Vlastní Ohrožení: Definice a Kontext

Pojem "vlastní ohrožení" se objevuje v různých oblastech a kontextech. Následující článek si klade za cíl definovat a objasnit tento pojem v různých situacích.

Finanční Kontext

V oblasti financí se "vlastní ohrožení" objevuje například v následujících situacích:

• Hlavní zástupce by měl mandát podnikat všechny záruční činnosti v souladu s nejlepší bankovní praxí jménem a na vlastní nebezpečí Komise.
• Jakékoli výdaje vzniklé před podpisem dohody jsou výdaje vynaložené na vlastní nebezpečí žadatele a nebudou pro Komisi právně ani finančně závazné.
• Zejména jsou povinni zdržet se využívání takových neveřejných informací při jakýchkoli soukromých finančních transakcích bez ohledu na to, zda jsou tyto transakce prováděny přímo nebo nepřímo prostřednictvím třetích osob nebo zda jsou prováděny na jejich vlastní nebezpečí a vlastní účet nebo na nebezpečí a účet třetí osoby.

Skladování

V kontextu skladování se "vlastní nebezpečí" týká odpovědnosti smluvní strany:

• Uskladnění a skladování nejméně 99 % smluvního množství, v případě masných výrobků 90 %, olivového oleje 98 % a sýrů 95 % smluvního množství, po smluvní dobu skladování na vlastní nebezpečí smluvní strany ve smyslu článku 19 tohoto nařízení a za podmínek stanovených v čl. 22 odst. 1 písm.

SIS II

V rámci Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) se "vlastní ochrana" týká:

• Členské státy pořizují v SIS II záznamy o pohřešovaných osobách nebo o osobách, které v zájmu své vlastní ochrany nebo předcházení nebezpečí musí být na žádost příslušného správního nebo soudního orgánu umístěny pod dočasnou policejní ochranu.
• Pohřešované osoby nebo osoby, které v zájmu své vlastní ochrany nebo předcházení nebezpečí musí být umístěny dočasně na bezpečném místě.

Odvětví Zemědělství, Rybolovu, Akvakultury a Dopravy

S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v odvětví zemědělství, rybolovu, akvakultury a dopravy a na nebezpečí, že v těchto odvětvích dokonce i podpora v malé výši může splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy, je vhodné, aby se toto nařízení na uvedená odvětví nevztahovalo.

Čtěte také: Jak se připravit na školu v přírodě?

Nanotechnologie

V oblasti nanotechnologií se posuzují rizika související s nanočásticemi, ačkoli stávající metody nemusí být dostačující k odhalení veškerých rizik:

• Dne 10. března 2006 přijal na výzvu Komise Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) na základě veřejných konzultací stanovisko o posuzování rizik souvisejících s nanotechnologiemi. SCENIHR má za to, že ačkoli jsou stávající toxikologické a ekotoxikologické metody pro posouzení nebezpečí souvisejících s nanočásticemi vhodné, nemusí být dostačující k tomu, aby se zaměřily na veškerá rizika.

Spotřebitelská Práva a Vlastní Ochrana

Vlastní ochrana spotřebitelů a občanů je důležitá:

• Usiluje o pokud možno co nejefektivnější podporu, organizování a zlepšování individuálních a společných zdrojů partnerů s ohledem na vzdělávání, informování a vlastní ochranu s cílem určit a uspokojit potřeby společenství; podporuje a koordinuje zřizování hospodářských subjektů založených na samosprávě a přímém zapojení jednotlivců s cílem chránit kupní sílu mezd a plánovanou a uvědomělou spotřebu; usiluje o nový model vývoje, který bere v úvahu nové prostředky spotřebitelů, pokud jde o určení a změnu forem kapitalistické výroby, zpracování a uvádění na trh; chrání fyzické a morální blaho občanů proti výrobním společnostem a společnostem poskytujícím služby, včetně využití právních prostředků; pomáhá rozvíjet a podporuje ideály a hodnoty hnutí dělníků a rolníků s upřednostněním forem spolupráce založených na společných zkušenostech (článek 2 stanov).

Doprava

V oblasti dopravy existuje riziko narušení hospodářské soutěže:

• Přesto však zůstává nebezpečí, že takové zproštění při rozdílné úpravě mezi dopravou na účet třetích osob a dopravou na vlastní účet, by mohlo více narušovat hospodářskou soutěž mezi těmito dvěma segmenty při provozování dopravy.

Zdravotní Rizika

V souvislosti s mlékem a mléčnými výrobky existuje potenciální nebezpečí ohrožení lidí a zvířat:

• Dne 6. listopadu 2008 zveřejnil EFSA stanovisko Vědecké komise pro biologická nebezpečí na žádost Evropské komise k nebezpečí ohrožení lidí a zvířat souvisejícímu s přenosnými spongiformními encefalopatiemi z mléka a mléčných výrobků získaných z malých přežvýkavců.

Veřejnoprávní Vysílání

V rozhodovací praxi Kontrolního úřadu se zkoumá:

Čtěte také: Koupání na vlastní nebezpečí

• Vzhledem k výše uvedeným úvahám Kontrolní úřad ve své rozhodovací praxi obvykle zkoumal: a) zda původní režim financování veřejnoprávní vysílací organizace představuje existující podporu v souladu s pravidly uvedenými výše v bodech 26 a 27; b) zda následné změny ovlivňují vlastní podstatu původního opatření (tedy povahu výhody nebo zdroje financování, účel podpory, příjemce nebo rozsah činnosti příjemců), nebo zda jsou tyto změny čistě formálního či administrativního charakteru, a c) v případě, že jde o podstatné následné změny, zda je lze od původního opatření oddělit, což umožňuje jejich samostatné posouzení, nebo zda oddělitelné od původního opatření nejsou a potom je původní opatření jako celek přeměněno na novou podporu.

Daňový Domicil

V kontextu daňového domicilu se posuzuje situace manželů osob pracujících pro Evropskou unii:

• Článek 14 první pododstavec Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, původně připojeného ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství, poté na základě Amsterodamské smlouvy ke Smlouvě o ES, musí být vykládán v tom smyslu, že se na manžela nebo manželku osoby, která si pouze z důvodu vstupu posledně jmenované osoby do služeb Evropské unie zřídila bydliště na území členského státu jiného, než kterého byla daňovým rezidentem v okamžiku vstupu uvedené osoby do služeb Unie, pohlíží tak, že si zachoval nebo zachovala svůj daňový domicil v posledně uvedeném státě, pokud sám nebo sama nevykonává vlastní profesionální činnost.

Léčivé Přípravky

Definice "kombinace účinných látek léčivého přípravku" je důležitá pro určení dodatkových ochranných osvědčení:

• Článek 1 písm. b) nařízení Rady č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky ve znění vyplývajícím z aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „kombinace účinných látek léčivého přípravku“ nezahrnuje kombinaci dvou látek, z nichž pouze jedna má vlastní terapeutické účinky pro vymezenou indikaci a druhá umožňuje získat lékovou formu léčivého přípravku, která je nezbytná pro terapeutickou účinnost první látky pro tutéž indikaci.

Emise Skleníkových Plynů

Nařízení o dražbách povolenek na emise skleníkových plynů umožňuje členským státům jmenovat vlastní dražební platformu:

• Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství umožňuje členským státům, které se neúčastní společného postupu podle čl. 26 odst. 1 a 2, jmenovat svou vlastní dražební platformu pro dražbu svého podílu objemu povolenek, na které se vztahují kapitoly II a III směrnice 2003/87/ES.

Rozpočtová Kázeň

Pro zajištění přísné rozpočtové kázně je stanoven strop pro vlastní zdroje:

• Pro zajištění přísné rozpočtové kázně a s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2010 o úpravě stropů pro vlastní zdroje a stropu pro prostředky na závazky na základě rozhodnutí uplatňovat na vlastní zdroje nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM) by pro prostředky na platby měl strop pro vlastní zdroje odpovídat 1,23 % ze součtu HND členských států při tržních cenách a pro prostředky na závazky by měl být strop stanoven na 1,29 % ze součtu HND členských států.

Ochranné Známky

Užívání ochranné známky soutěžitelem pro srovnání vlastností výrobků:

Čtěte také: Zpracování bioodpadu

• Užívá-li obchodník v reklamě na vlastní zboží nebo služby zapsanou ochrannou známku, jejímž majitelem je soutěžitel, pro účely srovnání vlastností (konkrétně vůně) zboží, které uvádí na trh, s vlastnostmi (konkrétně vůní) zboží uváděného na trh soutěžitelem pod touto ochrannou známkou, způsobem, který nevede k záměně nebo jinak neohrožuje základní funkci ochranné známky jakožto údaje o původu, spadá takové užívání do působnosti čl. 5 odst. 1 písm. a) nebo b) směrnice 89/104?

Dezinformace a Vlastní Odolnost

Stále narůstající digitalizace a využívání kybernetického prostoru pro šíření veškerého druhu dat a informací poskytuje uživatelům neoddiskutovatelné množství výhod spojených s rychlým přístupem, distribucí nebo sdílením aktuálních sdělení. Tento vývojový trend však recipročně generuje také množství souvisejících hrozeb, kterým je nutné čelit. Klíčovou úlohu zde hraje vlastní odolnost a účinné nástroje vůči informačním kampaním a informačnímu působení všech relevantních aktérů. Vlastní kritické myšlení a nastavené procesní mechanismy související s přístupem k informacím pak představují těžiště celkové odolnosti proti tomuto typu bezpečnostních hrozeb.

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům inovativní pohled na možný procesní přístup k efektivnímu čelení dezinformacím, které jsou v současné době nedílnou součástí každodenního života celé naší společnosti. Významnými nástroji šíření dezinformací na sociálních sítích jsou sady uživatelských účtů sloučených a spravovaných v rámci tzv. trollích farem, dále pak umělí boti řízení pomocí algoritmů a podobně.

Dezinformační kampaně či masivní sdílení jednotlivých dezinformací se přesunuly primárně do prostředí internetu (obecně do kybernetického prostoru), kde klíčovou roli pro šíření hrají v současné době platformy sociálních sítí.

Snahou autora tohoto článku je poukázat na inovativní metodický proces jak čelit dezinformacím, který tak může doplnit existující portfolio dalších možných metodických postupů. Níže popisovaný proces vychází z různých vydání publikace RESIST[4],[5] a snaží se poskytnout nový náhled na řešení předmětné problematiky.

Pro uvedení do problému je vhodné nejdříve nastínit, co je z terminologického hlediska považováno za dezinformace. Většina relevantních zdrojů aktuálně rozlišuje mezi základními pojmy, jako jsou dezinformace (v angličtině disinformation), nepravdivé informace (v angličtině misinformation), případně „škodlivé“ informace (v angličtině mal-information) či také falešné zprávy (v angličtině fake news).

Například Oxfordská univerzita definuje dezinformaci následovně: „Forma propagandy zahrnující šíření nepravdivých informací s úmyslným záměrem oklamat nebo uvést v omyl. Další oblast informací označovanou jako malinformace lze popsat jako skupinu informací, které jsou většinou založeny na realitě, ale jsou určeny k ublížení osobě, organizaci, skupině obyvatel nebo zemi (např.

Zejména v případě snahy o minimalizaci šíření dezinformací je v demokratických systémech velmi problematické nalézt jednoznačné hranice a optimální vyvážení mezi svobodou projevu a protiprávním jednáním. Například v případě České republiky (pomineme-li jiné než mírové stavy) jsou pravidla šíření informací založena na listině základních práv a svob. Listina základních práv a svobod České republiky jako integrální součást českého ústavního pořádku determinuje, že svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

V případě úspěšného čelení dezinformacím je nutné podotknout, že tento fenomén není jen odpovědností státu a jeho institucí (zejména bezpečnostního charakteru), ale také celé společnosti, včetně jednotlivců. Záměrem všech zainteresovaných subjektů (od státních institucí, přes nestátní subjekty až po samotné jednotlivce) by měl komplexní přístup v posilování odolnosti celé společnosti jako celku vůči dezinformacím.

Model Čelení Dezinformacím: Inovativní procesní model čelení dezinformacím, který je ve svém základu rozdělen na pět fundamentálních fází, které zahrnují postupně detekci (zjištění), analýzu (rozbor), verifikace (ověření), reakci (odezvu) a následnou evaluaci (vyhodnocení).

Fáze detekce se má zaměřit na odhalení potenciálně škodlivých, zavádějících či zkreslených informací, které uživatelé přijímají. Primárním účelem je identifikovat dostupnými prostředky a vlastním kritickým myšlením odlišnosti ve sdělení, které nejsou založeny na relevantních faktech. Po detekci podezřelých sdělení dezinformačního charakteru by měla následovat fáze analytická. V této části je potřeba provést dílčí analýzy zaměřené na původ, klíčové atributy či cíle šíření a zejména na potenciální dopady.

Výše popsaná analytická fáze je úzce propojena s fází verifikace nebo-li ověřování. Při ověřování informací je nutná jistá dávka kritického myšlení. Další fází v procesu čelení dezinformacím je pak určitá odezva, jejíž forma a intenzita je závislá na mnoha faktorech. Tyto determinanty jsou propojeny zejména s dosahem, cílovým publikem či potenciálem a rozsahem možných škod (které mohou být nejrůznějšího charakteru).

Poslední fází celého procesu, ačkoliv bývá velmi často vypouštěna, je také následné hodnocení. Ačkoliv samotná evaluace procesu nemá bezprostřední vliv na šíření dezinformací a jejich dopady, může být velmi užitečná pro budoucí zefektivnění.

V rámci komplexního procesu čelení dezinformacím není až tak podstatné separovat jednotlivé fáze a důsledně dodržovat nastíněné postupy, ale vždy podrobit obsah a souvislosti hodnotícímu pohledu. Pouze intenzivní a nepřetržitá osvěta, částečná změna myšlení, posilování celospolečenské odolnosti a další související opatření mohou být zárukou úspěšnosti v rámci boje proti dezinformacím.

Šíření dezinformací, misinformací, malinformací a dalších všemožných informačních derivátů může ve svém důsledku způsobit značné škody. Tyto nemusí být směřovány pouze na jednotlivce, ale v posledních letech je trendem ovlivnit mnohem širší cílové publikum a změnit pohled celé cílové společnosti a manipulovat tím veřejné mínění.

Stockholmský Syndrom

Stockholmský syndrom původně vymezuje určité charakteristiky ve vztahu mezi rukojmím a pachatelem, typicky při nezdařeném přepadení banky, únosu dopravního prostředku nebo únosu za účelem vyjednávání. Zaměřuje se na výskyt porozumění oběti s pachatelem a její snahy chránit ho. Jeho pojetí bylo postupně rozšířeno i na další vztahy, kde se objevuje násilí a oběť vůči pachateli cítí mimo jiné pochopení a projevuje se vůči němu omluvným způsobem.

Na prožívání oběti má vliv řada fenoménů. Jsou to specifické znaky události, včetně jejího trvání, míry fyzického, sexuálního a psychického násilí, vnímaného ohrožení života, zda je sama nebo s ostatními, jaké jsou motivy pachatele.

Historie a Původ Názvu: Název Stockholmského syndromu je vázán k události, která probíhala od ranních hodin 23. srpna 1973 ve švédském Stockholmu. V dopoledních hodinách byla přepadena pobočka Sveriges Kreditbank ozbrojeným uprchlým vězněm Jannem-Erikem Olssonem a později i jeho komplicem, jehož propuštění si vynutil. Loupež se nevydařila a pachatel vzal 4 zaměstnance banky jako rukojmí, byli mezi nimi jeden muž a tři ženy, ve věku od 19 do 32 let. Zadržování rukojmí v trezoru o rozměru 3,3 x 14,3 m trvalo 131 hodin.

U rukojmích se objevují pozitivní pocity k pachateli, věří, že ve skutečnosti nejsou špatní a že jim neublíží, mohou jít až tak daleko, že pachatele brání před orgány. Mohou se také objevovat pozitivní emoce směrem od pachatelů, projevují soucit k rukojmím či je propouštějí.

Rovněž Namnyak et al., (2007) nacházejí určité předpoklady uváděné rukojmími v pěti vysoce profilových případech: oběti zažily přímou hrozbu fyzického, sexuálního nebo emočního násilí vůči nim, byly drženy v izolaci v uzavřených prostorách nebo byly fyzicky omezené, všechny měly příležitost během věznění utéct, ale nepodařilo se jim tuto příležitost využít (kromě případu přepadení Norrmalmstorg) a všechny ukázaly určitou sympatii, pochopení pro jejich únosce, pachatele po trestném činu.

Podporují jej dále stejný jazyk, cílená interakce rukojmích, kteří se snaží prostřednictvím své humanizace podpořit šance na přežití. Původní bylo vnímání tohoto jednání rukojmích jako abnormální reakce. Dnes je považujeme za normální reakci v nestandardní a potenciálně život ohrožující situaci.

Rukojmí se identifikují se silným agresorem a navracejí se k méně zralým vzorcům chování pasivity a závislosti. Jejich snaha přežít je silnější než jejich odpor vůči strůjci situace. Dle evolučně psychologického vysvětlení autorů Cantora a Price (2007), kteří pozorují podobné chování u řady živočišných druhů, zejména pak primátů, je motivem chování snaha posílit své bezpečí. Navázání kontaktu, zlidštění rukojmích má své pozitivní dopady jak pro rukojmí, tak potažmo pro vyjednávající stranu a pro pachatele. Rukojmí tím mohou zvýšit své bezpečí, pachatel je pak méně ochotný jim ublížit a více ochotný vyjednávat.

Pojetí Stockholmského syndromu se někdy rozšiřuje i k popisu projevů dalších skupin obětí, například válečných vězňů, členů kultu, žen žijících v násilných vztazích, dětí, které byly fyzicky a emočně zneužívány a dalších.

tags: #vlastni #ohrozeni #definition

Oblíbené příspěvky:

• Druhy a využití podzimních plodů
• Aktivity v přírodě s UJEP
• Linka 501 Ústřední hřbitov
• Ekologie – výukový materiál pro 8. třídu
• Minimalizace domácího odpadu