Znečištění životního prostředí přispívá každý rok na světě k úmrtí zhruba devíti milionů lidí. Uvádí to studie, kterou zveřejnil časopis The Lancet Planetary Health. Znečištění tak podle vědců stojí za každým šestým úmrtím na světě.
V posledních letech roste především počet úmrtí, jež souvisí s "moderními podobami znečištění". Jedná se například o zhoršenou kvalitu ovzduší v důsledku průmyslových aktivit či růstu rozměru měst. Ve srovnání s rokem 2000 je počet těchto úmrtí o 66 procent vyšší. Celkový počet úmrtí, ke kterým přispívá zhoršený stav životního prostředí, se ale od roku 2015 příliš nemění. "Špatnou zprávou ale je, že ani neklesá," uvedl šéf Globálního centra pro pozorování znečištění se sídlem v Bostonu Philip Landrigan.
Na vrub znečištění jde zhruba stejný počet úmrtí ročně jako v případě kouření a trvalému vystavení kouři z cigaret. "Jedná se o úmrtí, kterým lze předejít," uvedla děkanka zdravotnické fakulty na univerzitě George Washingtona Lynn Goldmanová. Autoři studie doporučují zavedení přísnějšího sledování a vyhodnocování znečištění a striktnější vládní regulace. Domnívají se ale, že státy nedělají vše, co je v jejich silách, aby problém vyřešily, a vážnost problému nedoceňují.
Největší dopad na úmrtí má zhoršená kvalita životního prostředí v chudších zemí. Největší počet úmrtí, jež souvisí se znečištěním, v přepočtu na obyvatele zaznamenaly v roce 2019 Čad, Středoafrická republika či Niger.
Znečištění životního prostředí není jen velká ekologická havárie. Může jít i o nelegální nakládání s odpady, únik ropných látek, překročení emisních limitů, špatné skladování chemikálií nebo stavbu bez potřebného posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Čtěte také: Ohrožení a smrt: Právní pohled
Pojem životní prostředí zahrnuje vodu, ovzduší, půdu, horninové prostředí, ekosystémy i volně žijící organismy. Ochrana životního prostředí je postavena na řadě zákonů - od obecného zákona o životním prostředí přes vodní zákon až po zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA zákon).
Patří sem únik chemických látek do řeky, havárie na vodách, vypouštění odpadních vod bez povolení nebo překročení limitů. Typicky jde o provozy s technologiemi, sklady chemikálií nebo zemědělské areály.
Může jít o překročení emisních limitů, nadměrnou prašnost, spalování nevhodných materiálů nebo provoz bez potřebného povolení. To je vůbec jedna z nejčastějších oblastí problémů v praxi.
Typicky se setkáváme s černými skládkami, ukládáním odpadu mimo schválená zařízení, přepravou odpadu bez splnění zákonných podmínek nebo s dovozem odpadu ze zahraničí bez potřebného povolení. Neoprávněné nakládání s odpady přitom nemusí skončit jen správní pokutou. V závažnějších případech, například při větším rozsahu, opakovaném jednání nebo ohrožení zdraví a životního prostředí, může být věc kvalifikována jako trestný čin.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA zákon) ukládá u vybraných záměrů povinnost posoudit jejich vliv na životní prostředí ještě před zahájením.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Znečištění životního prostředí nevzniká jen úmyslně. V praxi jde velmi často o kombinaci nedbalosti, podcenění zákonných povinností a nesouladu mezi skutečným stavem a dokumentací. Typickou situací je skladování odpadu v rozporu s provozním řádem nebo vydaným povolením. Podnikatel má sice dokumentaci v pořádku, ale realita ve skladu vypadá jinak - jiný druh odpadu, jiné množství nebo nedostatečné zabezpečení.
Riziková je i technologická havárie bez okamžité reakce, například únik látky, který není včas zastaven a oznámen. Pokud provozovatel nesplní ohlašovací povinnost nebo situaci bagatelizuje, může tím výrazně zhoršit svou procesní pozici. Kontrola ze strany České inspekce životního prostředí následně porovnává skutečný stav s povoleními, provozní dokumentací a zákonnými požadavky.
Mnoho lidí netuší, že odpovědnost může dopadnout i na vlastníka pozemku, pokud na jeho pozemku vznikne černá skládka a situaci aktivně neřeší. Jakmile se ale existence skládky zjistí, orgány ochrany životního prostředí začnou řešit, kdo je odpovědný za odstranění odpadu a nápravu stavu. V některých případech nejde jen o pokutu, ale o povinnost uhradit likvidaci, která se může vyšplhat do statisíců či milionů korun.
Rizika při stavebních záměrech jsou zase typická pro developery, investory i větší podnikatele. Podobně problematické je, když jsou environmentální stanoviska formální, neaktuální nebo nedostatečně zohledněná v projektové dokumentaci.
Nejčastější sankcí je pokuta uložená příslušným orgánem, typicky Českou inspekcí životního prostředí. Výše pokut se liší podle konkrétního zákona a závažnosti porušení. Pokud má jednání závažnější dopad, například větší rozsah škody, ohrožení zdraví lidí nebo významné území, může jít o trestný čin.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dohlíží na to, zda firmy i jednotlivci dodržují předpisy v oblasti ochrany životního prostředí. Samotná kontrola obvykle nezačíná rovnou pokutou, ale zjišťováním skutečného stavu. Následně probíhá fyzická prohlídka místa, při které se porovnává dokumentace s realitou. Klíčové je, že inspekce nehodnotí jen samotný následek (například únik látky), ale i to, zda měl provozovatel nastavené dostatečné preventivní mechanismy, zda vedl předepsanou evidenci a zda splnil ohlašovací povinnosti.
Pokud inspekce zjistí porušení zákona, zahájí správní řízení. V něm už se rozhoduje o případné pokutě nebo nápravném opatření.
Dostupný advokát radí: Největší chybou je snaha „rychle něco opravit“ bez toho, abyste si celý postup řádně zdokumentovali. V dobré víře uklidíte sklad, odvezete odpad nebo opravíte zařízení - ale bez záznamu pak jen těžko prokážete, kdy k nápravě došlo a v jakém rozsahu. Každý krok proto pečlivě zaznamenejte, uchovejte fotodokumentaci a komunikujte s úřady v rámci zákonných postupů.
V září 2020 došlo na řece Bečvě k masivnímu úhynu ryb po úniku toxické látky do vody. Šlo o jednu z největších ekologických havárií v novodobé historii ČR. Obžaloba byla podána na společnost Energoaqua a jejího ředitele s tvrzením, že únik kyanidu pocházel z jejich areálu. Okresní soud ve Vsetíně v říjnu 2023 rozhodl, že společnost Energoaqua otravu Bečvy způsobila, ale trestní odpovědnost nebyla prokázána tak, aby bylo možné uložit trest - nepodařilo se přesně zjistit okolnosti události a přímou odpovědnost konkrétní osoby. Prokurátor se proti tomuto rozsudku odvolal, ale v listopadu 2024 olomoucký krajský soud potvrdil zproštění obžaloby ředitele Havelky a zamítl odvolání státního zástupce. Kauza ukázala, jak složité je prokazování odpovědnosti při havárii na vodách - zejména pokud je v okolí více potenciálních zdrojů znečištění.
Česká inspekce životního prostředí pravidelně zveřejňuje případy nedovolené přeshraniční přepravy odpadů. Jeden z medializovaných případů se týkal společnosti mondeco z Přeštic, která dovážela odpad ze zahraničí bez splnění zákonných podmínek a bez potřebných souhlasů. ČIŽP za toto jednání uložila pokutu ve výši 490 000 Kč.
K úniku ropných látek může dojít například při poruše technologie, netěsnosti nádrže nebo manipulaci s pohonnými hmotami. Takový případ se týkal úniku ropné látky do Labe, za který byla provozovateli Mondi Štětí uložena pokuta. I když se může zdát, že jde o „menší havárii“, dopady bývají značné - zásah složek IZS, laboratorní rozbory, monitoring toku a případné náhrady škod.
“Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70.
Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší.
„V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.
Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2.
„A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.
„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“
Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.
„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“
Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů. „Ale například jsme zjišťovali v případě bytu ve čtvrtém patře panelového bytu na pražském Spořilově 150 metrů od Spořilovské výrazně vyšší koncentrace prachových částic i benzopyrenu, než je dovoleno pro venkovní prostředí.“
Zátěž z dopravy je spojena s vysokými koncentracemi zejména kysličníku dusičitého. „Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost,“ varuje genetik a dodává:
„Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.“
Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“
Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes 6 miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.
Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.
Textilní odpad v Česku tvoří zhruba 3-6 % směsného odpadu. Vypadá to jako malé množství, ale ve skutečnosti je to 120 000 - 200 000 tun ročně. V celosvětovém kontextu jde o ještě větší problém. Ročně je na celém světě vyhozeno 92 milionů tun textilu. Toto množství odpovídá 1 kamionu oblečení, který z většiny skončí na skládce nebo je spálen, a to každou vteřinu. Pouze 1 % oblečení ročně je zrecyklováno.
Odhaduje se také, že módní průmysl odpovídá za 10 % celosvětových emisí uhlíku - to je více než mezinárodní letecká a námořní doprava dohromady.
“Problém je především tzv. fast fashion, tedy rychlá móda. Výrobci tohoto odvětví zkracují výrobní procesy na minimum, zároveň však snižují i kvalitu svých výrobků, přičemž zneužívají lidskou práci a v celém procesu výroby používají nebezpečné toxické látky, “ říká odbornice na textilní znečištění organizace Arnika, Tereza Kovalčíková.
Dříve totiž do obchodů přibývaly dvě módní kolekce za rok (sezóny jaro / léto a podzim / zima). Nyní módní domy nabízejí oblečení, jehož výroba se řídí takzvanými mikrotrendy, které však zároveň rychle zastarají a za měsíc už je nikdo nechce nosit.
Za posledních 20 let se produkce polyesterového oblečení zdvojnásobila, a nyní je polovina vyrobeného textilu právě z něj. Polyester je v podstatě plastové vlákno, které se časem odírá. Při praní, a nejen při něm, se z něj tak uvolňují drobná vlákna - mikroplasty. Oblečení z polyesteru je celkově zdrojem až 35 % mikroplastů a 10 % mikroplastů nacházejících se v oceánech. Mikroplasty a nanoplasty se přitom hromadí v lidském těle a mohou přispívat k infarktům, cévním mozkovým příhodám a mají vliv na rozvoj rakoviny a psychických problémů.
Další nebezpečnou příměsí v textilu jsou perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), kterým se také někdy příznačně říká “věčné chemikálie”. Jde o látky používané pro odpuzení vody a mastnoty, především z outdoorového oblečení, bot, impregnací, koberců. Většina zástupců PFAS je takzvaně perzistentní (tedy velmi odolná vůči rozkladu) a přenáší se vodou i vzduchem na velké vzdálenosti. Jejich výskyt byl zaznamenán dokonce i v odlehlých oblastech Arktidy a Antarktidy.
Člověk PFAS přijímá především v potravě a vodě a do životního prostředí se dostávají praním. Také tyto látky mohou vést ke zdravotním problémům, například poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. PFAS se do životního prostředí dostávají především při masové výrobě levného oblečení.
Výroba textilu často využívá velké množství chemikálií, které mohou znečišťovat vodní toky a půdu, což ohrožuje ekosystémy a biodiverzitu. Uvolňování mikrosyntetických vláken do vody během praní oděvů vede k jejich hromadění v oceánech, kde ohrožují mořský život. Emise skleníkových plynů z továren přispívají ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám. Navíc zaměstnanci v textilním průmyslu často pracují v nepřijatelných podmínkách a jsou vystaveni škodlivým látkám, což může vést k závažným zdravotním problémům.
Lidské zdraví se s oteplováním planety a degradací životního prostředí způsobených lidskou aktivitou přímou úměrou zhoršuje. Podle letošního reportu Lancet Countdown v roce 2020 přispělo znečištění ovzduší k 3,3 milionům úmrtí. Zdravotní důsledky klimatické změny způsobené lidskou aktivitou se nejvíce týkají nejzranitelnějších skupin - malých dětí́, starších osob, osob závislých na sociální́ či zdravotní́ péči a chronicky nemocných. Většina těchto úmrtí je předčasná a je možné jim předejít.
V létě 2021 uvedl kanadský lékař do pacientčiny průvodní karty jako důvod hospitalizace klimatickou změnu. Kombinace veder dosahujících až 50 °C a hustého kouře z okolních lesních požárů způsobila pacientce vážné dýchací potíže.
Jen v EU je znečištěnému ovzduší přičtena předčasná smrt více než 300 tisíc lidí za rok. S tím souvisí ekonomické škody, které dosahují 3 až 9 % hrubého domácího produktu EU. Tyto škody mimo jiné zvyšují také častější hospitalizace. Podle letošního Lancet reportu je závislost na fosilních palivech jedním z největších rizik pro zdraví obyvatelstva.
Produkcí emisí z výroby energií, dopravy a průmyslu se Česko oteplilo o 2 °C. Dopady klimatické změny však začínáme pociťovat stále častěji a zhoršující se kvalita životního prostředí se u nás podílí až na 15 % úmrtí.
Znečištěné ovzduší má na svědomí častější výskyt astmatických záchvatů a zhoršený průběh plicních a respiračních onemocnění. Měnící se podmínky navíc vedou k prodloužení pylové sezóny a vyšší koncentraci pylů, což může znamenat citelný nárůst respiračních alergií. Horko a dlouhodobé sucho vytváří ideální podmínky pro rozmnožování klíšťat a prodlužuje jejich životní cyklus, což znamená zvýšení rizika přenosu klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.
Vychází nejkomplexnější a nejpreciznější zpráva OSN o stavu životního prostředí za posledních pět let, Globální výhled životního prostředí (Global Environment Outlook, GEO). V pořadí již 6. Zpráva, na jejímž vzniku se podílelo na 250 vědců a odborníků ze 70 zemí (mezi nimi i profesor Bedřich Moldan z Univerzity Karlovy, pozn.), uvádí, že buď dramaticky posílíme ochranu životního prostředí, nebo miliony lidí v mnoha regionech světa začnou předčasně umírat. Varování přichází i ohledně znečištění sladkých vod.
Zpráva zároveň vyzdvihuje, že svět má k dispozici vyspělý vědecký výzkum a data, technologie i dostatek financí potřebných pro zavedení udržitelného způsobu života. Ale stále chybí dostatečná podpora ze strany veřejnosti, soukromé sféry a politiků.
„Věda mluví jasně. Zdraví a prosperita lidstva jsou přímo svázány se stavem životního prostředí,“ říká pověřená výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Joyce Msuyaová.
tags: #následky #znečištění #životního #prostředí