S poptávkou po ekologicky šetrných a přírodních výrobcích roste i snaha výrobců takové zboží nabízet. Kromě ekoznaček s certifikátem od třetí strany tak firmy často uvádí i vlastní environmentální tvrzení (VET).
Vlastní environmentální tvrzení je prohlášení, značka nebo obrazec poukazující na environmentální aspekt produktu, součástky či obalu. Stručně řečeno, je to vlastně jakákoli „ekoreklama“ - od sdělení o 100% recyklovanosti na obalu toaletního papíru po reklamní spot o novém „ekologickém“ modelu televizoru s LCD displejem.
O podobě vlastních environmentálních tvrzení rozhoduje především firma, není vyžadováno žádné oficiální schválení (na rozdíl od certifikátu „Ekologicky šetrný výrobek“).
V březnu vydala Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) publikaci Vlastní environmentální tvrzení aneb férová ekoreklama v praxi. Firmám poradí, jak vytvořit a používat opravdu srozumitelnou a věrohodnou zelenou reklamu na své produkty, a spotřebitelům pomůže rozeznat spolehlivé značení výrobků od těch nesrozumitelných či dokonce falešných.
Manuál Vlastní environmentální tvrzení aneb férová ekoreklama v praxi vychází z mezinárodní normy ČSN ISO 14021, která stanovuje pravidla pro nejčastěji používaná vlastní environmentální tvrzení. Pokud výrobce splní všechny požadované podmínky a prokáže jejich pravdivost odbornou metodou hodnocení, může si vlastní environmentální tvrzení u CENIA bezplatně registrovat.
Čtěte také: Greenwashing a legislativa
Značky typu III se řídí normou ISO 14025 Environmentální značky a prohlášení - Zásady a postupy (Environmentální prohlášení typu III). Environmentální prohlášení o produktu (EPD) je stručně řečeno dokument, který shrnuje údaje o životním cyklu výrobku nebo služby z hlediska vlivu na životní prostředí a který obvykle platí po dobu 5 let. Environmentální prohlášení o produktech pomáhají specifikátorům přijímat rozhodnutí o produktech na základě environmentální udržitelnosti daného produktu.
Zájemci si příručku mohou stáhnout na adrese www.cenia.cz/prirucka-vet ve formátu PDF. Tištěnou podobu je možno získat zdarma v knihovně CENIA.
I ostatní tvrzení by však měly splňovat několik základních požadavků. Z tvrzení by mělo jasně vyplývat, zda se vztahuje k výrobku, jeho součástce, nebo obalu. Mělo by být také co nejpřesnější. Například má být uveden procentuální podíl recyklované složky, zlepšení oproti předchozímu modelu nebo mají být popsány podmínky používání, které vedou k uváděné vlastnosti produktu.
Pokud se tvrzení týká obsahu recyklovaného materiálu, musí být doplněna informací o jeho procentuálním zastoupení ve výrobku. Environmentální tvrzení by podle manuálu nemělo být použito ani v případě, kdy výrobek sice má jednu z vlastností příznivou k životnímu prostředí, ale jeho základní funkce tuto schopnost v zásadě vylučuje.
Nejasnými až zavádějících vlastními environmentálními tvrzeními, nevědomou nebo záměrnou zelenou reklamou, pro který se vžil termín greenwashing, se zabývá i kanadská organizace Terrachoice. Nejnovější zpráva z roku 2009 uvádí, že se až 98 % veškeré zelené reklamy v Kanadě a Spojených státech dopouští alespoň jednoho z prohřešků greenwashingu. Zelená reklama je přitom nejběžnější u výrobků pro děti, kosmetiky a čisticích prostředků.
Čtěte také: Jak se připravit na školu v přírodě?
Takovým nejčastějším nejednoznačným heslem bývá podle průzkumu slovo "natural - přírodní", které je velmi zavádějící. "Spotřebitelé předpokládají, že znamená 'bezpečný', 'dobrý', nebo 'zelený'. Není bez zajímavosti, že loni musela organizace Terrachoice počet tzv. hříchů greenwaschingu oproti roku 2007 zvýšit z šesti na sedm. Novým a zároveň dosti rozšířeným prohřeškem se stalo používání takových hesel a grafických obrázků, které vyvolávají dojem, že se jedná o oficiální značku.
V ČR se spotřebitelé na obalech výrobků nejčastěji setkají s vlastními environmentálními tvrzeními výrobců a s několika ekoznačkami, které jsou založené převážně na kvalitativních kritériích environmentálních dopadu.
Ekoznačky (typ I, angl. eco-labeling) jsou udělovány výrobkům splňujícím předem stanovená environmentální kritéria a řadí se mezi ně např. certifikace „Ekologicky šetrný výrobek“, „Produkt ekologického zemědělství - BIO“, „Forestry Stewardship Council - FSC“, atp.
Environmentální prohlášení o produktu (typ III, angl. EPD - Environmental Product Declaration) poskytuje komplexní informace o dopadu produktu na životní prostředí v celém životním cyklu a využívá kvantitativní metodu posuzování životního cyklu (LCA). Výsledkem je dokument obsahující environmentální prohlášení o produktu, který však nachází využití zejména v komunikaci na úrovni organizací (B2B komunikace). Je vždy ověřen třetí stranou.
V tomto textu používáme pojem „ekoznačení“ pro všechny značky, které spotřebitele vedou směrem k „odpovědnějšímu“ nakupování - tj. značky zaměřující se na životní prostředí i dopady na pracovníky a v širším kontextu na celou společnost.
Čtěte také: Definice Vlastního Ohrožení
Spotřebitel se může setkat také se značením, které se zabývá primárně férovostí k producentům a jejich zaměstnancům a kde je šetrnost k životnímu prostředí zohledněna do menší míry. I takové značky v tomto textu zařazujeme mezi „ekoznačení“, protože jsou projevem společenské odpovědnosti producentů a usnadňují spotřebitelům výběr „odpovědnějších“ výrobků.
Mezi nejběžnější ekoznačky v ČR patří:
| Ekoznačka | Zaměření |
|---|---|
| Ekologicky šetrný výrobek (ČR) | Minimalizace dopadů na životní prostředí a zdraví spotřebitele. |
| EU Ecolabel | Environmentální kritéria pro výrobky v EU. |
| Produkt ekologického zemědělství - BIO | Produkty splňující podmínky zákona o ekologickém zemědělství. |
| Marine Stewardship Council (MSC) | Udržitelný rybolov. |
| Forestry Stewardship Council (FSC) a PEFC | Šetrné obhospodařování lesů. |
| Fair Trade | Etické obchodní praktiky. |
Green Claims Directive (GCD) je legislativní návrh Evropské komise, jehož cílem je boj proti tzv. greenwashingu - tedy klamání spotřebitelů ohledně udržitelnosti produktů a služeb.
Směrnice proto měla zavést povinnost, aby všechna ekologická tvrzení byla ověřena nezávislou třetí stranou a podložena vědeckými důkazy. V červnu 2025 však Evropská komise oznámila záměr směrnici stáhnout z legislativního procesu. Důvodem byly obavy z administrativní zátěže, zejména pro mikro a malé podniky.
Pro podniky to znamená, že i bez GCD platí povinnost poskytovat pravdivé a ověřitelné informace o environmentálních aspektech svých produktů a služeb.
tags: #vlastní #environmentální #tvrzení #příklady