Aktuální Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2006 upozorňuje na několik hlavních problematických oblastí: silně znečištěné ovzduší jemným prachem, rostoucí počet alergiků, vysoká energetická náročnost průmyslu a produkce skleníkových plynů, nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, narůstající objem skládkovaného komunálního odpadu či nejpoškozenější lesy v Evropě.
Česká republika v roce 2023 vypustila do atmosféry 99 miliónů tun emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky Ministerstvo životního prostředí poslalo Evropské komisi. Poprvé od roku 1990 se tak celkové emise ČR dostaly pod hranici 100 miliónů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Oproti roku 2022 došlo k poklesu emisí o celých 15 %, což v absolutních číslech představuje snížení o 17,5 miliónů tun. Jedná se o největší pokles emisí od počátku 90. let 20. století.
I přes pozvolný pokles (meziročně 6,5 %) je energetická náročnost české ekonomiky jedna z nejvyšších v Evropě. Emise skleníkových plynů neklesají. Naopak, podle předběžných dat za rok 2006 došlo k jejich mírnému meziročnímu nárůstu. V přepočtu na obyvatele patří s 12,8 t nadále k nejvyšším v Evropě. Rostou mj. emise z dopravy, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními limity.
Znečištění ovzduší a jeho dopady
Začátkem devadesátých let se kvalita životního prostředí výrazně zlepšila, teď už ovšem několik let stagnuje. V řadě oblastí pokulháváme za ostatními evropskými státy. Vzduch obsahující nadlimitní koncentrace prachových částic PM10 dýchá 62 % obyvatel, a to nejen ve městech. Výrazně roste znečištění ovzduší dopravou a ze spalování v lokálních topeništích. To znamená bezprostřední riziko pro zdraví lidí, zvyšuje se počet dětí s alergiemi.
Od roku 2000 dochází k poklesu emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek a naopak stagnují emise prachových částic. 29 % území České republiky (bez započtení přízemního ozónu) patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problém jsou především jemné prachové částice PM10 a PM2,5, polycyklické aromatické uhlovodíky a oxidy dusíku.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Koncentrace oxidu dusičitého překračují povolený imisní limit jen na několika dopravně exponovaných lokalitách, avšak tato látka je prekurzorem troposférického ozonu - další toxické látky, jejíž limitní hodnoty jsou překračovány na rozsáhlém území ČR. Vytápění v domácnostech se na emisích PM10 podílí z 38 %, doprava dalšími 20 %, na emisích PM2,5 se 27% podílí vytápění domácností a 31% doprava. Nadlimitním koncentracím PM10 je vystaveno 62% populace ČR. Na rozdíl od většiny evropských států množství těchto částic v ČR posledních letech neklesá. Emise polyaromatických uhlovodíků dokonce ze dvou třetin (66 %) pocházejí z vytápění domácností.
V roce 2006 byla alergická onemocnění zaznamenána u 30 % dětí, polovinu z toho tvoří respirační alergie. V roce 2001 se oproti roku 1996 zvýšil počet dětských alergiků o polovinu, v roce 2006 byl zjištěn podobně vysoký nárůst.
Pařížská dohoda a klimatické cíle
Pařížská dohoda byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015. Dohoda představuje ustanovení Rámcové úmluvy a po roce 2020 nahradí dosud platný Kjótský protokol. Dohoda si klade za cíl zlepšit provádění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a z dlouhodobého hlediska přispět k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C.
Dohoda ukládá všem smluvním stranám (tj. rozvinutým i rozvojovým státům) povinnost stanovit si vnitrostátní redukční závazky a plnit je. Česká republika jakožto člen EU se zavázala ke snížení skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Dlouhodobý cíl EU je snížit do roku 2050 emise o 80 až 95 % proti roku 1990. Obecným cílem je dosažení uhlíkové neutrality do 2. poloviny 21. století.
Cílem studie bylo vypracovat stručnou rešerši klimatických cílů a závazků, aplikovat je na podmínky ČR a na základě toho stanovit emisní požadavek na novostavbu bytového domu (BD) pro klimatický cíl 1,5 °C.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Podkladem pro stanovení emisních požadavků je Zvláštní zpráva IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a The Emissions Gap Report 2018. Zvláštní zpráva IPCC byla vypracována na pokyn zasedajících států na Klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Zvláštní zpráva IPCC se zaměřuje na dopady oteplení o více než 1,5 °C (oproti předindustriální době) a scénáře snižování emisí skleníkových plynů, které povedou ke splnění nižšího teplotního cíle z Pařížské dohody.
The Emissions Gap Report posuzuje nejnovější vědecké poznatky o současné a budoucí produkci skleníkových plynů a srovnává je s klimatickými cíli stanovenými Pařížskou dohodu. Zpráva udává, že pokud státy nezlepší své ambice a nedocílí snížení emisí v roce 2030 nad rámec svých závazků, nelze se již vyhnout překročení hranice 1,5 °C. Aby bylo dosaženo cíle 1,5 °C, musí být emise sníženy o více než polovinu z dnešních hodnot, tedy z 54 Gt CO2,ekv. na 24 Gt CO2,ekv. v roce 2030, nebo o 25 % pro splnění hranice 2 °C, což činí hodnotu 40 Gt CO2,ekv.
Pro vyčíslení potenciálu globálního oteplování GWP je použit indikátor emisí skleníkových plynů, tedy hmotnost roční produkce plynů, které přispívají ke změně klimatu, vyjádřené pro globální účely obvykle v jednotce Gt CO2,ekv./a. Výpočet je proveden na základě stanovených limitů maximálního množství vyprodukovaných ekvivalentních emisích Gt CO2,ekv. pro rok 2030, které uvádí The Emissions Gap Report 2018. Množství emisí je vztaženo na celkový předpokládaný počet obyvatel pro rok 2030, který činí dle odhadů 8,55 mld.
Studie emisí skleníkových plynů bytového domu
Předmětným objektem je čtyřpodlažní nepodsklepený bytový dům obdélníkovitého půdorysu s pultovou střechou. Svislé nosné konstrukce jsou zděné z keramických tvárnic s kontaktním zateplovacím systémem tl. 160 mm. Stropní konstrukce tvoří keramické stropní panely tl. 230 mm. Střešní konstrukce je dvouplášťová dřevěná s provětrávanou vzduchovou dutinou zateplená skelnou vatou mezi a pod krokvemi s celkovou tloušťkou 260 mm. Dělicí příčky jsou zděné z keramických tvárnic. Vytápění představuje centrální dvoutrubková protiproudá soustava s deskovými otopnými tělesy. Aktivní chlazení není v objektu realizováno. Stoupací rozvodné potrubí teplé vody je doplněno cirkulačním obvodem. Větrání je přirozené. V prostorách největší produkce škodlivin WC, koupelny a kuchyně je instalováno podtlakové větrání.
Pro stanovení roční spotřeby energie byl zvolen měsíční výpočet pro komplexní hodnocení energetické náročnosti budov podle vyhlášky MPO ČR č. 78/2013 Sb.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Cílem této části bylo provést environmentální vyhodnocení potenciálu globálního oteplování předmětného bytového domu. Jednotlivé kroky vyhodnocení se řídí podle metodiky SBToolCZ a kritéria E.02 - Potenciál globálního oteplování. SBToolCZ (Sustainable Building Tool) je český národní certifikační nástroj pro vyjádření úrovně komplexní kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby.
Základem hodnocení výrobní fáze bylo sestavení výkazu výměr všech hlavních i kompletačních konstrukcí. Základem hodnocení provozní fáze je stanovení roční spotřeby energie dle typu energonositele. Tyto spotřeby jsou následně vynásobeny emisními faktory [g CO2,ekv./MJ]. Celková produkce svázaných emisí CO2,ekv.423,5t CO2,ekv.
Ze výsledků environmentálního hodnocení je patrné, že zkoumaný objekt nesplňuje ani jeden z emisních požadavků. Co se týče podílu provozních a svázaných emisí CO2,ekv., pak provozní emise tvoří přibližně 80 % a svázané zbylých 20 %.
Druhá část seriálu se zabývá návrhem emisně úsporných opatření, která redukují provozní a svázané emise předmětného objektu. Úsporná opatření jsou následně kombinována do výsledných variant za účelem splnění emisního požadavku.
Peníze z evropských fondů pomohou při pořizování nízkoemisních (ekologičtějších) spalovacích zdrojů pro vytápění, státní úřady postupně obmění své automobily za čistější alternativy, přísnější bude kontrola STK, novela zákona o silniční dani zvýhodní auta na environmentálně šetrnější pohon. Reviduje se systém poplatků za znečišťování ovzduší, připravovaná novela zákona o ovzduší stanoví přísnější parametry pro spalování v domácích kotlích.
Výroba elektrické energie z OZE tvoří 3,5 TWh a její podíl na hrubé domácí spotřebě elektrické energie vzrostl na 4,9 % (nárůst o 0,86 %). Na růstu se nejvíce podílela výroba elektrické energie ve vodních elektrárnách.
Zdravotní stav českých lesů se výrazně nelepší a je horší než ve většině evropských zemí. Přes 50 % lesů je postiženo z více než čtvrtiny defoliací (odlistěním). Příčinou je především znečištěné ovzduší, včetně historické zátěže emisemi síry, a abiotické faktory (klimatické výkyvy). Lesy mají i přes postupné zlepšování nevhodnou druhovou skladbu, tři čtvrtiny tvoří jehličnany, převážně umělé smrkové porosty.
Produkce odpadů v ČR - včetně komunálních - klesá. Nadále se ale zvyšuje podíl biologické složky skládkovaného odpadu. Přestože roste i procento odpadů, které se dále využívají, cíl Plánu odpadového hospodářství ČR do roku 2010 recyklovat polovinu komunálního odpadu se plnit nedaří. V loňském roce se jej recyklovalo jen 20 procent.
tags: #emise #skleníkových #plynů #faktory #mzp #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]