CVVM: Obnovitelné zdroje energie v České republice

Česká veřejnost se stále více zajímá o obnovitelné zdroje energie a jejich potenciál. Poslanci Evropského parlamentu podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy.

Návrhy jsou součástí sady norem, s níž před rokem přišla Evropská komise ve snaze docílit do konce desetiletí snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci přijali návrh týkající se obnovitelných zdrojů 418 hlasy, proti jich bylo 109 a 111 se hlasování zdrželo. Členské státy v červnu odhlasovaly, že EU má ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů na konci desetiletí vyrábět 40 procent spotřebované energie. Dosud platný unijní závazek je 32 procent.

Podle analýzy výsledky dostupných reprezentativních šetření shodně dokládají, že česká veřejnost jednoznačně upřednostňuje obnovitelné zdroje energie oproti jiným zdrojům. ,,Objektivní data o názorech a preferencích veřejnosti ukazují jejich větší oblibu než například uhelných či jaderných.

Podpora obnovitelných zdrojů v české společnosti

Až 65 % Čechů vnímá dopady klimatické změny, třetina z nich očekává značné zhoršení v příští dekádě. Výrazně také podporují výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, tedy vodních, větrných nebo solárních elektráren. Třetina tuzemské populace očekává, že v příštích deseti letech pocítíme dopady klimatické krize výrazněji, ať už formou extrémního počasí, v ceně energií a vody nebo úbytkem biologické rozmanitosti.

Průzkum realizovaný agenturou IPSOS pro společnost E.ON ovšem také odhalil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. Ačkoliv Česká republika patří mezi země s nejpomalejším tempem výstavby větrných elektráren, 80 % respondentů podporuje využití větrné energie. Každý pátý Čech si myslí, že by ČR měla raději zůstat u klasických zdrojů jako je plyn nebo uhlí, dokud nebudou obnovitelné technologie efektivnější.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

,,Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 % a proti uhlí se vyslovilo 45 % respondentů. Celkem 84 % dotázaných říká, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Avšak 56 % z nich přiznává, že se v zájmu udržitelnosti nechce nijak omezovat, a dalších 16 % uvádí, že odpovědněji žít chce, ale prakticky jim to nevyhovuje.

Podle E.ON Barometru má 44 % Čechů povědomí o pojmu energetická transformace, ale jen každý dvanáctý ví, co konkrétně obnáší. Po vysvětlení připouští polovina respondentů, že změna může přinášet jak výhody, tak nevýhody a jen 17 % z ní má obavy. Energetická transformace souvisí s postupným přechodem od fosilních paliv k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

,,Většina lidí očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že my zajistíme spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky. Většina Čechů volí při úsporách hlavně jednoduchá opatření: zhasínání světel (78 %), snižování teploty topení (56 %) nebo úplné vypínání spotřebičů (47 %). Konkrétně zateplení realizovalo nebo dokončuje 41 % rodin, dalších 21 % o něm uvažuje. Výměnu oken či dveří provedlo 49 % domácností a 18 % ji plánuje.

Za nejpřínosnější opatření v oblasti ochrany biodiverzity považuje většina lidí sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovávaných věcí. Lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energií. Skupina E.ON v příštích pěti letech plánuje do transformace evropské energetiky investovat zhruba 27 miliard eur - především do modernizace distribučních sítí, jejich digitalizace a rozvoje chytrých energetických služeb pro domácnosti i firmy.

Připomněli, že v mnohým západních zemích je běžné, že je veřejné mínění jedním z faktorů, který ovlivňuje energetickou politiku státu a nabídku energetických firem. Podle loňského zjištění agentury Focus Češi nejvíce preferují výrobu elektřiny z malých vodních (78 procent), slunečních (75 a velkých vodních (shodně 75 procent) a větrných elektráren (74 procent). Negativně se k těmto zdrojům staví pouze malá část veřejnosti (u všech pod 10 procent).

Čtěte také: České startupy a energie

Většina obyvatel podporuje rovněž bioplynové elektrárny (52 procent), a naopak odmítá uhelné elektrárny (proti 57 procent, pro 15 procent). Pro jádro je podle výzkumu agentury Focus 39 procent obyvatel, proti 35 procent. Pro srovnání: názor, že se hodně velké nebo velké množství má vyrábět v jaderných zdrojích, vyslovilo v České republice 48 procent veřejnosti a v případě uhelných zdrojů pouze 11 procent.

Obnovitelné zdroje jako budoucnost

„Přestože v některých otázkách zůstává česká veřejnost stále rozdělena, během let postupně převážil názor, že obnovitelné zdroje energie mohou nahradit ty klasické, eventuálně že po přechodu z uhelných zdrojů má být česká energetika založena na zdrojích obnovitelných - spíše než na jádru,“ konstatovali autoři analýzy. S odvoláním na několik let starý průzkum agentury Median uvedli, že výrazná většina obyvatel České republiky považuje obnovitelné zdroje za budoucnost energetiky (73 procent).

Výsledky novějšího šetření stejné agentury pak ukázaly, že v otázce dalšího směřování české energetiky se veřejnost rozděluje na dva názorové tábory: větší skupina (43 procent) se přiklání k energetice založené na obnovitelných zdrojích a menší část (33 procent) upřednostňuje model založený na jaderných elektrárnách, s ostatními zdroji pouze jako doplňkem. „Stojí za zmínku, že stávající model založený na uhlí a jaderných elektrárnách s obnovitelnými zdroji jako doplňkem akceptuje pouze 10 procent občanů.

Silnější podporu pro udržitelné zdroje energie, než pro jaderné zdroje ukazuje také nové šetření agentury Focus z roku 2020: zatímco 79 procent veřejnosti by podle něj souhlasilo s tím, aby České republika více investovala do obnovitelných zdrojů energie, tak pouze 41 procent by souhlasilo s výstavbou dalších reaktorů jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín,“ uvádí se v analýze Tomáše Chabady a Jana Krajhanzla z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Redakce Obnovitelně.cz ještě připomnělo zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění z loňského června, podle něhož si asi tři z deseti občanů myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat. Necelé dvě pětiny se současně domnívají, že by podíl jádra měl zůstat zachován na současné úrovni, a o málo více než pětina má za to, že by se tento podíl měl snižovat.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Podle stejného průzkumu téměř polovina občanů souhlasí s výstavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany, necelé dvě pětiny s tím naopak nesouhlasí. Jak zjistil v roce 2019 celoevropský průzkum Eurobarometru, 83 procent Čechů považuje za důležité, aby vláda stanovila náročné cíle, jak do roku 2030 zvýšit množství energie pocházející z obnovitelných zdrojů.

Zároveň však 68 procent dotazovaných odmítá, aby se finanční podpora státu poskytovaná výrobcům energie z obnovitelných zdrojů promítala do růstu cen elektřiny a tepla pro běžné zákazníky. Podle výrazné většiny české veřejnosti by měla Evropské zajistit přístup k čisté energii kupříkladu tím, že bude podporovat přechod od fosilních paliv k energetickým zdrojům s nízkými emisemi skleníkových plynů.

Podpora výroby pro vlastní potřebu

Autoři analýzy připomněli také několik let starý výzkum agentury Focus, podle něhož se zhruba tři čtvrtiny české veřejnosti shoduje, že by stát měl podporovat možnost samostatně si vyrábět energii pro vlastní potřebu. Výsledky agentury Ipsos dokonce ukázala, že 82 procent dotazovaných požaduje, aby vláda podporovala možnosti domácností produkovat svou vlastní energii, a podle 72 procent by měla vláda podporovat každého, kdo by chtěl energii z obnovitelných zdrojů vyrábět.

Podle loňských dat agentury Focus, že obnovitelné zdroje využívá 11 procent českých domácností a 8 procent si je plánuje pořídit. Další třetina domácností jsou potenciální noví uživatelé - obnovitelné zdroje by rádo využilo, pokud na to bude finanční podpora, a dalších 15 procent má rovněž zájem, avšak je to pro ně technicky složité, případně nemají dostatek informací. Zájem obyvatel o přechod na obnovitelné zdroje dokládají i výsledky studie BIC Brno vypracované v loňském roce ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, která mapovala ochotu k přechodu na obnovitelné zdroje podle typu vlastnictví.

Tento přístup už má konkrétní příklady. Například pražský magistrát vybral pro svůj pilotní projekt dva bytové domy v okrajové čtvrti Černý Most, na něž nechá namontovat fotovoltaické elektrárny - každá o výkonu zhruba 10 kilowattů. Ambice hlavního města jsou ale větší.

CVVM: Češi si nechtějí připlatit za šetrnější výrobu elektřiny

Výroba elektřiny z uhlí není podle většiny Čechů šetrná k přírodě, ale dát peníze na obnovitelné zdroje lidé nechtějí. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z uhlí se loni vyrobila polovina elektřiny v Česku, kdežto z obnovitelných zdrojů jen asi desetina. Uhlí označili účastníci průzkumu za nejméně šetrný k přírodě ze zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla.

Na druhém místě skončilo štěpení jádra. Podle údajů Energetického regulačního úřadu mělo uhlí loni na celkové hrubé výrobě elektřiny, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, podíl přes 50 procent a jádro zhruba 29 procent. Jen asi 11 procent vyrobené elektřiny pocházelo v roce 2016 z obnovitelných zdrojů, jako jsou voda, sluneční záření, vítr, bioplyn nebo biomasa.

Ale přestože v průzkumu CVVM označili lidé slunce, vodu a vítr za zdroje nejšetrnější k přírodě, dvě třetiny Čechů považují za nepřijatelné, aby se zvyšovaly kvůli podpoře obnovitelných zdrojů ceny energií. V tom, zda by mohly obnovitelné zdroje nahradit ty klasické, jako je uhlí, se lidé podle průzkumu neshodnou.

To, že je možné klasické zdroje nahradit, uvedlo 45 procent dotázaných, ale přesně stejný podíl lidí má opačný názor. CVVM provádělo průzkum od 5. do 18. května. Zúčastnilo se ho 1019 obyvatel České republiky starších 15 let. Podle státní energetické koncepce bude v nadcházejících letech a desetiletích spotřeba elektřiny v Česku růst.

Struktura výroby elektřiny se má změnit. Podle nejreálnějšího scénáře koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny z jaderných zdrojů místo uhlí. Češi se neshodnou na tom, zda je možné nahradit výrobu elektřiny z klasických zdrojů, jako jsou tepelné elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jaderné elektrárny či velké přehradní vodní elektrárny, větrnou energií, slunečním zářením nebo spalováním biomasy.

Mínění o nahraditelnosti klasických zdrojů v šetření vyjádřila zhruba polovina (47 procent) oslovených, z toho 14 procent je o tom přesvědčeno rozhodně a 33 procent si to myslí spíše. Naopak více než dvě pětiny (42 procent) občanů ve výzkumu vyjádřily opačný názor, že klasické zdroje nahradit nelze. Z toho 28 procent si to myslí spíše a 14 procent rozhodně.

Skeptičtěji se k možnosti nahrazení klasických zdrojů výroby elektřiny výrobou z obnovitelných zdrojů staví Moravané či obyvatelé Královéhradeckého a lidé, kteří se politicky řadí jednoznačně na levici nebo do pravého středu. Optimističtějšími jsou naopak obecně obyvatelé Čech, zejména Středočeského a Plzeňského kraje, ukázal výzkum. Téměř tři čtvrtiny dotázaných se kloní k názoru, že spotřeba elektřiny v Česku bude do budoucna růst - z toho 30 procent respondentů si to myslí rozhodně a 43 procent spíše.

Dalších 15 procent oslovených se domnívá, že spotřeba elektrické energie zůstane v budoucnosti na současné úrovni. Zhruba polovina Čechů si myslí, že výrobu elektrické energie z klasických zdrojů lze nahradit výrobou elektrické energie z větru, slunečního záření nebo ze spalování biomasy. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Skeptičtěji se k možnosti nahrazení klasických zdrojů výroby elektrické energie výrobou elektrické energie z takzvaných obnovitelných zdrojů staví absolventi vysokých škol, obyvatelé Prahy a Jihomoravského kraje, lidé, kteří příznivě hodnotí současnou ekonomickou situaci a ti, kdo si myslí, že by se podíl výroby elektřiny z jádra měl do budoucna zvyšovat. Naopak optimističtější jsou například odpůrci dostavby Temelína.

Z průzkumu také vyplývá, že 71 procent lidí se kloní k názoru, že spotřeba elektrické energie v Česku bude stoupat. Necelá pětina pak míní, že zůstane na stejné úrovni a pět procent uvedlo, že spotřeba elektrické energie bude klesat. Meziročně činil nárůst šest procentních bodů. Dále průzkum zjišťoval zájem o energetickou politiku země.

Více než třetina lidí se o ní zajímá, naopak zhruba tři pětiny ne. Více se o ní zajímají vzdělaní lidé a ti, kteří životní úroveň své domácnosti hodnotí jako dobrou nebo ti, kdo pozitivně hodnotí ekonomickou situaci v ČR.

Preference zdrojů energie v ČR

Názory Čechů na různé zdroje energie se různí, jak ukazuje následující tabulka:

tags: #cvvm #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Dlouhá tradice recyklace papíru
• Definice a charakteristika obecného ohrožení
• Postupy likvidace nebezpečného odpadu v USA
• Technologie blokového čištění
• Průvodce ročními obdobími