Co znamená stav klimatické nouze: Definice a kontext

Je jasné, že do klimatického hnutí se vkrádá nová rétorika volající po větší urgenci naléhavosti při řešení změn klimatu. Vzhledem k alarmujícím zprávám vědců a tragické nečinnosti politiků tváří v tvář hrozbě ohrožující základy naší existence jsou podobné pojmy zcela na místě.

Správně v něm však poznamenává, že o podobných pojmech lze mít i oprávněné pochybnosti. Že je potřeba k podobným úvahám přistupovat obezřetně a s respektem věděli už aktivisté z francouzské autonomní zóny ZAD, když kritizovali časté používání pojmu Výjimečný stav klimatu před čtyřmi lety během klimatické konference v Paříži.

Aktivisté z francouzských autonomních zón, a nejen z nich, měli totiž s výjimečným stavem přímou zkušenost. Francouzská policie začala využívat nově nabytého práva k plošnému zákazu demonstrací, stovkám domovních prohlídek aktivistických bytů, vyklízení squatů a vymetání doupat odporu.

Dvě desítky zkušených aktivistů dostali po dobu konání klimatické konference domácí vězení. Historicky jsou výjimečné či nouzové stavy dobami, kdy moc vládnoucích nad ovládanými rostla. Tehdy nám poprvé došlo, že jsme celou dobu řešili co dělat, když na nás krajní pravice bude chtít zaútočit a nebyli jsme připravení na situaci, že se k nám bude chtít přidat.

Mnoho politických komentátorů a odborníků na pravicový extremismus si již stihlo všimnout, že spolu se stoupající nutností řešit změny klimatu zažívá v krajně pravicových kruzích nárůst popularity eko-fašismus, který ve své současné podobě volá po nutnosti rapidně snížit množství lidí na planetě.

Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?

Zatím je pro mě absolutně nepředstavitelná možnost jakési ekocidy v zájmu klimatu. Neříkám, abychom slova jako klimatická krize, nouze nebo pohotovost nepoužívali. Jen si buďme vědomí, že každá mince má dvě strany a i o používání těchto pojmů je nutné vést diskuzi, ve které je potřeba oponovat jakýmkoliv autoritářským a fašistickým interpretacím.

Protože i způsob vedení této diskuze nakonec bude formovat společnost, ve které budeme v budoucnu žít, bude-li jaká.

Mezinárodní a Evropské Iniciativy

Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2° C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem Zelená dohoda pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“). Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (5) vyzval k tomu, aby byla nejpozději do roku 2050 uskutečněna nezbytná transformace na klimaticky neutrální společnost, a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze (6).

Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v Unii do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, která je zaměřena na transformaci Unie ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a zahrnujícím dynamická průmyslová odvětví, která budou ve svých příslušných oborech i nadále světovou špičkou a globální hnací silou inovací, přičemž budou zajišťovat velmi dobře placená a kvalitní pracovní místa v Evropě.

Čtěte také: Ekologie: Definice a vysvětlení

Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. V tomto ohledu 8. akční program pro životní prostředí probíhající do roku 2030, který je stanoven v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (7), podporuje cíl urychlit ekologickou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a založené na obnovitelných zdrojích energie, která bude uskutečněna spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a cíl chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí, přičemž podporuje soubor opatření a iniciativ oznámených v rámci Zelené dohody pro Evropu a navazuje na něj.

Tato transformace se zároveň dotýká rozdílně žen a mužů a má zvláštní dopad na některé znevýhodněné skupiny, jako jsou starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby s menšinovým rasovým nebo etnickým původem. Transformace bude navíc mít odlišný dopad na různé regiony Unie, a to zejména na strukturálně znevýhodněné, okrajové a nejvzdálenější regiony.

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (8) Unie zakotvila v právních předpisech cíl snížit emise nejpozději do roku 2050 na čistou nulu a usilovat o dosažení negativních emisí po tomto datu. Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy. Odvětví dopravy je jediným odvětvím, v němž se emise od roku 1990 zvyšují.

To zahrnuje i silniční dopravu lehkými a těžkými užitkovými vozidly, která společně představují více než 70 % celkových emisí z dopravy. V rámci digitální a ekologické transformace je třeba se zabývat rovněž významem sociálního rozměru pro zajištění toho, aby byla mobilita cenově dostupná a přístupná pro všechny, zejména pro osoby dojíždějící za prací, které nemají přístup ke kvalitní veřejné dopravě nebo k jiným řešením v oblasti mobility.

Očekává se, že ambicióznějšími normami CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla se urychlí zavádění vozidel s nulovými emisemi, zvýší se jejich cenová dostupnost a rovněž se urychlí dekarbonizace trhu s ojetými vozidly ve všech segmentech, což bude mít výraznější přínosy pro spotřebitele s nízkými a středními příjmy.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí právní cestou

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nepostradatelný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů a zároveň omezit závislost Unie na dovážených fosilních palivech.

Je zásadně důležité, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z řad průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce v oblasti kritických surovin, které jsou zapotřebí pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi.

Za účelem dosažení snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (9) pro osobní automobily i lehká užitková vozidla. Je rovněž třeba stanovit jasný postup dalšího snižování emisí po roce 2030, aby se přispělo k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Zpřísněné požadavky na snižování emisí CO2 by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu Unie a zároveň přinést výhody spotřebitelům a občanům, pokud jde o kvalitu ovzduší, zvýšení energetické bezpečnosti a účinnosti, jakož i související úspory energie, a zajistit, že bude možné zachovat inovace v hodnotovém řetězci automobilového průmyslu.

V celosvětovém kontextu musí být hodnotový řetězec automobilového průmyslu Unie vedoucím aktérem probíhajícího přechodu na mobilitu s nulovými emisemi. Zpřísněné normy pro snižování emisí CO2 jsou při dosahování cílů pro vozový park, které stanovují, technologicky neutrální.

K dosažení cíle nulových emisí pro vozový park jsou a zůstávají k dispozici různé technologie. Mezi vozidla s nulovými emisemi v současné době patří bateriová elektrická vozidla, vozidla poháněná palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon, přičemž technologické inovace pokračují.

Při tomto přechodu mohou i nadále hrát svou roli vozidla s nulovými a nízkými emisemi, mezi něž patří rovněž velmi účinná plug-in hybridní elektrická vozidla. V této souvislosti by měly být pro období od roku 2030 stanoveny nové přísnější cíle pro snižování emisí CO2 pro nové osobní automobily i pro nová lehká užitková vozidla.

Jedním z předpokladů dekarbonizace mobility v Unii jsou technologické inovace, a měly by proto být podporovány. Pro inovace v ekosystému mobility jsou již k dispozici významné finanční prostředky prostřednictvím různých unijních nástrojů financování, zejména programu Horizont Evropa - rámcového programu pro výzkum a inovace, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10), Programu InvestEU, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (11), Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Inovačního fondu, zřízeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (12), a Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (13).

Unie a členské státy by měly pokračovat ve svém úsilí o podporu veřejných a soukromých investic do evropského výzkumu a inovací v odvětví automobilového průmyslu, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, které podporují synergie v tomto odvětví, jako je Evropská bateriová aliance.

Cíle v revidovaných výkonnostních normách pro emise CO2 by měla doplnit unijní strategie pro řešení výzev, které představuje rozšíření výroby vozidel s nulovými emisemi a souvisejících technologií, přičemž je nezbytné brát v potaz specifika jednotlivých členských států, jakož i potřebu prohlubování dovedností a rekvalifikace pracovníků v tomto odvětví a ekonomické diverzifikace a přeměny činností a současně zachovat úroveň zaměstnanosti v automobilovém průmyslu v Unii.

Zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu, který bude tato transformace mít na mikropodniky a na malé a střední podniky v celém dodavatelském řetězci automobilového průmyslu a na dotčené regiony a komunity, které by vzhledem k přítomnosti intenzivního automobilového průmyslu mohly být zranitelnější.

Sdělení Komise ze dne 18. února 2022 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022“ umožní členským státům podporovat podniky při dekarbonizaci jejich výrobních procesů a zavádění ekologičtějších technologií v rámci sdělení Komise ze dne 5. května 2021 s názvem „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (dále jen „aktualizovaná nová průmyslová strategie“).

Důležitým nástrojem pro členské státy, který umožňuje řešit aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty spravedlivé transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, je doporučení Rady ze dne 16. června 2022 (18).

S cílem zjistit, jaké jsou při zajišťování spravedlivé transformace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu nedostatky ve financování, a se zvláštním ohledem na malé a střední podniky a regiony, které jsou transformací na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce dotčeny, by Komise měla do 31. prosince 2025 v den předložení první zprávy o pokroku a na základě probíhajících iniciativ, jako je způsob transformace pro ekosystém mobility a Aliance regionů s automobilovým průmyslem v rámci Výboru regionů, ve spolupráci s členskými státy, regiony a místními orgány a všemi relevantními zúčastněnými stranami předložit zprávu obsahující analýzu těchto nedostatků ve financování.

Aktualizovaná nová průmyslová strategie počítá se společným vypracováním způsobů ekologické a digitální transformace ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. V této souvislosti by měl být vypracován způsob transformace pro ekosystém mobility, který by doplnil transformaci hodnotového řetězce automobilového průmyslu, mimo jiné zajištěním kontinuity sociálního dialogu se zapojením tohoto odvětví a jeho zúčastněných stran, a to při zajištění plné transparentnosti.

Tento způsob transformace by měl brát ohled zejména na malé a střední podniky v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu a na konzultace se sociálními partnery, včetně členských států.

Měl by rovněž vycházet ze sdělení Komise ze dne 1. července 2020 s názvem "Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ zahrnujícího iniciativy, jako je „Pakt pro dovednosti“, s cílem mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany za účelem prohlubování dovedností a rekvalifikace evropské pracovní síly s ohledem na ekologickou a digitální transformaci.

V rámci tohoto způsobu transformace by se měla rovněž řešit vhodná opatření a pobídky na úrovni Unie a členských států s cílem zvýšit cenovou dostupnost vozidel s nulovými emisemi.

Tato zpráva o pokroku by se měla zabývat mimo jiné pokrokem v zavádění vozidel s nulovými a nízkými emisemi, a to zejména s ohledem na segment lehkých užitkových vozidel, jakož i opatřeními na úrovni Unie, členských států a na místní úrovni s cílem usnadnit přechod členských států na lehká užitková vozidla s nulovými emisemi, vývojem jejich cen a energetické účinnosti, využíváním vývoje alternativních paliv a zaváděním veřejné a soukromé dobíjecí a čerpací infrastruktury podle požadavků, které mají být stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (dále jen „nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva“) a v přepracovaném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (19), potenciálem inovativních technologií k dosažení klimaticky neutrální mobility, mezinárodní konkurenceschopností, investicemi do hodnotového řetězce automobilového průmyslu a prohlubováním dovedností a rekvalifikací pracovníků a přeměnou činností, a to zejména v rámci malých a středních podniků.

Zpráva o pokroku by měla rovněž vycházet z dvouletých zpráv o pokroku, které mají členské státy předkládat podle nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva. Komise by měla při přípravě zprávy o pokroku vést konzultace se sociálními partnery, přičemž by se měly zahrnout i výsledky sociálního dialogu. Inovace v dodavatelském řetězci automobilového průmyslu pokračují.

Inovativní technologie, jako je výroba e-paliv se zachycováním CO2 přímo ze vzduchu, by v případě dalšího rozvoje mohly nabídnout vyhlídky na cenově dostupnou klimaticky neutrální mobilitu. Za účelem ochrany životního prostředí a zdraví občanů ve všech členských státech je rovněž důležité dekarbonizovat stávající vozový park.

Trh s ojetými vozidly vytváří riziko, že se emise CO2 i znečištění ovzduší přesunou do ekonomicky méně rozvinutých regionů v Unii. Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 s názvem „Plán REPowerEU“, je za účelem zvýšení úspor energie a účinnosti v odvětví dopravy a urychlení přechodu na vozidla s nulovými emisemi důležité zvýšit podíl vozidel s nulovými emisemi v rámci veřejných a firemních vozových parků přesahujících určitou velikost.

Za tímto účelem obsahuje sdělení Komise ze dne 18. října 2022 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2023“ iniciativu týkající se ekologizace firemních vozových parků. Cíle pro vozový park EU mají být doplněny nezbytným zaváděním dobíjecí a čerpací infrastruktury, které má být stanoveno v nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva a v přepracovaném znění směrnice 2010/31/EU. V této souvislosti je zásadní pokračovat v investicích do nezbytného zavádění infrastruktury a tyto investice zvýšit.

Výrobcům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro postupné přizpůsobování jejich vozových parků, aby zvládli přechod na vozidla s nulovými emisemi nákladově efektivním způsobem, který bude podporovat jejich konkurenceschopnost a připraví podmínky pro další inovace.

Kvůli přísnějším cílům pro vozový park EU od roku 2030 budou muset výrobci na trh Unie uvést výrazně více vozidel s nulovými emisemi. V této souvislosti by mechanismus pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi přestal plnit svůj původní účel a hrozilo by, že bude narušena účinnost nařízení (EU) 2019/631. Pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by proto měl být od 1. ledna 2030 zrušen.

Před tímto datem, a tedy po celé toto desetiletí, bude uvedený pobídkový mechanismus nadále podporovat zavádění vozidel s emisemi od nuly do 50 g CO2/km, včetně bateriových elektrických vozidel, elektromobilů s vodíkovými palivovými články a velmi účinných plug-in hybridních elektrických vozidel. Referenční hodnoty pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi by však měly být revidovány s cílem zohlednit rychlejší zavádění vozidel s nulovými emisemi na trh Unie. Kredity za ekologické inovace, o které může výrobce žádat, jsou v současnosti zastropovány na 7 g CO2/km.

Provádění výkonnostních norem pro emise CO2 je úzce spjato s uplatňováním právních předpisů o schvalování typu. Úsilí o snížení emisí potřebné k dosažení cílů pro vozový park EU se rozděluje mezi výrobce pomocí křivky limitních hodnot založené na průměrné hmotnosti vozového parku nových vozidel v EU a vozového parku nových vozidel výrobce. Tento mechanismus je vhodné zachovat, je však n...

Různé formy popírání klimatické změny

Uhelný a ropný průmysl, politická lobby, mediální magnáti a řada jednotlivců strávili posledních třicet let vytvářením pochyb o globálním oteplování a změně klimatu. Zdá se ale, že jejich vliv na veřejné mínění klesá.

Dva nedávné průzkumy uvádějí, že více než 75 % Američanů je přesvědčeno, že současnou změnu klimatu způsobují lidé. K tomuto posunu přispěly školní stávky za klima, protesty hnutí Rebelie proti vyhynutí, vlády členských států vyhlašující stav klimatické nouze, lepší informování médii a rostoucí počet extrémních povětrnostních událostí.

Spolu s veřejným míněním se ale mění i lobbing. Používá mnohem jemnější, ale i podlejší strategie. Začalo se jim říkat „klimatický sadismus“.

Zdá se mi proto důležité, abychom byli schopni jednotlivé druhy popírání rozpoznat. S tímto typem popírání jste se pravděpodobně již setkali. Tvrdí, že věda o změně klimatu ještě není dostatečně zavedená.

Popírači argumentují, že změna klimatu je prostě jen součást přirozeného přírodního koloběhu. Někteří dokonce tvrdí, že CO2 tvoří tak malou součást atmosféry, že nemůže mít velký vliv na její oteplování. Všechny tyto argumenty jsou nepravdivé. Mezi vědci je jasná shoda na příčinách současné klimatické změny.

Klimatické modely, které předpovídají globální vzestup teploty, se za posledních 30 let nezměnily, a to i přes obrovský nárůst jejich složitosti. To ukazuje, že se jedná o solidní výsledek vědy.

Protože podkopávání vědy má stále menší účinek, přecházejí popírači změny klimatu na novou taktiku. Příkladem je jeden z předních britských klimaskeptiků, bývalý ministr financí Spojeného království Nigel Lawson. V roce 2009 založil skeptickou nadaci Global Warming Policy Foundation.

Ta dnes připouští, že lidé změnu klimatu způsobují, ale do tohoto uznání rovnou doplňuje pochybnosti: Nadace má být „otevřená vůči sporné vědě o globálním oteplování, [ale] je hluboce znepokojena náklady a dalšími důsledky mnoha prosazovaných politickým kroků“.

Myšlenka, že změna klimatu je příliš nákladná na nápravu, je jemnější formou popírání klimatu. Ekonomové však naznačují, že pokud bychom do řešení klimatické krize investovali 1 % světového HDP, mohli bychom se s ní vypořádat.

tags: #co #znamena #stav #klimaticky #nouze #definice

Oblíbené příspěvky:

• ZD Dolní Újezd: Snižování emisí
• Jak zabránit nepořádku kolem klece morčete
• Cíle Udržitelného Rozvoje v ČR
• Re-use centrum Jihlava
• Příroda v budoucnu