Co pěstovat na nevyzrálém kompostu

Nejen dobře vyzrálý kompost, ale především zdravá biohmota vám přinese bohatou úrodu. Kompost musí být v dobré kondici. Kompost není jen hromada biologického odpadu, ale živá hmota, která potřebuje péči nejen při jeho zakládání, ale i na jaře. Je jedno, zda je kompost uložen v hromadě či kompostéru. Přes zimu se změnily vlhkost i teplota, které mají vliv na zrání kompostu. Jak dosáhnout, aby byl kompost pěkně kyprý a voněl jak lesní půda?

Jak pečovat o kompost

Jako každý živý organismus potřebují mikroorganismy v kompostu přiměřené množství vody. Při jejím nedostatku zastavují ihned svou činnost a kompost přestává zrát. V opačném případě, je-li kompost příliš vlhký, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům. Správnou vlhkost určíme pomocí orientační zkoušky. Vezmeme kompostovaný materiál do ruky a stlačujeme ho tak pevně, jak se dá. Za optimální vlhkosti při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě. Pokud je kompost příliš suchý, při otevření pěsti se rozpadne.

Jak napravit chyby u kompostu

• Suchý kompost: Řešení je jednoduché - kompost řádně prolít nejlépe horkou vodou a jakmile bude k dispozici posečená tráva, zakrýt jí povrch kompostu. (Případně použít plachtu k zakrytí, aby kompost nevysychal). To samozřejmě platí u kompostu na hromadách či v ohrádce. Po prolití je kompost nutné převrstvit, aby se rovnoměrně provlhčil.
• Kompost se pomalu rozkládá: Zimní měsíce, a zvlášť velké mrazy, zastavily rozkladný proces. Pokud kompost nezraje podle očekávání, pomůže jednak převrstvení, které zvýší aktivitu bakterií, teplotu, a tím urychlí rozklad. Zároveň můžeme přidat materiál, který udržuje strukturu a vlhkost (sláma, piliny, větve). Do kompostérů se s úspěchem používají i takzvané startéry, které zvyšují činnost bakterií, a tím se teplota uvnitř kompostu zvyšuje.
• Ulehlý, mokrý kompost: Při nedostatku kyslíku probíhá v kompostu anaerobní rozkladný proces, při kterém vznikají různé zapáchající látky. Zápach může vzniknout u kompostu s vysokou vlhkostí a při skladování čerstvě posečené trávy. Proto musíme biologické odpady s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku (měkké, zelené a šťavnaté suroviny) smíchat se strukturním materiálem, který se pomaleji rozkládá, jako jsou například sláma či hobliny nebo štěpka. Proto platí, že čím častěji kompost provzdušňujeme, tím rychleji biohmota uzraje. Takže vidle do ruky a pusťte se do toho.

Kompostér a jeho využití

Pokud nemáte na kompost dostatek prostoru či by vám vadil esteticky, a přesto chcete kompostovat, využijte kompostér. To je uzavřená plastová nádoba zkonstruovaná tak, aby v ní tlecí procesy probíhaly rychle, s co nejmenší námahou (převrstvování hmoty) a bez vedlejších obtěžujících účinků (zápach). Kompostéry mají na víku otevíratelný ventil na regulaci přístupu vzduchu. Ventil slouží k regulaci teploty, neboť v kompostéru během zrání dosahuje teplota až 85 oC, proto je třeba větrací ventil v létě otevřít a na zimu opět uzavřít. A pozor na zrádné jarní slunce, které může být příčinou přehřátí kompostéru! Proto hlídejte venkovní teplotu a včas otevřete ventil.V tepelně izolovaných kompostérech může tlení probíhat i v zimě. Jediným nedostatkem kompostérů je, že v uzavřeném systému, kde se materiál nepromíchává i během rozkladu za tepla, může dojít k vytvoření zahnívajících nebo suchých míst.

Jak zjistit zralost kompostu

Chcete využít kompost k jarním výsevům či na záhony a nevíte, zda je dostatečně vyzrálý? Otestujte si jeho kvalitu: Mělkou misku naplníme prosetým kompostem a dobře ho navlhčíme. Nejprve vysejeme rychle klíčící semínka (řeřicha, fazole), přitlačíme je a zakryjeme fólií, abychom udrželi vlhkost. Jestliže po 3 až 4 dnech semena vyklíčí, je kompost zralý. Zelené děložní lístky svědčí o dobré kvalitě kompostu, zatímco žluté či hnědé výhonky o nedostatečně vyzrálém kompostu. Kompost ještě stále zraje a uvolňující se čpavek zabraňuje růstu rostlin.

Jak je kompost výživný?

Čím různorodější materiál jsme do kompostu dávali, tím je kvalitnější a tím budou lepší i výsledky klíčivosti. Přesný poměr živin v kompostu se dá zjistit pouze půdním rozborem, ale orientačně stačí vědět, že čím je kompost starší a tmavší, tím je v něm více uhlíku.

Čtěte také: Cukety a kompost: Jak na to

Alternativy k rašelině

Bez rašeliny si neumí spousta nadšených zahrádkářů a pěstitelů představit život. Což o to, jde o opravdu skvělý přírodní materiál, který má díky svým vlastnostem téměř univerzální využití. Na druhou stranu jsou právě tyto výhody rašeliny její velkou nevýhodou, protože ji ženou doslova do záhuby. Rašelina je rostlinný materiál, který vzniká ve vlhkých a chladných podmínkách, v takzvaných rašeliništích neboli rašelinných pánvích, a to dlouhodobým a neúplným rozkladem organických zbytků za nepřístupu vzduchu. Rašelina vzniká nedostatečným rozkladem v rašeliništích.

Rašeliniště představují důležitý bažinný ekosystém naší země, který se významně podílí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňuje podnebí i biologickou rozmanitost, a hlavně pohlcuje nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry. Nejvíce rašelinišť najdeme v Rusku, na Ukrajině, ale také ve Skotsku či Severní Americe. V rámci České republiky se nachází například na Šumavě. Neekologické těžení rašeliny vede k narušení životního prostředí. Aby se rašelina dostala až na naši zahradu, je potřeba ji vytěžit. Samotná těžba ani není takovým problémem, tak jako její rychlost. V současné době se ročně vytěží až miliony tun rašeliny, přičemž za jeden jediný rok je schopný se obnovit pouze jeden milimetr. Zcela se vzdát rašeliny už není v dnešní době asi úplně možné.

Správnou cestou je její omezení na použití pouze v nezbytně nutných případech. Mezi takové případy se řadí zejména vřesy, vřesovce, azalky, pěnišníky, borůvky, brusinky či některé druhy orchidejí, ve zkratce výrazně kyselomilné rostliny. Spotřebu rašeliny snížíme, pokud ji budeme používat pouze při pěstování rostlin, které by se bez ní neobešly. Základem úspěchu je dobrá informovanost o nárocích rostlin. Jestliže chceme rašelinu nahradit u druhů, které přímo nevyžadují kyselou reakci, můžeme vždy sáhnout po kvalitním vyzrálém kompostu. Ten je možné zakoupit, nebo si ho jednoduše vyrobit doma z biologického odpadu a ještě ušetřit.

Díky kompostu bude půda krásně kyprá, úrodnější a obohacena o organické látky. Vedle nešlápnete ani s listovkou či vermikompostem. S provzdušněním substrátů pomůže perlit, piliny i kokosové vlákno. Průmyslově vyráběné substráty pro běžné pěstování hrnkových rostlin, výsev či předpěstování, zpravidla obsahují podíl rašeliny. V současné době je sice možné sehnat i substrát bez obsahu rašeliny, ale stejně snadno si můžete vytvořit vlastní. Například smícháním zeminy (klidně i z krtinců) s kompostem. Substrát pro výsev a předpěstování vyrobíte z kompostu či zeminy a agroperlitu. Mezi vhodné komponenty se řadí také listovka, písek, kokosové vlákno, piliny nebo průmyslově vyráběná dřevní vlákna známá pod názvem Toresa, Cultifibre a Pietal. Rašelinu je možné nahradit rovněž hrabankou, která vzniká rozkladem jehličí, má mírně kyselou reakci a opět si ji můžete snadno vyrobit i v domácích podmínkách. Skvělá je již zmíněná dřevěná štěpka z listnatých stromů a pro kyselomilné rostliny klidně i z jehličnanů a jejich borky. Během pokusů dosáhla velké úspěšnosti právě kompostovaná smrková kůra neboli kůrový humus, a to i v případě hrnkových rostlin.

Řeřichový test

K určení zralosti kompostu se v takovém případě používá řeřichový test. Zralost kompostu orientačně určíte řeřichovým testem. K testování zralosti kompostu se používá nejčastěji řeřicha, jelikož citlivě reaguje na vysoký obsah živin a také rychle klíčí. Jak test provést? Nádobu s rozměry přibližně 40x25x6 cm naplňte testovaným kompostem a vysejte na něj 10 g řeřichy. Semena do kompostu lehce přitiskněte a zvlhčete rozprašovačem. Kompost udržujte stále vlhký. Šestý den po výsevu řeřichu skliďte a zvažte. Pokud řeřicha vůbec nevyklíčila, není kompost k předpěstování sadby zatím dostatečně zralý. Je-li váha sklizené řeřichy nad 30 g, považujte zralost kompostu za dostačující. Ideálem ale je hmotnost vypěstované řeřichy v rozmezí 60 až 100 g. Takový kompost je dostatečně rozložený a můžete ho k předpěstování rostlin použít. Tyto výsledky samozřejmě platí jen při testování v nádobě uvedené velikosti.

Čtěte také: Jak pěstovat zeleninu s ročním kompostem?

Může se ovšem stát, že je v kompostu pro řeřichu živin až moc, a v takovém případě je vzešlá řeřicha žlutá. Ani tento kompost není k předpěstování sadby vhodný.

Daleko jednoduší je ale určení zralosti při srovnání růstu řeřichy v kompostu a v běžné půdě. Do jednoho květináče dejte testovaný kompost a do druhého běžnou půdu. Do obou nádob znovu vysejte řeřichu, povrch substrátů mírně utužte a zvlhčete. Zhruba po týdnu, během nějž jste oba výsevy udržovali mírně vlhké, můžete porovnat výsledky. Pokud v testovaném kompostu vyklíčilo a vyrostlo méně rostlin než v běžné půdě, považujte ho zatím za nedostatečně vyzrálý. Nezralý kompost obsahuje látky, které brzdí růst rostlin. Zejména při využití kompostu k předpěstování sazeniček a k rostlinám do truhlíku a květináče bychom si měli být jistí, že kompost už je dostatečně zralý. Do malého květináče dáme kompost. Abychom odstranili možnost chyby při špatném osivu, použijeme i druhý květináč, do kterého dáme obyčejnou zeminu. Do obou květináčů vysejeme semínka řeřichy nebo ječmene. Při nedostatečně vyzrálém kompostu vyklíčí méně rostlinek (květináč B) než na obyčejné zemině (květináč A).

Sázení česneku

Česnek je nejen oblíbenou součástí české kuchyně, ale také zdravou plodinou, která by neměla chybět na žádné zahradě. Správné sázení česneku na jaře i na podzim se však řídí odlišnými pravidly. Víte, v čem se liší? Pokud si ale nejste jistí, je tu pro vás BAUHAUS průvodce sázením česneku. Tento článek vám tak objasní vše od ideálních termínů přes doporučenou hloubku sázení a vzdálenost výsadby až po rady k hnojení půdy i seznam nejčastějších chyb, kterým je dobré se vyhnout.

Kdy sázet česnek

• Sázení česneku na podzim: Do sázení česneku na podzim se můžete pustit od poloviny října do poloviny listopadu, v chladnějších oblastech i dříve.
• Sázení česneku na jaře: Sázení česneku na jaře provádějte v březnu - co nejdříve po vymrznutí půdy.

Jak připravit půdu pro česnek

Kvalitní půda je základem bohaté úrody. Správná příprava záhonu zahrnuje nejen kypření, ale i hnojení před samotnou výsadbou. Častou chybou je použití čerstvého hnoje - ten může v případě česneku podporovat rozvoj plísní a škůdců. Místo něj je vhodné sáhnout po dobře vyzrálém kompostu, který půdu obohatí o humus a zlepší její strukturu. Stěžejní zásadou při výsadbě plodin je však jejich střídání na daném místě. Každá plodina vyžaduje specifické podmínky, včetně živin. Je proto vhodné každou sezónu místo výsadby česneku mírně obměnit. Například sázet česnek po bramborách nebo po cibuli se nedoporučuje - půda bývá vyčerpaná. Ideální je naopak vysadit česnek na místo, kde předtím rostly například obiloviny, luskoviny nebo okurky.

Jak se sází česnek?

Správný postup při sázení česneku zahrnuje několik jednoduchých kroků. Zasypte jemnou vrstvou zeminy a přitlačte, aby se stroužky nevyplavily při případných deštích.

Čtěte také: Vše o kompostování

• Hloubka sázení: Důležitým faktorem úspěchu je správná hloubka sázení česneku. Obecně se doporučuje vysazovat stroužky tak, aby nad nimi byla vrstva zeminy vysoká asi 6-8 cm u podzimní výsadby a 4-6 cm u jarní. Pokud česnek zasadíte příliš mělce, může vymrznout. Naopak příliš hluboká výsadba oddaluje jeho vyrašení.
• Vzdálenost sázení: Stejně tak důležitá je při sázení česneku vzdálenost. Stroužky by od sebe v řádku měly být zhruba 8-10 cm. Jednotlivé řádky pak vytvářejte ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Tím zajistíte dostatek prostoru pro růst i snadnou údržbu záhonů.

Nejčastější chyby při pěstování česneku

Mnoho začínajících i zkušených zahrádkářů se sem tam dopustí nějaké chyby při pěstování či péči o česnek. Žádný učený z nebe nespadl, a tak není potřeba dělat si z menších přešlapů těžkou hlavu.

• Špatný termín výsadby: Příliš brzké podzimní sázení vede k tomu, že česnek vyklíčí ještě před zimou, příliš pozdní zase způsobí špatné zakořenění.
• Nevhodná hloubka sázení: Jak už jsme zmínili, příliš mělká výsadba znamená riziko vymrznutí, příliš hluboká oddaluje růst.
• Hustá výsadba: Příliš těsně vysazené stroužky se navzájem utlačují a nedostávají dostatek živin ani světla.
• Výsadba do vyčerpané půdy: Česnek by se opravdu neměl sázet opakovaně na stejné místo. Půda chudá na živiny nedokáže zajistit energii k zakořenění nebo růstu a stroužky často ani nevyklíčí.

Sklizeň a uskladnění česneku

• Kdy sklízet česnek: Česnek sklízejte, když jsou cibule dobře vyvinuté a pevné. Dolní listy už žloutnou a zasychají, horní 3-4 listy jsou ještě zelené. Obalové suknice začínají praskat, když česnek přeroste.
• Jak sklízet česnek: Vytáhněte česnek za natě. Pokud jde hůře ven, podeberte jej rýčem. Nechejte ho na záhonu oschnout 1-2 dny, pak přesuňte na vzdušné a suché místo.
• Jak sušit česnek: Sušte zhruba 2-3 týdny, dokud listy úplně nezvadnou a obalové suknice jsou papírově suché. Pak buď odřízněte nať asi 2-3 cm nad cibulí, nebo česnek spleťte do copů.
• Jak uskladnit česnek: Česnek skladujte v suchu a chladu (cca 10-15 °C), ideálně zavěšený nebo spletený do copů. Česnek můžete uskladnit i v síťce nebo proutěném koši v dobře větrané a tmavé místnosti. Takto uskladněný česnek vydrží 4-8 měsíců. Skladování v lednici je nevhodné, česnek ve vlhkém prostředí rychle raší a plesniví. Česnek můžete i oloupat na stroužky, které necháte usušit a zmrazit. Takto vydrží i rok.

Ať už se rozhodnete pro sázení česneku na jaře nebo pro osvědčenou výsadbu na podzim, úspěch závisí na dodržení základních pravidlech a vhodné péči. Správný termín, odpovídající hloubka a rozestupy, kvalitní příprava půdy i průběžná údržba záhonů se odrazí v kvalitě a síle úrody. Při optimálním mísení a vrstvení bioodpadu ze zahrady a z kuchyně a při příznivých podmínkách pro tlení můžete za několik měsíců získat tmavý, drobivý a příjemně vonící kompost. Často se v této souvislosti mluví o „zralém“ nebo „vyzrálém“ kompostu. Otázkou však je, jak poznat, že už je kompost zralý. Za úvahu také stojí upřesnění, k čemu přesně má být daný kompost zralý. K mulčování? K pouhému zapravení do půdy? Nebo k předpěstování sadby? Každé z těchto využití totiž vyžaduje jinak zralý kompost. Jelikož je ale jaro, čas výsevů, předpokládejme, že se jedná o předpěstování sazenic.

tags: #co #pestovat #na #nevyzrálém #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Druhotné využití odpadu z pivovaru
• Zajímavosti u Havlíčkova Brodu
• Bakalářské práce - technika životního prostředí
• Informace o stanicích Emise
• Odpad Kolín - Rozpis