Co se děje v přírodě v září

Září je měsíc babího léta, času sklizně a prvních příprav na zimu. Listy stromů se začínají vybarvovat, kvete vřes a panuje čas hojnosti.

Astronomické události v září

Na noční obloze se střídá podzim s létem mnohem pomaleji než v přírodě. V první polovině noci nadále vyniká na nebi letní trojúhelník a přes celou oblohu se klene Mléčná dráha. V den podzimní rovnodennosti (22. září) vstupuje Slunce do znamení Vah a začíná astronomický podzim. Slunce přitom přechází nebeský rovník v souhvězdí Panny a den za dnem klesá níž na jižní polokouli. Noci se rychle prodlužují.

Na podzimní obloze je několik mimořádně zajímavých objektů viditelných i pouhým okem a zasluhujících si naši pozornost. Na podzimním nebi je zvěčněn příběh královské rodiny z řeckých bájí a všichni jsou teď pěkně pospolu: Kefeus, Kasiopea, Andromeda, Perseus i okřídlený Pegas. Nad jižním obzorem vyhledáme především „Pegasův čtverec” složený ze tří hvězd druhé velikosti souhvězdí Pegase a hvězdy Sirrah ze souhvězdí Andromedy.

Pozorování planet

• Merkur: V září je nepozorovatelný.
• Venuše: Dobře bude pozorovatelná jako jitřenka na východě.
• Mars: Viditelný je kromě večera po celou noc v souhvězdí Ryb.
• Jupiter, Saturn: Spolu je spatříme v první polovině noci v souhvězdí Střelce. Pěkné seskupení těchto planet s Měsícem bude k vidění v pátek 25. září nad jihozápadem.
• Uran: Kromě večera bude pozorovatelný po celou noc nad východem v souhvězdí Berana. Pro pozorování této planety je nyní to nejlepší období.
• Neptun: Pozorovat ho můžeme po celou noc nad západem v souhvězdí Vodnáře. V pátek 11. září se dostane do nejmenší vzdálenosti od Země.

Slunce a Měsíc

Slunce putuje v Panně a v úterý 22. září vstupuje do znamení Vah. Den a noc jsou stejně dlouhé, nastává tedy podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Měsíc byl v úplňku 2. září. Nejdále od Země se ocitl 6. září a nejblíže jí bude 18. září.

Příroda v září

Září je čas sklizně a prvních příprav na blížící se zimu. Kvete vřes. Dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme první václavky a čirůvky. Odlétají jiřičky a zpozdilé vlaštovky i čápi, holubi, husy, křepelky, ťuhýci, rehkové, konipasové, čírky atd. Začíná jelení říje. Je čas hojnosti, početní stavy většiny živočichů dosahují maxima.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Práce na zahradě v září

V sadu prosvětlujeme po sklizni peckoviny a bobulovité keře. Vysazujeme višně, švestky, jabloně. Koncem září oblepujeme stromy lepivými proužky - prevence škůdců. Jakmile klesnou noční teploty pod 10 °C přeneseme pokojové rostliny, které se letnily, opět do interiéru. Přehazujeme kompost, dozrálý zapracujeme do záhonů. Přesazujeme bylinky do květníků - zelený zdroj vitamínů přes zimu. Sázíme pomněnky, rozsazujeme macešky. Přesazujeme a řízkujeme kamzičníky, kopretiny, turany, paznehtníky, kakost atd. Osazujeme skalku borovicí kleč, nízkým lýkovcem, plazivým jalovcem, kručinkami, čilimníky. Sklízíme hrozny vinné révy. Vyséváme zelené hnojení - hořčici, špenát aj. Sklízíme kořenovou zeleninu, brambory, dýně, cukety. Vyséváme petržel a mrkev. Zaléváme, okopáváme, odstraňujeme plevel i s kořeny a ničíme škůdce. Do skleníku přenášíme choulostivější rostliny v truhlících. Sklízíme jablka, hrušky, švestky a veškerou dozrálou zeleninu. Zavařujeme, zamrazujeme, sušíme, uskladňujeme, konzumujeme a moštujeme nabízené plody z naší zahrady. Sekáme trávníky, pěnišníky a vřesovité rostliny zasypáváme rašelinou a hrabankou z jehličí. Vysazujeme zimní cibuli, vyséváme černý kořen, kerblík, ředkvičku, heřmánek. Sušíme byliny, sklízíme chmel. Sbíráme spadané a shnilé ovoce, hrabeme listí a vkládáme do kompostéru. Řežeme a sušíme rostliny např. laskavec, nevadlec, šáter, suchokvět, prorostlík, smílek aj.

Práce včelaře

Do 14. září by měl mít každý včelař včelstva řádně nakrmena cukerným roztokem a zazimována.

Významné dny v přírodě v průběhu roku

Připravili jsme pro vás kalendář plný zajímavých světových, evropských i mezinárodních dní, které připomínají význam lesa, ochranu přírody, ekologii i rozmanitost života na Zemi. Lesy, stromy, zvěř a příroda nás obklopují a tvoří nepostradatelnou součást našeho života. Abychom si více uvědomili jejich hodnotu, vznikly dny, které na ně upozorňují, vzdělávají o nich a inspirují k jejich ochraně.

V tomto kalendáriu jsme pro vás sestavili přehled významných dní, které oslavují přírodu v celé její kráse. Ať už jde o Den stromů, Světový den mokřadů nebo Den Země, každý měsíc přináší příležitost se zastavit a uvědomit si, jak důležitá je příroda pro náš život.

Leden

• Světový den sněhu (15. ledna): Oslavuje radost z pohybu na sněhu a upozorňuje na klimatické změny.
• Mezinárodní den klidu (16. ledna): Upozorňuje na potřebu relaxace a odpočinku.

Únor

• Světový den mokřadů (2. února): Upozorňuje na důležitost mokřadů jako přírodních rezervoárů vody a biodiverzity.

Březen

• Světový den spánku (3. pátek v březnu): Zvyšuje povědomí o vlivu spánku na zdraví.
• Mezinárodní den lesů (21. března): Zdůrazňuje klíčovou roli lesů pro život na Zemi.
• Světový den vody (22. března): Podporuje ochranu vody jako klíčového zdroje.

Duben

• Den ptactva (1. dubna): Oslavuje ptáky a jejich nezastupitelnou roli v ekosystému.
• Světový den zdraví (7. dubna): Zaměřuje se na podporu zdraví lidí a osvětu o významu prevence a péče o zdraví.
• Den Země (22. dubna): Je věnován zvyšování povědomí o ekologických problémech a podpoře ochrany životního prostředí.

Květen

• Den studánek (8. května): Je věnován podpoře obnovy a ochraně přírodních pramenů.
• Mezinárodní den světla / slunce (16. května): Připomíná význam slunečního záření jako klíčového zdroje energie a života na Zemi.
• Mezinárodní den biodiverzity (22. května): Upozorňuje na důležitost ochrany druhové rozmanitosti.

Červen

• Světový den životního prostředí (5. června): Upozorňuje na potřebu chránit přírodu a podporovat udržitelnost.

Červenec

• Světový den běhu (15. července): Oslavuje běh a běžce a podporuje tuto zdraví prospěšnou aktivitu.
• Den evropských parků (24. července): Upozorňuje na krásy a význam evropské přírody.

Srpen

• Mezinárodní den psů (26. srpna): Oslava psů jako našich nejlepších přátel.

Září

• Den divokých zvířat (4. září): Tento den je věnován uznání a povědomí o rozmanitých druzích divokých zvířat naší planety.

Říjen

• Den hub (15. října): Tato mezinárodní událost spojuje milovníky přírody, gurmány, houbaře a mykology.
• Den stromů (20. října): Připomíná význam dřevin pro životní prostředí i pro lidi.
• Mezinárodní den krajiny (20. října): Podporuje ochranu a udržitelný rozvoj krajiny.

Listopad

• Mezinárodní den ekologie (15. listopadu): Den zaměřený na ekologii a ochranu přírody.
• Den lesní zvěře (22. listopadu): Den věnovaný ochraně volně žijících zvířat.

Prosinec

• Mezinárodní den hor (11. prosince): Upozorňuje na důležitost horských oblastí pro klima, vodní zdroje a biodiverzitu.
• Den zimních procházek (21. prosince): Vyhlášen s cílem inspirovat k pohybu v přírodě i během zimního období.

Z pohledu myslivosti

V přírodě nastala další etapa po srnčí říji. Staří srnci jsou schovaní v lese a ještě nabírají sílu po vyčerpávajícím plodícím období. Ostatní srnčí zvěř se začíná soustředit ze svých teritorií do větších skupin. Od 1. září je povoleno lovit srny a srnčata. Rovněž probíhá období lovu zvěře jelení i veškeré černé, mufloní i daňčí. Ze zvěře pernaté lze lovit kachnu divokou, poláka chocholačku a poláka velkého. Tito ptáci se však mohou lovit pouze na společném lovu, kde je účast minimálně tří střelců a lovecky upotřebitelný pes na donášku střelené zvěře. Novinkou již rok starou je zákonem nařízené používání ocelových broků při lovu na vodních plochách na rozdíl od dříve používaných olověných broků.

Čtěte také: Příroda v březnu

V tomto měsíci nastává další myslivecký vrchol, a to jelení říje. Jelen lesní je naší největší spárkatou zvěří a tomu odpovídá i průběh říje. Ta je na rozdíl od říje srnčí hlasitá a je kouzelné se z počátku nocí zaposlouchat do zvuků, kterými se ozývají říjící jeleni. Je toho celá škála od klidného mrmlání při odpočinku jelena někde v kališti až po vyzývavý soubojový ryk, kdy jelen chrání své stádo laní a dokazuje ostatním jelenům své právo. Ostatní jeleni, kterým se říká krajníci nebo ministranti, se pohybují v blízkosti říjiště, a jakmile hlavní jelen nedává pozor, hned potajmu zaskočí.

Lišky a lidé

To, že se poblíž táboráku, kde se něco opéká, objeví liška, to není nic nového. Zvláště když má výtečný čich. Poslední ohnisko vztekliny v okrese Bruntál bylo indikováno naposled v roce 1996 v Čakové a od roku 2002 je Česká republika vyhlášena jako vztekliny prostá. Velkou zásluhu na tom mají i myslivci, kteří v minulosti roznášeli po lesích orální vakcínu, a později se shazovala z letadel. Nicméně co se týká ztráty plachosti lišek, mohou to být i jiné příčiny. Například svrab, kterým lišky hodně trpí. Je to kožní parazit a lze vidět i lišky s vypadanou srstí. V konečné fázi choroby napadené kusy hynou. Mohou to být i jiné převážně parazitické choroby. Proto pokud se najde uhynulý kus, nebo živý a viditelně nemocný, vždy je třeba to nahlásit mysliveckému hospodáři nebo veterinární správě. Další skutečností může být i to, že mladé lišky se osamostatňují a teprve se učí, co je nebezpečí. Jsou zvědavé. Nebo může jít o náraz projíždějícího vozidla. Liška je zmatená. A nebo v období nedostatku potravy ji do blízkosti lidí žene hlad.

Liška je šelma, která nemá u nás žádného predátora. Jeho místo musí zastoupit myslivci, aby se nám nepřemnožila. Ročně se v ČR uloví kolem 70 tisíc lišek. Lišky se loví několika způsoby. Je to na čekané, kdy myslivec sedí na posedu a liška mu přijde na dostřel. Nebo na společných honech, převážně při nátlačkách na černou zvěř.

Co v červnu v přírodě?

Stromy jsou oděny do krásného šatu svěže zeleného listí a jehličí, na lukách a v okolí vod rozkvétá spousta pestrobarevného kvítí. Při toulkách přírodou bychom měli vstupovat do lesa, polí a luk jako do posvátného chrámu. Měli bychom se chovat ohleduplně nejen vůči zvěři, ale ke všemu živému, ať už ptákům, ježkům či žábám, rostlinám i keřům a stromům. Važme si přírody a buďme hrdí na to, že se v okolí našich měst a vesnic můžeme setkat s krásnými lesními zákoutími, že můžeme spatřit růst vzácné kapradí, pokochat se pohledem na pasoucí se srnu nebo majestátní labuť. Je to proto, že v měsíci červnu, kdy příroda prožívá bouřlivý vývoj, se rodí většina mláďat zvěře i ptáků. Plaché srny kladou malá tečkovaná srnčátka, rodí se i druhá generace zajíčků i divokých králíčků. Líhnou se bažantí kuřátka i spousta užitečného ptactva. Na vodách, řece, rybnících i vodních tůních můžeme spatřit starostlivou matku kachnu, která bedlivě střeží neposedná kachňátka. V červnu začínají zrát první plody. Můžeme si pochutnat hlavně na třešních a na jahodách. Pokud budeme mít štěstí, narazíme v lese také na první zralé borůvky. Z výrazně vonících rostlin kvete v červnu hlavně lípa a bez. Vydejte se na procházku a nasbírejte si jejich květy a usušte je. Dobře usušené květy skladujte v uzavřené nádobě.

Září: Měsíc zrajících plodů

Léto jako vždycky uteklo jako voda a před námi je podzim plný pestrých a zářivých barev a mnoha plodů všech různých tvarů. Dny se pomalu zkracují a po ránu už může být pořádné chladno. V září je krajina doslova napěchovaná zrajícími plody. Pomalu dozrávají např. plody bezu, tzv. bezinky. Pokud máte alespoň trochu času, nasbírejte si bezinky a uvařte si bezinkový sirup. Při výrobě sirupu šťávu z bezinek vždy povařte, protože tepelně neupravená bezinková šťáva je mírně jedovatá a má projímavé účinky. Tento sirup je nejenom lahodný, ale má i mnoho léčivých účinků. Na zahradě začínají pomalu dozrávat jablka, hrušky, švestky a také dýně. Pokud je deštivo najdeme v lesích mnoho druhů hub, v září začínají růst václavky. Jsou to dřevokazné houby rostoucí v trsech. Má to své výhody, stačí najít jen jeden trs a hned je košík plný! Vždy sbírejte pouze takové houby, které bezpečně poznáte. Od poloviny září do poloviny října máme jedinečnou možnost slyšet jeleny v říji. Laně se zdržují ve skupinách a samci se ozývají velmi hlasitým troubením. Jelen shání své laně dohromady a troubením odstrašuje případné soky. Podle tónu jelena je možné poznat dokonce jeho stáří. Čím starší jelen je, tím hlubší hlas má. Pokud se na scéně objeví podobně silný jelen, dochází na souboj, ten zpravidla končí tím, že jeden z jelenů uteče. Jeleni se v době říje soustředí zejména na svůj hlavní úkol rozmnožit se. Vůbec se nepasou a nepřijímají potravu.

Čtěte také: Příroda v únoru

V září se začíná příroda vybarvovat do všech možných barev. Příjemně voní třeba šalvěj, rozmarýn nebo třeba máta. Krásně voní také různé plody. V září zraje velké množství plodů všech různých velikostí, tvarů a barev. Můžeme sbírat žaludy, kaštany nebo třeba nažky javorů. Využijte plody k tvoření s dětmi. Každý rok se s dětmi těšíme na kaštany a netrpělivě už od jara cekáme na to, až dozrají. A když konečně dozrají, obdivujeme jejich krásný hladký povrch a nádhernou kresbu. Pokud si vaše děti také rádi hrají s kaštany vyzkoušejte jeden z 10 kreativních způsobů, jak využít kaštany nejen ke hře.

Podzim pro zvířata

Víte, že příroda na rozdíl od nás rozlišuje šest ročních období? Kromě jara, léta, podzimu a zimy, ještě předjaří a podletí - neboli babí léto. Pro zvířata je podzim období, kdy toho musejí stihnout nejvíc, aby se připravila na zimu. A co pro ně můžeme udělat my? Nechat jim na stromech část úrody a nachystat krmítka. Co se ptáků týká, je podzim nejvhodnější chvíle k vypuštění odchovaných mláďat.

tags: #co #se #děje #v #přírodě #v

Oblíbené příspěvky:

• Postup schvalování environmentální politiky
• Obec Radim
• Vliv znečištění hlukem na velryby
• Jak se připravit na Školu v Přírodě (4.B)
• Více o studijním plánu systematické biologie a ekologie