Představte si situaci, kdy člověk, který před téměř 40 lety emigroval z České republiky a nežije zde, dostane exekuční příkaz kvůli údajnému dluhu za svoz komunálního odpadu v místě, kde žil před emigrací.
Informační systém evidence obyvatel provozovaný Ministerstvem vnitra obsahuje údaje o českých státních občanech žijících na území ČR, tedy jejich matriční údaje, adresu místa pobytu, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, ID datové schránky, aj. Jako s ověřeným zdrojem s ním pracují například katastrální úřady, finanční úřady, registr vozidel a řidičských oprávnění, exekutoři, notáři atd.
Veřejná ochránkyně práv ale při svých šetřeních zjišťuje, že ne všechny údaje v registru jsou správné a úplné. Část chyb pochází z přelomu 80. a 90. let, kdy informační systém evidence obyvatel vznikal a přepisovaly se do něj údaje z přihlašovacích lístků. Další chyby jsou pak způsobovány nedostatky při provádění nových zápisů.
Příčiny jsou podle ochránkyně dvě:
Ochránkyně o chybách v evidenci obyvatel jednala se zástupci úřadů a dalších institucí, které mají do systému přístup jako zapisovatelé, nebo jako uživatelé. Nedostatky a chyby totiž může odstranit jedině jejich důsledný a pečlivý přístup a dodržování zákonného postupu.
Čtěte také: Klidný spánek jako v přírodě
Jakmile vzniknou pochybnosti o správnosti některého údaje, je třeba, aby o tom byl neprodleně informován obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana, jehož se údaj týká. V evidenci musí být daný údaj označen za nesprávný.
Obecní úřad pak začne ověřovat správnost zpochybněného údaje - nejprve úřední cestou, pokud se mu to nepodaří, vyzve občana k doložení nezbytných dokladů. Následně je údaj v evidenci opraven, doplněn, případně u něj zůstane označení, že je nesprávný, pokud se nepodařilo jeho správnost spolehlivě prokázat.
V roce 1982 byl přijat zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů, který měl napravit stav, kdy v evidenci pobytu občanů zůstávali i lidé, kteří prokazatelně trvale opustili území tehdejšího Československa. Těmto lidem měl být zrušen záznam o trvalém pobytu. Úřady však nepostupovaly jednotně, takže některým emigrantům byl údaj zrušen, jiným ne.
Aniž by to věděli, zůstali někteří z nich stále vedeni s trvalým pobytem v ČR, i když zde řadu let nežijí. Typickým důsledkem této chyby jsou pak dluhy za komunální odpad. Příkladem je stěžovatel, který i s rodinou emigroval v roce 1980 do Kanady, kde získal kanadské občanství a už 36 let tam žije. Zatímco manželce a synovi v roce 1982 úřady údaj o trvalém pobytu v ČR zrušily, jemu nikoli.
V roce 2003 požádal s manželkou a synem o vydání osvědčení o státním občanství a pas. Celá rodina uvedla v žádosti stejnou adresu posledního trvalého pobytu na území ČR před emigrací. Úřady ho však neupozornily, že zatímco u manželky a syna jde skutečně o poslední trvalý pobyt, u něj jde o stále aktuální údaj.
Čtěte také: Jak na nepříjemný zápach z odpadu?
Nyní dostal exekuční příkaz kvůli nezaplacení poplatku za komunální odpad od roku 2002 a úřady tvrdí, že v systému evidence obyvatel nelze provést opravu zpětně a uvést zrušení místa trvalého pobytu k roku 1980.
Potíže však nemají jen emigranti před rokem 1990, což dokládá případ stěžovatelky, která se odstěhovala za manželem do Rakouska v roce 1996 a v roce 1999 získala rakouské občanství a pozbyla české. Údaj o pozbytí českého občanství sice byl do systému zapsán, ale městský úřad nezapsal ukončení trvalého pobytu na území ČR, takže její adresa v systému byla dál chápána jako platná, nikoli jako poslední adresa bývalé občanky na území ČR.
To mělo dopad mj. na doručování úředních a soudních zásilek a dokonce na záznam v katastru nemovitostí. V důsledku toho nebyla stěžovatelka například vyrozuměna o povinnosti uhradit dluh na nájemném za městský byt, který užíval její dospělý syn, a zbytečně musela čelit exekučním řízením.
Setkali jsme se i s případem paní, která byla zahrnuta do dědického řízení o zadlužených pozemcích cizích lidí. Tématem tohoto článku jsou dětské dluhy. Ano, v České republice je stále možné, aby dítě mělo dluh, který skončí až exekucí. V civilizované Evropě jde o ojedinělou situaci, kterou lze označit za velkou ostudu.
V minulém roce svitla pro dětské dlužníky naděje v podobě dvou zákonů, které měly tento nesmyslný stav napravit. O Petru se celé dětství starala pouze maminka, které pomáhal i Petřin dědeček. Otec o ni nikdy neprojevil zájem, není ani zapsán v rodném listě.
Čtěte také: Jak se vyhnout poplatku za odpad, když neprodukuji odpad?
Když bylo Petře 15 let, maminka vážně onemocněla. O dva roky později, po ročním pobytu v nemocnici, maminka Petry umřela. A právě v té době se začal rodit naprosto absurdní příběh. Petra v době, kdy její maminka bojovala se zákeřnou nemocí, dostala dvě pokuty za jízdu načerno. Poprvé to bylo ve chvíli, kdy jela za maminkou do nemocnice, podruhé krátce po jejím úmrtí.
V obou případech se snažila revizorovi svoji situaci vysvětlit, ale vždy slyšela očekávanou odpověď: „Jo holčičko, takových výmluv já slyším denně asi tak milion.“ Petra si uvědomovala, že udělala chybu, ale v té době byla prostě myšlenkami s maminkou a na nic jiného nemyslela.
Pokuty předala dědovi, u kterého bydlela, a na vše zapomněla. Až do doby, než se po čase dozvěděla, že jsou proti ní vedeny dvě exekuce. Jelikož nemá Petra otce zapsaného v rodném listě, zůstala po smrti své matky několik měsíců bez zákonného zástupce.
Jejím osudem se měli zabývat pracovníci OSPOD, měl jí být ustanoven státem uznaný opatrovník. Nic z toho se však nestalo. Zhruba po roce se nakonec Petry ujala paní Pavla, maminka kamarádky, se kterou Petra chodila do školy. Ve chvíli, kdy se paní Pavla dozvěděla o exekucích, neváhala ani vteřinu a šla se i s Petrou poradit do pobočky organizace Člověk v tísni v místě jejich bydliště.
Zde se na obě exekuce podívala dluhová poradkyně a nestačila se divit. „Po chvíli pátrání jsme zjistili, jak vše probíhalo. Je pravda, že původně obě pokuty skončily na nějaký čas v zapomnění, ale dědeček dlužné částky nakonec zaplatil. Bohužel si už ale nevšiml, že v dopisech, které ho k zaplacení vyzývaly, je i věta o tom, že kromě dlužné částky musí zaplatit i úroky z prodlení. Ty si měl sám vypočítat. To neudělal, díky čemuž vznikly nové dva dluhy, které jsou nyní po Petře exekučně vymáhány. O tom, že tyto dluhy Petra má, nevěděla. Ani nemohla. Veškerá řízení, ve kterých byla proti ní vydána pravomocná rozhodnutí, probíhala bez jejího vědomí. Nemohla se k ničemu vyjádřit. Vše skončilo až exekucemi. Každou z nich spravuje jiný exekutor, který požaduje zaplacení jistiny ve výši cca stokoruny a náklady exekuce. Jeden z nich už neváhal a rozhodl se podat návrh na prodej nemovitosti, která je součástí zatím nevyřízeného dědictví po matce.
Případ Petry je komplikovaný, avšak nikoliv ojedinělý. V České republice žije podle údajů Exekutorské komory zhruba čtyři tisíce zadlužených dětí a mladistvých. „Avšak to je jen pověstná špička ledovce. Dle našich odhadů zde budou další tisíce mladých lidí, kteří si své dluhy z dětství přenesli do dospělosti,“ vysvětluje Vlastimila Feistingerová, dluhová poradkyně, která se dětskými dluhy dlouhodobě zabývá.
Nejčastějším důvodem dětských exekucí je podle ní fakt, že rodiče za děti neplatili různé poplatky či pokuty a nereagovali ani na následné výzvy k zaplacení, pokud o nich věděli. A jak dluhy dětem vůbec vznikají? „Častým způsobem vzniku dětských dluhů je, dle našich zkušeností, nezaplacení pokuty za jízdu načerno nebo nezaplacení poplatku za provoz systému shromažďování odpadů. Petřin případ je vcelku specifický, častěji se setkáváme s tím, že dluh vznikne tak, že dítě doma o pokutě z nějakého důvodu vůbec neřekne, nebo naopak vše předá rodičům, kteří však pokutu nezaplatí,“ popisuje vznik dluhů Vlastimila Feistingerová.
V tomto případě bývá smlouva uzavřena nezletilým zastoupeným zákonným zástupcem, který pak telefon sám využívá, ale faktury neplatí. Dluhy za nezaplacené poplatky za komunální odpad již vznikat nemohou. Tato absurdita byla zrušena novelou zákona o poplatcích v roce 2015. Do té doby bylo možné, aby byl na dítěti, které například právě opustilo brány dětského domova, kde vyrůstalo, exekučně vymáhán dluh za nezaplacené poplatky za odvoz popelnic.
Stačilo, aby mělo napsané trvalé bydliště u rodičů, kteří se o ně beztak nestarali, a nepřekvapí, že za něj neplatili ani zmíněné povinné poplatky. Řada obcí přitom exekuce za poplatky zastavila na doporučení ministerstva financí, které vyzvalo obce, aby nezákonně vedené pohledávky za odpad proti nezletilým zastavilo na základě ústavního nálezu (sp.zn. Pl. ÚS 9/15). Rozhodnutí se na základě nálezu Ústavního soudu stala nevykonatelnými a nelze je vymáhat. Obecní úřady jsou povinny neprodleně zastavit exekuci nedoplatku, a to bez ohledu na to, vymáhají-li je samy v daňové exekuci nebo prostřednictvím soudního exekutora.
Ústavní nález se sice vztahuje jen na dluhy vyměřené do roku 2013, nicméně i ostatní případy jsou v naprosté většině vedeny nezákonně, nejčastěji kvůli procesním vadám.
Na jaře roku 2019 spustila organizace Člověk v tísni ve spolupráci s agenturou VMLY&R informační kampaň, která měla na problém zadlužených dětí upozornit. Důvod tohoto načasování byl jednoduchý - do Poslanecké sněmovny směřovaly dvě právní úpravy, které mohly tuto ostudu České republiky navždy smést ze stolu. Jednalo se o novelu občanského zákoníku, která měla zabránit vzniku nových dětských dluhů.
„Pozitivní zprávou je, že novela insolvenčního zákona již prošla celým legislativním procesem, takže se děti žijící v dluhové pasti a dospělí, kteří si své dluhy z dětství přenesli, mohou nově oddlužit ve zrychleném režimu během tří let, pokud jim dvě třetiny jejich dluhů vznikly před osmnáctým rokem života. Děti tak byly v rámci oddlužení zařazeny do stejné skupiny jako senioři či zdravotně postižení,“ vysvětluje Vlastimila Feistingerová.
U novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu, která by měla zabránit vzniku nových dětských dluhů, je situace o něco složitější. „Novela zákona stále leží v Poslanecké sněmovně. Někteří právní odborníci se obávají, že by přenesením zodpovědnosti na rodiče vznikl chaos, který by umožňoval zneužití tohoto paragrafu.
Jak již bylo řečeno výše, v ČR žije několik tisíc zadlužených dětí, další tisíce dospělých lidí se potýkají s dluhy ze svého dětství. Jak by měli postupovat v případě, že vše chtějí vyřešit? „Obávám se, že zde neexistuje žádná jednoduchá poučka, kterou když se lidé budou řídit, své dluhy vyřeší. Jde často o složité právní záležitosti, které vyžadují pohled odborníka a mnohdy přímo zastoupení advokátem. Proto bych radila ihned navštívit bezplatnou dluhovou poradnu, kde vám nastíní možnosti řešení. Obrátit se mohou například na naši organizaci.
Pavlovi zemřel ve 12 letech otec, jehož byl ze zákona jediným dědicem. Otec měl napůjčováno u několika nebankovních společností a jeho dluh byl o cca 90 tisíc vyšší než hodnota jeho majetku.
Petra se před dvěma lety dostala do dětského domova a tehdy se přišlo na to, že kvůli pokutě za neplatný lístek z doby, kdy jí bylo 7 let, je na ní v exekučním řízení vymáháno 18 tisíc Kč.
Když si Míša v 16 letech kvůli první brigádě zřídila bankovní účet, zjistila, že jsou proti ní vedeny exekuce kvůli jízdě načerno z doby, kdy jí bylo 9 let. K tomu se přidal dluh u operátora, kde si na ni otec zřídil paušál, který neplatil.
Lydčin otec spáchal sebevraždu. Když krátce poté přišla do pěstounské rodiny, zjistilo se, že má proti sobě vedeny dvě exekuce. Obě za jízdu načerno do školy v doprovodu matky, a to z doby, kdy bylo Lydce 8 a 12 let.
Anetu chytil v 6 letech revizor za jízdu načerno, když nedostala od rodičů peníze na lístek. Pokutu rodiče také neuhradili, ale důsledky dohnaly Anetu až o mnoho let později.
Pokud se do Brna přistěhujete, musíte do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste se přihlásili, zaplatit poměrnou částku poplatku. Ta se rovná jedné dvanáctině poplatku vynásobené počtem měsíců, odkdy trvá trvalý pobyt. Zaokrouhlujte na koruny nahoru.
Pokud jste se z Brna odstěhovali, máte nárok na základě podepsané žádosti na vrácení poměrné částky, která se vypočítá obdobně, částka se zaokrouhluje na koruny dolů. Přeplatek do 200 Kč se vrací jen výjimečně.
Při úmrtí přechází poplatková povinnost na oprávněné dědice. Pokud v den úmrtí vznikne přeplatek, mají na něj nárok dědicové. Je nutné při vyřizování pozůstalosti upozornit notáře na tento přeplatek, aby později nárokovaná částka mohla být vrácena dědici. S usnesením o dědicích pak lze písemně požádat o vrácení přeplatku.
Nemusíte, správce poplatku si údaj o věku zjistí z evidence obyvatel, a to v souladu s ust. Poplatníci, kteří se nezdržují v místě trvalého pobytu, nejsou osvobozeni od poplatku. Je rozhodnutím každého z nás, kde budeme mít trvalý pobyt. Od ledna do května můžete hradit jakékoliv poměrné částky jedním z výše uvedených způsobů úhrad. Je důležité, abyste k 31. 5. daného roku měli uhrazen poplatek v plné výši.
Po tomto datu může správce poplatku zvýšit nedoplatek až na jeho trojnásobek. Chcete-li řešit dluh žádostí o odklad či o splátky, pak vezměte na vědomí, že s takovou žádostí je spojen správní poplatek na jednoho žadatele. Při tak relativně nízkém poplatku je logicky tento postup nevýhodný a poplatek se Vám prodraží. Nutno poznamenat, že podání žádosti a nevratná úhrada správního poplatku ještě neznamená, že Vaší žádosti bude vyhověno.
Ano, musíte. Denní studium předpokládá, že se v Brně zdržujete po dobu delší, než je 90 dní, aniž by přitom zákon podmiňoval nepřetržité setrvávání v Brně, tzn. že pokud se během měsíce vracíte pravidelně domů - mimo ČR, nebo z Brna odjíždíte kamkoli jinam, pak to neznamená, že nejste poplatníkem a nesplňujete podmínky pro vznik poplatkové povinnosti.
Pokud se český občan, hlášený k pobytu v Brně, pravidelně rekreuje mimo město Brno, či dokonce v zahraničí, pak ho to poplatkové povinnosti nezbavuje, ani není jinak osvobozen, ani mu není poskytnuta úleva.
Pokud se odstěhujete z Brna nejpozději do 31. 5. (tedy do data splatnosti poplatku), můžete uhradit poměrnou část poplatku ve výši odpovídající počtu měsíců pobytu v Brně (bez měsíce, v kterém se odstěhujete, protože pro výpočet poměrné částky je rozhodující stav k poslednímu dni v měsíci), nejpozději do konce měsíce května.
Pokud se odstěhujete až po 31. 5. (po datu splatnosti poplatku), jste povinen uhradit nejpozději do konce května částku poplatku za celý rok a po odstěhování z Brna Vám bude případný přeplatek na Vaši žádost vrácen. Ano, po odstěhování může poplatník požádat správce poplatku o vrácení přeplatku, který odpovídá počtu měsíců v roce, kdy již poplatník nebydlí v Brně. Přeplatek lze vrátit třemi způsoby: bezhotovostním převodem na účet, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na pokladně správce poplatku.
Povinnost platit poplatek se vztahuje na každou fyzickou osobu, která má poplatkovou povinnost. Povinnost platit poplatek se vztahuje na každou osobu, od roku 2020 jsou od placení poplatku osvobozeny děti, které v daném kalendářním roce nedovrší 4 roky věku. Za nezletilé děti platí poplatek jejich zákonní zástupci (rodiče).
Třetí a další v pořadí narozené dítě, které v příslušném kalendářním roce nedosáhne věku 15 let, neplatí poplatek, pokud žije ve společné domácnosti s nejméně dvěma svými nezaopatřenými sourozenci.
Vznik i zánik nároku na osvobození od placení poplatku je povinen každý rok zákonný zástupce osvobozeného dítěte správci poplatku oznámit nejpozději do konce lhůty splatnosti, jinak nárok na osvobození zaniká. Ano, oznámení musíte podávat každý rok. Nezávazný vzor ohlášení je k dispozici na webu.
Poplatek je splatný bez vyměření a lhůta splatnosti je stejná od roku 2002, tj. k 31. 5. Složenky jsou k dispozici na kontaktních místech MMB, zasílány do schránek nejsou a nebudou. Složenkami platí každým rokem méně poplatníků, zřejmě i z toho důvodu, že jde o nejvíce zpoplatněný způsob úhrady.
Správce poplatku může zvýšit včas neuhrazený poplatek až na jeho trojnásobek. V daném případě musí poplatník, který se odstěhoval z Brna, požádat o vrácení přeplatku (viz.
Zjednodušeně lze říci, že nelze srazit tzv. základní (nezabavitelnou) částku. Na dlužníka činí nezabavitelná částka dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Na ostatní osoby, kterým povinný musí poskytovat výživné, se počítá jedna čtvrtina nezabavitelné částky povinného. Na manžela povinného se přitom započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Jednotlivé nezabavitelné částky se následně sečtou a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Celková nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy.
Z této částky pak lze bez omezení srazit vše nad součet životního minima a normativních nákladů na bydlení. Po provedení této operace (lze-li tak vůbec učinit) se zbývající částka zaokrouhlí dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny.
Ano, musíte. Místní poplatky stanovené zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), jsou stejně jako daně nenávratnými veřejnými příjmy, které slouží k realizaci obecních a veřejných potřeb.
tags: #nezaplacení #komunálního #odpadu #důsledky