestavování oznámí ministerstvo ve Věstníku dopravy.

Protokoly o měření emisí, knihu evidence měření emisí a knihu evidence osvědčení a kontrolních nálepek stanice měření emisí uchovává v písemné podobě po dobu nejméně 5 let.

Měření emisí motorů v záběhu

U vozidla, které má povinnost podrobit se pravidelnému měření emisí a přitom má namontován motor, který neprošel záběhem, se měřící postupy spojené s měřením emisí neaplikují.

Na základě dokladu předloženého provozovatelem vozidla o výměně nebo celkové opravě motoru vydá stanice měření emisí vozidlu protokol o měření emisí se všemi náležitostmi, ale bez výsledku diagnostických měření. Do poznámky protokolu mechanik zapíše, že se jedná o motor v záběhu. Lhůtu příštího měření emisí stanoví na 3 měsíce a na registrační značku nalepí kontrolní nálepku s vyznačenou tříměsíční lhůtou platnosti osvědčení o měření emisí. V osvědčení o měření emisí se zapíše rovněž lhůta platnosti 3 měsíce.

Následné měření emisí je měřením opakovaným, provedeným v úplném rozsahu podle § 1. V případě vyhovujícího výsledku měření emisí se však termín platnosti tohoto opakovaného měření emisí počítá k termínu platnosti osvědčení o technické způsobilosti vozidla uvedeného v technickém průkazu vozidla.

Technické prohlídky

Technická prohlídka se provádí v rozsahu plném nebo částečném podle přílohy č. 7, které se vztahují na konstrukci a vybavení vozidla. Technická prohlídka se provádí ve lhůtách stanovených zákonem.

tags: #protokol #o #provedenem #mereni #emisi #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování odpadu: Aktuální přehled
• FBMI ČVUT a klimatické změny
• Likvidace aut Ústecký kraj – průvodce
• Recyklace staré karoserie
• Brain Box pro rodinu