Omezení a ohrožení na pozemních komunikacích: Prevence

Někteří řidiči se s tím již setkali. Pospícháte na schůzku, hlavu plnou starostí, čas schůzky se neúprosně blíží a nemáte kde zaparkovat. Nakonec vůz někam upíchnete a ve skrytu duše doufáte, že se nic nestane. Ale ouha. Po návratu máte na jednom z kol botičku městské policie, nebo auto už dávno stojí na odtahovém parkovišti.

Zastavení a stání: Základní pojmy a pravidla

Na začátek krátké opakování pojmů. Zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu. Stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení. Zastavením a stáním se v zákonu o silničním provozu zabývá § 25 a 27.

Při zastavení a stání musí každý řidič splnit základní podmínky. nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit ve druhé řadě. Ale i přesto pozor! Místní úpravou mohou být v obci i mimo obec vyznačeny dovolené způsoby stání, nebo dokonce poloha vozidel.

Nezapomeňte, že při zastavení a stání nesmí řidič znemožnit ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Při zastavení a stání vedle vozidla s označením přepravy osoby těžce pohybově postižené musíte ponechat boční odstup nejméně 1,2 metru. Tento odstup je důležitý pro nastoupení a vystoupení osob, které mimo vozidlo používají invalidní vozík. Pokud uvedený odstup nevnímáte jako užitečný pro vozíčkáře a berete jej jen jako šikanu ze strany zákona, zkuste se na to podívat z druhé strany. Při menším odstupu vám vozíčkář při opouštění vozidla může poškrábat lak a to přeci nechcete.

Je zakázáno zastavení a stání:

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

• na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi.

Nechat odtáhnout takové auto může policista i strážník obecní policie.

Povinnosti řidiče

Řidič je povinen:

• řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 až 10 a zastavování vozidel podle § 79 odst.
• řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.
• mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu stanovené prováděcím právním předpisem podle § 56 odst. 8, nachází-li se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s nouzovým stáním; to neplatí pro řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidla.
• předat řízení vozidla nebo svěřit zvíře osobě, která nesplňuje podmínky podle § 3 odst.
• ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou řidič odbočuje, a dále nesmí ohrozit chodce při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci, při vjíždění na pozemní komunikaci a při otáčení nebo couvání.

Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen "antiradar").

Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti převyšující 3 500 kg, zvláštního vozidla nebo jízdní soupravy musí jet ze svahu se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg musí tak učinit, jestliže to vyžaduje bezpečnost jízdy.

Jízda v jízdních pruzích

Mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

Čtěte také: EU zpřísňuje emisní normy

V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu; přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu. Pokud by vozidla jedoucí současně ve všech jízdních pruzích bránila v jízdě rychleji jedoucímu vozidlu, musí řidič jedoucí v levém krajním jízdním pruhu tento pruh co nejdříve uvolnit; to neplatí, užívá-li řidič levého krajního jízdního pruhu k odbočování, otáčení nebo při souběžné jízdě podle odstavce 3.

Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.

Je-li pro zařazování do průběžného jízdního pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen před zařazením do průběžného pruhu užít připojovacího pruhu. Při zařazování z připojovacího pruhu do průběžného pruhu řidič nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu.

Zvláštní situace

Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti.

Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit vozidlo; je-li v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují.

Čtěte také: Omezení Ekologické Stopy

Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, nebo při objíždění překážky provozu na pozemních komunikacích anebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Předjíždění

Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo a není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu se smí vpravo předjíždět též vozidlo jedoucí v průběžném pruhu.

Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním.

Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m.

Je zakázáno předjíždět:

• na křižovatce s řízeným provozem.
• na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním.

Rychlost jízdy

Rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km.h-1.

Dopravní nehoda

Dopravní nehoda (DN) je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla. Jako taková představuje pro její aktéry většinou otřesný zážitek s vysokým psychickým vypětím, které leckdy pramení z faktu, že ne každý účastník silničního provozu ví, jak nejlépe má postupovat, pokud k takové situaci dojde.

Pokud nedojde ke škodě na majetku třetí osoby, k poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení, tak není nutné volat policii. Důležitou povinností však ze strany zúčastněných řidičů je, že si vzájemně prokáží totožnost a vyplní a zároveň souhlasným podpisem stvrdí, kdo DN zavinil.

Z uvedeného vyplývá, jak je důležité vozit s sebou zmíněný doklad o průběhu DN - euroformulář. Ten získáte buď od své pojišťovny, u níž máte vedené povinné ručení anebo je možné ho stáhnout z webových stránek pojišťoven.

Povinné ručení

Od Nového roku musí mít každé registrované vozidlo zaplacené povinné ručení. Vyhnout se placení je možné jen vyřazením vozidla z registru vozidel. Pokud nebude registrované vozidlo pojištěno, Česká kancelář pojistitelů mu podle novely zákona vyměří sazbu podle typu vozidla 20 až 300 Kč denně.

Řidiči, vozte s sebou podepsanou „zelenou kartu“! Při provozu na pozemních komunikacích i na území České republiky je nutným dokladem prokazujícím skutečnost, že k vozidlu byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v zelené kartě tzv. ZELENÁ KARTA. Ta je platná pouze tehdy, je-li řádně podepsána pojistníkem.

Bezpečnostní prvky a reflexní materiály

Při poruše na vozidle je nutné okamžitě pustit výstražná světla (pokud je jimi vozidlo vybaveno), obléci si reflexní vestu, vyrobenou z retroreflexních materiálů, umístit trojúhelník do stanovené optimální vzdálenosti a ihned ustoupit do bezpečné vzdálenosti od vozidla (např. za svodidla).

Každý řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání.

Reflexní materiály odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3× větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10× větší vzdálenost než oblečení modré.

Kruhový objezd

Kruhový objezd, někdy také nazýván rondel nebo okružní křižovatka, je typ křižovatky kruhového tvaru. Středový kruh tvoří přirozenou překážku, kolem které jezdí řidiči pomaleji. I v těchto místech sice dochází k dopravním nehodám, ty však mívají zpravidla jen lehké následky. Zatímco na klasické křižovatce se vozidla střetnou většinou v pravém úhlu nebo čelně, na „kruháči“ se jedná o boční nárazy. Výraznou roli zde hraje i rychlost jízdy vozidel.

Pokud tedy jedete ve vnitřním pruhu a chcete vyjet ven z kruhového objezdu, musíte dávat znamení o změně směru jízdy a současně nesmíte ohrozit ani omezit řidiče, který jede ve vnějším jízdním pruhu.

Při vjezdu na kruhový objezd je zakázáno upozorňovat na změnu směru tzv. Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením.

Cyklisté a pozemní komunikace

Znalost zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích v platném znění je to nejdůležitější, na co musí pedagog dbát nejen u sebe, ale i u dětí, které na cykloturistickou akci pojedou. Je zřejmé, že se při jízdě na kole pohybujeme v silničním provozu nebo v provozu na pozemních komunikacích.

I jízda na cyklostezce je provozem na pozemní komunikaci a řídí se zákonem o provozu na pozemních komunikacích č. 361/200 Sb. v platném znění a s ním souvisejícími předpisy, vyhláškou č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích.

Zákon upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu 1) (dále jen "pozemní komunikace"), pravidla provozu na pozemních komunikacích, úpravu a řízení provozu na pozemních komunikacích, řidičská oprávnění a řidičské průkazy a vymezuje působnost a pravomoc orgánů státní správy a Policie České republiky (dále jen "policie") ve věcech provozu na pozemních komunikacích.

tags: #omezeni #a #ohrozeni #na #pozemni #komunikaci

Oblíbené příspěvky:

• Více o stonožkách
• Inspirace přírodou v literatuře
• Co je greening?
• Životní prostředí ČR
• Vytápění českých domácností