Odpad při výrobě piva a jeho druhotné využití

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí maximálně využít. Dlouhodobě snižujeme množství vyprodukovaného odpadu. Pokud nelze odpadu předejít, hledáme pro něj další využití.

Vedlejší produkty při výrobě piva již téměř ze 100 % druhotně využíváme. Velkou pozornost věnujeme omezení tvorby zbytných odpadů, jako jsou obměny etiket spojených s reklamními kampaněmi, nebo udržitelný přístup k různým marketingovým balením a reklamním předmětům.

Druhy odpadu a možnosti jejich využití

Mezi hlavní druhy odpadu při výrobě piva patří:

• Mláto: Tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta.
• Kvasnice: Používají se k fermentaci mladiny.
• Sladovnický odpad: Vzniká při výrobě sladu.
• Čistírenské kaly: Vedlejší produkt čištění odpadních vod z pivovaru.
• Odpadní filtrační křemelina: Používá se k filtraci piva.

Využití mláta

Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě mláto jako krmivo. Mláto se již dříve používalo jako krmivo pro dobytek.

Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit.

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění.

Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Nově využíváme naše mláto i při výrobě pivovarských krekrů, které od roku 2020 nabízíme ve spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Krekry z pivovarského mláta mají výborné výživové vlastnosti a stávají se tak oblíbenou udržitelnou pochutinou.

Další možnosti využití odpadu

Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě kvasnice a sladovnický odpad jako krmivo. Čistírenské kaly se dlouhodobě používají jako hnojivo v zemědělství a odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Upcyklace v pivovarnictví

Nejen japonské pivovary, ale i farmáři a výrobci speciálních potravin, kteří se vrhli na upcyklaci poté, co je zasáhla pandemie, zjišťují, že efektivita není jeho jediným přínosem.

Další japonský pivní gigant, společnost Asahi, upcykluje potravinový odpad do nových značek piv. Nově vzniklá divize Asahi Holdings, zaměřená na udržitelnost, uvedla na trh pivo Sayama Green (podle regionu Sayama, odkud čaj pochází), které se vyrábí z čajových stonků kebacha.

Z mláta, chmelových stonků a listů se nejprve vyrobí papír japonského typu Washi, z něhož se zhotoví příze a utká džínovina. Mláto se již dříve používalo jako krmivo pro dobytek, ale podle společnosti Sapporo je to poprvé, kdy se vedlejším produktem výroby piva staly kalhoty.

To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít. Ze zbytků při výrobě vína tak vzniká za pomoci technologických postupů zpracovaných vědci z Mendelovy univerzity v Brně například hroznová mouka, ze které se pak pečou sušenky.

Moderní trendy a udržitelnost

Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepětí s přírodou.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. "Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš.

Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování. "Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity dělá mouku, která může být i bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny.

tags: #odpad #pri #vyrobe #piva #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Význam těžké vody v přírodě
• Lyžování a životní prostředí
• Výkup bioodpadu – Česká republika
• Odpad Šimonovice - informace
• Architektura ekologických domů