Co Žere Kapr v Přírodě?

Touha po ulovení opravdu veliké ryby je v každém z nás. Rozdíl je pouze v tom, že někdo to přizná, jiný ne. Pokud se rozkřikne, že na nějakém revíru či na některém konkrétním místě byl uloven velký kapr, hned se na tento post sjede vlna rybářů, všichni s nadějí a touhou ulovit rovněž tak velikou rybu.

Myslím, že o následujícím souboru otázek by měl alespoň jednou zauvažovat každý rybář:

• Kolikpak asi velkejch kaprů plave v tom rybníku přede mnou?
• Když vezmu jako měřítko hmotnost deset kilogramů, tak kolik místních šupináčů se dostalo přes tento limit?
• Kdyby mi takovej macek skočil na můj háček, to by pak asi následoval pěknej cirkus, než bych ho nahnal do podběráku. Ale co s ním dál?

Při troše štěstí se občas někomu podaří spatřit hejno kaprů vyhřívajících se těsně pod hladinou, ale i při tomto pohledu nás spíše uchvátí právě ty největší ryby. Myslím, že je to naprosto přirozené a v podstatě normální. Předmětem obdivu jsou většinou věci neobvyklé, a nezvyklá velikost čehokoli abnormálního je jedním z důvodů pro obdivné pohledy.

Dalším příkladem může být jakási plošná proslulost revíru. Pokud se o nějaké vodě ví (nebo se alespoň domnívá), že skrývá velké kapry ve slušném množství, tak břeh této vody málokdy zeje prázdnotou, což jen umocňuje tvrzení, že velké ryby prostě rybáře přitahují.

K velkým rybám se majitelé soukromých vod chovají naprosto opačně, než-li hospodáři svazových vod. „Soukromníci“ dělají vše proto, aby bylo s velkou ulovenou rybou zacházeno co nejšetrněji (o jejím zabití nemůže být většinou ani řeč) a tento fakt mají zakotvený i ve svých „pravidlech hry“.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Naopak svazovým funkcionářům je často úplně jedno, zda byla velká trofejní ryba, ulovená v jejich revíru, zabita či nikoli. Je mi pochopitelně jasné, že soukromníci vidí ve velké rybě i svůj majetek a potenciální zdroj budoucích příjmů. Ovšem to nic nemění na faktu, že velká ryba má v „privátu“ daleko větší šanci přežít a dorůst do ještě větších rozměrů, což se o velkých rybách ve svazových vodách říci nedá.

Ochrana Velkých Kaprů: Úvaha o Horní Hranici

Jednou z možností, jak tyto velké ryby ochránit, by měla být úvaha o zavedení tzv. horní hranice. Ta by pochopitelně nemohla být identická pro všechny revíry, ale jistě by se mohla např. u kapra pohybovat v rozmezí mezi 65 a 75 cm. Ulovená ryba přesahující tuto délku by se musela bezpodmínečně vrátit zpět do vody. Tedy obdobně jako u minimální míry, která by dle mého názoru také mohla stoupnout z oněch 35 cm alespoň na 40 cm.

Jenom za letošní rok (tedy pokud já vím) byli z dolního úseku řeky Labe prodáni tři kapři (13 kg, 16 kg a 18 kg) do soukromého revíru. Stalo se tak na základě inzerátu otištěném v rybářském časopise. Možná teď někdo namítne, že velkých ryb je například v Labi víc než dost. Já se věnuji lovu kaprů převážně na Labi již osm sezón. Z hlediska výskytu velkých kaprů je zde situace čím dál horší.

Nikdo zřejmě nemá chuť legislativně chránit velké ryby ve svazových vodách. Proč? Nabízí se hned několik řešení a nejsou složitá. Zmiňoval jsem se v předchozím textu převážně o kaprech, ale ochranu si zcela jistě zaslouží i velké ryby ostatních druhů, především sumec, amur (tedy jen na revíru, kde neškodí), štika, ale i parma či lín.

Snažme se chránit velké ryby. Pro nás a hlavně pro budoucí pokolení. O podzimní části rybářské sezóny se mezi rybáři častokrát mluví jako o nejvíce úspěšném období. Jenže ono spojení vysoké žravosti kaprů a podzimního období rybářského roku je prostě pravdivé. Důvod je naprosto jednoduchý: Kapři se musí připravit na nehostinné chvíle, které jsou za dveřmi.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Kapři velmi citlivě reagují například na první mrazíky, které podzim přináší. Právě v tuhle chvíli dostávají ryby impuls k zvýšenému příjmu potravy. V tento čas dochází k přibývání svalové hmoty a ukládají se zásobní látky, ze kterých ryby čerpají celou zimu.

Když se řekne podzimní lov kaprů, pak valná většina kaprařů odpoví, že do těchto podmínek je nejlepší masová potrava. Nic proti tomu! Masová potrava skutečně patří k velmi funkčním nástrahám a krmením, protože právě ty obsahují všechny atraktivní látky, podle kterých kapr pozná, že před ním leží cosi nutričně bohatého.

Na vodách s dostatkem přirozené potravy (různí bezobratlí živočichové) mohou sladké nástrahy mnohem lépe fungovat. Proto kolikrát nástraha se sladidlem NHDC rozdrtí masové nástrahy na plné čáře. A to jako fakt výrazně!

V takových podmínkách je kapřím zájmem vyhledat co nejbohatší živinovou potravu za utracení co nejméně energie. Pokud ale mluvíme o „domorodých“ a zkušených rybách, pak je to něco jiného.

Příjem potravy ze strany kapra je totiž extrémně závislý na ekosystému, ve kterém žije. Pokud kapr žije v málo až středně zatížené vodě rybí obsádkou, a má po celou sezónu dostatek přirozené potravy, jistě si zásoby ukládal po celý rok a nepotřebuje výrazně zvyšovat příjem potravy. Jenže! Ve většině případů je konkurence pod vodní hladinou vysoká i díky plevelným rybám a logicky tak kapři musí bojovat o každé sousto, protože potřebují navyšovat krmné dávky. Proč? No protože z nich žijí celou zimu, a díky těmto zásobám navíc přežívají například nemoci v jarním období, které je pro ryby také extrémně náročné.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Tepelné záření je klíčem k veškerému životu, tedy i k životu kaprů, protože ovládá životní cyklus každého jezera, teplotu vody, množství kyslíku v ní rozpuštěného a množství světla, které jí proniká. Kapr je sice schopen přežít i při velmi nízkých hodnotách ve vodě rozpuštěného kyslíku, ale v dobře prokysličené vodě lépe, a tím pádem více potravy přijímá a rychleji roste. Jižní a západní vítr bývá tedy příhodnější (je-li vítr teplejší nežli voda, platí to dvojnásob, velké plus v zimě!), to však neznamená, že severní a východní větry jsou vždy nepříznivé. Zejména v létě ochlazují a okysličují vodu, čímž podporují potravní aktivitu ryb.

Kapr v takové situaci zpravidla nepřijímá potravu. Vzbudit u kapra pocit, že předkládaná návnada (nástraha) je pro něj „to pravé ořechové“ - atraktivní (chutná, voňavá) a hlavně bezpečná. Pak se zvyšuje šance na ulovení, protože kapr má k dané potravě důvěru a sbírá ji tak méně ostražitě (stejně tak rybář musí věřit v to, co nabízí).

Kapr je tvor přizpůsobivý, proto si časem zvykne i na hluk (silnice, železnice,…) a začne jej brát za běžnou součást svého života. V určitých případech si rušivé elementy může začít spojovat i s možností získání potravy! Konkrétně hluk, který působí koupající se lidé nebo projíždějící lodě - v obou případech dojde ke zvíření dna, a tím tedy k odkrytí nových potravních zdrojů.

Pečivo jako Nástraha na Kapra

Pečivo jako nástraha na kapra má dlouhou historii a stále si drží své místo mezi rybářskými klasikami. Obyčejný rohlík nebo těsto z chleba dokáže být nejen levnou, ale i velmi účinnou zbraní. Díky výraznému aroma i chuti si na pečivu pochutná i ryb, která jej vidí v životě poprvé. V mnoha vodních plochách, hlavně městských nebo intenzivně navštěvovaných rekreanty, si ale kapři na pečivo už zvykli.

Pečivo má silnou pachovou i vizuální stopu. Je měkké, plave nebo pomalu klesá ke dnu. Pečivo má i praktické výhody. Hlavně pro rybáře. Je snadno dostupné, levné a dá se různě upravit, mačkat, sušit, napařovat, kombinovat s aromaty nebo dipy.

Lidově lze říct, že kapr žere pečivo, protože mu chutná. Někde je na něj dokonce zvyklý a vůbec by byl hloupý, kdyby jej nežral protože v přírodě instinktivně reaguje na vše, co vypadá jako potrava.

Výše zmíněné ale víceméně nahrává těm, kdo tvrdí, že nástraha by měla být spíš nutričně bohatá a sestávat ze zcela jiných komponent. Kapři sice dokážou strávit sacharidy, ale ne v takovém množství a podobě, jaké jim poskytuje běžné pečivo. Jako příležitostně nabízená návnada či nástraha je pečivo ovšem v pořádku.

Žerou Kapři Jiné Ryby?

Tato otázka se často objevuje mezi rybáři a milovníky rybaření. Kapři jsou velmi oblíbenou rybou pro chytání, ale někdy jsou také obviňováni z toho, že požírají jiné ryby v rybnících nebo jezerech. Je to pravda nebo jen mýtus? Zde je úplné vysvětlení.

Neexistuje žádný jednoznačný odpověď na tuto otázku, protože chování kaprů se může lišit v závislosti na situaci a prostředí. Kapři jsou převážně býložraví ryby a jejich přirozenou potravou jsou rostliny, řasy a různé drobné organismy v rybnících. Při dostatku těchto potravin se kapři zaměřují spíše na tyto zdroje než na lov jiných ryb.

Nicméně, v určitých situacích a za určitých podmínek, může dojít k příležitostnému kanibalismu mezi kapry. To se často stává ve stavu nedostatku potravy, přeplněných rybnících nebo během období migrace.

Je důležité si všimnout, že kanibalismus mezi kapry není běžnou součástí jejich chování a je spíše výjimečným jevem v určitých okolnostech. Většina kaprů se živí rostlinnou stravou a lovem drobných organismů. Proto není nutné se obávat, že by kapři v rybnících systematicky vyhubili jiné druhy ryb nebo představovali nebezpečí pro rybáře.

V závěru lze říci, že kapři skutečně občas pojídají jiné ryby, ale pouze za určitých podmínek. Jejich přirozenou stravou jsou však spíše rostliny a různé drobné organismy.

Kapři mohou jíst jiné ryby, ale obvykle to nedělají. Vzhledem k tomu, že kapr je všežravec, mají pro něj ryby také výživnou hodnotu. Proč tomu tak je? Odpověď zní, že kapr není příliš rychlá ryba. Jeho objemné tělo a celková nedostatečná rychlost mu brání v pronásledování menších ryb.

Dalším scénářem, kdy kapr může pozřít nějakou malou rybku, je případ, kdy ryba uhyne a zamíchá se mezi zbytky na dně. Protože všichni víme, že kapři se živí dnem, vysávají vše, co leží na vodním dně, když mají hlad.

Co tedy víme o tom, co kapr rád jí? Kukuřice, zejména kukuřice cukrová, je mezi kapry obzvláště oblíbená. Tyto malé ochucené kuličky z těsta jsou ve vodě také velmi oblíbené. Když si většina lidí představí rybaření, myslí na rybářský prut a plechovku červů.

No, toto jsou některé standardní návnady, které kapři rádi jedí. Jsou to také nástrahy, které rybářům obvykle přinášejí největší úlovky. Nyní jsme diskutovali o všech věcech, které kapr jí, když člověk zasahuje do vody. Co se však stane, když jsou kapři ponecháni sami sobě? Pokud nejsou velkými fanoušky menších ryb, čím se nasytí?

Mezi tento hmyz patří kobylky, larvy much, jako jsou larvy majky, larvy kadeřavek, můry a další brouci. Příležitostně může kapr pozřít i několik rybích jiker. Podobně jako u menších ryb je však i tento typ pozření většinou náhodný, protože kapři jikry jiných ryb aktivně nevyhledávají.

Kapr vycítí potravu pomocí svého barbels, což jsou masité výrůstky na obou stranách úst. Poté kapr pomocí dolů otočené tlamy nasává potravu podobně jako vysavač. Tento krok vede potravu k hltanovým zubům v zadní části kapří tlamy. Tyto zuby potravu rozmělní a vyloučí všechny zbytky, které se mohly dostat dovnitř spolu s potravou.

Kapr má také zvláštně rozmístěné chuťové pohárky, které mu pomáhají posoudit kvalitu potravy - například na břišní a prsní ploutvi a na zadní straně hlavy.

Proč si myslíte, že říkáme, že lov kaprů je v letních měsících zábavnější? Odpověď zní, že kapři mají v létě mnohem rychlejší metabolismus a nakonec za jediný den sežerou až 2 % své tělesné hmotnosti.

Kapři jsou oblíbenou rybou pro sportovní rybolov i chov v rybnících. Jsou to ovšem velmi oblíbení a chutní dravci. Jejich potrava se skládá převážně z různých druhů vodních živočichů, včetně hmyzu, červů, měkkýšů a vodních rostlin.

Kapři jsou schopni sežrat menší ryby, které se nacházejí ve stejném prostoru, a to zejména v mládí. Avšak jejich strava je závislá na dostupnosti potravy, prostoru a dalších faktorech. Většinou však kapři nejsou zařazováni do kategorie dravých ryb, ačkoli se někdy mohou chovat jako predátoři.

Být aktivním lovcem a vhodně volit velikost nástrahy. Velmi rozumně nakládat s množstvím zvolené návnady s ohledem na teplotu vody. Naučit se v přírodě vnímat ryby podle jejich pozorovatelné aktivity. Hodně poznatků o chování kaprů sepsal můj kamarád a zároveň akademický pracovník Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích RNDr. Bořek Drozd, Ph.D.

Jednoznačně však kapr preferuje maso a to od počátku svého života. Postupně filtruje zooplankton - vodní vši, perloočky, vznášivky, buchanky. Jak roste, začne již řádit v sedimentu dna a vyhrabává a požírá larvy hmyzu - patentky, nítěnky či chrostíky.

Kapr obecný je ryba, která se vyskytuje v různých typech vodních prostředí, jako jsou řeky, rybníky, přehrady a jezera. Typ vody ovlivňuje především složení potravy, kterou kapr obecný konzumuje. V řekách najdeme kapry, kteří se živí zejména řasami, detritem a různými drobnými organismy, jako jsou měkkýši, korýši a hmyz.

I poměr rostlinné a živočišné potravy se liší podle typu vody. V řekách a jezerech, kde je více proudná voda, jsou kapři závislí hlavně na živočišné potravě, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši. Naopak v rybnících a přehradách, kde je více vegetace, mají kapři k dispozici více rostlinné potravy, jako jsou řasy a vodní rostliny.

Kapr obecný je sice býložravá ryba, avšak v přirozeném prostředí vyhledává velice rád živočišnou potravu. Mezi jeho nejoblíbenější potravu patří hmyz, korýši, měkkýši i drobné rybky. Pokud není v okolí dostatek živočišné nebo rostlinné potravy, kapr obecný se dobře přizpůsobuje a přijímá i jiný druhy potravy, jako jsou například drobní bezobratlí či semena rostlin.

Rybníky v České republice dokážou samy vytvořit dostatek potravy pro ryby, aniž by ji museli do vody přidávat lidé. Vyplývá to z výzkumu pracovnice Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Lenky Kajgrové. Standardem ve střední Evropě je ale to, že rybáři ryby přikrmují, aby tím zvýšili výnos.

Podle ní by ryby rostly i bez přidaných krmiv. Ale musel by se snížit počet ryb v rybníku, protože v přirozeném prostředí se nestačí vytvořit tolik potravy. "I vánočního kapra lze odchovat na přirozené stravě. Dodala však, že nezastupitelný je lidský zásah při údržbě prostředí rybníka. "Pomalu by zarostl a v podstatě zanikl.

Tabulka: Vliv teploty vody na trávení potravy u kapra

tags: #co #v #prirode #zere #kapr

Oblíbené příspěvky:

• Nesrovnalosti v přírodě
• Ekologická výchova
• Klimatické změny v ČR a ve světě
• Škola v přírodě a zdravotník
• Vliv přírody na člověka