Většina současných milovníků přírody obdivujících krásy hor, lesů a vůbec půvaby krajiny si neuvědomuje, jak dlouhou historii má tento postoj. Kniha se pokouší mapovat historický vývoj našeho estetického vnímání přírody od ocenění jednotlivých objektů v antice (květ, zvíře, údolí) k ocenění krás krajiny a celé přírody v novověku.
Estetizace přírody je spojena se jmény jako lord Shaftesbury, Jean Jacques Rousseau a Immanuel Kant a vrcholí v 19. století, kdy hovoříme přímo o „kultu přírody“. Text je doplněn srovnáním evropského pojetí s významem přírodních krás pro kultury Dálného východu a stručnou kapitolou o reflexi estetických jevů v biologii od Darwina po současnost.
Před patnácti lety si profesorka Kathy Willisová z Oxfordské univerzity přečetla studii, která radikálně změnila její pohled na vztah člověka k přírodě. Studie odhalila, že pacienti, kteří měli z nemocničního pokoje výhled do zeleně, se po operaci zotavovali třikrát rychleji než ti, kteří z oken viděli pouze zdi protější budovy.
Od té doby věnuje svůj výzkum tomu, aby prokázala souvislost mezi množstvím rostlin v našem okolí a naším zdravím, náladou a dlouhověkostí. V knize Laskavá příroda shrnuje nejnovější vědecké poznatky do překvapivě jednoduchých rad, jak si díky přírodě zlepšit kvalitu života.
Věděli jste například, že cedr posiluje buňky imunitního systému, které bojují proti rakovině? Nebo že nás uklidňuje dotýkat se dřeva - čím dřevitějšího a sukovitějšího, tím lépe? Anebo že vůně růží nám pomáhá řídit auto bezpečněji? Překvapivě velký vliv na nás může mít i obyčejná pokojovka na pracovním stole.
Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město
Pobyt v přírodě, zejména mezi rostlinami, dokáže mimo jiné redukovat míru stresu, snižovat krevní tlak a posilovat imunitní systém. Willisová ve svém informativním textu přináší konkrétní doporučení, jak využít výsledky vědeckých výzkumů.
Někdy se globální problémy zdají být příliš velké na to, abychom s nimi vůbec dokázali něco udělat - naše pomyslná „číše“ starostí už přetéká a další se do ní prostě nevejdou. A právě spojitost mezi městským prostředím a poškozeným zdravím je pro mě typickým příkladem. Potřebujeme žít a pracovat ve městech, a přitom se zdá, že nás to pomalu zabíjí.
Více se hýbat, naučit se relaxovat, zlepšit jídelníček, brát předepsané léky. Všechno to jsou osvědčená doporučení - ale často se zdá, že nijak zásadně nezmění celkovou situaci, pokud jde o úmrtnost. A přitom doporučení, jež na tomto seznamu často až podivně chybí a které by mohlo mít skutečný dopad, zní: trávit více času v kontaktu s přírodou - nejen venku, ale i uvnitř.
Kathy Willisová (nar. 1964) je profesorka biodiverzity na katedře biologie a vedoucí koleje St Edmund Hall na Oxfordské univerzitě. Dříve působila jako ředitelka Oddělení přírodních věd Královské botanické zahrady v Kew v Londýně. Moderuje televizní a rozhlasové pořady pro BBC a je držitelkou Řádu britského impéria.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj
Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů