Prudký růst světové populace a její soustředění do velkých měst představuje velký nápor na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Stavební odpad je jedním z největších zdrojů odpadu v moderní společnosti.
Podle statistik Evropské unie tvoří stavební a demoliční odpad až 30 % celkového odpadu. Tento odpad zahrnuje širokou škálu materiálů - od betonu, cihel, dřeva, kovů, plastů až po izolační materiály. Pokud není správně zpracován, končí často na skládkách, kde zatěžuje životní prostředí a přispívá k emisím skleníkových plynů.
Recyklace stavebního odpadu je klíčová nejen z hlediska ekologie, ale i ekonomiky. Umožňuje znovuvyužití cenných surovin, snižuje náklady na likvidaci a pomáhá udržovat přírodní zdroje. V neposlední řadě je také důležitou součástí udržitelného rozvoje.
Stavební odpad zahrnuje materiály vzniklé při výstavbě, rekonstrukci, demolici nebo opravách budov a infrastruktury. Dělí se na několik hlavních kategorií:
Existuje několik účinných metod, jak recyklovat stavební odpad. Níže uvádíme nejběžnější a nejefektivnější způsoby:
Čtěte také: Vše o vnitřní kanalizaci
| Metoda | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| Třídění na stavbě | Snadnější recyklace, nižší náklady | Vyžaduje školení a logistiku |
| Recyklace betonu | Vysoké využití, šetří suroviny | Potřeba drtičů a zařízení |
| Recyklace kovů | Vysoká návratnost, úspora energie | Nutnost oddělení od jiných materiálů |
| Recyklace dřeva | Možnost opětovného použití | Citlivost na kontaminaci |
| Energetické využití | Likvidace nerecyklovatelného odpadu | Emise, nižší ekologická hodnota |
V České republice platí zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, který stanovuje povinnosti pro nakládání se stavebním odpadem. Dle tohoto zákona je nutné:
Evropská unie navíc stanovila cíl, aby do roku 2025 bylo minimálně 70 % stavebního a demoličního odpadu recyklováno.
Stavební recyklace je moderní a inovativní přístup k zpracování stavebního odpadu, který se soustředí na maximalizaci využití materiálů a minimalizaci negativního dopadu na životní prostředí. Tento koncept spojuje vynalézavost a technologii s cílem dosáhnout efektivního zpracování stavebních materiálů a jejich následného využití.
Princip recyklace se opírá o proces třídění a drcení stavebního odpadu. Materiály jako beton, cihly, dřevo a další jsou tříděny na různé frakce, které mohou být následně využity pro různé účely. Například drcený beton může být použit jako náhrada pro kamenivo ve stavebních materiálech, čímž se snižuje potřeba těžby nových surovin.
Firma RED-BETON s.r.o. nabízí řešení, jak účelně zpracovat stavební odpad vznikající při demolici starých budov, umíme z něj vyrobit recyklované kamenivo požadované čistoty a křivky zrnitosti a následně pak i beton a různé prefabrikované výrobky. Strategicky se koncept výroby betonu z recyklovaného kameniva opírá o snižující se dostupnost přírodního kameniva do betonu.
Čtěte také: Czech coin emissions
V Česku se ročně vyprodukuje více než 12 milionů tun stavebních odpadů což je více než 60% všech v Česku vyprodukovaných odpadů. V EU se podíl stavebních odpadů na celkové produkci odpadů pohybuje kolem 35%.
Evropská unie dnes v rámci oblasti ochrany životního prostředí razí cíle ochrana klimatu, snížení znečištění životního prostředí a udržitelný hospodářský rozvoj. Pokud jde o předcházení vzniku odpadu, stanoví evropská rámcová směrnice o odpadech, která vstoupila v platnost v roce 2010, závazné recyklační kvóty pro státy Evropské unie.
V rámci plánu ,,Green Deal“ Evropská unie stanovila minimální množství využitého recyklátu v použitých materiálech. Například v Národním plánu obnovy, tedy evropské finanční injekce, díky které by se česká ekonomika měla po koronavirové pandemii snadněji restartovat, je oběhové hospodářství vypíchnuto jako jedna z priorit.
Zvyšováním podílu recyklace a snižováním skládkování se zabývá i nový Zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech, která vstoupil v platnost 1.1.2021. Tento má za cíl do r.2030 postupně zvyšovat míru recyklace až na 70%, postupně snižovat podíl skládkování až na 10% a od 1. ledna 2024 je zakázáno skládkovat využitelné odpady.
Při rekonstrukci domu vzniká mnoho stavebního odpadu, který představuje nejen ekologickou zátěž, ale také náklad na jeho likvidaci. Stavební odpad zahrnuje širokou škálu materiálů, jako jsou beton, cihly, sádrokarton, dřevo, sklo, kov, plasty a další.
Čtěte také: Proč Benátky tonou?
Už při plánování rekonstrukce zvažte, jak minimalizovat vznik odpadu. Vyhledejte nejbližší recyklační centra, která přijímají stavební materiály. Pokud máte kvalitní přebytečný materiál, zvažte jeho prodej nebo darování.
Kovové odpady snadno najdou uplatnění ve sběrných dvorech nebo kovošrotech. Pokud plánujete rozsáhlou rekonstrukci, zvažte tzv. ekologickou demolici. Tento přístup klade důraz na rozebrání stavebních konstrukcí s cílem zachránit co nejvíce materiálů pro opětovné využití.
Recyklace stavebního odpadu při rekonstrukci domu je nejen krokem k ochraně životního prostředí, ale také příležitostí k úspoře nákladů a podpoře udržitelnosti. Při rekonstrukcích, stavbách nebo přestavbách nutně vzniká stavební suť. Ne vždy musí skončit na skládce, ale ve většině případů ji lze znovu využít. Jak probíhá recyklace stavební suti? A na co ji lze zpracovat?
Stavební sutí se dříve zavážely vytěžené lomy nebo jámy, i dnes ji lze někdy vidět například v lesích, kde staré tašky rádoby zpevňují cestu. Stavební suť je možné ale recyklovat, takže se přidává k dalším materiálům, které nemusí zatěžovat životní prostředí.
Do stavební sutě patří: cihly, beton, střešní krytina (kromě eternitu, který obsahuje azbest), materiály z omítek, obklady.
Do stavební sutě nepatří: dřevo, sláma, okna, eternit a další materiály s azbestem, jež je nutné separovat a speciálně zlikvidovat, dále železo, asfalt, trubky a plastové rozvody, sanitární keramika, izolační materiály.
Recyklace stavebního odpadu se rozvíjela od devadesátých let minulého století. Základní princip recyklace stavební suti je postavený na jednoduché úpravě, při které se změní fyzikální vlastnosti suti a potom se znovu opět využije ve stavební výrobě. Snižuje se tak spotřeba přírodních materiálů a surovin, omezuje se vyčerpání lomů a pískoven nebo otevření nových lomů.
Asi polovinu stavebního odpadu tvoří tzv. inertní materiály, mezi které patří kamenivo, beton, cihly nebo střešní tašky - to vše lze zpracovat k dalšímu použití. Zhruba třetina materiálu je dřevo, papír nebo plasty, které mohou být rovněž recyklovány a znovu zpracovány. Součástí stavebních odpadů bývá i hlušina, jako je zemina nebo výkopové materiály.
Stavební odpad se napřed třídí, vyčleněny jsou nevhodné nebo nebezpečné materiály.
Posléze se stavební odpad drtí a využívá se podle typu, například betonová drť bez chemického znečištění se používá v betonech a lze ji natolik zpracovat, že se svými vlastnostmi blíží běžnému betonu.
Cihlová drť se zase používá ve směsích s menšími požadavky na pevnost.
Některé materiály, například zlomková drť, se používá jako zásypový materiál.
Z cihel lze vyrobit cihlovou drť, tzv. cihelnou moučku.
Nutnost zohledňovat možnost recyklace stavebních materiálů musí být podle tohoto nařízení respektována již ve stadiu návrhu nové stavby, nikoliv až po její demolici. To je dáno v článku 1, odstavci 55: Základní požadavky na stavbu týkající se udržitelného využívání přírodních zdrojů by měly zohledňovat zejména možnosti recyklace staveb, jejich materiálů a částí po demolici, životnost staveb a využívání surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí na stavbách.
Tato skutečnost je také uvedena v příloze I nařízení, kde je zařazena mezi sedm základních požadavků, které jsou kladeny na stavby. V sedmém základním požadavku se uvádí: Udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Z uvedeného je tedy zcela zřejmé, že o recyklaci stavebních materiálů je třeba uvažovat nejenom při odstraňování (demolicích) a změnách dokončených staveb, ale také při návrzích děl nových.
Během stavební výroby vzniká celá řada stavebních a demoličních odpadů, které uvádí Katalog odpadů, stanovený vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů; vyhláška je prováděcím předpisem zákona o odpadech.
Další text tohoto článku je věnován výhradně inertním minerálním stavebním odpadům a materiálům, tedy betonům, cihelnému zdivu, keramice, asfaltovým směsím a vytěžené zemině či hlušině - ve všech případech takovým, které neobsahují nebezpečné látky.
Prvotním a základním předpokladem produkce kvalitních inertních minerálních recyklovaných materiálů je zajištění kvalitní suroviny - tedy materiálu, který vzniká při odstraňování staveb. Pro tento účel je stavbu zcela nezbytné odstraňovat metodami selektivní demolice.
Vzhledem k tomu, že na detailní postupy při odstraňování staveb není v ČR (na rozdíl od Rakouska, Německa a řady dalších zemí) vydán žádný zvláštní předpis, závisí průběh odstraňování staveb zejména na podmínkách daných stavebním úřadem při vydání stavebního povolení.
Při provádění demoličních činností s ohledem na možnost recyklování stavební sutě je jednoznačně nezbytné:
Z hlediska uplatnitelnosti na trhu s druhotnými surovinami jsou nejzajímavější betony a železobetony (lze je využít jako velmi kvalitní recyklované kamenivo), asfaltové kry a odfrézované vrstvy, které obsahují jak kamenivo, tak i podíl asfaltu. Dále lze výhodně využít pro recyklaci i výkopovou zeminu, zejména s vysokým podílem kameniva.
Poněkud komplikovanější je situace u recyklátu z cihelného zdiva. V Katalogu odpadů je vstupní produkt nazýván ne příliš vhodným názvem - cihly. Je zcela zřejmé, že cihelné zdivo obsahuje i řadu dalších složek; zejména jsou to maltoviny a omítky.
Problémem však zůstává nižší trvanlivost (odolnost proti zmrazování a rozmrazování), která je dána zejména vysokou nasákavostí. I přes tyto vlastnosti však lze i tento materiál využít v řadě aplikací ve stavebnictví.
Za nevhodnou složku do recyklátů se považuje keramika (keramický střep) - zejména různé keramické dlaždice. Tento materiál se stává využitelným až po velmi jemném zdrobnění.
Jak je z výše uvedeného stručného přehledu zřejmé, pro recyklaci je vždy vhodný pouze inertní minerální materiál, který je zbaven veškerých cizorodých příměsí.
Pro získání vysoké kvality zpracovávaného produktu - recyklátu - má zcela jednoznačně prioritní funkci technologický proces.
Z hlediska strojního vybavení v současnosti dominují speciální drtiče a třídiče umístěné pro větší výkony (od cca 80 t/hod) takřka výhradně na pásových podvozcích s možností dálkového ovládání.
Pro výrobu kvalitního recyklátu je nutno použít vždy kombinaci drtiče a třídiče, případně i odlučovače jemných složek. Nedílnou součástí mobilních drtičů se staly i magnetické odlučovače železa.
V současnosti je v provozu v ČR pro účely recyklace cca 130 drtičů - přičemž odrazové i jednovzpěrné čelisťové drtiče jsou zastoupeny takřka rovnoměrně, kuželové drtiče jen výjimečně (pro specifické účely - zejména k recyklaci kameniva pro kolejové lože).
U třídičů se ustálilo většinou použití dvousítných, výjimečně třísítných třídicích ploch.
Recyklaci stavebního odpadu při realizaci staveb využívá 78 % dotázaných stavebních společností. Již čtvrtina stavebních firem má stanoveny měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu staveb. Většina stavebních společností (60 %) má na stavbách již zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu.
Příkladem je oceněný produkt betonu Ecocrete, který využívá recyklovaný materiál z cihel získaných ze stavebních demolic. Tím snižujeme produkci odpadu a uhlíkovou stopu výroby.
Některé stavební společnosti (23 %) mají měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu stavební činnosti. Naopak zbylá část (77 %) tyto cíle stanoveny nemá.
Udržitelnost je pro nás stěžejní téma a závazky k životnímu prostředí se snažíme plnit zodpovědně. Ještě nevypálené kazové produkty vracíme zpět do výroby. Hotové produkty, které nejsou vhodné k dodání zákazníkům, umíme zpracovat pro další použití.
Wienerberger hledá také řešení pro 100% recyklovatelnou cihlu a cihlu vyrobenou z recyklátu. V příštím roce také uvedeme na trh bílou folii Leadax Roov pro ploché střechy.
tags: #další #využití #stavebního #odpadu