V České republice je problematika poplatků za komunální odpad často diskutovaným tématem. Zejména se to týká situací, kdy občan produkuje minimální nebo žádný odpad. Tento článek se zaměřuje na různé aspekty těchto poplatků, včetně legislativy, možností osvobození a postupů při nesouhlasu s výší poplatku.
Poplatek za odpad může být stanoven podle dvou zákonů: zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Obec si může zvolit, podle kterého ze zákonů si poplatky za popelnice nastaví (exkluzivně - pouze podle jednoho).
V obecnosti lze říct, že pokud vaše obec (kvůli poplatku) řeší vaše trvalé bydliště, či vlastnictví nemovitosti (u trvale neobývaných objektů), tak máte danou místní vyhlášku postavenu na tomto zákoně. Je to případ většiny menších obcí a měst v ČR.
Dle § 10b zákona o místních poplatcích je poplatníkem:
Zákon o místních poplatcích tedy nezohledňuje skutečnost, zda je komunální odpad opravdu produkován či nikoli, důvodem pro vyměření poplatku je pouze trvalý pobyt či vlastnictví stavby.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Pokud je poplatek za popelnice implementován podle tohoto zákona, tak se dá říct, že platíte podle toho kde bydlíte (trvalé bydliště nehraje roli).
Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.
Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství.
Současně je vhodné poukázat na oprávnění (nikoli povinnost) obce zakotvit v příslušné obecně závazné vyhlášce úlevy a osvobození od místních poplatků, mimo jiné tedy od poplatku za svoz komunálního odpadu (§ 14/2 zákona o místních poplatcích).
Jelikož je poplatek za popelnice stanoven vyhláškou, je plně v pravomoci obce si vymyslet osvobození a slevy dle vlastní fantazie. Běžné osvobození a slevy:
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Zákon o místních poplatcích stanovil maximální hranici výše poplatku. Větší města (např. tato hranice je dána v §10b-4 zákona 565/1990 Sb. o místních poplatcích (zákony a předpisy) a skládá se ze dvou částí (aktuálně 250 a 750 Kč = 1000 Kč => tzn. žádná obec aktuálně nemůže vybírat více než 1000Kč za osobu a rok).
Nastavení reálně vybírané částky je pak pouze v rukách místního zastupitelstva, které tak stanoví v rámci mezí daných zákonem obecně závaznou vyhláškou. Stanovení velikosti vybíraného poplatku je dále záležitostí obecně závazné vyhlášky a je tedy čistě na obci/zastupitelstvu jakou částku chce za popelnice vybírat. Zda-li chce vybírat částku odpovídající reálným nákladům, nebo nějakou jinou částku (123 Kč, 321 Kč, 444 Kč, 666 Kč …) nebo třeba také NIC.
Pokud máte zájem o změnu Vaší poplatkové povinnosti, můžete se na zastupitelstvo obce obrátit s návrhem na změnu předmětné obecně závazné vyhlášky.
V některých obcích se používají systémy, kdy občan obdrží určitý počet pytlů na odpad za roční poplatek. Pokud občan nevyužije všechny pytle, rozdíl se mu nevrací, což může být vnímáno jako nespravedlivé.
| Zákon | Poplatník | Zohledňuje produkci odpadu? |
|---|---|---|
| Zákon o místních poplatcích (565/1990 Sb.) |
| Ne |
| Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) | Fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad | Ano |
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
tags: #poplatek #za #odpad #i #když #netvořím