Nemoci z odpadu: Zdravotní rizika a prevence

Nebezpečné odpady a kontaminovaná půda nesporně souvisejí se zdravím lidí, což vyplývá jak z dlouhodobých pozorování a zkušeností, tak z konkrétních výzkumů. Ohrožení zdraví může být realizováno přímo stykem člověka s nebezpečnými odpady nebo kontaminovanou půdou, a nebo zprostředkovaně, přes půdu, vodu a potravinové řetězce, případně přenosem hmyzem nebo hlodavci.

Rizika spojená s bioodpady a kompostováním

Odpady, bioodpady i půda obsahují velké množství organických a minerálních látek, které mikroorganismy mohou využívat jako substráty a živiny. Jsou domovem mnoha organismů, které se podílejí na jejich rozkladu za specifických podmínek. Mnohé z těchto organismů mohou přinášet riziko pro člověka, zvířata nebo rostliny, protože jsou patogenní, mohou se šířit do okolí. Při napadení hostitele mohou způsobit vážná onemocnění, v některých případech epidemie. Nejčastější úpravou bioodpadů je kompostování a následná aplikace na půdu, proto v rámci předběžné opatrnosti je třeba omezit výskyt a šíření takovýchto mikroorganismů do životního prostředí, zabránit jejich vstupu do potravního řetězce a ochránit pracovníky, kteří při nakládání přijdou do kontaktu s potencionálními patogeny.

Nebezpečné odpady a jejich vlastnosti

Důsledkem nesprávného nakládání s nebezpečnými odpady i důsledkem kontaminace půdy jsou zdravotní rizika vyplývající z expozice toxickým, karcinogenním a jiným látkám, zvláště těžkým kovům a organickým polutantům. Podle zákona je odpad každá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů. Rozlišujeme 2 základní kategorie odpadů - odpady nebezpečné a odpady ostatní. Právě nebezpečným odpadům je potřeba věnovat pozornost z pohledu ochrany životního prostředí a ochrany zdraví lidí. Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů v právním předpisu nebo jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností.

Nebezpečné vlastnosti odpadu jsou:

• výbušnost
• oxidační schopnost
• vysoká hořlavost
• dráždivost
• škodlivost zdraví
• toxicita
• karcinogenita
• žíravost
• infekčnost
• teratogenita
• mutagenita
• schopnost uvolňovat vysoce toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo s kyselinami
• schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstraňovaní a ekotoxicita.

Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu může provádět ze zákona o odpadech pouze osoba pověřená ministrem.

Čtěte také: Likvidace autovraků v Nýřanech

Zdravotní rizika spojená s pevnými odpady a skládkami

Zahrnují odpady z domácností, smetí z ulic a odpady menších provozů. Jedná se o tzv. směsný komunální odpad. Složení smetí je různorodé a určené typem sídliště. Zdravotní rizika plynoucí z pevných odpadů jsou dané způsobem shromažďování, odvozu, konečné likvidace a hlavně složením. Pevné odpady se až na výjimky odváží a ukládají na skládky. Skládky jsou zdrojem znečištění ovzduší, jelikož často dochází k samovznícení hořlavých látek a produkci dýmu a zápachu, v suchých letních měsících je povrch skládek zdrojem prašnosti. Skládky jsou vhodným prostředím pro rozmnožování hlodavců - potkani, myši a hmyz. Hlodavci a létající hmyz jsou pasivními přenašeči původců různých nákaz. Hmyz přenáší hlavně původce střevních a kožních hnisavých onemocnění, mouchy mohou pasivně přenášet zárodky virových a parazitárních onemocnění. Rozmnožování hlodavců a hmyzu se dá omezit způsobem skladování a opatřeními z oblasti desinfekce a deratizace.

Alternativní metody likvidace odpadů

Prevence uvedených rizik je možná použitím jiných metod likvidace odpadů - kompostování, resp. průmyslová fermentace, prosté spalování ve spalovnách nebo spalováním za vysokých teplot. Oba způsoby spalování vyžadují nejméně dvoustupňové čištění emisí. V prvním stupni elektrostatický odlučovač zachytí pevnou složku emisí. V druhém stupni polosuchý nebo mokrý odlučovač zachytí jemnou frakci tuhých emisí, a to hlavně emise plynné, toxické látky přítomné ve formě par nebo aerosolu. Při hoření odpadů vznikají z různých organických látek, hlavně plastů, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, ale také dibenzofurany a dioxiny. Ty se vyznačují značnou termostabilitou a k rozbití jejich molekuly jsou potřeba teploty okolo 1300 °C.

Rizika spojená s toxickými látkami a znečištěním vody a půdy

Vážné zdravotní riziko představují odpady a toxické sloučeniny rozpustné ve vodě nebo látky, ze kterých se toxické látky mohou vylouhovat. Cesty k člověku a způsob ohrožení jeho zdraví a života jsou v možnosti zneužití toxických látek (kyanidy, sloučeniny arzenu), nedbalosti při manipulaci s nimi nebo v omylu. Masivním znečišťováním je ohrožena půda a z toho vyplývající znečištění zdrojů podzemních a povrchových vod.

Specifické odpady ze zemědělství a asanačních zařízení

K pevným odpadům z výroby patří také pevné odpady ze zemědělských velkochovů. Jedná se hlavně o slepičí trus, prasečí výkaly, kde se v procesu likvidace či dalšího možného využití aplikují termické postupy - sušení a obyvatelstvo v okolí těchto zařízení je obtěžováno výrazným zápachem. Přitom jsou však známé metody likvidace zápachu sorpcí, spalováním, filtrací půdními filtry. Těmito postupy je možné téměř dokonale odstranit zápachy. Mezi pevné odpady představující zdravotní riziko patří také uhynulá zvěř zneškodňovaná v asanačních zařízeních. Hlavní epidemiologické jsou však likvidované už v technologickém procesu těchto zařízení - termické zpracování, desinfekce. Jediný závažný nedostatek těchto zařízení - zápach z okolí, je možné odstranit už naznačenými metodami.

Odpady ze zdravotnických zařízení

Nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení může být příčinou vzniku onemocnění nebo poranění. Riziko vychází z nebezpečných vlastností vznikajících odpadů (především infekční agens, genotoxické a karcinogenní látky, toxické chemické látky či ostré předměty). Odpad může ohrozit nejen pacienty, zdravotnický personál, ale i pracovníky zajištující soustřeďování odpadu, přepravu a další nakládání s tímto odpadem v příslušných zařízeních.

Čtěte také: Fast fashion a Bangladéš

Základním předpokladem pro minimalizaci těchto rizik je třídění odpadu v místě vzniku a jeho uložení do vhodných shromažďovacích nádob a zajištění adekvátního nakládání. Nakládání s odpady by tedy mělo být v souladu s hierarchií nakládání s odpady, a to vše za předpokladu omezení rizik, které jsou s některými druhy odpadů spojeny.

Zdravotnická zařízení jakožto původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí) dle Katalogu odpadů, a to zejména odpady kategorie N nebo O/N. Do této podskupinu patří:

• 18 01 01 - Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)
• 18 01 02 - Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03)
• 18 01 03* - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
• 18 01 04 - Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce
• 18 01 06* - Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
• 18 01 07 - Chemikálie neuvedené pod číslem18 01 06
• 18 01 08* - Nepoužitelná cytostatika
• 18 01 09* - Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08
• 18 01 10* - Odpadní amalgám ze stomatologické péče

Ohledně povinností původce odpadů stanovuje § 15 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, mj. následující:

• zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností;
• prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu se zákonem o odpadech;
• s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem předat provozovateli zařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje o odpadu nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu;
• před ukončením činnosti provozovny předat odpady soustředěné v provozovně do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

V § 13 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, jsou stanoveny mj. tyto obecné povinnosti nakládání s odpady:

• nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu;
• při nakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí;
• nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu;
• soustřeďovat odpady odděleně;
• nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení, nebo do okamžiku předání.

Nový zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech definuje v Díle 10 (§ 89 - § 90) konkrétní povinnosti pro odpady ze zdravotní péče. Konkrétní požadavky na nakládání s odpady ze zdravotní péče popisuje „Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení“ vytvořená Státním zdravotním ústavem v roce 2016.

Čtěte také: Úrodná zahrada s žížalami

Pro infekční odpady je nutno zajistit podmínky odstranění dle vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění.

U provozů zaměřených na zdravotní péči je třeba řešit i další oblasti (administrativa, diagnostická činnost, provoz stravovacích zařízení, údržba zeleně a další), které jsou spojeny s produkcí dalších odpadů (gastro odpad, skartace dokumentace, odpadní elektrozařízení a odpadní baterie a akumulátory, použité tonery, vyřazený nábytek aj.) mimo podskupinu 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí).

Odpady, které původce nemůže využít nebo odstranit, musí převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. Současně je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí oprávněna (nechat si doložit platné povolení (vydává příslušný krajský úřad) k nakládání s uvedenými katalogovými čísly odpadů a kategoriemi). Tuto skutečnost lze také ověřit v Registru zařízení, k dispozici na www.isoh.mzp.cz/registrzarizeni. O předání odpadů musí být oprávněnou osobou vystaveny dokumenty o převzetí odpadu (součástí dokumentu je mimo jiné i Identifikační číslo provozovny (tzv. IČP) původce a Identifikační číslo zařízení (tzv.

Vliv nebezpečných odpadů na zdraví: Studie z USA

Nejnovější americké výzkumy ukazují, že život v oblastech s výskytem nebezpečných odpadů, zejména s obsahem perzistentních organických látek, může představovat nezanedbatelné zdravotní riziko. Výzkumníci z americké University Albany zkoumali, zda a případně jak může bydliště v oblasti s výskytem nebezpečných odpadů ovlivnit riziko onemocnění civilizačními chorobami. Sledovali počet pacientů přijatých do nemocnic ve státě New York kvůli cukrovce a pro tzv. koronární chorobu srdeční. Bydliště pacientů byla americkými výzkumníky rozčleněna do tří kategorií. První tvořily lokality s výskytem odpadů obsahujících POPs, druhou kategorii lokality obsahující jiné nebezpečné odpady mimo POPs, a "čistou" kategorii tvořily lokality bez výskytu nebezpečných odpadů. Studie zjišťovala, zda lidé žijící v různých lokalitách budou vykazovat rozdíly ve výskytu cukrovky (diabetes mellitus - DM), ischemické choroby srdeční (ICHS) a akutního infarktu myokardu (AIM).

Aby vyloučili možnost ovlivnění výsledků jinými příčinami onemocnění, sledovali také další známé rizikové faktory jako kouření, míra tělesného pohybu, věk, pohlaví, rasa, výše příjmů či typ zdravotního pojištění. Medicína již dlouhou dobu zkoumá možný vliv znečištění životního prostředí na výskyt srdečních chorob, které patří v euroamerické civilizaci mezi nejčastější příčiny smrti. Za hlavní rizikové faktory pro výskyt srdečně-cévních onemocnění jsou považovány kouření, zvýšený krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, cukrovka, vyšší věk a mužské pohlaví.

Zmiňovaná studie University Albany došla k závěru, že obyvatelé žijící v lokalitách výskytu POPs měli o 15 % statisticky významně vyšší výskyt hospitalizací pro ICHS, a pro akutní infarkt myokardu dokonce o 20 %. Také lidé žijící v místech s výskytem jiných nebezpečných odpadů měli toto riziko vyšší v porovnání s obyvateli "čistých" lokalit. V případě lokalit v okolí řeky Hudson dokonce ani vyšší průměrné příjmy, méně kouření, lepší strava a více tělesného pohybu nestačilo kompenzovat riziko výskytu perzistentních polutantů.

Závěry citované studie jsou v souladu s předchozími výzkumy, kdy byl u pracovníků nakládajících s dioxiny nebo polychlorovanými bifenyly opakovaně prokázán zvýšený výskyt ICHS. Tyto látky narušují normální funkce imunitního a nervového sytému a funkce žláz s vnitřní sekrecí. Nejtoxičtější z dioxinů (2,3,7,8 TCDD) je také Mezinárodní organizací pro výzkum rakoviny klasifikován jako karcinogenní pro člověka (skupina 1). Americká studie z roku 2001 prokázala zvýšenou míru hospitalizací žen s poruchami štítné žlázy, onemocněními pohlavních orgánů a endometriózou u žen bydlících v okruhu 15 mil od tří lokalit kontaminovaných POPs.

Výzkum prokázal statisticky významně vyšší míru nemocničních přijetí pacientů pro cukrovku z oblastí obsahujících nebezpečný odpad a POPs (o 25 a o 23 % ) v porovnání s mírou hospitalizace nemocných z "čistých" oblastí. Tento výsledek je v souladu s řadou epidemiologických studií z poslední doby, které dokumentují souvislosti mezi výskytem cukrovky a vystavením řadě škodlivin ze životního prostředí, včetně cigaretového kouře a arsenu. Také u skupin obyvatel vystavených dioxinům bylo nalezeno zvýšené riziko diabetu a studie publikované v letech 2001až 2004 naznačují souvislost mezi vystavení polychlorovaným bifenylům a cukrovkou.

Doporučení pro nakládání s odpady z jednorázových ochranných pomůcek v souvislosti s COVID-19

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo doporučení pro firmy, úřady i zdravotnická zařízení, jak zařazovat odpady z jednorázových ochranných pomůcek, které aktuálně vznikají v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19, do Katalogu odpadů. Klíčové je rozdělení na pracoviště bez rizika infekce, a na místa, kde se dá riziko infekce předpokládat. Vzhledem k častým dotazům, které se vztahují k zařazování těchto ochranných pomůcek podle Katalogu odpadů, Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje doporučení, jaké jsou možnosti z hlediska legislativy odpadového hospodářství. Typicky jde o administrativní činnosti, kanceláře, úřady, obchody nebo živnostníci bez rizika infekce.

• zamezit přístupu k odpadu cizím osobám.
• Použité jednorázové ochranné pomůcky je nutné považovat za nebezpečný odpad a nakládání s nimi se řídí obecnými pravidly pro nakládání s infekčním odpadem.
• Bezpečně vložit do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem.

Správné postupy nakládání s infekčním odpadem stanoví Certifikovaná metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která je zveřejněna na webových stránkách SZÚ a MŽP.

Odpadková krize v Římě

Italská metropole ročně vyprodukuje 1,5 milionu tun odpadu a marně hledá způsob, jak se s ním vypořádat. Starostka z populistického Hnutí pěti hvězd kvůli špinavým ulicím čelí kritice. Hory vršícího se smetí jsou podle lékařů rizikové. Evropská unie kvůli odpadkové krizi hrozí Itálii sankcemi. Krása Říma upadá už dekády. Před šesti lety úřady uzavřely největší evropskou a zároveň jedinou římskou skládku. Je to ostudné. Jednou vedle mě proběhla krysa. Myslím si, že tady za chvíli dostaneme choleru,“ obává se obyvatelka italské metropole Alessia.

Se stoupajícími teplotami se zhoršuje i zápach tlejících odpadků v ulicích. Podle místních lékařů přinášejí hromady pohozeného smetí zdravotní rizika. „Dostávají se k nim i psi a toulavé kočky a mohou chytit různé infekce, které se skrze jejich výkaly a moč můžou šířit dál,“ varoval doktor Roberto Volpe z Národní výzkumné rady (CNR).

Obyvatelé volají po systémovém dlouhodobém řešení odpadkové krize. Jejich kritika se snáší hlavně na vedení města. Právě i sliby o čistých ulicích vynesly v roce 2016 do křesla starostku Virginii Raggiovou z populistického Hnutí pěti hvězd.

Vedení města teď žádá více času. „Žádný plán na zpracování odpadu nemůže vyřešit problém, který se zhoršoval posledních šedesát let špatného vedení města, za jeden rok,“ prohlásil prezident místní komise pro enviromentální politiku Marco Cacciatore.

Minulý rok v říjnu se rozhodli vzít situaci do svých rukou a zapálili asi sedmdesát popelnic. I to je ale podle doktorů pro zdraví nebezpečné.

Nebezpečné látky v odpadech a jejich účinky

Některé látky, které se mohou vyskytovat v odpadech, představují vážná zdravotní rizika:

Použité zdroje

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s.
• PODOLSKÁ, Zdeňka, a Ladislava, MATĚJŮ. Státní zdravotní ústav : Odpad [online]. Poslední revize 11.2.2008, [cit. 2. 4.

tags: #nemoci #z #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný přístup značky Frosch
• Ekologické normy v EU: Srovnání
• Životní prostředí a plasty
• Druhy kovového odpadu
• Statistiky obnovitelných zdrojů v EU