Den obnovitelných zdrojů: Cesta k čisté energii a udržitelné budoucnosti v České republice

15.04.2026

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.

Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Aktuálně vyrábějí obnovitelné zdroje 30 % elektřiny v Evropské unii, tj. více než uhelné nebo jaderné elektrárny. Rozvoj obnovitelných zdrojů ovšem není rovnoměrně rozdělen mezi jednotlivé státy. Součástí odpovědi je nepochybně výrazný rozdíl v tom, kdo jednotlivé zdroje vlastní a provozuje.

Cíle a plány České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Akcelerační oblasti: Zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů

Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.

Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.

V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR.

Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.

Čtěte také: České startupy a energie

Právní rámec pro akcelerační oblasti

Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE.

Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.

Jak se akcelerační oblasti vybírají a vymezují?

Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červené limity jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.

Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.

Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.

Čtěte také: ERÚ a Ceny Energie z OZ

Role obcí a krajů při vymezování akceleračních oblastí

Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.

Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. Zástupci kraje mají možnost zúčastnit se společného jednání s dotčenými orgány a mohou uplatnit připomínky k návrhu (změny) územního rozvojového plánu, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zástupci obcí se mohou zúčastnit veřejného projednání a také uplatnit písemné připomínky.

Malé vodní elektrárny: Významný zdroj obnovitelné energie

Správně provozované elektrárny pomáhají zadržovat vodu v krajině a vyrábějí čistou energii. Přispívají tak k ochraně klimatu a s ním i celých živočišných a rostlinných druhů, uvedli zástupci Cechu provozovatelů malých vodních elektráren. Dnes je v Česku v provozu 1 604 malých vodních elektráren (MVE). Vodní elektrárny vykazují ze všech zdrojů elektřiny nejvyšší účinnost přeměny energie na elektřinu - až 90%.

V Česku jich je v provozu přes 1 600 a stát počítá s jejich dalším rozvojem. Jejich výstavbu ale komplikují další zájmy: vedle energetiků si nároky na vodu dělají také rybáři, vodáci, vodohospodáři a do debaty výrazně vstupuje lokální ochrana přírody. Lze vůbec skloubit tyto zájmy? A které by měly mít přednost?

Ve sněmovně se v těchto týdnech projednává návrh novely Vodního zákona, který může malé vodní elektrárny znevýhodnit, protože bez potřebného odůvodnění jim odebírá status veřejného zájmu. "Není pochyb, že využívání vodní energie je veřejný zájem. Směrnicí zaváděná domněnka převažujícího veřejného zájmu je stěžejní nástroj pro další tolik potřebný rozvoj obnovitelných zdrojů a to samozřejmě včetně malých vodních elektráren.

Solární energie: Rychlý růst a klesající náklady

Za 43 let od první oslavy Dne Slunce se solární panely staly běžnou součástí energetiky. Podle statistik Mezinárodní energetické agentury pro obnovitelné zdroje činil výkon všech solárních elektráren na světě ke konci loňského roku přes 707 tisíc megawattů. Za poslední dekádu se tak výkon fotovoltaik zvýšil 10krát. Solární energie vděčí za tento skokový růst především masivnímu poklesu ceny panelů. Dnes lze koupit fotovoltaické moduly za náklady až o 90 procent nižší než před 10 lety.

Mezi největší hráče v solární energetice patří Čína a Spojené státy. Jen v Číně loni přibylo 49 tisíc megawattů nových solárních elektráren a v USA 15 tisíc megawattů. Oživení zaznamenal také evropský trh. Loni vzniklo zhruba 20 tisíc megawattů nových slunečních elektráren. Premiantem je nadále Německo. Novým rychle rostoucím trhem v Evropě je pak Polsko. V dosud uhelném Polsku již solární elektrárny překročily milník 4 tisíc megawattů. Jen za loňský rok se u našich severních sousedů realizovalo více projektů než v Česku za celou historii fotovoltaiky.

Větrná energie: Důležitý doplněk obnovitelných zdrojů

Nepravidelnou, ale dobře předvídatelnou výrobu energie z větru je potřeba doplnit výrobou ze zdrojů, které dokáží pružně reagovat: začít rychle vyrábět, když vítr slábne nebo naopak rychle skončit, když vítr zesílí. K tomu se výborně hodí vodní elektrárny a elektrárny na bioplyn.

Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.

Energetické komunity a obecní obnovitelné zdroje

V Evropě se stále více prosazují tzv. energetické komunity - obce, místní obyvatelé a malí podnikatelé spoluvlastní energetický zdroj. Je zcela na místě, aby z obnovitelné energetiky profitovali lidé, kteří poblíž elektráren žijí. Právě taková podmínka ale prozatím v naší legislativě chybí.

Vzhledem tomu, že v České republice aktuálně nemá družstevní vlastnictví silnou pozici, jako vhodná varianta se nabízí rozvoj obecních obnovitelných zdrojů, pro něž lze po Evropě rovněž najít četné příklady. Vlastnictví obnovitelných zdrojů vylepšuje rozpočty obcí, v případě zdrojů tepla pak umožňuje ovlivňovat výdaje občanů. Obecní obnovitelné zdroje vytvářejí lokální pracovní příležitosti a pomáhají udržet peníze v regionech.

Mezinárodní den čisté energie

26. ledna si připomínáme Mezinárodní den čisté energie. Tento den upozorňuje na význam obnovitelných zdrojů a efektivního využívání energie. Čistá energie dnes není otázkou trendů. Je nezbytným předpokladem pro udržitelnou budoucnost. Snižuje emise CO₂. Šetří přírodní zdroje. Posiluje energetickou bezpečnost.