Co je považováno za obecné ohrožení? Jak zní jeho definice?
Trestný čin „obecné ohrožení“ je upraven v trestním zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., dále jen TZ) v hlavě sedmé pod názvem "trestné činy obecně nebezpečné". Tyto typy trestných činů jsou určeny k ochraně lidského života, zdraví a majetku.
Trestní zákoník definuje v § 272 obecné ohrožení jako „vydání lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného nebezpečného jednání. Obecného ohrožení se také dopustí osoba, která by toto obecné nebezpečí zvýšila nebo ztížila jeho odvrácení nebo zmírnění“ (objektivní stránka tč).
Výše popsané způsoby jednání jsou alternativní, což znamená, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačí naplnění pouze jednoho znaku ze základní skutkové podstaty popsané v § 272 TZ.
Obecné ohrožení se vyznačuje několika charakteristickými prvky. Již z definice v trestním zákoníku vyplývá, že při obecném ohrožení není ohrožena pouze jedna osoba, ale musí se jednat o více osob, které jsou konkrétně a bezprostředně ohroženy (na životě, zdraví či je ohrožen jejich majetek).
Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení
Zákon nám nestanovuje nejnižší počet ohrožených osob. Tento počet vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, který nejnižší počet osob ustanovil na sedm. Nejvyšší soud ve své judikatuře také upozorňuje, že v případech obecného ohrožení není rozhodující, že výsledný větší počet ohrožených osob se do stavu obecného nebezpečí dostával jednáním pachatele v krátkém časovém intervalu postupně, a nikoliv najednou ve stejném okamžiku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2013, sp.zn.
K tomu, abychom mohli označit obecné ohrožení jako úmyslný trestný čin, nikoliv jako obecné ohrožení z nedbalosti (viz níže), je nutná přítomnost pachatelova jednání a nastalý účinek z něj, tedy tzv. kauzální nexus.
V definici obecného ohrožení se nadále hovoří o „škodě velkého rozsahu“ (§130 TZ) v rámci újmy na cizím majetku (nikoliv pachatelův majetek), kdy se právě škodou velkého rozsahu rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 000 Kč.
§ 273 trestního zákoníku popisuje též obecné ohrožení z nedbalosti. Má-li soud v těchto případech posoudit, zda byl čin spáchán z nedbalosti, musí v první řadě zjistit, zda osoba, která způsobila obecné ohrožení nezachovala potřebnou míru opatrnosti, což je kritérium nedbalosti, a to ve formě vědomé i nevědomé. (usnesení NS ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 4 Tdo 904/2017-24)
Jaká hrozí trestní sazba za obecné ohrožení dle § 272 TZ? Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že tato skutková podstata je určena k ochraně lidského života, zdraví a majetku. Zákonodárce demonstrativně vymezuje, co se považuje za obecné nebezpečí a jako příklady jsou uvedeny způsobení požáru, povodně, způsobení škodlivých účinků výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných obecně nebezpečných látek nebo sil.
Čtěte také: Ohrožení na závodech
Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo úmyslně vydá větší množství lidí v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo způsobí možnost majetkové škody velkého rozsahu. K samotné škodě na majetku pak ani nemusí dojít, stačí, že vznikne toto nebezpečí.
Mohou tam patřit případy, kdy třeba výhybkář odejde z nádraží, ačkoliv ví, že zrovna musí přehodit výhybku, a z tohoto důvodu hrozí, že může dojít k vykolejení vlaku a zranění nebo smrti cestujících. Pilot letadla jen tak zkouší, jestli se mu podaří podletět vedení lanové dráhy a ohrozí tím životy a zdraví lidí atp.
V případě, kdy dojde ke vzniku této škody, odpovídají pachatele kromě za obecné ohrožení za další trestné činy (např. ublížení na zdraví).
Za tento trestný čin odpovídají ti, kteří pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonávají činnost, která je s tím neslučitelná, a to může ohrozit zdraví nebo život lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku.
Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody
tags: #obecne #ohrozeni #pokus #definice