Klimatické změny a budoucnost: Pohled expertů z Otázek Václava Moravce

V Otázkách Václava Moravce se klimatolog Pavel Zahradníček a exministr životního prostředí Bedřich Moldan shodli, že by se Evropa mohla inspirovat přístupem Číny k ekologickým otázkám.

„Všichni berou klimatickou změnu jako hrozbu, ale ona je to obrovská příležitost,“ prohlásil Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj moderní uhlíkově neutrální technologie nejen šetří životní prostředí, ale jsou také finančně výhodné. „Čína to už pochopila,“ míní Zahradníček. Peking v moderních technologiích nevidí záchranu planety, ale ekonomický bonus, jak se posunout dopředu.

Rovněž Moldan se domnívá, že je Čína v otázkách ochrany životního prostředí na dobré cestě, i když dodává, že by vůči informacím o tamním pokroku měli být lidé lehce skeptičtí. „Je to totalitní režim a my jim nemůžeme věřit všechno, co říkají, protože tam není kontrola nezávislými médii,“ připomíná.

Adaptace a mitigace: Dva klíčové přístupy

Kromě uhlíkové neutrality, která patří společně třeba se snižováním oxidu uhličitého v atmosféře mezi takzvaná mitigační - zmírňující - opatření, je teď podle Zahradníčka potřeba se soustředit především na takzvané adaptační kroky. Ty se snaží zmírnit dopady změn klimatu především tak, že se novým podmínkám přizpůsobíme. „Tempo oteplování bude růst, ať už budou emise jakékoliv,“ popisuje Zahradníček scénář příštích 30 let. „Do roku 2050 jsme si na ten problém už zadělali,“ dodává.

I když se snahy o potlačení změny klimatu mají začít projevovat až po roce 2050, je na nich podle Moldana nutné začít pracovat okamžitě.

Čtěte také: Akce v Ústí

Sucho v Česku a význam sněhu

Otázky Václava Moravce se zabývaly také suchem, které Česko dlouhodobě trápí. „Není to kvůli zmenšování množství srážek,“ připomněl Zahradníček. Těch je podle něj pořád stejně, ale vypařují se rychleji kvůli rostoucí teplotě. Jako druhý důvod sucha uvádí teplé zimy. „Jak se otepluje, nepadá sníh, ale více prší,“ říká. Sníh je přitom potřeba na doplnění podzemní vody a půdní vláhy.

Kvůli zkracování zimy - způsobené růstem teplot - podle Zahradníčka nastává vegetační období už brzy z jara.

Globální oteplování a překročení limitů

Je stále pravděpodobnější, že v některém z příštích pěti let bude překonán vytyčený limit průměrného globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO) ve svém výhledu ohledně vývoje světového klimatu pro léta 2023 až 2027. Státy světa přitom deklarovaly vůli držet globální průměrnou teplotu pod dotyčnou hranicí.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.

Ještě loni WMO uváděla, že v následujícím pětiletém období nastane prolomení hranice oteplení o 1,5 stupně s pravděpodobností necelých padesát procent. Nyní uvádí 66 procent.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

WMO nepředpokládá, že limit oteplení bude v příštích letech překračován natrvalo. „WMO však bije na poplach, protože míra 1,5 stupně bude dočasně překračována stále častěji,“ varoval podle agentury DPA generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Meteorologická organizace očekává, že průměrná roční teplota do roku 2027 nejméně jednou dosáhne rekordní hodnoty. Důvodem je kombinace klimatické změny způsobené člověkem a přirozeného klimatického jevu El Niño. „Bude to mít dalekosáhlé dopady na zdraví, potravinovou bezpečnost, hospodaření s vodou a životní prostředí,“ varoval Taalas. „Musíme se připravit,“ nabádal.

El Niño a jeho protipól La Niňa přispívají k výskytu extrémního počasí v mnoha regionech světa. El Niño žene globální průměrnou teplotu nahoru, zatímco La Niňa má ochlazující efekt.

Energetická koncepce a emisní povolenky

Státní energetická koncepce a dva související klimatické dokumenty by mohly být schváleny letos na podzim, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Europoslanec Filip Turek (za Přísaha a Motoristé sobě) by prý toužil po „změkčení pravidel“, přiznává však, že je na to už pozdě.

Ministr uvedl, že zatím neví, zda se budou návrhy projednávat před krajskými volbami, které proběhnou ve druhé polovině září. Vláda schválení koncepce a dalších dokumentů prvně odložila po jednání v polovině července. Zástupci vlády tehdy sdělili, že jedním z důvodů bylo to, že se soustředili na projednání tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech.

Čtěte také: Udržitelné hospodaření v Česku

Konkrétní měsíc, kdy by se dokumenty měly projednávat, šéf resortu neuvedl. „To pro nás není zásadní. Zásadní je, že firmy potřebují jistotu. Ty jsou zaměstnavatelé a vytváří hrubý domácí produkt,“ konstatoval.

Zamýšlené schválení strategií kritizovala řada subjektů, podle kterých povede ke zdražení energií či paliv.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání vlády v červenci řekl, že se Česko pokusí v Evropské unii prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek ETS 2. V něm by placení za emise skleníkových plynů podléhaly i silniční doprava nebo vytápění pro bydlení.

Podle Stanjury by cenu povolenek zaplatily domácnosti a firmy, zároveň v systému nevidí žádný bonus pro českou ekonomiku. Vyjádřil také obavy z toho, že by systém povolenek mohl snížit konkurenceschopnost Evropské unie proti zbytku světa.

Podle Turka jsou emisní povolenky věc, která „zdražuje úplně všechno“. Aplikovat se prý mají na menší spotřebitele. Implementaci dokumentů měli podle Turka zabránit premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Stanjura v momentě, kdy na to měli „větší páky“. Ve zmiňované době projednávání dokumentů však byl u moci Babišův kabinet.

Premiér Fiala v červenci uvedl, že je třeba dokumenty opět prostudovat a eventuální nedostatky opravit. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro pořad Otázky Václava Moravce byly v dokumentech udělány „drobné formulační úpravy“.

Státní energetická koncepce je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v energetice. Pro státní správu je závazná, trhu má ukazovat vizi státu v energetice a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor. Aktualizovaná verze počítá především s postupným navyšováním výroby elektřiny. Stát i přesto v koncepci deklaruje záměr o postupném odklonu od uhlí po roce 2030. Přechodným palivem by se místo něj měl stát plyn. Roli hlavního pilíře ve výrobě energie by však v budoucnu měly postupně převzít obnovitelné zdroje energie a jádro.

Cla na čínské elektromobily

V další části debaty politici hovořili o dodatečné úpravě cel na dovoz elektromobilů z Číny, které nedávno navrhly orgány EU. Evropská komise už začátkem července uvalila na dovoz elektromobilů z Číny do EU prozatímní cla ve výši až 37,6 procenta, platná po dobu maximálně čtyř měsíců.

Podle v tomto týdnu zveřejněného návrhu konečných cel by měla maximální sazba činit 36,3 procenta.

Turek se domnívá, že „protekcionismus vždycky zaplatí jenom spotřebitel“. „Naběhli jsme si tím, že jsme začali preferovat čínské technologie - to znamená elektromobily, ve kterých jsou silní Číňani. My jsme jim tady vytvořili trh, tuhle apokalypsu jsme začali na půdě Evropské unie,“ myslí si.

Nouzově by prý cla zavedl, v principu ale s protekcionismem nesouhlasí. „I čeští a evropští výrobci jsou závislí na čínských dodávkách, to znamená, že se všechno zdraží,“ řekl. Praha by podle něj měla dělat opatření pro to, aby se zachránili tuzemští výrobci.

Turkův postoj podle Hladíka „dlouhodobě poškozuje evropský průmysl, poškozuje Volkswagen a poškozuje Škodu“. Ministr řekl, že potřebná je ochrana vnitřního trhu, technologie či strategické suroviny.

Nové prognózy klimatických změn díky umělé inteligenci

Tři přední klimatologové zkombinovali poznatky z deseti globálních klimatických modelů a s pomocí umělé inteligence (AI) vyhodnotili jejich předpovědi. Dospěli k závěru, že místně budou hranice klimatické změny dosaženy výrazně dříve, než se odhadovalo doposud.

Většina oblastí na pevnině pravděpodobně překročí kritickou hranici 1,5 stupně Celsia do roku 2040 nebo dříve a podobně je několik regionů na cestě k překročení prahové hodnoty tří stupňů Celsia do roku 2060, tedy výrazně dříve, než se předpokládalo v dřívějších studiích, předpovídá nový výzkum.

Studie predikuje, že se to týká jižní Asie, Středomoří, střední Evropy a také částí subsaharské Afriky. Podle autorů to zvýší rizika pro zranitelné ekosystémy i pro lidskou společnost.

Výzkum vedli Elizabeth Barnesová z Coloradské státní univerzity, Noah Diffenbaugh ze Stanfordu a Sonia Seneviratneová z ETH-Zurich. Použili špičkový model umělé inteligence, který integruje poznatky z více klimatických modelů a pozorování, aby zpřesnil předchozí odhady a poskytl přesnější regionální předpovědi.

Pomocí strojového učení vědci analyzovali data z deseti různých klimatických modelů. AI výsledky integrovala, nikoliv zprůměrovala. Základním výsledkem je, že překročení limitů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou (1,5 stupně) dojde ve 34 oblastech světa do roku 2050.

Oteplování se na této hranici ale nemá zastavit, v 31 regionech se podle výzkumu zvýší na dva stupně Celsia do roku 2040. A do roku 2060 má ve 26 oblastech překročit oteplování tři stupně.

Co říkají autoři

„Náš výzkum podtrhuje důležitost začlenění inovativních technik umělé inteligence, jako je transferové učení, do modelování klimatu. Může to potenciálně zlepšit regionální předpovědi a poskytnout užitečné poznatky pro politiky, vědce i komunity po celém světě,“ uvedla Barnesová.

Diffenbaugh dodává: „Je důležité zaměřit se nejen na globální nárůst teploty, ale také na konkrétní změny probíhající v regionálních oblastech. Omezením doby, kdy bude dosaženo regionálních prahových hodnot oteplování, můžeme jasněji předvídat načasování konkrétních dopadů na společnost a ekosystémy.„

„Problém spočívá v tom, že regionální změny klimatu mohou být nejistější, a to jednak proto, že klimatický systém je v menších prostorových měřítkách ze své podstaty více zašuměný, jednak proto, že procesy v atmosféře, oceánech a na zemském povrchu vytvářejí nejistotu ohledně toho, jak přesně bude daný region reagovat na oteplování v globálním měřítku,“ poznamenal.

Proč jsou AI modely tak důležité

Umělé inteligence dokáží analyzovat data mnohdy lépe než lidé; v poslední době se to ukazuje právě v meteorologii a klimatologii. V listopadu 2024 vyšla studie, která popsala, že AI od společnosti Google je v předpovědi počasí úspěšnější než nejrespektovanější světový model fungující pomocí klasické předpovědi.

AI předpovědi mají sice stále spoustu nedostatků, ale kombinace strojové inteligence s tradičními metodami se podle meteorologů jeví jako velmi účinná.

tags: #ct24 #otazky #vaclava #moravce #klimaticke #zmeny

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výcvikem psa na sběr odpadků
• Studie o ekologické stopě solárních elektráren
• Co s odpadem po kaprovi?
• Podvodní ráj
• Faktory životního prostředí v ČR