Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti: Co to je a proč je důležitý

Biodiverzita, neboli biologická rozmanitost, představuje pestrost a různorodost života ve všech jeho formách, ve vzájemných vazbách a na všech úrovních, od genů přes druhy po celé ekosystémy. Příznivý stav biodiverzity je základním předpokladem pro naši existenci. Díky ní můžeme využívat přírodní zdroje jako potraviny, energii či léčiva. Závisí na ní také fungování přírodních procesů, které regulují klima a ovlivňují kvalitu ovzduší, vody a půdy.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) patří k nejvýznamnějším mezinárodním mnohostranným úmluvám v oblasti životního prostředí. V platnost vstoupila 29. prosince 1993 a přistoupilo k ní 196 smluvních stran, včetně České republiky. Česká republika se stala smluvní stranou CBD 3. března 1994. Řadí se k nejvýznamnějším mezinárodním mnohostranným úmluvám v oblasti životního prostředí. Zaměřuje se na péči o biodiverzitu, tj. o rozmanitost druhů rostlin, živočichů a dalších organismů, jejich genetický základ a o různorodost ekosystémů a zejména o vztahy mezi nimi.

Cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti:

• ochrana biologické rozmanitosti
• udržitelné využívání jejích složek
• spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů

Úmluva se týká ochrany biodiverzity na všech jejích úrovních (genetické, druhové a ekosystémové), udržitelného způsobu využívání jejích složek a spravedlivého a rovnoprávného rozdělení přínosů, plynoucích z využívání genetických zdrojů. Protože se CBD zabývá značně širokým tématem, vznikly pro její naplňování tematické programy činnosti řešící problematiku biologické rozmanitosti hlavních typů ekosystémů (celkem sedm) a průřezová témata (celkem 28) procházející všemi tematickými programy, jako jsou kupř.

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti

K Úmluvě o biologické rozmanitosti byly přijaty dva protokoly: Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti a Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání.

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti byl přijat v roce 2001 a v platnost vstoupil v roce 2003. Česká republika podepsala Protokol mezi prvními státy 24. května 2000 a ratifikovala ho 8. října 2001. Protokol vstoupil v platnost dne 11. září 2003, potom co byl ratifikován 50 různými státy. Česká republika ratifikovala CPB dne 8. října 2001 jako jeden z prvních států. Sbírka zákonů, Česká republika, Ročník 2005. Částka 42. 89/2005 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti k Úmluvě o biologické rozmanitosti.

Čtěte také: Měření emisí: protokol

Cartagenský protokol upravuje zásady ochrany a bezpečnost při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů, které vznikají použitím moderních biotechnologií a které mohou mít nepříznivé účinky na zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a zdraví člověka. Česká republika je jeho smluvní stranou od 11.

Cartagenský protokol se ze široké problematiky geneticky modifikovaných organismů a produktů z nich zabývá přeshraničním pohybem živých GMO a byl přijat po složitých mezinárodních jednáních v lednu 2000 v Montrealu jako její vůbec první protokol. Česká republika byla jedním z prvních států, který protokol ratifikoval. Vstoupil v platnost v září 2003.

Cíl Cartagenského protokolu:

Jeho cílem je chránit biodiverzitu a zdraví člověka před riziky geneticky modifikovaných organismů (GMO). Zabývá se přepravou živých GMO, nakládáním s nimi a jejich využíváním, zejména při transportu přes hranice.

Biologická rozmanitost má být chráněna před potenciálními riziky, která mohou představovat živé modifikované organismy (LMO), jež jsou výsledkem moderní w:cs:biotechnologie. Protokol byl poprvé vystaven k podpisu při příležitosti pátého zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v květnu r. 2000 v keňském hlavním městě Nairobi.

Hlavní části Protokolu zahrnují i postupy pro mezistátní pohyb LMO, které jsou záměrně uváděny do prostředí (postup pro předchozí informovaný souhlas (AIA)), a pro LMO, které jsou zamýšleny pro přímé využití jako potraviny či krmiva či pro další zpracování. Dovozce se rozhoduje v souladu s vědecky podloženým odhadem rizika.

Čtěte také: Likvidace aut v ČR

Postup zvaný Advanced Informed Agreement (AIA, Dohoda o informovanosti předem), zavedený protokolem, umožní jednotlivým státům přijímat ve věcech dovozu GMO určených pro zavedení do životního prostředí informovaná rozhodnutí. Dodávky komodit s GMO budou muset splňovat určité konkrétně stanovené dokladové náležitosti.

Čtěte také: Vzor protokolu o emisích

tags: #cartagenský #protokol #biodiverzita #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny znečištění Aralského jezera
• Jak zapojit odpad dřezu?
• Historie Věteřovské zastávky
• Tipy na dovolenou v Beskydech se psem
• Skládky a znečištění půdy