Vliv dálnic na životní prostředí v České republice

Je celkem přirozené, že v poslední době probíhá řada diskusí spojených s řešením otázek spojených s myšlenkami udržitelného rozvoje. Mimořádně významné je i to, že země, které nastoupily na cestu tržní ekonomiky začaly plně doceňovat novou dimenzi, kterou systém ochrany prostředí představuje a začaly uplatňovat řadu nástrojů k ochraně životního prostředí ve své zemi. Česká republika začala také významněji a intenzivněji přispívat do celosvětového procesu naplňování vize udržitelného rozvoje.

Doprava v České republice představuje, obdobně jako v jiných vyspělých zemích, jeden z hlavních faktorů, který při svém rozvoji nepříznivě ovlivňuje kvalitu životního prostředí. Prvořadým cílem o který doprava usiluje je proto zabezpečení stabilizace a postupného snižování negativních účinků, souvisejících s dopravní infrastrukturou a dopravním provozem, na stav životního prostředí. V tomto smyslu byla také formulována část týkající se vztahu dopravy a životního prostředí v Dopravní politice České republiky, základním strategickém dokumentu dopravy schváleném vládou v r.1998.

Základním předpokladem k tomu je naplňování zásad udržitelného rozvoje, zejména v ochraně a prevenci, společně s principem „znečišťovatel platí„. Tím se ve svém souhrnu vytvářejí podmínky vedoucí ke zvýšení ochrany zdraví lidské populace a ekosystémů, k minimalizaci využívání přírodních zdrojů a fosilních paliv spolu s naplňováním požadavků na bezpečnost a vyšší mobilitu občanů České republiky.

V přímé návaznosti je rozvíjen systém hodnocení vlivů dopravní infrastruktury na životní prostředí ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1.7.1992, v proceduře EIA (ENVIRONMENTAL IMPACT ASSESSMENT), včetně promítání zmíněných vlivů přesahujících státní hranice České republiky (konvence Espoo, u které v současné době probíhá ukončení ratifikačního procesu).

Česká republika se hlásí i k řadě závazků vyplývajících z mezinárodních dohod v oblasti snižování vlivů dopravy na životní prostředí. Významné pro dopravu jsou závazky vyplývající ze závěrů Regionální konference EHK/OSN o dopravě a životním prostředí ( Vídeň 1997) rozpracované v Programu společných akcí. Tato konference potvrdila, že veškeré přepravní aktivity a rozvoj sektoru dopravy musí být realizovány v rámci udržitelného rozvoje.

Čtěte také: Ekologická dálniční známka

Danou problematikou se zabývala i 3. konference Světové zdravotnické regionální organizace pro Evropu (WHO) zaměřená na vztah životního prostředí a zdraví (Londýn červen 1999), která přijala významný dokument „Chartu o dopravě, životním prostředí a zdraví". Základní zaměření dopravy ve vztahu ke kvalitě životního prostředí je promítnuto do vládou přijaté Státní politiky životního prostředí (1999), jež obsahuje prakticky všechny úkoly již v předstihu zapracované do Dopravní politiky ČR.

Obdobně bylo postupováno i v případě zpracování „Akčního plánu zdraví a životního prostředí České republiky, (schválen vládou v roce 1998 ). Za velice významné lze označit také závěry Třetí konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (Kjóto 1997) a z ní vyplývající závazek ČR na redukci „ skleníkových plynů". Ze závěrů uvedené konference pro Českou republiku vyplynul limit na snížení produkce skleníkových plynů do roku 2008 až 2012 o osm procent proti roku 1990.

Pokud jde o oblast technické normalizace, je MDS národním gestorem za mezinárodní spolupráci s cca 16 technickými komisemi evropských a mezinárodních normalizačních opatření. Stav harmonizace legislativy z oblasti životního prostředí a dopravy v Evropské unii a České republice je na odpovídající úrovni. K uvedenému stavu přispěla skutečnost, že předpisy EHK/OSN, které se týkají dopravy a životního prostředí jsou shodné s příslušnými směrnicemi ES.

Novelizované příslušné zákony České republiky respektují odpovídající směrnice ES. Limitní hodnoty emisí z letadel jsou stanoveny v předpisu L 16/II (novelizované vydání z r. 1963), hlukové limity z letadel stanovuje předpis L 16/I. Tyto předpisy jsou vázány na dokumenty ICAO (23-10 - emise znečišťující ovzduší a A 23 -10 a A 28-3 - emise hluku). Závaznost dokumentů ICAO je dána zákonem č.

V roce 1998 byly vydány 2 nové směrnice ES, významné pro oblast dopravy a životního prostředí. Oblasti posuzování vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí (Environmental Impact Assessment - EIA) je legislativně řešena zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tyto právní předpisy vychází ze směrnice ES č. 85/337.

Čtěte také: Znečištění ovzduší dálnicemi

V silniční dopravě nebezpečných věcí postupuje odesilatel, dopravce a příjemce podle evropské „Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí „ - ADR, což je stanoveno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. V železniční dopravě nebezpečných věcí jsou uplatňovány předpisy RID, které jsou průběžně aktualizovány na základě jednání pracovní skupiny WP 15 / AC.1 při EHK/OSN.

V letecké dopravě platí pro přepravu nebezpečného zboží předpisy IATA/DGR. Výbušniny a jiné nebezpečné předměty se nesmí v letadlech přepravovat, pokud přepravu neschválí letecký úřad s podmínkou, že budou zabaleny a označeny podle příslušných předpisů. Výjimku tvoří předměty, které jsou nutné pro provoz nebo navigaci letounu nebo pro bezpečnost osob na palubě.

V rámci harmonizace právních předpisů České republiky s právními předpisy ES byl zpracován novelizovaný Zákon č. 125/1997 Sb. o odpadech, který podrobně stanovuje mj. povinnosti při přepravě a nakládání s odpady. Zákon je kompatibilní s předpisy ES. Dovoz odpadů za účelem jejich zneškodnění v České republice je zakázán.

Plynové motory jsou účinným prostředkem k omezení negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Technické zařízení umožňující alternativní použití dvojího paliva je do vozidel montováno dodatečně a je technicky schvalováno.

Vliv dálnice D47 na životní prostředí

• Dálnice D47 mezi Ostravou a Přerovem nespojuje žádné větší územní celky (na rozdíl od rychlostní komunikace R48) a nespojuje místa s velkými průmyslovými podniky.
• Také neexistuje možnost napojení dálnice D47 na mezinárodní letiště v Mošnově vzhledem k existenci bariéry v podobě Chráněné krajinné oblasti Poodří.
• Dálnice D47 bude zbytečně kopírovat stávající "koridorovou" železniční trať č. 270.
• Je nehorázné, že dálnice D47 má vést pouhých 1,1 km od jodobromových sanatorií Klimkovice a nepochopitelným způsobem oddělí vlastní léčebný komplex od spádové oblasti (město Klimkovice) sloužící pro vycházkové trasy léčených pacientů (připravovaný tunel za 1 mld. Kč není řešením).
• Trasa D47 protíná v úseku Bravantice-Klimkovice ochranné pásmo jedinečného přírodního zdroje léčivé jodobromové reliktní mořské vody pro lázně Klimkovice.
• Dálnice D47 uměle vyvolá nárůst individuální automobilové dopravy na úkor dopravy železniční (což je v rozporu s hlavním cílem navrhované Dopravní politiky ČR vypracované v červnu loňského roku), povede k obrovskému tlaku na místní komunikace v Ostravě, které nejsou připraveny na příval automobilů a v neposlední řadě povede k prudkému zhoršení životního prostředí v již dnes smogem (z výfukových plynů) zamořené Ostravě a v blízkém okolí.
• Bude ohrožena tahová cesta stěhovavých ptáků.
• V trase budoucí dálnice mezi Bělotínem a Hladkými Životicemi je mj.
• Stavbou D47 bude ohrožena významná archeologická lokalita, tzv.
• Trasa D47 protne několik plánovaných a územními plány schválených prvků územního systému ekologické stability (mezi nejvýznamnější patří regionální biokoridor vedoucí podél řeky Odry).
• Navíc v úseku mezi Mankovicemi a městem Odry se chystá vyhlášení přírodní rezervace "Oderské rybníky", kde je doložen výskyt kriticky ohrožených druhů (rak říční v řece Odře, skokan skřehotavý, čolek velký, bukač velký, rybák černý, orlovec říční, luňák hnědý v Oderských rybnících) a řady silně ohrožených a ohrožených druhů živočichů a ohrožených druhů rostlin.
• Stavba D47 definitivně znemožní dříve navrhované rozšíření CHKO Poodří k Oderským rybníkům.
• Realizace D47 si vyžádá zábor nejkvalitnějších zemědělských půd.
• Např. v rámci Oderska zemědělci a zemědělské podniky přijdou o vůbec nejkvalitnější půdy, přitom např.
• Trasa dálnice protíná přírodní park Oderské vrchy údolím VKP Polančice těsně před zaústěním do Klimkovického tunelu.
• Toto území bude z hlediska migrace obojživelníků údolím Polančice k Benovu rybníku po dobu stavby dálnice (cca 5 let) silně narušeno.
• Tentýž problém se týká i opačné strany tunelu, kde dálnice překračuje údolí potoku Rakovec (VKP), který vytéká z Buroňského rybníka.
• V obou rybnících žije populace ohrožených druhů plazů a obojživelníků - v Benově rybníku byl proto OkÚ Nový Jičín zakázán chov ryb (na základě průzkumu dr.
• Systém odvětrání výfukových zplodin u Klimkovického tunelu je nevyhovující.
• Z projektové dokumentace vyplývá, že zplodiny budou hnány do okolního údolí výše uvedených VKP při překročení imisních hodnot, což při bezvětří poškodí ovzduší obou údolí.
• Trasa dálnice D47 západně a severozápadně od Klimkovic je umístěna do oblasti klidu Požaha, která je spádovým vycházkovým územím s perspektivou využití pro rozšíření lázeňského území Jodových sanatorií Klimkovice.

Ochrana životního prostředí při výstavbě dálnic

Společnost si přitom zajišťuje ochranu životního prostředí důkladným posuzováním všech předpokládaných vlivů při projednávání a schvalování příslušného projektu. Projektanti již v současné době dokáží reagovat na všechny racionální požadavky ochránců životního prostředí a zhotovitelé staveb je umí i realizovat. Je ale jisté kritérium, které nikdy nelze opomenout - kolik taková opatření stojí.

Čtěte také: Analýzy emisí z dopravy ve městech

Hlukové zatížení obytných sídel lze snížit:

• vedením trasy v zářezu (přirozená clona),
• vedením trasy v tunelu nebo na zakrytých mostech,
• výstavbou protihlukových stěn nebo zemních valů,
• vytvořením nových ochranných pásů zeleně,
• montáží oken s vyšší neprůzvučností (vícenásobné zasklení).

Navrhují se konstrukce vozovek se sníženou hlučností.

Znečištění vod: veškerá srážková (povrchová) voda, která odchází z komunikace, je svedena do retenčních nádrží, sedimentačních nádrží a usazovacích nádrží i z obvodu komunikace se odvádí přes odlučovače ropných látek (Lapoly). Zřizují se dočasné vodní nádrže po dobu stavby v místech, kde hrozí odnesení splavenin dešťovým přívalem do vodoteče. U každé dálnice je režim srážkových vod uzavřen tak, aby nedošlo ani k nadměrným průsakům, ani úniku znečištěných vod do vodotečí. Podzemní vody jsou chráněny utěsněnými silničními příkopy, v oblasti hygienické ochrany I. a II. stupně se vody odvádějí mimo toto chráněné území.

Ochrana fauny a flóry: v místech stezek pro zvěř se budují dostatečně průchodné propustky, přes zářezy se budují ?zelené mosty? Ochrana území a lokalit s výskytem chráněných organizmů: nelze-li se lokalitě vyhnout, jsou v návrhu obsažena řešení všech kolizních míst tak, aby k poškození životního prostředí prakticky nedošlo a fauna i flóra se mohly co nejrychleji adaptovat na nové podmínky (viz stav podél současných tras např.

Kvalifikace a odborná zdatnost firmy se dá dnes dobře posoudit i podle toho, jak se zhotovitel při stavění k okolí stavby chová. Způsob stavění u staveb dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, letiště, vodní toky nebo železnice) je při stavebně technologické přípravě samozřejmě posuzován a řešen i s ohledem na dočasnou ochranu životního prostředí při výstavbě.

Ochrana ovzduší je zajišťována pravidelnou kontrolou spalovacích motorů u stavebních strojů a dopravních prostředků. V zájmu ochrany okolí staveniště se v praxi uplatňuje řada opatření. Například se používají moderní stavební stroje, používá se ekologicky nezávadné palivo a biologicky degradovatelné mazací hmoty. Výrobny polotovarů (např. obalovny) jsou certifikovány pro ekologicky nezávadný provoz. Upustilo se od rozmrazování zemin otevřeným ohněm v zimním období. Zřizují se zpevněné staveništní komunikace.

Svahy těles u směrových staveb se dlouho před dokončením stavby zatravňují a ozeleňují, aby se zabránilo erozi a snížila se prašnost otevřeného staveniště. Před výjezdem ze staveniště na veřejnou komunikaci se zřizují plošiny s očišťovacím zařízením, veřejné komunikace se v případě znečištění neprodleně uklízejí. Staveništní komunikace i staveništní provoz se co nejvíce vyhýbají zastavěným oblastem.

Proti znečištění podzemních i povrchových vod je zavedena řada opatření: parkoviště stavebních strojů a dopravy jsou zabezpečena proti úniku znečišťujících látek ochrannými příkopy, svedenými do sedimentačních jímek a čisticích stanic. Při kontaktu s vodním tokem se preventivně instalují norné stěny.

Zemědělská půda je při výstavbě chráněna zejména tím, že se veškerá ornice získaná při skrývce, včetně podorničních vrstev, pečlivě během dočasné skládky ošetřuje a následně využívá jak pro zatravnění vlastního tělesa (svahů násypů, zářezů, ploch pro rekultivaci) směrové stavby, tak i pro zlepšení půdního fondu mimo staveniště podle pokynů investora.

Pro ochranu a zachování fauny, dotčené při zhotovování díla, jsou již praktické zkušenosti s přemísťováním celých mravenišť či ochranou stezek zvěře i během výstavby.

V co možná nejvyšší míře se využívají odpadové suroviny, recykláty a místní zdroje. Je již běžnou praxí, že například materiál vyzískaný při rekonstrukci tratí ČD je recyklován (vyčištěn a předrcen), škodlivý odpad je ukládán na ekologicky nezávadné skládky a čistý štěrk se vrací do díla. Je také možno vhodné vytěžené horniny předrtit a využít do konstrukce zemních těles, případně i pro konstrukce vozovky (viz například stavba dálnice D 807 nebo realizace metra trasy C IV).

Běžně je využíván recyklovaný výzisk z likvidovaných živičných vozovek jako příměs do nových živičných směsí. Praktické zkušenosti byly získány i při využití granulátu z vyřazených pneumatik jako příměsi do asfaltových směsí. V tuzemsku byla zavedena výroba odprašovacích filtrů pro obalovny. Filtry se výborně osvědčily a úspěšně uplatnily i na zahraničním trhu.

Ekologické aspekty dálnic

Není nadsázkou prohlásit, že dálnice (a moderní silnice obecně) lze považovat za ekologické stavby. Důvodů je několik. Příznivě působí na zaměstnanost v regionu - každých 100 mil. Kč, vložených do dopravní infrastruktury, přináší podle dostupných dlouhodobějších rozborů 556 pracovních příležitostí a z tohoto objemu se do státního rozpočtu vrací více než 12 % z titulu úspor na podpoře nezaměstnaných a asi 42 % daňových odvodů z podnikatelské sféry.

Vedle toho ukázal, že v roce 2006 vytvořily investice do dopravní infrastruktury 160 000 pracovních míst, daňové odvody (DPH 19 %) činily 8700 milionů Kč, odvody na sociální a zdravotní pojištění dosáhly souhrnné hodnoty 13 600 milionů Kč a příjmy do státního rozpočtu byly zvýšeny o 6300 milionů Kč.

Podstatně menší nehodovost na dálnicích dosahovala z celkového počtu 4,4 % proti ostatním komunikacím, počet smrtelných úrazů byl jen 4,6 % a relativní nehodovost (počítaná podle počtu osobních nehod ve vztahu k dopravnímu výkonu ve vozokilometrech) byla na dálnicích vyčíslena na 12,21 proti 44,87 na ostatních silnicích, resp. proti 32,10 na silnicích I. třídy, 52,78 na silnicích II. třídy a 70,50 na silnicích III. kvalita vozovky na dálnici umožňuje přesun těžkého zatížení ze silnic I. a II.

Negativní dopady dálnic na půdu a životní prostředí

Nová studie Fakulty životního prostředí ČZU provedená na polích v bezprostřední blízkosti dálnice D5 byla zaměřena na organické polutanty a kovy. Výsledky potvrzují, že je okolní půda nevhodná pro pěstování zemědělských plodin pro potravinářství i jako krmivo pro hospodářská zvířata.

U drtivé většiny z mnoha desítek analyzovaných organických polutantů se ukázalo, že jejich koncentrace jsou podlimitní, v přípustných hladinách daných současnou legislativou. To ovšem vůbec neznamená, že by zemědělská půda těsně přiléhající k frekventovaným pozemním komunikacím (a konkrétně k této) byla automaticky zcela bezpečná a vhodná k produkci zemědělských plodin.

Ministerstvo životního prostředí posuzovalo vliv dálnice D0 518-519 na životní prostředí a veřejné zdraví a po roce vydalo souhlasné závazné stanovisko pro šestiproudou dálnici, která ● je vedena pouhých 6 km od centra města, ● nenávratně poškodí přírodní a historické památky, rekreační lokality, ● negativně ovlivní životní prostředí, veřejné zdraví a klima.

Z dokumentací EIA k uvedeným stavbám a z nezávislých odborných posudků vyplývá, že šestiproudá dálnice vedená od lanovky cca 2 km vzdušnou čarou v mnohem exponovanější lokalitě z hlediska přírodních a krajinných hodnot má řádově horší dopady na životní prostředí, veřejné zdraví a klima než ekologická lanovka.

16 km dlouhá a cca 34 m široká betonová plocha se 7 MÚK, 2 přivaděči, 3 velkými mosty a cca 4,6 km tunelovými úseky zasáhne obrovské území na severu Prahy. Prochází několika ZCHÚ (PP Sedlecké skály, PP Zámky, PR Roztocký háj), ÚSES (územní systém ekologické stability) a EVL Kaňon Vltavy u Sedlce (Natura 2000). Významně poškodí velkou část přírodního parku Drahaň-Troja.

Dopravní hluk a bezpečnost silničního provozu

Dopravní hluk zatěžuje především okolí pozemních komunikací, železničních tratí a letišť. Koncepce snižování hlukové zátěže je zaměřena na snižování aktivního hluku (tj. u zdroje) a pasivního hluku (realizací protihlukových zábran). V silniční dopravě, kde hluk působí největší obtíže, se v současnosti při snižování hlučnosti používají především rychlosestavitelné protihlukové zábrany.

V roce 1998 schválila vláda České republiky Akční program zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V rámci systémového programu pro snižování počtu a následků nehod v silničním provozu pro devadesátá léta obsahuje řadu opatření.

Významným negativním jevem dopravy, který dosud nebyl příliš brán v úvahu, je také rozčlenění (fragmentace) lokalit výstavbou dopravní infrastruktury, kde se vyskytují ohrožené druhy rostlin a živočichů. Fragmentace přírodních lokalit dopravní infrastrukturou způsobuje úbytek životního prostoru živočichů. Dochází k opakovanému rozmnožování mezi příbuznými jedinci což má za následek nevratné genetické změny vedoucí postupně k degeneraci a úhynu celých společenstev fauny.

Vývoj stupně motorizace v České republice

Tabulka znázorňuje vývoj stupně motorizace v České republice, kde je patrný nárůst počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel.

Prodej a prognóza prodeje pohonných hmot v České republice

Tabulka uvádí prodej a prognózu prodeje pohonných hmot v České republice v letech 1997-2015.

tags: #dalnice #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace nebezpečného odpadu
• Komunální odpad Plumlov
• Privatizace a MFČR
• Odpad na obyvatele: Česká republika
• Aktualizace zákona o ochraně přírody