Již téměř tři čtvrtiny obyvatel České republiky třídí odpad vzniklý ve svých domácnostech do barevných kontejnerů. Nejčastěji je to plast, sklo, papír a nápojové kartony. Ne každý ale ví, co přesně se s vytříděným odpadem dále děje. Podle statistik společnosti EKO-KOM, jež v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových materiálů, vytřídili obyvatelé České republiky loni přes 713 tisíc tun využitelných odpadů, více než polovinu z toho (403 tisíc tun) tvořily obalové materiály.
Dnes se podíváme na to, jak se odpad recykluje. Recyklace označuje proces, který přichází na řadu po vytřídění odpadu do barevných kontejnerů a jeho následném zpracování na třídičkách. Při recyklaci dochází k využití druhotné suroviny pro výrobu nového výrobku, který je opět poslán do „oběhu“. Z tohoto „cyklického“ využití odpadu pramení i původ slova.
Pomocí správného a důsledného třídění umožňujeme, aby cenný materiál neskončil na skládce nebo ve spalovně, a nedocházelo tím k plýtvání prvotních surovin. Díky naší aktivitě navíc může obec platit méně peněz za odvoz a uskladnění směsného odpadu, a ještě získá příspěvek od autorizované obalové společnosti EKO-KOM za vytříděný odpad.
Možnosti jak doma shromažďovat odpad, a jak jej následně třídit, je mnoho. Pro jednoznačné třídění jsou jednotlivé kontejnery ve sběrných hnízdech označeny samolepkami, na kterých je uvedeno, co a jak správně třídit, a dny, kdy jsou kontejnery vyváženy. Speciálně určené vozy sváží v uvedené dny jednotlivé druhy odpadu. Vytříděný odpad je odvezen na dotřiďovací linky, kde se zbaví nežádoucích příměsí, aby čistá surovina mohla odejít dál na zpracování.
Asi nejznámějším recyklovaným materiálem je recyklovaný papír. Poprvé se u nás za účelem recyklace začal sbírat už v 50. letech minulého století. Nejčastěji se můžeme setkat s recyklovaným papírem v podobě novin, kancelářského papíru, toaletního papíru, krabic z lepenky. Průměrná česká domácnost vytřídí ročně 53,5 kg papíru.
Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů energie
Pro další zpracování je možné použít neznečištěný papír (ideálně kancelářský, novinový nebo časopisy, lepenku a obálky). Papír nesmí být mastný, mokrý nebo jinak znehodnocený (např. barvou). Opětovně se vytříděný papír, po očištění, rozmělnění a smíchání s vodou, příp. celulózou, používá v papírnách. Při každé recyklaci se papírové vlákno zkracuje, proto je možné jej opětovně zpracovat většinou jen 5-7 krát.
Z typických recyklovaných výrobků každodenního využití můžeme jmenovat toaletní papír, noviny, kancelářský papír a různé krabice z lepenky. Ve škole děti píší do recyklovaných sešitů a ve výtvarné výchově s papírem také často pracují. Méně známými výrobky jsou pak papírové brikety nebo papírové stavební izolace. Nejméně kvalitním papírem je tzv. nasávaná kartonáž, což jsou například obaly od vajíček.
Výrobky nebo obaly z recyklovaného papíru můžeme po použití znovu vytřídit do modrého kontejneru. Recyklovat tak lze prakticky každý papír, který neobsahuje žádné škodlivé příměsi nebo není kombinovaný s jiným materiálem (např. plastem nebo hliníkovým nástřikem). Problémem může být také velká vrstva barev nebo aditiv (např. účtenky z termopapíru nebo fotografický papír), stejně tak může komplikovat recyklaci tzv. coating (např. U časopisů s upraveným “lesklým” přebalem je proto třeba zbavit se před vytříděným vazby, který poputuje do směsného odpadu. Obecně je pak u papíru problémem velké znečištění nebo promaštění.
Čisté plasty se na třídicí lince oddělí od nečistot a rozdělí dle druhu na PET (ty dokonce i podle barev), fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast. Zbylý plast, nevhodný pro další zpracování, slouží k energetickému zpracování. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí technická či textilní vlákna a z nich pak koberce nebo oděvy případně nové láhve, vázací pásky apod. Také fleecové oblečení nebo deky jsou původně PET lahve.
Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. regranulát, což je vstupní surovina pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček. Regranulované odpadní plasty najdete ve většině nových plastových výrobků. Např. recyklované plasty mají široké použití. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic případně lehčeného betonu a dalších tepelných izolací. Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry.
Čtěte také: Budoucnost polypropylenu
Obecně jsou z hlediska recyklace nejlepší tzv. monoplasty, což jsou plasty vyrobené pouze z jednoho druhu materiálu (například PVC). V rámci směsných plastů se recyklují zejména na stavební prvky např. na plastové obrubníky, zatravňovací dlaždice, plastová prkna, plastové kompostéry nebo protihlukové stěny.
Na dotřiďovací lince se odstraní nečistoty a materiály, které mezi sklo nepatří (např. zrcadlo nebo keramika). Vytříděné sklo se následně drtí a čistí. Takto připravený materiál se zpracovává ve sklárnách. Jedinečnou vlastností skla je možnost nekonečné recyklace. Z vytříděného skla se většinou vyrábí „obalové sklo“ (např. Některé pemzy na ošetření pleti jsou vyrobeny právě z recyklovaného skla.
Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo - lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací - skelné vaty a pěnového skla nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot. Obdobně efektivní je i recyklace skleněných výrobků. Sklo lze do zeleného (či bílého) kontejneru třídit i s kovovými víčky, ta se oddělí při další úpravě. Díky tomu, že sklo se dotřiďuje na automatických třídících linkách, které jsou vybaveny např.
Běžně se recykluje také valná většina kovů. Kovy, které lidé odevzdají do sběrného dvora, putují nejčastěji do hutí a v podobě plechů, prutů, případně regranulátů se pak vrací zpět do výrobního procesu. Za optimálních podmínek lze kovy recyklovat prakticky donekonečna. Jejich recyklací se navíc šetří nejen primární suroviny, ale také energie.
Tříděním a recyklací kovů můžeme snížit znečištění vzduchu až o 86 procent, vody o 76. Každý obyvatel České republiky průměrně vytřídí 13,6 kg kovů za rok. Z recyklovaných kovů se mohou znovu vyrobit třeba součástky do elektroniky.
Čtěte také: Forever a recyklace odpadu
Nápojové kartony jsou specifickým obalovým odpadem, protože se skládají z více druhů materiálů. Kromě vysoce kvalitního papíru, obsahují také polyetylen a hliník. Proto je možné při recyklaci zvolit dva rozdílné postupy. Buď se cíleně používají pro výrobu papíru v papírnách pomocí tzv. vířivého rozvláknění a zbytek jako palivo, ve druhém případě se nápojový karton rozdrtí, kousky se vyperou, vysuší a následně se z nich ve světě vyrobí např. Z pěti tun slisovaných nápojových kartónů je možné postavit rodinný domek.
Velmi dobře recyklovatelné jsou i nápojové kartony, které patří do oranžových (případně do žlutých, pokud je tak označeno) nádob na tříděný odpad. Nápojové kartony totiž z velké části (75 %) tvoří velmi kvalitní papír. Z recyklovaných nápojových kartonů se také lisují stavební desky, které slouží jako podlahová krytina nebo i pro stavbu celých domů. Menší rodinný domek vyžaduje přes pět tun těchto desek, což představuje zhruba třicet tisíc nápojových kartonů. Stavební desky z nápojových kartonů mají skvělé izolační vlastnosti. Podobným způsobem se z nápojových kartonů vyrábí i nábytek.
Papír
ANO: Noviny, časopisy, kancelářský papír, reklamní letáky, knihy, sešity, krabice, lepenka, kartón a papírové obaly, například sáčky.
NE: Mokrý, mastný nebo jinak znečištěný papír, uhlový a voskovaný papír, použité plenky a hygienické potřeby.
Sklo
ANO: Láhve od nápojů, skleněné nádoby, skleněné střepy, tabulové sklo.
NE: keramika, porcelán, autosklo, drátěné sklo a zrcadla.
Plast
ANO: Sešlápnuté PET láhve od nápojů , sáčky, fólie, výrobky a obaly z plastů - aviváže, tekutá mýdla apod.
NE: Novodurové trubky, mikroténové sáčky, obaly od nebezpečných látek (motorové oleje, chemikálie, barvy apod.), kelímky, polystyrén (směsný odpad), velké plastové kusy - plastový nábytek, palubky z aut apod.
Většina z nás již pochopila, že separovat odpad do příslušných kontejnerů se vyplatí. Vždyť za rok každý z nás může v průměru vytřídit až 30 kg papíru, 25 kg plastů a 15 kg skla. Kdybychom ho jen tak vyhodili do popelnice, skončil by na skládce nebo by se jinak bez dalšího využití zlikvidoval. A to je přece škoda!
Je třeba odstranit z PET lahve víčko a etiketu?
Nikoliv. PET láhve můžete do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při dalším zpracování odstraněno. Rádi bychom ale upozornili, abyste PET láhve vždy sešlápli! Jinak jsou objemné, čímž zdražují přepravu i následnou recyklaci.
Musíme kelímky od jogurtů, másla a jiných potravin před vhozením do kontejneru důkladně vymýt?
Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí kelímek vyškrábat. Zbytek nečistot bude odstraněn při dalším zpracování.
Vadí kancelářské svorky na časopisech a jiných dokumentech?
Kdepak! Svorky není třeba odstraňovat. Při zpracování se takzvaným rozvlákněním odloučí. Z papíru se stane hladká kaše a svorky i sponky klesnou ke dnu, odkud jsou vybírány magnetickou separací.
tags: #co #se #vyrábí #z #tříděného #odpadu