Co v lese zachycuje z ovzduší

Nadýchat se čerstvého vzduchu, to je jeden z cílů výletů do přírody. Dosáhneme ho ale i v lesích, které jsou tak blízko civilizace a automobilové dopravy, jako Městské lesy Hradec Králové? V jakémkoliv lese je vzduch skutečně zdravější než za jeho hranicemi.

Prachové částice a nečistoty z ovzduší se totiž zachytávají na povrchu listů a jehlic v korunách stromů. Každý listnáč představuje záchytnou síť, která je šestkrát větší než plocha, kterou samotný strom v lese zabírá. Smrky a jedle dovolí těmto nečistotám obalit každou jehličku, takže záchytná plocha je větší dokonce dvanáctkrát.

Tohle přírodní filtrační zařízení se totiž pravidelně čistí deštěm. Jehličnany mají ještě další výhodu - produkují různé těkavé látky, monoterpeny a silice, které přímo zabíjí škodlivé bakterie poletující ve vzduchu. Těkavé látky produkované stromy v lese mají i vlastní elektrický náboj a podílí se tak na ionizaci vzduchu.

Les jako klimatizační systém

Letní vedra dělají z našich měst nepříjemné výhně, ve kterých bojujeme o každý kus stínu. To, že se v lese může povrchová teplota lišit od města v řádech desítek stupňů, není zdaleka způsobeno jen zastíněním. Les se chová jako vysoce sofistikovaný, přirozeně inteligentní klimatizační systém.

Lesní půda zadržuje ohromné množství vody, kterou následně vegetace využívá pro transport živin a růst. Rostliny a stromy však vodu také čerpají pro ochlazování sebe a svého okolí. Výdejem vodní páry transpirací a výparem je vzduch dosycován a v krajině se znovu tvoří oblačnost.

Čtěte také: Hry pro děti v lese

Změny klimatu a role lesů

Za posledních dvacet let došlo v našem kraji, obdobně jako v jiných částech území ČR, k navýšení průměrné teploty vzduchu a změně rozložení srážek v průběhu roku. Za posledních sedm let jsme i na Královéhradecku zažili o dost teplejší a sušší roky ve srovnání s obdobím 1961-1990. Oproti druhé polovině 20. století nyní máme teploty v průměru o 2,2 °C vyšší, zatímco roční úhrn srážek klesl o 16 %.

Česká republika od roku 2000 prokazatelně vysychá a coby střecha Evropy odvádí všechnu srážkovou vodu pryč. Oblast Královéhradecka se již v minulém století podle klimatické klasifikace řadila do klimatické oblasti charakterizované krátkým, teplým až mírně teplým jarem; teplým, suchým a dlouhým létem a mírně teplými, krátkými suchými až velmi suchými zimami. Sněhová pokrývka má v této oblasti zpravidla velmi krátké trvání.

Schopnost zadržování vody v krajině je na Královéhradecku dále snížená složením půdy - typické štěrkopísky jsou silně propustné, vodu neudrží. Bohatší půdy v kraji však kvůli obsahu jílu při vysychání tvoří hluboké trhliny, které mechanicky poškozují drobnější kořínky rostlin a kvůli tomu prosychají dál do hloubky.

Abychom dosáhli vyrovnané vodní bilance, tedy nemizelo nám více vody, než naprší, tak potřebujeme mít krajinu zalesněnou zhruba ze 40 %. Mikroklima otevřených ploch se totiž rychleji přechází do extrémů - rychleji se zde krajina ohřeje a rychleji se vysuší. Z takového bramborového pole pak při dešti okamžitě bez užitku odteče i 50-60 % dopadajících srážek. Oproti tomu z lesa se odplaví jen zanedbatelné množství, asi dvě procenta.

Lesy a boj proti klimatické změně

Víme, že klima Země se významně mění v důsledku narůstající koncentrace skleníkových plynů v ovzduší, uvolňovaných lidskou činností pro energetické potřeby, především pak oxidu uhličitého. Koncentrace CO2 v atmosféře začala od poloviny minulého století strmě stoupat vzhůru. Právě lesy na sebe dokážou poměrně efektivně vázat oxid uhličitý.

Čtěte také: Výhody a nevýhody bydlení v lese

Oxid uhličitý se nastřádá ve stromech, v listech a jehličí, větvích a dřevu. Dřevo samotné bychom pak měli použít hlavně pro trvalejší účely - třeba ve stavebnictví, kde takový trám může CO2 zadržovat třeba přes sto let. Stavitelství je zároveň zodpovědné za 39 % celosvětových emisí oxidu uhličitého. Navíc se očekává, že intenzita výstavby do r. 2050 stoupne téměř dvojnásobně.

Predikce vývoje klimatu naznačuje, že během jedné generace lesa u nás budou panovat podmínky jihoevropských států. Odolné lesy budoucnosti by měly být v první řadě druhově i věkově pestré. Proto se snažíme na Královéhradecku postupně snižovat počet smrků, které sucha neustojí, a podporovat růst borovic, dubů, bříz a olší.

Udržitelné a zdravé lesy

Je na čase, abychom se začali na les dívat novýma očima. Zelené obhospodařování lesa je nejen strategické, ale i ekonomicky udržitelnější. Bude však třeba změnit i dřevozpracující průmysl. Dnes drtivou většinu dřeva lacině vyvážíme do zahraničí, ale měli bychom tuto surovinu rozhodně využívat mnohem víc, například právě ve stavitelství. Produkce dříví, jako unikátního nano-materiálu, je totiž nejen „čistá“, bez emisí, ale navíc skleníkové plyny z ovzduší přímo odčerpává.

Další hrozbou pro lesy je bohužel sám člověk, který znečišťuje ovzduší mj. škodlivými látkami z továren nebo automobilů. Ty dokáží poničit stromy hned, ale zároveň se dostávají i do půdy, odkud je stromy opět čerpají svými kořeny, takže je poškození dlouhodobé.

Čtěte také: Ostružiny bez chemie

tags: #co #v #lese #zachycuje #z #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Více o odpadovém hospodářství v Pezinku
• Svoz odpadu Hermankovice - podrobnosti
• Legislativa emisních pokut
• Třídění kovového odpadu
• Romantika v přírodě: houpačka