Pro zahradní komposty a kompostéry je typické, že se dědí z generace na generaci. Spolu s nimi tak na nové majitele většinou přechází i zkušenost s kompostováním. Současní kompostáři přitom mají tendenci osvědčenou technologii obohacovat o nové poznatky a do kompostů zpravidla vedle tradičního zahradního materiálu přibývá i organický odpad z kuchyně. V této kategorii soutěžící s výrobou nových kompostérů mnohem víc experimentují.
Příklady kompostování a kompostérů
1. Kompostování jako rodinná tradice
Kompostování na této rodinné zahradě nepředstavuje inovativní technologii, ale zavazující tradici. Jejich cílem bylo postavit kompostér, jenž by tu vydržel i pro další generaci. Proto ho vyzdili na cementovou maltu ze starých betonových obrubníků, které prostřídali s vrstvou vápenopískových cihel položených na krajích, v rozích a spojích obrubníků tak, aby se vytvořily vodorovné mezery. Přední stěny jsou vyrobené z borových fošen, které se mohou zasouvat nebo vysouvat podle potřeby. Nahoře je vytvořena rámová konstrukce, po níž se přemisťuje rošt podle toho, kde je čerstvý nebo uleželý kompost, rozdělení na dvě komory se osvědčilo. Dříve byla na kompostu kvůli truhlíkům lešenářská podlážka, nyní kompostér vylepšili o novou konstrukci s roštem, který lépe propouští vodu.
2. Recyklace plovoucí podlahy na kompostér
Kompostování je na velké venkovské zahradě v Dobřívi samozřejmostí, v kompostu se tu zpracuje veškerý organický odpad ze zahrady i domácnosti. Když dosud používaný kompostér ze smrkových fošen dosloužil, bylo nutné ho něčím nahradit. Pan Miloš si vzpomněl na starší použitou plovoucí podlahu, která už byla roky složená v kolně, kde zabírala místo. Před pár lety z ní narychlo vyrobil provizorní korýtko do pařníku a světe div se - korýtko navzdory vlhkosti a stálému styku se zeminou slouží dosud. Stojiny kompostéru tvoří profily z recyklovaného plastu z dílny výrobce Transform Lázně Bohdaneč. Na přední stěny a zpevnění rámu je použitý poplastovaný jekl 50 x 20 mm. Na bocích a zadní stěně je podlaha zdvojená, přiložená spodní stranou k sobě. Přední stěny jsou jednoduché a vyndavací. Rozměr kompostéru je 2,8 x 1,4 x 1 m, objem necelé 4 m3. Pan Miloš k výrobě kompostéru říká: ,,Výhodou pro mě byly i ideální rozměry šablon. Plastové profily a jekly jsem si nechal nařezat na míru od prodejce, takže jsem byl schopný i jako vozíčkář celý kompostér zkompletovat na dvoře jen pomocí aku vrtačky.
3. Přírodní kompost s tradicí
Tak působí přírodní kompost, který využívá přirozené místo v terénu. Noví majitelé chalupy ho podědili po svých rodičích a ti zas po původních majitelích. Prokazatelně se tu tedy kompostuje víc než dvacet let. Kompost je rozdělený na tři komory, z jedné strany ho drží původní opěrná zídka z kamenů, z boku jsou zatlučené dva kůly, na nichž jsou přibitá stará prkna tak, aby se kompost nesypal k sousedům. Kompostovací prostor je rozpůlený plůtkem z klacků, který od sebe odděluje první dvě fáze. Poslední dozrávání pak probíhá ve volně ložené ,,hrobce'' opřené o prudký svah. Zdejší zahrada každoročně produkuje množství bioodpadu a díky kompostu se neuvěřitelně ušetří za komunální odpad. Končí tu také kuchyňský bioodpad a popel z kamen. V obdobích sucha majitelé kompost zalévají vodou z potoka, na přilepšenou občas dovezou koňský nebo kravský hnůj, pravidelně přehazují a provzdušňuji tak, aby kompost dobře pracoval. Kvůli udržení tvaru při přehazování zakládají okraje starým senem, takže se kompost nesype, a navíc je chráněný před promrznutím. Také na vrch kompostu pokládají staré seno, které brání vysychání.
4. Kompostér vypletený z lískových prutů
Kompostér vypletený lískovými pruty je společným dílem táty a jeho dvou synů, inspirace přišla z internetu. Nejdříve bylo nutné vyrobit ze střešních latí rámy, nastříhat pruty na patřičnou délku, a pak se mohlo začít proplétat. Pruty byly možná až moc tlusté, takže se tkalci při práci celkem zapotili, tatínek si dokonce namohl prsní sval, protože musel rám neustále stahovat tak, aby se mu nerozjížděl. Nakonec do rámků našroubovali vruty s oky a skoby, které slouží ke spojení čtyř stěn kompostéru. Kompostér je tak plně rozebíratelný a kompost půjde dobře vybrat.
Čtěte také: Praktický průvodce pro rodiče: škola v přírodě
5. Kompostér z recyklovaných materiálů
Kompostér, který si na své zahradě postavila paní Eliška, je tu už druhý v pořadí. Jeho úkolem je umožnit klidný proces tlení starému kompostu. K jeho rychlovýrobě použila autorka všechno, co dům dal. Zadní stěnu tvoří část vysloužilé postele, další strana je z palet a prken, na dně jsou staré dlaždice s mezerami pro vzdušnost. Kompost je živený hlavně kuchyňským odpadem, posekanou trávou a méně často i velkými kusy ovoce nebo zeleniny, v malé míře se do něj dostanou piliny, popel nebo listí. Kompost přibývá každým dnem díky krmivu, které vzniká při práci na zahradě nebo při každodenním vaření. Dobře se mu daří také proto, že je umístěný za kůlnou v klidné části zahrady, kde je polostín.
6. Zděný a menší kompost u domu
Na téhle zlínské zahradě se kompostuje už nejméně 10 let. Rozlehlý pozemek a početná domácnost vyprodukují velké množství organického odpadu, a proto si tu zahradníci založili zděný kompost, který je ale umístěný daleko od domu, kam se nikomu se zbytky z kuchyně nechtělo chodit. Tak vznikl nápad na založení menšího kompostu, který je hned u zahrádky blízko domu. Jeho konstrukce je vytvořená ze 3 dřevěných palet, pletiva, 6 ti kusů úhelníků, šroubků a truhlíků na květiny. Dřevěné palety jsou napuštěné vysmaženým olejem a k jejich vnitřní straně je pomocí ruční sešívačky připevněné předem nastříhané pletivo, které brání odpadu v propadávání. Dno kompostu vystlala paní Johana kvůli lepšímu proudění vzduchu drobnými větvičkami. Následovalo postupné smontování kompostéru pomocí úhelníků a šroubů, a pak přišla nejzábavnější fáze výroby - vysévání truhlíků: ,,Jako zeminu jsem použila materiál z našeho druhého kompostu.
7. Vermikompostování: Chov žížal pro kvalitní hnojivo
Blaho žížal. Tak by se dal nazvat základní nárok, který na své kompostéry kladou vyznavači tzv. vermikompostování. Pomocí dobré izolace a umístění kompostéru řeší především stabilní životní podmínky uvnitř kompostu, zejména teplotu od 10 do 30 °C, tak aby žížaly v létě nesužovalo horko a v zimě mráz. Odměnou je jim výjimečně kvalitní materiál. Marie a její bratr pěstují zeleninu, ovoce a bylinky v biokvalitě. Za svým domem si pronajali velký pozemek s těžkou, zapýřenou půdou. Když se začali poohlížet po kvalitním organickém hnojivu, objevili metodu vermikompostování. Udělali první pokus - založili vermikompost o průměru 70 cm a o výšce 50 cm. Udivilo je, kolik toho žížaly spotřebují a kolik hnojiva jsou zároveň schopné vytvořit. Začali počítat, kolik odpadu a potažmo hnojiva musí vyprodukovat, aby mohli pěstovat vše potřebné. Pak se pustili do hledání levné, efektivní a vysoce účelové varianty. Protože kompostováním se objem materiálu zmenší cca 6krát, pro výrobu 500 l kompostu, který potřebovali pro svou zahradu, museli zkonstruovat kompostér o objemu 3 m3. Tvar válce vyplynul přirozeně. Přáli si, aby jejich kompostér dlouho vydržel, byl lehký, přenosný a bezúdržbový. Zvolili plast, protože jim pomohl vytvořit optimální prostředí pro žížaly - dostatečnou vlhkost i v parných letních měsících a v zimě teplé útočiště před mrazy. Marie k tomu říká: ,,Jelikož výborné hnojivo dělají právě zdravé žížaly, je potřeba jim poskytnout maximální péči. Chováme se k nim jako k domácím mazlíčkům. Jejich jediným úkolem je jíst a množit se. I proto jsme náš vermikompostér koncipovali tak, aby se v něm žížaly cítily dobře. Protože jen spokojená, dobře krmená žížala ve správném prostředí dodá ten nejlepší materiál pro naše potřeby." Na výrobu použili 6 plastových desek, které k sobě spojili pomocí šroubů a smotali do válce o průměru 2 m a výšce 1 m. Vytvořili tak kompostér o objemu 3,14 m3, celkové výrobní náklady včetně podkladu a víka činily 322 Kč. Ve spodní části po obvodu vystříhali malé trojúhelníky určené k odvodu přebytečné vlhkosti. Kompostér je pouze smotaný a položený na pevný podklad, který je v mírném spádu kvůli odtoku přebytečné vlhkosti. Drží tvar a ani silný vítr s ním nepohne. Nakonec kompostér obalili slámou, která zásadně zlepšila jeho vzhled i izolační vlastnosti. Vznikla tak krásná slaměná ,,sila", z nichž se sláma na podzim odstraní (použije se jako podklad pro nový kompostér) a kompostér se obalí slámou novou.
8. Komunitní kompostování
Komunitní kompostování je zpravidla spojené s velkým nadšením a iniciativou zakladatelů, kteří postupně dokážou ,,nakazit" a vzdělat celé společenství. S tímto typem kompostování souvisí ale také řada překážek, které je nutné vyřešit. To, že má do kompostéru přístup relativně velký počet uživatelů může způsobit, že se hůře kontroluje vyvážené složení materiálu. Tomu se většina komunit snaží zabránit tím, že jednotlivé kompostáře o zásadách správného kompostování informuje pomocí viditelných cedulí. Umístění kompostéru ve veřejném prostoru klade zvýšené nároky na jeho odolnost. Nebezpečí mohou představovat vandalové, hlodavci i nepříznivé povětrnostní podmínky. Proto se vyplácí, je-li kompostér uzavřený a zateplený a dohlíží-li na průběh kompostování správce, kterého komunita vybere ze svého středu.
Náš odpad? Jedním z hlavních cílů neziskovky s případným názvem Bezobalu je šíření myšlenky Zero Waste. V jejích obchodech si lidé mohou koupit základní potraviny na váhu a odnést si je ve vlastních přinesených nádobách, pytlích, taškách, čímž se eliminuje velké množství odpadu. Komunitní kompostér si lidé z Bezobalu pořídili proto, aby komunitě shromážděné okolo obchodu umožnili užitečně naložit s kuchyňským odpadem. Pro tento účel si vybrali otočný kompostér Mr. Twist Lifetime, který se na betonový prostor ve vnitrobloku domu jednoznačně hodí. Dokáže totiž zajistit rychlé efektivní kompostování, a to i bez přístupu k půdě. Jeho dřevěný mladší bráška dokompostér vznikl jako DIY projekt z iniciativy jednoho ze zákazníků. Je vyrobený z dřevěných palet, papírových a plastových pytlů od potravin a kartonu. Umožňuje čas od času předkompostovaný materiál z otočného kompostéru přeházet. Bydlí v něm žížalky, které celý proces urychlují. Poté, co první várka kompostu v dokompostéru dozraje, přibude na dvorek ještě jedna menší nádoba na hotový kompost, ze které si budou lidé moci nabrat do pytle a použít pro své záhonky nebo květináče. Autoři ,,bezobalového" systému kompostování tvrdí: ,,Kompostér zároveň působí i jako výuková pomůcka. Cedule nad ním ukazuje, co do kompostéru patří a co ne.
Čtěte také: Čeština hrou: Předložky ve škole v přírodě
9. Školní kompostéry jako živá pomůcka
Pro školní kompostéry je typické, že kromě svého hlavního poslání plní zároveň úlohu živé pomůcky. Děti si je postupem času oblíbí, naučí se třídit odpad, zamilují si drobné rozkladače a často svým nadšením pro kompostování nakazí i rodiče. To je fáze, ve které se školní kompostéry plynule mění v kompostéry komunitní.
Na pozemku brněnské mateřské školy Pastelka se před pár lety rozhodli vybudovat přírodní zahradu. Potřeba kvalitní půdy použitelné na sázení kytiček a dalších plodin tak přirozeně vzrostla. Proto se zapojili do projektu MŽP a z prostředků získaných z grantu si u firmy Acer Interier nechali vyrobit dvoukomorový kompostér z akátového dřeva s posuvnými předními stěnami, které usnadňují přehazování materiálu. Kromě toho, že tak získali vynikající hnojivo, oceňují kompostér jako nenahraditelnou živou pomůcku při výuce třídění odpadu. Děti mají možnost pozorovat, jak lze vytříděný bioodpad zužitkovat pro výrobu kompostu. Kompost pomáhají krmit posekanou trávou, listím, drobnými větvičkami ze stromů, rostlinnými zbytky z květinových a zeleninových záhonků a bioodpadem z kuchyně. Mohou vidět dospělé, kteří o kompost pečují, pravidelně ho prosypávají a v době sucha prolévají dešťovou vodou. Děti společně s dospělými každoročně sázejí cibuloviny k rychlení a na školní zahradě pěstují rajčata, hrášek, fazolky, vysazují okenní truhlíky a kompostem přihnojují keře a stromky.
10. Okno do půdy: Kompostování v mateřské škole
Okno do půdy, Mateřská škola Havlíčkova, Náchod, Mgr. Pětitřídní mateřská škola na Plhovském sídlišti v Náchodě je obklopená zámeckým lesem. Proto se tu před několika lety rozhodli zřídit přírodní zahradu plnou života. Vybudovali si tu dřevěné mobilní záhonky a začali vrstvit kompost, aby jim všechno, co zasadí, pěkně rostlo. Z dětí se stali zahradníci, kteří se každým rokem těší na jaro, kdy společně s dospělými předpěstovávají sazenice, připravují nářadí a zahradní kolečka, hrabou trávu a zbytky listí a kypří záhonky. Listí, trávu a klacíky děti nakládají a vozí na některý z kompostů. Na takzvaný velký kompost patří větve, listí a zbytky rostlin ze zahrady. Protože jsou děti od přírody zvědavé, přály si do kompostu vidět a zjistit, jaký je tam život a co to tam ti rozkladači dělají. Tak vznikl další kompost s poetickým názvem Okno do půdy. V břehu zahrady ho přesně podle přání - s oknem a okenicí - vybudovali zahradníci z firmy ARBORISTIKA Žďárky a ukládá se sem tráva, listí a zbytky z květníků. Speciálním okénkem mohou děti pozorovat bujarý život rozkladačů. Pro milovníky drobných živočichů je pak přímo ve školce další specialita - vermikompostér, ve kterém končí všechno, co chutná kalifornským žížalám, hlavně slupky a zbytky ovoce a zeleniny. O žížaly se děti starají několikrát týdně. Pravidelně si zaznamenávají, co žížaly snědly, aby byl jejich jídelníček vyvážený a aby se jim dobře dařilo. Učitelka Michaela Trejtnarová k tomu říká: ,,V naší školce už všichni víme, že kompostováním vracíme živiny do naší zahrady. Poznáme, co do kompostu patří, a co ne. Odměnou je pro nás mlsání ovoce a bylin.
11. Kompostování v domově mládeže
To byla myšlenka, která spustila kompostování na zahradě královéhradeckého domova mládeže. Záhy vznikl jednoduchý, snadno rozebíratelný kompostér vytvořený z dostupných materiálů: Jedná se o dřevěné palety, které jsou k sobě přibité pomocí prken. Jídelníček kompostu tvoří bioodpad produkovaný obyvateli domova a ten, který vzniká při péči o zahradu - tráva, zbytky ovoce a zeleniny, drobné větvičky, listí a zvadlé květiny. Zdá se, že učit dospívající třídit bioodpad není tak snadné, jako získat pro kompostování předškolní děti.
Obaly a bezobalové obchody
Český a slovenský obalový trh je plný zajímavých lidí, kteří mají ještě zajímavější názory. Časopis Svět balení vám pravidelně přináší krátké rozhovory s těmito osobnostmi, ve kterých „rozbalíme“ jejich myšlenky a ukážeme světu jejich nápady.
Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí
Svět balení: Mnoho firem vnímá obal jako prostředek pro komunikaci se zákazníkem nebo jako marketingový prvek.
Jiří Sedlák: Firmy, které s námi spolupracují vědí, že nejlepší cestou, jak komunikovat kvalitu je zapojení personálu v prodejně. My máme s dodavateli osobní vztahy a jezdíme k nim na návštěvy s týmem, právě proto abychom je dokázali dobře “prodat”. Dříve to bylo běžné, hokynář se s farmářem znal a na zbožíznalství stála jeho řemeslná čest. Naši prodavači nejsou jen podavači, opravdu ze surovin vaří a vědí o čem mluví. Obal Vám o výrobku kromě složení stejně nic neřekne.
Svět balení: S jakými problémy se u zákazníků nejvíce setkáváte?
Jiří Sedlák: Zvyknout si na něco nového je obtížné, ale největším problémem je překročit práh. Bezobalu je zahalené mnoha mýty a předsudky a to, že tento způsob prodeje je ve společnosti už 50 let zapomenutý z něj dělá něco zvláštního. Je to výhoda i nevýhoda. Nevýhodou je to, že zvláštní způsob prodeje je bariérou pro nového zákazníka. Velkou výhodou je naopak to, že když si zákazník zvykne, tak nechce zpátky. Z prostředí klidu, kde na Vás neútočí barevné reklamy, hlasité znělky, akce a další marketingové chytáky, se zpátky do reality vrací obtížně. Jako největší výhodu naši zákazníci vidí to, že nemusí číst složení. Hygiena je fenoménem doby, kdy je člověk oddělený od vzniku potraviny. Každý do dělal v potravinářství či zemědělství ví, že řemeslná potravina se po cestě k nám potká s řadou škůdců, s hlínou, s rukami pracovníků a když se dostane do plastového pytlíku tak najednou získá status nedotknutelné modly. Tím vůbec nechci zlehčovat to, že na prodejnách máme nastavené velmi přísné standardy, které spíše než maloobchodu odpovídají restauracím.
Svět balení: Jak to funguje s poptávkou a nabídkou?
Jiří Sedlák: Do konce roku 2019 byla poptávka veliká. Obchody rostly jako po dešti a stejně nestíhali zákazníkům, takže prodejny byly hodně vytížené. Zvykli jsme si na to a zvládali jsme to dobře. Toto se ale změnilo s nástupem pandemie koronaviru a dalšími šoky v ekonomice jako invaze Rusů na Ukrajinu a s ní spojená inflace. Lidé začali šetřit a kvalitní potraviny šly na druhou kolej společně s ekologií. Právě v této době je ale potřeba dát kvalitnímu jídlu pozornost, aby člověk posílit své zdraví a obranyschopnost organismu. Nyní se ale nacházíme v situaci, kdy nabídka kvalitních potravin poptávku převyšuje. Zdaleka se nejedná pouze o bezobalové obchody. Prodejci kvalitních potravin utrpěli jako celek a v tuto chvíli je jedno jakým způsobem je prodávají. Největší riziko vidím v tom, jak se budou mít farmáři a řemeslní zpracovatelé potravin jako pekaři, mlékaři a další.
Svět balení: Potraviny k vám do prodejen ovšem musejí dorazit také v nějakém obalu. Jaké obaly využíváte?
Jiří Sedlák: Obaly, které k nám putují jsou dost různorodé. Největší radost máme z obalů, které jsou vratné a točí se mezi námi a dodavatelem stále dokola. Dostáváme tak například koření a sušenky. Dalším častým obalem je velký papírový pytel, ve kterém nám chodí suché trvanlivé produkty. Zde dbáme na to, aby byl pytel co největší a neprodukovali jsme tedy velké množství malých pytlíků. Všechny tyto pytle schováváme a nabízíme dál k použití. Nakonec nám chodí zboží i v kartonových krabicích, kde je produkt buď volně nebo ještě v plastovém pytli. Zde nejvíce dbáme na poměr obalu a obsahu, aby plast nevznikal nadarmo. Nulový odpad je pro nás metou, které pravděpodobně nikdy nedosáhneme, ale směřujeme k ní.
tags: #co #po #nas #zdedi #pristi #generace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]