Na konferenci ministrů pro životní prostředí Višegrádské čtyřky (V4) v Krakově v červnu 2009 byl projednán záměr projektu, který měl za cíl porovnat zkušenosti při prosazování práva mezi zeměmi V4 a USA. Realizací projektu byla pověřena ČIŽP v září 2009. Na podzim byl záměr projektu představen na zasedání sítě INECE v Su-Čou, kde byl projekt předběžně odsouhlasen se zástupci americké agentury pro životní prostředí (US EPA). Poté byl věcný záměr projektu projednán s národními koordinátory zemí V4 na plenárním zasedání sítě IMPEL ve Stockholmu v prosinci 2009.
Následně se do června 2010 upřesňoval tematický obsah, termíny workshopů, nominace expertů, způsob financování a logistika projektu. Na realizaci projektu přispělo každé MŽP zemí V4 částkou 10 000 Euro, takže výchozí rozpočet projektu činil 40 000 Euro. Cílem projektu je srovnání zkušeností při prosazování práva v uvedených oblastech, vzájemné porovnání přístupu v podmínkách Střední Evropy a USA, definovaní dobrých praktik a případné návrhy na vylepšení národních systémů v jednotlivých zemích.
Systém prosazování práva v USA
US EPA připravila pro zástupce zemí V4 program, v rámci kterého se mohli na různých úřadech seznámit v základních rysech s americkým systémem prosazování práva na úseku životního prostředí. Richard Emory (právník divize pro mezinárodní spolupráci US EPA) informoval o historii US EPA a představil obecný přehled amerického systému prosazování práva ŽP, přičemž samostatně informoval o postupech v oblasti správních deliktů a kriminálních činů. Dle jeho prezentace předpisy USA v oblasti ŽP představují cca 20 000 stran ve sbírce zákonů, proto EPA cítila za potřebné zjednodušit legislativu a zpracovala samostatné přehledy relevantní legislativy pro jednotlivá odvětví podnikání, které je možné najít na webových stránkách EPA. U kriminálních činů největší potíže způsobuje povinnost dokázat úmysl.
David Mc Intosh (vedoucí mezivládní kanceláře) informoval o zásadách fungování federálního systému USA. Mezivládní kancelář US EPA komunikuje s jednotlivými státy USA při vyjednávání limitů pro různé oblasti ŽP. US EPA stanovuje národní standardy, které jsou minimálním limitem, které mohou být v jednotlivých státech USA zpřísněny. Dále se tato kancelář snaží vypořádat s politickým tlakem, když se různé subjekty prostřednictvím kongresmanů snaží ovlivnit legislativu ŽP.
Arvin Genesan, poradce kongresmana pro ŽP, informoval o způsobu tvorby práva v kongresu a ovlivňování politiků. Základním cílem je obrana před extrémními požadavky na změny legislativy. V senátu obhájení práva menšin zajišťuje zastoupení jednotlivých států, kde bez ohledy na velikost či početnost obyvatel má každý stát 2 zástupce a pro odsouhlasení návrhu změn je nutné dosáhnout většinovou podporu při hlasování. V listopady budou nové volby, takže je možné, že dojde k přehodnocení priorit ve všech oblastech včetně ŽP.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Likvidace odpadu v praxi
Peter Raack (Attorney, Office of Enforcement) prezentoval případovou studii řešení nedovoleného nakládání s nebezpečným nebo kontaminovaným odpadem. Kenneth Harmon (Attorney, Compliance assistance and sector programs division) prezentoval způsoby seznamování veřejnosti, samospráv i nevládních organizací s principy, nástroji a dalšími technickými řešeními, která vedou k prosazování práva v životním prostředí. Dana Skotsky (NETI) seznámila účastníky se základními legislativními principy a nástroji práva životního prostředí. Ken Gigliello (NETI) prezentoval důvody využívání služebních průkazů inspektorů a bezpečnostní rizika spojená s jejich držením. Dále se zaměřil na etickou otázku inspekční činnosti s důrazem na získávání důkazů. John Pravit (NETI) prezentoval způsob přípravy inspekční činnosti. Davis Jones a Helene Ambrosina (US EPA, NETI) prezentovali jaké druhy důkazních materiálů leze v průběhu inspekční činnosti získat k úspěšnému završení případu.
Veolia posiluje kapacity pro likvidaci nebezpečného odpadu
Veolia, světový lídr v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, oznámila významné rozšíření svých kapacit. Do roku 2030 plánuje navýšit roční kapacitu o 530 000 tun. Tento krok zapadá do firemní strategie GreenUp, jejímž cílem je zvýšit objem likvidace nebezpečného odpadu o 50 % do konce dekády - jinými slovy jde o zpracování více než 9 milionů tun znečišťujících látek ročně. Stále složitější postupy výroby a zároveň větší péče o životní prostředí povede k dramatickému nárůstu “end-to-end” řešení pro nebezpečný odpad. Veolia proto staví nové provozy v USA, Evropě, Asii a na Blízkém východě, a zároveň rozšiřuje svou expertízu například o nakládání s PFAS látkami.
“Zpracování nebezpečných odpadů se stává strategickým tématem - nejen pro průmysl, ale i pro ochranu zdraví a životního prostředí,” říká generální ředitelka Veolie Estelle Brachlianoff.
Likvidace jaderného odpadu
Otázky likvidace jaderného odpadu v dnešním světě nabývají znovu na důležitosti. Nízkouhlíková jaderná energie představuje vhodnou alternativu pro snížení spotřeby fosilních paliv a pomáhá bojovat proti změně klimatu, ale většina zemí požaduje, aby před investicemi do nových jaderných elektrárnách byly vyřešeny problémy týkající se likvidace vzniklého odpadu. Společnost Deep Isolation je předním světovým inovátorem v oblasti ukládání a likvidace jaderného odpadu. Společnost Amentum je předním globálním partnerem v oblasti technických a inženýrských služeb, který podporuje kritické programy národního významu v oblasti obrany, bezpečnosti, zpravodajství, energetiky a životního prostředí. Společnost má rozsáhlé zkušenosti na trhu s odstraňováním jaderného odpadu a úspěšně se jí daří snižovat rizika a řešit problémy spojené s nakládáním s odpady po celém světě.
Snižování produkce nemocničního odpadu
Operační sály vyprodukují v průměru 20-33 % všeho nemocničního odpadu. Tento odpad patří do tzv. nebezpečného odpadu a musí být zpracován za vysokých teplot, zpravidla spálením. Čísla za rok 2007 ukazují, že v amerických nemocnicích vzniká 8 % všech tamních skleníkových plynů a vyprodukují více jak 1,8 miliardy kilogramů odpadů. Současné technologie a postupy snižující produkci odpadů umožňují nejen omezit náklady, ale i produkci odpadů.
Čtěte také: Ekologická likvidace odpadu Opava
Doporučení pro snížení produkce odpadů:
- Třídit zvlášť odpad směsný a odpad nebezpečný.
- Vyškolit v tomto směru příslušné pracovníky.
- Jednou z hlavních složek odpadu i na operačních sálech jsou obaly.
Prevence vzniku odpadů
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a navazující předpisy klade důraz na předcházení vzniku odpadů a minimalizaci odpadů. Předcházet vzniku odpadů znamená přijmout změny, které mohou být rozloženy do celého životního cyklu výrobku a vašich technologií, s nimiž se výrobek a jeho odpad setká. Minimalizace odpadu zahrnuje navíc externí recyklaci (recyklaci mimo podnik), cílem je snížit množství nevyužívaných odpadů. Preventivním opatřením je i změna výrobku.
Aby se předešlo vzniku odpadů ve výrobě, přijímá podnik řadu opatření na místě jejich vzniku. Preventivním opatřením je i změna výrobku. Krok projektu prevence jsou znázorněny na jednoduchém blokovém schématu. To znamená, že se v průběhu projektu nevyhneme chybným rozhodnutím a omylům.
Cílem projektu prevence je obvykle snížit množství odpadu, přecházejícího do životního prostředí (např. snížit spotřebu vody v podniku o 20% nebo snížit množství odpadních vod o 5%). Cíl projektu musí být reálně dosažitelný a musí být měřitelný. Koncové technologie, které pouze snižují dopady znečištění do životního prostředí (např. čistírna odpadních vod), není primárním řešením. Důležitá je analýza procesů a materiálových toků, na které se projekt zaměřil.
Po provedené analýze by mělo být jasné, jaké odpady při sledovaném procesu vznikají, v jakém množství, v kterém kroku a za jakých podmínek. Pro sestavení pořadí významnosti pro suroviny a odpady v tabulkách se používají bodovací systémy. Externí informace jsou obsaženy např. v informačních dokumentům BAT (BAT Reference Documents BREF´s). Řada informací je obsažena v databázích, zpracovaných v projektech MŽP.
Čtěte také: Odběr nebezpečného odpadu
Z analýzy musí vyplynout, zda důvodem vzniku odpadu je samotný výrobek, volba surovin, výrobní technologie, výrobní zařízení nebo výrobní postup a jeho provádění. Je nutné provést technické, environmentální a ekonomické hodnocení. Na základě výsledků analýz a hodnocení vybereme optimální řešení, které projedná a schválí/zamítne vedení podniku. Vytváří se tak zpětná vazba mezi provozem a vedením podniku.
Příklad opatření minimalizace odpadu
Optimalizace vodního hospodářství při povrchových úpravách kovů: největším množstvím odpadů, které vzniká v technologiích povrchových úprav a které se zpracovává přímo v podniku, jsou odpadní oplachové vody. Je nutné minimalizovat i objemovou produkci oplachových vod a koncentrátů. Pro čištění oplachových vod se používá řada fyzikálních a fyzikálně-chemických procesů. Zvýšit účinnost recyklace a složky, které se recyklací získají zpět.
Interní recyklace
Jestliže z principu není možné omezit vznik odpadu, hledáme možnost vrátit odpad na vstup jako surovinu pro tentýž proces. Základní kritéria pro interní recyklaci jsou odvozena z požadavků na kvalitu výrobku. Jestliže není možné vrátit odpad do téhož procesu, hledáme možnost využít odpad jako surovinu pro jiný výrobní proces v rámci podniku i mimo podnik. Využíváme informací dalších databází a služeb jiných subjektů. Energetické využití odpadů má v řadě případů příznivější dopad na životní prostředí.
Posuzování postupů pro nakládání s odpady
Všechny postupy pro nakládání s odpady je třeba posuzovat z pohledu vlastností výrobku obsahujícího druhotné suroviny. Problematika odpadového hospodářství se posunuje od výroby k výrobku. Důležité je zjišťování jevů, které mohou být projevem závad. Smyslem sledování je i souborné vyhodnocování a upřesňování předpokladů, z kterých monitorování vycházelo.
Environmentální politika
Environmentální politika je písemný závazek podniku, v němž jsou stanoveny důležité směry ochrany životního prostředí, které podnik hodlá realizovat. Podnik, který má vypracovaný plán odpadového hospodářství nebo který přijal v rámci jiné aktivity (zejména zavádění EMS) environmentální politiku, má představu o svém rozvoji nejméně v krátkodobém výhledu a projekt zapadá do celkové koncepce rozvoje podniku. Zveřejnění environmentální politiky je i dobrou vizitkou podniku ve vnějších vztazích.
Formulace environmentální politiky podnik přinutí, aby si uvědomil a pojmenoval své environmentální aspekty, tj. činností, kterými můžeme dopady na životní prostředí řídit.
Cirkulární ekonomika
V nejbližších letech začnou pro firmy platit pravidla, která jim ze zákona uloží dodržování principů cirkulární ekonomiky. Vyplývá to z postupného zavádění dohody Green Deal. Ta přináší přísnější cíle pro recyklaci - od roku 2025 povinný sběr textilu a nové požadavky na obaly podle evropského nařízení PPWR. Firmám se proto vyplatí už nyní zmapovat své odpady, nastavit třídění a hledat možnosti jejich opětovného využití, aby na změny byly připravené a vyhnuly se zbytečným nákladům.
tags: #likvidace #nebezpečného #odpadu #usa #postupy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]