Firma Forever Vyrábí z Odpadu Recyklace: Cesta k udržitelnější budoucnosti

V dnešní době se stále více lidí zajímá o udržitelnost a hledá způsoby, jak snížit svůj dopad na životní prostředí. Jedním z klíčových aspektů je recyklace a efektivní využití odpadu. Tento článek se zaměří na různé aspekty recyklace, od textilního průmyslu po inovativní materiály a postupy.

Rychlá móda a její dopady

Dávno před trendem rychlé módy existovaly v módním průmyslu většinou dvě kolekce - jarní/letní a podzimní/zimní. Návrháři měli před sebou nelehký úkol. V horizontu přibližně devíti měsíců museli vytvořit návrh designu, vybrat kvalitní látky, zjistit proporce pro různé velikosti a následně zadat zakázku firmě, která design vytvoří.

O něco později přichází na scénu dnes již velice známý řetězec Zara, který odstartoval trend fast fashion, a to tím, že tvrdil, že zdlouhavou práci návrhářů dokáže zkrátit až na 15 dní! Později se k tomuto „trendu“ přidali i značky jako je Forever 21 a H&M. Ty přinášely nejnovější módní trendy přímo z mola módních přehlídek, a to skrze spolupráci s návrháři luxusních značek (např.

Výsledkem byly finančně dostupné módní trendy. Ekologická stránka fast fashion není o nic příznivější. Známé číslo 10 % představuje to, jak moc velkou zátěží módní průmysl je pro naši planetu - z hlediska emisí se jedná o třetího největšího znečišťovatele životního prostředí. V Evropské unii se pak konkrétně jedná o pátého největšího producenta skleníkových plynů (hned po bydlení, stravování, dopravě a rekreaci), a třetího největšího znečišťovatele vody a půdy.

Pokud jste dočetli až sem, možná vám začalo vrtat hlavou, že tady něco nehraje. Že něco s tou rychlou módou není v pořádku…Není!

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Důvody, proč se zamyslet nad rychlou módou

Věděli jste, že na výrobu jednoho trička se použije až 2700 litrů vody? To je zásoba pitné vody pro jednoho člověka na 2,5 roku! Z celkového počtu vyprodukovaného oblečení tvoří syntetické materiály 70 %!

Celosvětově zaměstnává módní průmysl až 430 milionů lidí! Většina těchto pracovníků pochází z Asie, kde dochází nejčastěji k porušování práva na minimální mzdu a placení přesčasů. Spousta těchto zaměstnanců pracuje 11, 12 až 13 hodin denně, 7 dní v týdnu bez nároku na proplacení přesčasů, příspěvek na sociální pojištění, nebo co víc, spousta z nich nikdy nepodepsala pracovní smlouvu.

Značky jako Shein, Temu či Aliexpress představují jednu z novodobých hrozeb, a to jako ekologickou, tak i etickou a v současnosti i zdravotní! Nekvalitní materiály a produkty za nízké ceny a s tím spojené neetické pracovní podmínky jsou jejich hlavní doménou. V loňském roce proběhlo několik testování produktů z Temu, Sheinu i Alieexpresu. Výsledky byly alarmující!

Zároveň však byla zaručena i kvalita daného kousku, protože návrhář si dal práci s tím, aby pro daný produkt vybral co nejkvalitnější látku. Tehdy se ještě nevytvářely žádné textilní směsí z polyesteru či akrylu nebo nylonu.

Textilní odpad a jeho řešení

Bohužel, věci jen tak o sobě nezmizí. Celosvětově je vytvořeno každý rok 92 milionů tun textilního odpadu. Proč? Protože proces recyklace textilu je v současnosti velice nákladný a složitý proces.

Čtěte také: Odpadová firma Vyškov: hodnocení a recenze

Jedním z řešení by mohly být nově zavedené povinné kontejnery na textilní odpad v každé obci. Ta bude také povinna zajistit separaci jednotlivých kusů textilu (podobně jako to funguje u papíru či plastu). Od poloviny roku 2026 začne v EU platit zákaz ničení neprodaného oblečení, což je krok k omezení plýtvání v módním průmyslu. Firmy budou muset hledat alternativy, jako je recyklace či darování.

Alternativou k fast fashion je především zaměření se na nadčasové a kvalitní kousky, které vydrží roky a nepodléhají rychle se měnícím trendům. Další možností jsou swapy, second handy a upcyklace oblečení. Výměny oblečení (swapy) umožňují získat nové kousky výměnou za ty, které už nenosíme, a přitom nezatěžovat planetu.

Hliník a jeho recyklovatelnost

Kromě toho, že je hliník 100% recyklovatelný, jej lze také recyklovat neomezeně bez výrazného snížení kvality. Recyklace hliníku je energeticky únosný proces, ale výroba nového hliníku je energeticky náročná a ničí životní prostředí.

Hliník je bezesporu cirkulární materiál. Lze ho recyklovat znovu a znovu, aniž by ztratil své původní vlastnosti (lehkost, vodivost, tvarovatelnost, odolnost, nepropustnost a mnohonásobnou recyklovatelnost).

Míra recyklace hliníku již nyní patří mezi nejvyšší ve srovnání s jinými materiály: v Evropě je průměrná míra recyklace přes 90 procent v automobilovém a stavebním sektoru a 75 procent u hliníkových plechovek.

Čtěte také: Proces recyklace ledniček

Proces recyklace hliníku totiž spotřebuje jen pět procent energie, která by byla potřeba na výrobu primárního kovu (vznikne jen 0,5 tuny CO2e/t recyklovaného hliníku - gate to gate). K uspokojení poptávky je však zapotřebí jak primární, tak recyklovaný hliník.

Evropský průměr je 76,1 procenta (ČR 47 % a Slovensko 75 %), existuje tedy jistý prostor pro zlepšení. Dosažení cíle, 100% recyklace nápojových plechovek do roku 2030, bude pravděpodobně záviset na chytrých regulačních zásazích v kombinaci s novými technologiemi a na spolupráci v celém hodnotovém řetězci.

Tabulka: Míra recyklace hliníku v Evropě (nápojové plechovky)

PFAS látky a obaly potravin

Testy spolku Arnika prokázaly látky ze široké skupiny PFAS ve zkoumaných obalech z řetězců Bageterie Boulevard, KFC a McDonald’s. Našly se také v recyklovaných taškách supermarketů Lidl a Penny Market. Látky se běžně používají při výrobě obalů přicházejících do styku s mastnými potravinami.

“Vysoce toxické látky skupiny PFAS jsou natolik závažným zdravotním i environmentálním rizikem, že řešením je pouze okamžitý zákaz v Evropské unii i ve zbytku světa a nahrazení bezpečnými alternativami. “Některé státy a prodejci si rizika PFAS uvědomují. McDonald’s se letos v lednu zavázal, že přestane toxické obaly používat do roku 2025 ve všech svých restauracích po celém světě (3). Dánsko legislativně zakázalo používání PFAS už v roce 2019 (4) a ukázalo se, že je možné tyto chemikálie bez problémů nahradit bezpečnými alternativami.

Výzkum se zaměřil také na obaly z kompostovatelných materiálů, např. z cukrové třtiny, které začaly nahrazovat polystyrenové nádobí. Bohužel, ty obsahovaly nejvyšší koncentrace PFAS.

U člověka mohou zvyšovat riziko onemocnění štítné žlázy, vysokého krevního tlaku v těhotenství, hodnotu cholesterolu v krvi nebo riziko rakoviny ledvin, vaječníků, varlat a prostaty. Do prostředí se dostávají z odpadu na skládkách, popelu ze spaloven, omýváním ošetřených výrobků, praním textilu a používáním hasicích pěn. V přírodě se téměř nerozkládají, kontaminují pitnou vodu, půdu nebo ovzduší.

Bioplasty a jejich využití

S ohledem na novou legislativu [2] by již neměly být volně prodejné a dostupné jednorázové plastové produkty (vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balónkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z pěnového polystyrénu a výrobky z oxo‑rozložitelných plastů).

Rozvoj bioplastů je stále v začátcích a s tím souvisí nedostatečná regulace jejich výroby i likvidace [3]. Na rozdíl od papíru či tradičních plastů ještě neexistuje oficiální značení těchto materiálů (recyklační trojúhelníčky). Zhodnocení používání bioplastů namísto plastů je velmi komplexní problém.

Na jedné straně stojí výhody bioplastů jako nižší produkce skleníkových plynů, možnost biodegradace či naplnění cílů cirkulární ekonomiky, ale na druhé straně s nimi souvisí využití zemědělské půdy pro produkci něčeho jiného než potravin, vyšší náklady a, jak již bylo zmíněno, nejednotné způsoby likvidace [3].

Futurit - plast minulosti s odkazem do budoucnosti?

Ředitel Slovenského centra dizajnu Maroš Schmidt propadl futuritu, který znáte asi spíš pod označením bakelit. V roce 1909 si Baekeland nový materiál nechal patentovat. Coby materiál budoucnosti byl futurit hojně využívaný pro výrobky nejrůznějšího druhu. Používal se na WC desky nebo dokonce i na kladiva, a to nejen jako náhrada dřevěné části, ale i místo jejich kovové hlavy.

Maroš Schmidt si dokonce zřídil svoji vlastní síť futurit agentů, kteří chodí na burzy, brouzdají po internetu a všude hledají předměty s vyrytým logem futurit.

Inovace v oděvním průmyslu

Udržitelnost a ekologie dorazila už i do oděvního průmyslu se spodním prádlem. Výrobek s názvem Forever Bra má vycpávky vyrobené z tkaniny na rostlinné bázi, která se oproti syntetickým materiálům, jako je polyester, jenž se získává z ropy, jenž se získává z ropy, snadněji recykluje. Některé části, konkrétně kovové kostice a plastové zapínání, recyklovat nejdou. V případě produktu Forever Bra se tyto prvky z podprsenek odstraní a odešlou do zařízení, kde se z tepla spáleného odpadu vyrábí pára a z ní elektrická energie.

tags: #firma #forever #vyrabi #z #odpadu #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu: Který koš vybrat?
• Plastové výrobky Hodonín
• Čistič odpadů Krtek recenze
• Vážky v ČR
• MUDr. Doubek o etice a přírodě