Svetové ekologické deje a svetový oceán

V posledných rokoch sa svetový oceán stretáva s množstvom ekologických problémov a znečistenie svetového oceánu je alarmujúce. Oceány sa v posledných rokoch potýkajú s řadou ekologických problémů. Trpí i jeden z podmořských divů světa, australský Velký bariérový útes.

Na 8. júna pripadá Svetový deň oceánov. OSN ho vyhlásila v roku 2002. Jeho cieľom bolo zvýšiť povedomie o dôležitosti ochrany svetových vôd, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány.

Ale v jeho dlhej kariére plnej stretnutí s divokou prírodou jedna spomienka stále vyniká. V roku 1957, keď mal Attenborough tridsať, cestoval na plytký teplý koralový útes na austrálskom Veľkom bariérovom útese, kde si prvýkrát v živote obliekol potápačskú výstroj, aby si koraly prezrel zblízka. „Bol to akýsi zmyslové preťaženie," spomína. „Nespočet drobných rybiček plavajících mezi korálovými větvemi; rozdíly mezi různými korálovými strukturami. Otevřelo mi to zcela nové pochopení složitosti života v oceánu."

Znečistenie a jeho dopady

Čím svetovému oceánu ubližujeme? Mikroplasty sú čiastočky od pol centimetra až po veľkosť voľným okom nepostrehnuteľnú. Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Do oceánov sa dostávajú z domového odpadu alebo kozmetiky.

Eroze mořského pobřeží se stává globálním problémem. Ako s tým bojujú ľudia v rôznych miestach sveta? Aj korálové útesy, mořská hlubina i širý oceán, chaluhové lesy, Arktida, mangrovy, oceánské ostrovy a podmořské hory i Jižní oceán byly těžce zasaženy, přímo či nepřímo, působením člověka.

Čtěte také: Odpad a světová města

Atlantický oceán a klimatické zmeny

Pro Homo sapiens, suchozemský druh, se diskuse o klimatu a jeho změnách obvykle točí kolem toho, co se děje v atmosféře. Je to nebezpečně úzkoprsý přístup, protože atmosféra je jen jedním ze dvou tekutinových systémů, které cirkulují nad pevným povrchem Země. Druhý z nich, oceán, je v mnoha ohledech důležitější. Je to právě cirkulace oceánu, která přerozdělováním tepla omezuje teplotní rozdíl mezi tropy a póly na přibližně 30 °C. Pokud by za přesun tepla byla zodpovědná pouze atmosféra, činil by tento rozdíl více než 110 °C.

Oceán nejenže pohlcuje teplo, které by jinak zůstalo ve vzduchu, ale také zachycuje třetinu oxidu uhličitého vypouštěného lidskou činností. Ačkoli se tím mořská voda stává kyselejší (nebo přesněji řečeno méně zásaditou), což může škodit některým mořským druhům, většina tohoto CO2 končí v propasti, kde nemůže způsobit žádný skleníkový efekt a kde pravděpodobně zůstane po mnoho staletí.

Oceánografové přišli až v druhé polovině 20. století na to, že strojovna systému se nachází v severním Atlantiku. Zde se v procesu zvaném atlantická meridionální cirkulace (AMOC) voda stoupající z tropů ochlazuje, čímž se zvyšuje její hustota, až ztěžkne natolik, že se začne potápět a přitahuje další vodu z jižnějších oblastí, aby ji nahradila. Ačkoli k podobnému převracení oceánů dochází i jinde, z 90 procent se odehrává v severním Atlantiku. A právě toto severoatlantické převracení pohání to, co se často popisuje jako dopravní pás propojených proudů, který se táhne celou planetou.

Susan Lozierová z Georgijského technologického institutu na zasedání prestižní Americké asociace umění a věd apelovala na to, že naše tradiční chápání toho, jak funguje Atlantský oceán, je mylné a je třeba začít s pořádným průzkumem. Informoval o tom server The Economist. Podle jejího vidění není atlantický dopravní pás plynulý ani lineární, ale všude možně se trhá. Proto je podle Lozierové mnohem těžší zjistit, co se v oceánu ve skutečnosti děje. Lozierová radí chování Atlantiku více monitorovat a měřit, protože z jeho nelineárních projevů nelze činit jednoduché predikce.

David Attenborough a ochrana oceánov

V novém filmu se legendární devětadevadesátiletý přírodovědec konfrontuje se zkázou oceánů - aby nás inspiroval k jejich záchraně. Sedm desetiletí sir David Attenborough procestoval zeměkouli, aby zdokumentoval pestrou rozmanitost zemských ekosystémů. Ve svých 99 letech namluvil tolik televizních pořadů, že se jeho hlas stal synonymem úžasu nad přírodním světem.

Čtěte také: Globální dopady znečištění řek

V novém dokumentárním speciálu National Geographic Oceán s Davidem Attenboroughem tento průkopnický filmař reflektuje obrovské ztráty, kterých byl za svůj život svědkem. Jistě, ve filmu jsou stále nádherné záběry hojnosti mořského života, ale ve stejné míře se setkávají s vyobrazením mechanizované smrti a zkázy - louky mořských trav pohlcujících uhlík jsou násilně koseny komerčními rybářskými trawlery, velké lesknoucí se masy svíjejících se ryb jsou vytahovány na paluby lodí po tisících. Attenborough si nebere servítky: „Lodě z bohatých národů připravují pobřežní komunity o zdroj potravy, na který se spoléhají po tisíciletí," vypráví. „Toto je moderní kolonialismus na moři."

Závěrečné poselství filmu je však pozoruhodně optimistické. Attenborough neochvějně věří v sílu oceánu zotavit se, když jsou zavedena správná opatření na ochranu životního prostředí. Uchovává si naději i pro ten fascinující útes v Austrálii. „Rád bych věřil, že útes, na kterém jsem se poprvé potápěl, je jedním z těch šťastných."

David Attenborough natáčel ve všech oceánských životních prostředích planety - od ledových moří na pólech až po odlehlé korálové útesy. S dlouholetým spolupracovníkem Colinem Butfieldem se teď dělí o příběh poslední velké divočiny, který formuje pevninu, na níž žijeme, reguluje podnebí a vytváří vzduch, který dýcháme.

„Světový oceán jsme změnili natolik, že se v příštích 100 letech staneme buď svědky masového vymírání jeho života, nebo velkolepého zotavení,“ upozorňuje. „Já se už nedozvím, jak tento příběh skončí. Zůstávám ale přesvědčený, že čím více lidí bude přírodě rozumět a nacházet v ní potěšení, tím větší máme naději, že zachráníme ji i sebe samé.“

Čtěte také: Světové strany: Průvodce pro přežití

tags: #svetove #ekologicke #deje #svetovy #ocean

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění vodních děl v ČR
• Co je Projekt MS Barvy Přírody?
• Omezení znečištění ovzduší
• Význam ekologické stability
• Označování infekčního odpadu