Ohrožení ztrátou bydlení a prevence v České republice

Prevence ztráty bydlení je nástrojem sociální politiky obce, který při správném a včasném využití může zamezit pozdějším špatně nebo nákladně řešitelným situacím.

Primárním východiskem tohoto konceptu je, že včasná a koordinovaná intervence může skutečně předcházet ztrátě bydlení.

Především je to již výše avizovaná včasná identifikace problému, tedy že se o problému dozvíme v době, kdy s ním lze ještě něco dělat.

Dalším principem je včasná odezva, tedy schopnost v dané chvíli adekvátně a efektivně reagovat.

V praxi to může být například pomoc dluhového poradce, ale také psychoterapeuta, služby specializované na domácí násilí, adiktologii a dalších subjektů, dle okolností daného případu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Case management je potom styl práce, který by měla ovládat ta osoba, která je na obci určena k tomu podobné situace řešit a sbíhají se k ní informace o dlužnících.

Posledním principem je potom využívání dostupných nástrojů.

Dostupné nástroje a postupy

Užitečným nástrojem může být rovněž sjednání splátkového kalendáře v podobě a výši, která je pro nájemníka reálná.

Po domluvě s nájemníkem lze zvážit také institut zvláštního příjemce na tyto dávky.

Nicméně nejen nedostatek finančních prostředků a z toho plynoucí problém uhradit nájemné může být situací vedoucí ke ztrátě bydlení.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Může jít i o další problémy, které často vedou k vypovězení nájemní smlouvy, případně jejího neprodloužení.

Víceméně ideální situace nastává tehdy, pokud obec pro prevenci vyčlení zvláštní personální kapacitu a zřídí místo pracovníka prevence ztráty bydlení.

K takovému pracovníkovi by se potom měly dostávat informace o lidech, kteří jsou v dané chvíli ohrožení ztrátou bydlení, a on by měl tyto případy formou case managementu řešit dál (např. zajištěním odborné pomoci, sociálních služeb atp.).

Velmi vhodná je v tomto kontextu úzká spolupráce mezi odborem, jenž má na starosti správu obecních bytů a měl by mít tedy přehled nad stavem placení nájmů a odborem sociálním.

Spolupráce může probíhat například tak, že kdykoli bytový odbor zjistí byť jen jeden neuhrazený nájem či jakýkoli jiný problém daného typu, dává okamžitě vědět pracovníku prevence ztráty bydlení.

Čtěte také: Pracovní rizika

O tom, že se nějaká domácnost bydlící v obecním bytě dostává do problémů, často vědí například terénní sociální pracovníci na obci, případně pracovníci OSPOD.

I ti by měli být součástí systému včasné identifikace problému.

Mohou to být dále domovníci, psychologové, nebo třeba i hospodští.

Ti přitom nemusí nutně informovat přímo pracovníka prevence, někdy může stačit už jen to, že o dané službě vědí a mohou na ni nasměrovat přímo nájemníka.

To, že takový systém může být skutečně efektivní, prokazuje například úspěch projektu Druhá Šance realizovaný brněnskou městskou částí Brno-Střed.

Díky němu se podařilo v této lokalitě významně snížit počet lidí, kteří museli odejít z bydlení z důvodu dluhů.

Legislativní a systémové změny

• Zajištění programů podpory pořízení, rekonstrukce nebo výstavby sociálního bydlení.
• Zjišťování skutečných potřeb osob ohrožených ztrátou bydlení nebo bezdomovců v místě/regionu v souvislosti s prevencí a řešením bezdomovectví v rámci strategií sociálního začleňování obce/kraje.
• Fungující systém prevence bezdomovectví včetně podpory udržení bydlení pro osoby, které byly bez přístřeší a získaly bydlení.
• Pilotní projekty zaměřené na sociální inovace v oblasti prevence a řešení bezdomovectví (multidisciplinární spolupráce, peer support -zapojení bývalých bezdomovců) včetně zvážení využití podpory z fondů EU.
• Analyzovat možnosti zavedení nástroje soudního vystěhování po vzoru vídeňské organizace FAWOS.
• Vytvoření opatření, příp. též metodiky k řešení oddlužení nejchudších obyvatel, kteří již ztratili nebo jsou ohroženi ztrátou bydlení (osoby, které nedosáhnou na osobní bankrot).
• Zavedení nástrojů umožňujících přechod osob ze situace bezdomovectví (včetně substandardního bydlení) do bydlení.

Zefektivnění sociální práce na obcích/krajích a ÚP ČR zejm. za účelem posílení terénní sociální práce (včetně práce s osobami před opuštěním institucionální péče nebo výkonu trestu odnětí svobody za účelem prevence bezdomovectví)v souladu s uplatněním metodiky výpočtu pracovníků podle Doporučeného postupu MPSV č. 1/2012.

Pilotní tříleté odzkoušení modelu „Housing first“ zaměřeného nejprve na bydlení, jehož cílem by bylo mj. sledovat úspěšnost uživatelů zařazených do testování v prvním roce v udržení si samostatného bydlení po dva následující roky -a to v komparaci s konvenčními /dosud převažujícími přístupy k řešení bezdomovectví, se zvážením využití podpory z fondů EU.

Analýza možností zavedení nových nástrojů finanční pomoci osobám ohroženým ztrátou bydlení nebo bezdomovcům.

Efektivnější využívání stávajících nástrojů dávkových systémů.

Vytvoření opatření, které zamezí zneužívání dávek na bydlení ze strany některých majitelů ubytoven.

Vytvoření funkčního propojení dávkové podpory a sociální práce vzájmu spolupůsobení na příjemce podpory orientované na řešení situace.

Posílení koordinační a plánovací role obce s rozšířenou působností ve vztahu k osobám v nepříznivé sociální situaci spojené sbydlením a vytvoření podpůrných nástrojů k jejímu naplnění.

Profesní ukotvení postavení, práv a povinností a kompetencí sociálních pracovníků, včetně sociálních kurátorů a sociálních pracovníků ve věznicích aj. prostřednictvím přijetí zákona o sociálních pracovnících.

Podpora obcí k vytváření plánů pro řešení sociálních potřeb občanů na území obce spojených sbydlením s využitím financování z fondů EU.

Metodická podpora obcím při řešení nepříznivé sociální situace osob spojené s bydlením.

Sociální služby

Sociální služby budou lépe reagovat na potřeby bezdomovců a osob ohrožených ztrátou bydlení v nepříznivých sociálních situacích spojených s bydlením.

• Otevření některých stávajících sociálních služeb pro cílovou skupinu bezdomovců (chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, domovy se zvláštním režimem.
• Např. otevření domovů se zvláštním režimem cílové skupině bezdomovců, kteří již nejsou schopni využívat klasické služby pro bezdomovce, např. azylový dům, nebo nemohou být dále umístěni ve zdravotnickém zařízení.
• Přizpůsobení stávajících kapacit sociálních služeb pro krizové ubytování celých rodin podle identifikovaných místních potřeb.
• Podpora opatření vedoucích ke snižování prahu služeb sociální prevence(zejm. zmírňování vstupních podmínek pro uživatele).
• Doporučení k vytváření bezprahových kapacit pro zimní ubytování bezdomovců, které nebudou mít podobu provizorií, ale budou více využívat stávající jednoduchá ubytovací zařízení (i soukromá), která nejsou v zimní sezóně příliš využita, a to s podporou pro zajištění terénních služeb pro bezdomovce v těchto zařízeních ze strany poskytovatelů sociálních služeb a místní samosprávy.
• Podporovat vzájemnou provázanost sociálních služeb a interdisciplinární přesah zejména v oblasti zdraví.

V připravované úpravě systému sociálních služeb podporovat takové rozdělení druhů/činností sociálních služeb, které již nebude primárně zaměřeno na cílové skupiny,ale na potřeby uživatelů.

Cílem je, aby žádná skupina včetně osob ohrožených ztrátou bydlení a bezdomovců (dle definice ETHOS) „nevypadla“ ze systému.

Zdravotní péče

Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností komplexní zdravotní péče pro bezdomovce s důrazem na prevenci.

• Iniciovat jednání a hledat cestu k zapojení Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, krajů a obcí o možnosti o fungování a spolufinancování ordinací pro lidi bez domova obsahující jejich specifické vymezení a alternativy v oblasti financování.
• Na základě situace v jednotlivých regionech a průzkumu stanovit potřebný počet ordinací na velikost regionu.
• Vytvoření krátkodobých nízkoprahových pobytových služeb pro lidi, kteří nemají možnost doléčení (např. po hospitalizaci či akutním onemocnění), se zvážením využití vícezdrojového financování.
• Zjišťování základních sociálně-zdravotních potřeb bezdomovců, kteří nejsou schopni začlenění do obvyklého způsobu života mj. z důvodu nediagnostikovaných duševních poruch.

Toto je podmínka pro důstojné zabezpečení uvedených potřeb a pro prevenci životních situací majících nepříznivý vliv na duševní zdraví i sociální začlenění osoby v budoucnu.

Vyhodnocení využití Fondu evropské pomoci nejvíce deprivovaným osobám pro poskytování potravinové pomoci jako prevence podvýživy a zhoršeného zdravotního stavu.

Informovanost veřejnosti a pracovníků ve zdravotních a sociálních službách s cílem destigmatizace lidí bez domova.

Osvěta a vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví (klíčová témata jsou, etický pohled na bezdomovce, sociální aspekty zdravotnické práce, práva pacientů atd.).

Podpora výuky, která by odborně připravovala lékaře na setkání s bezdomovci a jejich zdravotními specifiky v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání, spolupráce s lékařskými fakultami,s vyššími odbornými školami zdravotnickými apod., zařazení témat do učebních osnov, Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků prostřednictvím „funkčních nebo certifikovaných kurzů“.

Realizace vzdělávacích seminářů se zdravotnickou tématikou pro sociální pracovníky (pracovníci nízkoprahových služeb pro osoby bez domova, terénní pracovníci apod.).

Podpora a rozvoj spolupráce s organizacemi, které pracují s touto skupinou (výměna dobré praxe a zkušeností v oblasti poskytování zdravotní péče).

Zvážení možnosti financování vybraných opatření z fondů EU.

Realizace společných odborných a vzdělávacích setkání pracovníků sociálních služeb a zdravotnických zařízení.

Podpora a spolupráce partnerství různých subjektů v oblasti řešení problematiky bezdomovectví.

Zvážení možnosti financování vybraných opatření z fondů EU a případné vytvoření mechanismů pro jejich financování.

Výzkum a analýza

• Vyhodnocení vytvoření provázaného informačního systému - sítě na získávání informací, které se soustředí u obcí s rozšířenou působností o bezdomovectví (službách a klientech) - mezi relevantními aktéry práce s bezdomovci, který bude splňovat podmínky pro statistiku, evidenci, komunikaci, mobilitu bezdomovců i využívání sociálních služeb.
• Vyhodnocení možnosti využití Modelu mapy pro sledování sociálních jevů, které souvisí se sociálním ohrožením nebo vyloučením jako výstupu individuálního projektu MPSV Podpora procesů v sociálních službách.
• Uspořádání první národní konsensuální konference o bezdomovectví za účelem nalezení shody a všeobecné podpory pro další směřování politiky v oblasti řešení bezdomovectví.
• Vyhodnocování existujících zahraničních i domácích výzkumů voblasti bezdomovectví a jejich aplikace do politik ČR.
• Realizace a financování výzkumů zaměřených na získání chybějících klíčových dat o bezdomovectví se zvážením spolupráce s vysokými školami.

Spolupráce se zahraničními partnery v oblasti získávání, vyhodnocování a aplikace dat a nástrojů při zvážení možnosti financování vybraných opatření z fondů EU.

Šíření informací a dobré praxe o řešení problematiky bezdomovectví mezi tvůrci sociálních politik na všech úrovních správy.

Podpora vzdělávacích programů a projektů realizovaných v rámci základních škol zaměřených na problematiku bezdomovectví (zařazení informací do výuky o tom, co je to bezdomovectví, jak vzniká, kdo je bezdomovec, prevence).

Návrh doporučení pro střední, vyšší odborné a vysoké školy sociálního a humanitního směru ohledně výuky a vzdělávání v oblasti bezdomovectví a práci s bezdomovci.

Zařadit do programů dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a dalších pomáhajících profesí (včetně pracovníků městské policie a Policie ČR,vězeňské službě,v dětských domovech apod.), které přicházejí do kontaktu s touto cílovou skupinou, problematiku bezdomovectví, zaměřenou na specifika této cílové skupiny, za účelem získání hlubšího povědomí o fenoménu bezdomovectví a jeho příčinách a možnostech prevence.

tags: #ohrožení #ztrátou #bydlení #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Úprava zeminy svahu
• Přírodní vzdělávací plakáty
• Složení ekologických sprejů na trávu
• Život a dílo Jana Přeučila
• Efektivita svozu odpadu v ČR