Mezi prvními zelenými lístečky, které se hned v březnu prodírají ze země, jsou často právě jedlé rostlinky, z nichž mnohé hanlivě označujeme jako plevel. Mohou být po zimě první úrodou na zahradě, první čerstvou zeleninou. Přinesou na naše talíře novou chuť, ozdobí jej barvami a tělu dodají dávku těch nejčerstvějších vitamínů a dalších rostlinných prospěšných látek.
Divoké byliny mohou výživově předčit i běžně pěstované rostliny. Rostou skoro všude, samozřejmě doporučuji je sbírat jen na bezpečných místech. Protože tyto nenáročné rostliny, které mnozí vyháníme ze zahrádek, obsahují zdraví prospěšné látky. K tomu jsou také skvělým kulinářských doplněním jídel a ozdobou na talíři.
Důležité je pro nás jíst potraviny čerstvé, mají pak velkou radiovitalitu (energie obsažená v potravinách). Ta je největší hned po sběru, takže nejlepší je sbírat a rovnou pojídat. Lesní ovoce má mnohem víc prospěšných látek než skoro všechno co kupujeme. I proto že vyrostlo bez hnojiv a je lokální. Přesto na maliny, ostružiny a borůvky do lesa už moc lidí nechodí! Z louky nebo přímo ze zahrádky si můžeme přinést různé lupení plné vitamínů a ihned ho zpracovat.
Výčet planých jedlých rostlin už vydá bez problémů na knížku, tak proč jsme zavrhli něco co je zadarmo, přirozené a zdravé? Z dětství si pamatuju, jak jsme pojídali květy sedmikrásek, šťovík a vysávali pyl z květů hluchavek. Po příchodu na samotu u lesa jsme začali dělat bylinkové čaje (z kopřivy, řebříčku, lípy, bezu, šípku, třezalky...) a využívat poklady okolních luk a lesů.
Jedlých rostlin je spousta, ale pro sběr je potřeba mít aspoň nějaké znalosti. Proto těm, kteří bylinky neznají a zatím je běžně nesbírají, doporučuji začít jen s naprosto jistými bezpečnými druhy a sběr bylinek rozšiřovat postupně podle rostoucích znalostí.
Čtěte také: Volné stanování: Právní aspekty
Rostliny, které chceme zařadit do jídelníčku, bychom měli být schopni spolehlivě určit. Do začátků je dobré se vybavit patřičnou literaturou, například knihou Plané rostliny k jídlu (autora D. Henschel). Začátečníci by pro jistotu měli dát ruce pryč zejména od všech okoličnatých (mrkvovitých) rostlin - jedlé a tradičně konzumované druhy jako mrkev obecná, kerblík lesní, čechřice vonná apod. lze snadno zaměnit s prudce jedovatými rostlinami jako rozpuk jízlivý anebo tetlucha kozí pysk.
V kuchyni se dají zpracovávat podobně jako listová zelenina a běžné bylinky. Úplně nejsnazší je přidávat je do salátů nebo podobně jako pažitku nasekané na chleba, do polévky a do pomazánek. Můžete z nich připravovat ochucené oleje a octy nebo pesta. Jde je přidávat do špenátu, mladé lístečky kopřiv jde použít i na výrobu kopřivového „špenátu“. Žahavost snadno odstraníte spařením kopřiv.
Doporučuji vyzkoušet pesto z medvědího česneku, tvarohové a smetanové pomazánky s bršlicí a květy violek, čaj ze sedmikrásek. Tip: Česnek medvědí zkonzumujte celý. Z listů připravíte pesto nebo pomazánky. Poupata, květy a nepřezrálé plody můžete nakládat do octa nebo soli. Připomínají pak kapary, které jde přidávat do salátů nebo k sýru.
Kopřivový špenát byl první planou pochoutkou, kterou jsme vyzkoušeli. Používáme k tomu mladé kopřivy nebo vrcholky starších. Pak jen podusíme na osmahnuté cibulce. Teď ještě přidáváme slunečnicová semínka (přidáme na cibulku když je sklovatá). Špenát ještě mícháme z mladých listů kozí nohy (ještě nerozvinutých) a jitrocele (před květem rostliny). Z kopřivy připravujeme polévky, přidáváme do omelet, nádivek... Požíváme je buď tepelně upravené nebo alespoň spařené, neboť v kopřivových chloupcích je toxická látka, která se rozkládá v neškodné složky při 80℃.
Sbíráme okvětní lístky, pak plody na výborný čaj (večer šípky namočíme, ráno chvíli povaříme a přecedíme přes jemné sítko) a na skvělou šípkovou omáčku (šípky očistíme, povaříme a semínka přepasírujeme přes síto. Dáme na cibulku a omajda je hotová).
Čtěte také: Věštění z přírody: Průvodce
Pro naše předky to byl keř čarodějný, v němž sídlili mocní duchové a dobré víly. Podle lidového pořekadla: před heřmánkem klekni a před bezem smekni :-). Sbíráme květy i plody. Z květů se vyrábějí sirupy, vína, obalují se v těstíčku a vysmažují na sladko či slané. Čaj z květů používáme při nachlazení - má účinek potopudný a močopudný ochlazuje a proto se používá při horečce. Z květů odstraňujeme co nejvíce stopečných částí, protože obsahují složky dráždící ledviny. Z plodů bezu děláme šťávu, lze připravit i povidla. Nesmějí se konzumovat syrové a pecičky jsou také jedovaté. Pozor na záměnu s bezem chebdí - vytrvalá bylina vysoká jen 1-2 m, nemá kůru a květy jsou červenavě bílé!
Je jedním z prvních "plevelů", které nám dodají potřebné vitamíny po zimě. Sbíráme mladé listy dříve, než se vytvoří květní stvoly, nejlépe na jaře, ale i několikrát ročně, tak jak obrážejí po posekání rostlin. Přidáváme je do polévek, omáček, špenátu a salátů.
Listy jahodniku sbíráme mladé do doby květu a používáme čerstvé (mají vysoký obsah vitamínu C) ve směsi s ostatními bylinami do polévek a sušené k přípravě čajů. Chutnější jsou fermentované - zavadlé listy v tenké vrstvě stočíme pevně do utěrky a necháme je 12 hodin fermentovat. Ztmavnou a rozvoní se, pak je dosušíme a uchováme v suchu.
Jedlou částí je mladá křehká nať s listy, vhodná na salát i do polévky, nádivek, špenátu... Mladé výhonky můžeme sbírat prakticky po celý rok, i v mírné zimě.
| Rostlina | Využití |
|---|---|
| Bršlice kozí noha | Mladé i starší listy jako špenát, mladé lístky do salátů. Lodyhy lze povařit. |
| Buk lesní | Mladé listy do salátu. Bukvice upražit, umlít a povařit jako náhražka kávy. |
| Čekanka obecná | Mladé listy do salátu, starší hořknou. Kořeny jako náhražka kávy (cikorka). |
| Černý bez | Smažená květenství obalená v těstíčku. |
| Česnek medvědí | Listy do salátů, polévek, rybích i zeleninových jídel. Dají se jíst i cibulky. |
| Devětsil lékařský | Velmi mladá květenství opečená na oleji. |
| Hluchavka bílá | Mladé výhonky a listy jako zelenina, do polévek. Celé rostlinky smažené v těstíčku. Květy lze cucat. |
| Jehličnany | Syrové mladé výhonky. Semena syrová, pražená či nasolená. |
| Jitrocel | Všechny druhy do míchaných salátů a smažit na oleji. |
| Lopuch větší | Kořen dusit s mrkví a cibulí. Mladé výhony a řapíky jako chřest. |
| Kokoška pastuší tobolka | Listy a mladé listové růžice do salátů. Sušené listy jako hořčičné koření. |
| Orobinec | Zelené špičky květenství vařit a opékat. Tmavé samičí části palic vařit či dusit. |
| Pampeliška | Kořen nasekaný a opečený na oleji. Kořen sušit a pražit jako kávu. Mladé listy do salátu, s pórkem či brokolicí do závinu. |
| Pelyněk černobýl | V Japonsku do náplní rýžových koláčků. Ve větším množství jedovatý. |
| Prvosenka jarní | Listy do salátů nebo vařené jako listová kapusta. Nejchutnější mladé listy před rozkvětem. |
| Pupava bezlodyžná | Květní lůžka jídávaly děti za syrova, případně vařit v osolené vodě. |
| Řebříček | Jemně nasekané listy do salátů či eintopfu. |
| Sedmikráska chudobka | Listy do salátů, květy nahořklé do každého jídla, poupata zavařovat jako kapary. |
| Svízel přítula | Zvláště příjemnou chutí nevyniká, ale v těžkých časech zasytí. |
Ne všechno s nálepkou "plevel" je na naší zahrádce tím otravným roštím. Na svých záhonkách ponechávám jitrocel, kontryhel, slezovou růži i ptačinec žabinec.
Čtěte také: Znečištění vody a možnosti řešení
Tím končí skromný výčet jedlých planých rostlin, které se u nás dají nasbírat. Lidstvo konzumuje nejrůznější luční listí, kořínky, semena a bobule od nepaměti. Pro ty, kteří se chtějí vydat po stopách našich prababiček, pradědečků a zejména pračlověků, středoevropská příroda nabízí překvapivý sortiment nejen jedlých, ale dokonce i chutných a zdravých rostlin.
tags: #co #můžeme #sníst #v #přírodě #jedlé