Stanování ve volné přírodě a legislativa v České republice


12.10.2025

Chození po horách, trampování a čundráctví má u nás v Česku dlouholetou tradici a v poslední době opět nabírá na síle. Ať už za to můžou restrikce pohybu v době covidové pandemie nebo vzrůstající popularita dálkového trailu Stezka Českem kopírující hranice naší republiky, stále více a více lidí vyráží hledat klid do naší krásné české přírody. S rostoucím počtem lidí ale rostou i nároky na to, abychom se k přírodě chovali co nejlépe, aby po nás zůstala stále stejně krásná i pro budoucí generace.

Než ale vyrazíte za dobrodružstvím do přírody, je dobré si uvědomit, co můžete a co už je za hranou zákona. Vše záleží na tom, zda je oblast, ve které hodláte přenocovat, nějakým způsobem chráněná. To je dnes třeba případ většiny našich pohoří, ale ne úplně všech. Typickým příkladem jsou národní parky nebo přírodní rezervace, kde se můžete pohybovat jen po značených stezkách. Některé navíc mohou být v určitých částech roku uzavřeny, třeba kvůli ochraně vzácných rostlin nebo hnízdících ptáků.

Táboření vs. nocování

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření. Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba lidského a jiného odpadu atd. V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují. „Za táboření se považuje přenocování s použitím přístřešku (především stanu) a další doprovodné aktivity, jako je např.

Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Žádný zákon sice nezakazuje bivakování ve volné přírodě, a to ani v chráněných oblastech, podle Ústavy navíc platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Má to ovšem několik háčků. Můžete tak třeba přespat ve spacáku i v chráněné oblasti, ale nesmíte sejít ze značené stezky. „České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. „Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku (bivakovací spací pytel, pozn. autora), či přespání v hamace. Naprostým opakem je táboření. To je na většině míst zakázáno, případně potřebujete souhlas majitele pozemku.

Hranice mezi těmito termíny není v zákoně úplně jasná, dá se ale říci, že postavením stanu či jiného pevného přístřešku se dostáváte na hranu oblasti nocování, ačkoliv chcete setrvat jen jednu noc.

Legislativa a chráněná území

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena.

Geografické vymezení jednotlivých oblastí definují tzv. zřizovací předpisy. Ty přesně určují, co se na konkrétním místě chrání, a mohou zakazovat další činnosti na daném území (např. chůzi mimo zpevněné cesty kvůli ochraně stanovišť vzácných rostlin, hnízdících ptáků nebo výskytu velkých šelem). Takových míst, ve kterých by platily další dodatečné zákazy a omezení, však není mnoho a běžné turisty většinou nijak neomezují. Problém může nastat při organizování větších akcí a závodů, které by organizátoři chtěli přes tato území vést.

Národní parky a některé národní přírodní rezervace nebo památky mohou mít také svůj návštěvní řád, který jasně definuje práva a povinnosti návštěvníka daného území.

Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě

Přehled omezení v chráněných oblastech:

Typ chráněného území Oblasti (příklady) Pohyb Spaní Informace
Národní park (NP) 26 (např. Šumava, Krkonoše) Volný (tj. po značených cestách) Táboření zakázané mimo vyhrazená místa (např. nouzové nocoviště v NP Šumava), v I. zóně zákaz vstupu mimo značené cesty Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. Natura 2000), platí přísnější pravidla
Chráněná krajinná oblast (CHKO) 25 (např. Beskydy, Český ráj) Volný (tj. po značených cestách) Volné nocování (bivak) je možné, táboření je omezené Zřizovací předpisy; pokud se oblast překrývá s jiným chráněným územím (např. Natura 2000), platí přísnější pravidla
Národní přírodní rezervace (NPR) 110 (např. Boubínský prales, Čertova hora) Zákaz vstupu mimo vyznačené cesty, zpravidla i zákaz sběru rostlin vč. plodů Zpravidla zákaz táboření i nocování Zřizovací předpisy
Přírodní rezervace (PR) 126 (např. Klokočské skály, Adršpašsko-teplické skály) Volný (tj. po značených cestách) Zpravidla zákaz táboření i nocování Zřizovací předpisy
Přírodní památka (PP) 367 (např. Pravčická brána, Trosky) Volný (tj. po značených cestách) Zpravidla zákaz táboření i nocování Zřizovací předpisy

A jak je to s ostatními oblastmi v Česku, které dle zákona nespadají mezi zvláště chráněná území? V lese mimo chráněná území se tedy můžeš pohybovat bez omezení. Oheň v nich ale rozdělávat nemůžeš, na to se musíš vzdálit nejméně 50 metrů od hranice lesa. Při rozdělávání ohně si dej ale vždy pozor, zvlášť za sucha. Z přilehlého lesa si pak můžeš na oheň odnášet jen na zem spadlé suché klestí do 7 cm v průměru. Používání lihového vařiče nebo dřívkáče je rovněž považováno za rozdělávání ohně, jelikož nemají regulovatelný plamen.

Co se týče přespávání, tak je teoreticky povoleno. Nicméně některé pozemky mohou být soukromé a vždy by bylo lepší předem kontaktovat majitele a zeptat se. Vyhneš se tak nepříjemnému probuzení uprostřed noci, když si tě přijde majitel i se svým rozzuřeným rotvajlerem zkontrolovat a požádat o opuštění jeho pozemku. Ve skutečnosti ale mohou existovat i další obecně závazné vyhlášky se zákazem táboření nebo rozdělávání ohně na území některých obcí a měst.

Další omezení se mohou dle zákona o lesích vztahovat na aktuální situace způsobené živelními pohromami, kde například hrozí pád stromů nebo zvýšené riziko požárů.

Alternativy k volnému stanování

Pokud chceš mít jistotu, že neporušuješ žádné zákony, vyhlášky nebo nařízení, nejjednodušší je přespávat na oficiálních místech k tomu určených. Buď můžeš spát pod střechou v penzionech, horských chatách a útulnách nebo ve stanu v oficiálních kempech. V létě se můžeš přecpaným a hlučným kempům vyhnout, když zůstaneš na některém místě bezKempu. Na Šumavě pak existují oficiální nouzová nocoviště, díky kterým si můžeš udělat několikadenní trek přes celý národní park. Na řadě míst jsou vybudovány také nouzové útulny, které slouží na přečkání noci nebo chvilkového nepříznivého počasí. Několik jich je například i v NP Krkonoše. Lesy ČR nově staví síť nouzových útulen na místech, kudy prochází Stezka Českem. Pokud se vydáš na víkendový trek s plánem nocování pod širákem, ale překvapí tě náhlé zhoršení počasí, můžeš přespat v turistickém přístřešku, kterých je po Česku opravdu hodně.

Chování v přírodě a odpovědnost

Za pořádek v naší přírodě zodpovídáme především my sami. Ať už se vydáváme na Stezku Českem, víkendový trek, nebo třeba jen na jednodenní výlet do přírody, vždy bychom se měli řídit selským rozumem a pravidly Leave No Trace. Oficiálně ale za dodržování pořádku zodpovídají strážci přírody (CHKO, NP), policie, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž, odbor životního prostředí, česká inspekce životního prostředí a další.

Čtěte také: Rekreace v pískovnách ČR

Ať už jsi zákon porušil nebo ne, pokud tě strážci přírody nebo jiná úřední osoba či majitel pozemku načapá někde přespávat, základním pravidlem je se vždy chovat slušně. Při nevhodném chování máš pokutu téměř jistou. Přestupkový zákon totiž přihlíží i k chování dotyčného a jakým způsobem byl přestupek spáchán. Velmi často vše ale skončí domluvou - komunikace je prostě základ.

Asi tě teď napadá, že při přespávání nadivoko v přírodě je nejlepší se schovat někam hluboko do lesa a nebýt vůbec spatřen. Tak se asi nejjednodušeji vyhneš lesním strážcům, ale i případným čumilům, místním obyvatelům nebo ostatním turistům. V naší krajině ale hojně probíhá hospodářská činnost, ať už se jedná o lesní práce, myslivecké honitby nebo sklizně. Pro vlastní bezpečnost je tedy lepší být viděn, což znamená mít například reflexní prvky a chodit po setmění s čelovkou.

„Nemůžete-li se z jakéhokoliv důvodu vzdát spaní ve stanu, dělejte tak maximálně opatrně a využívejte primárně kempy a oficiální místa určená k táboření. Tato otázka je mezi lidmi vyznávajícími spaní pod širákem jednou z nejdiskutovanějších. Mnozí tvrdí, že nejlepší je nebýt vidět vůbec a nijak, další upozorňují na možné komplikace a doporučují raději takzvanou „řízenou pozornost“. Přece jenom, pokud chcete přespat někde v lese, je dobré se zamyslet nad tím, zda uprostřed noci, kdy si potřebujete odskočit, třeba myslivec na posedu pozná, že jde o člověka, ne o zvěř.

Bohužel to už vedlo k tragédii, kdy si myslivec z Vyškovska dva trampy, kteří si ustlali ve slámě na poli, spletl se srnou a jednomu z nich prostřelil hlavu. Odborníci proto doporučují spát na dobře viditelném místě, používat svítivé barvy na provazy při zavěšování hamaky mezi stromy nebo dokonce nechat po celou noc svítit čelovku i za cenu toho, že budete muset ráno vyměnit baterie.

Nouzová nocoviště na Šumavě

Milovníkům turistiky a trampingu vychází velmi vstříc Správa Národního parku Šumava. Ta nechala na hlavní trase ze Železné Rudy až po Novou Pec u Lipna vybudovat sedm takzvaných nouzových nocovišť, které fungují na principu „přenocuj a jdi dál“. Nacházejí se na Bučině, Hůrkách u Prášil, Modravě, Novém Údolí, pod Plešným jezerem, na Poledníku a ve Strážném. Díky tomu můžete přejít během několika dnů celé pohoří, aniž byste museli sestupovat do údolí. Kapacita nouzových nocležišť je ale omezená na 5 až 10 stanů a 10 až 20 lidí podle lokality.

Pravidla pro ohleduplné chování v přírodě

Jaká pravidla dodržovat:

  • Nerozdělávejte oheň.
  • Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50 metrů od hranice lesa. Využívejte jen povolená ohniště, v lese nekuřte! A obzvláště velký pozor si dejte za sucha.
  • Nevyhazujte v lese odpadky.
  • Platí pravidlo, co si do lesa (volné přírody) donesu, s tím také odejdu. Odpadkové koše najdete v nejbližší vesnici.
  • Nekácejte stromy, neničte ani jiné rostliny.
  • Když si chcete udělat oheň, sbírejte jen klestí (povoleno je do sedmi centimetrů v průměry, ležící na zemi).
  • Biologický odpad zahrabte.
  • Pokud v přírodě „musíte“, nenechávejte po sobě žádné stopy.

tags: #stanovani #ve #volne #prirode #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]