Dánská Ekologická Rada: Co to je a Jak Funguje

19.03.2026

Dánsko, nejjižnější země Skandinávie, je stabilní konstituční monarchií s hluboce zakořeněným demokratickým systémem a se silným luteránským komunitním duchem, promítajícím se i do filozofie národního blahobytu.

Dánská zahraniční politika vychází z členství země v euroatlantických strukturách a z úzké spolupráce severských zemí. Dánsko je zakládajícím členem Severoatlantické aliance, členskou zemí Arktické rady (díky Grónsku a Faerským ostrovům) a od roku 1973 je členským státem Evropské unie, byť s výjimkami v oblasti občanství EU, společné měny, spravedlnosti a vnitra (Edinburská dohoda, dánský protokol k Lisabonské smlouvě).

Ekologická Daňová Reforma v Dánsku

Již od roku 1997 se začíná datovat reálnější snaha zdanit některé výrobky, které svým působením znečišťují životní prostředí a jsou považovány za škodlivé.

Co je to ekologická daňová reforma? Ekologická daňová reforma je navržena jako příspěvek k naplnění cílů udržitelného rozvoje, a to v souvztažnosti jeho tří pilířů - ekonomického, sociálního a environmentálního. Je považována za jeden z možných přístupů, jímž lze dosáhnout zvýšení kvality životního prostředí, snížení energetické náročnosti ekonomiky, snížení dopadů poškození životního prostředí na lidské zdraví, a oživení trhu práce.

V rámci disponibilních nástrojů vládní regulace je ekologická daňová reforma součástí tzv. Ekologická daňová reforma představuje přesun ze zdanění lidské práce směrem ke zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba a/nebo spotřeba má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Základním atributem ekologické daňové reformy je výnosová neutralita a ekologická daňová reforma tak nepovede ke zvýšení celkové daňové zátěže v České republice.

Čtěte také: Udržitelný dánský design

Aby byl naplněn princip výnosové neutrality reformy, budou dodatečné výnosy ekologických daní využity na snížení jiných daní nebo pojistného.

První vlna ekologických daňových reforem spadá do 90. let 20. století a není nikterak překvapující, že průkopníky byly severské země - Finsko, Norsko, Švédsko a Dánsko. Ve druhé vlně uskutečnily ekologickou daňovou reformu Nizozemí, Rakousko, Velká Británie, Itálie, Německo a Francie.

Ekologické Daně a Evropská Unie

V 90. letech 20. století probíhaly v Evropské unii snahy sjednotit energetické zdanění a stanovit určitou minimální spotřební daň z paliv a elektřiny, která by platila pro všechny členské státy Evropské unie. Tyto snahy vyvrcholily v roce 2003, kdy byla přijata směrnice 2003/96/ES z 27. října 2003 měnící rámec Společenství ke zdanění energetických výrobků a elektřiny.

Směrnice stanovuje minimální sazby spotřebních daní na paliva a elektřinu, které jsou platné pro všechny členské země Evropské unie od 1. ledna 2004.

Směrnice umožňuje osvobodit od zdanění ekologicky šetrná paliva a ekologicky šetrné způsoby výroby energie. Z hlediska ekologické daňové reformy má směrnice klíčový význam, protože umožňuje navýšit spotřební daně nad minimální danou úroveň na základě priorit jednotlivých členských států a upozorňuje na princip výnosové neutrality, když v preambuli zmiňuje že členské státy se mohou rozhodnout nezvyšovat celkové daňové zatížení, pokud jsou toho názoru, že realizace zásady daňové neutrality by mohla přispět k restrukturalizaci a modernizaci jejich daňových systémů s tím, že povzbudí chování vedoucí k větší ochraně životního prostředí a ke zvýšenému využití pracovní síly.

Čtěte také: Vliv Kristensena na ekologické rady

Se vstupem do Evropské unie se stala směrnice 2003/96/ES závazná i pro Českou republiku. Evropská unie uplatňuje přísné ekologické normy a s nimi spojené ekologické daně.

Dánské Zkušenosti se Zdaněním

Dánská vláda má v úmyslu zrušit plán výstavby pěti větrných elektráren na moři, protože jejich produkce se pro spotřebitele stává příliš drahou. Výroba elektřiny z větru má na celkové produkci elektřiny v Dánsku podíl více než 40 procent, což je světový rekord.

Ministr energetiky Lars Christian Lilleholt upozornil, že od roku 2012, kdy bylo dosaženo politické dohody o rozvoji obnovitelných zdrojů, se náklady prudce zvýšily. Dotace pro výrobce větrné elektřiny se zvýšily, protože ceny elektřiny od roku 2012 prudce klesly a producenti museli získat více peněz, aby jejich produkce byla zisková.

Země od příštího roku upustí od daně na limonády, která měla obyvatele motivovat k omezení jejich spotřeby. Za jeden litr sladkých nápojů si Dánové připláceli v přepočtu šest českých korun, jenže jejich návyky to vůbec nezměnilo: nápoje totiž začali levněji nakupovat v sousedním Německu. Podle zprávy dánské potravinářské asociace DSK nakupovalo limonádu a pivo u sousedů 57 procent domácností. Přeshraniční nákupy kvůli cenám jsou v Dánsku běžnou záležitostí, německé obchody mají širší nabídku a nižší ceny.

Zajímavé je porovnání jednotlivých států co do počtu uplatněných nástrojů. Suverénně vedou Švédsko a Dánsko se 17 nástroji, na konci tabulky jsou Británie, Španělsko, Irsko, Itálie a Řecko se 4 - 6 nástroji. Evropská unie mění dosavadní pojetí spotřeby a celkových postojů společnosti. Snaží se prosadit princip sdílené odpovědnosti jednotlivých občanů, veřejné administrativy, podnikatelského sektoru. To je jediná cesta k dosažení trvale udržitelného rozvoje.

Čtěte také: Agentury pro ochranu přírody v Dánsku

Dánská Ekonomika a Ekologické Iniciativy

Dánská ekonomika patří mezi celosvětově nejsilnější a nejefektivnější. Dánsko má vysoké daňové zatížení, štědrou sociální síť a pružný trh práce. Stejně vysokou má kvalitu veřejných služeb, školství a dalších sociálních sektorů, zároveň však dostatečně vysokou konkurenceschopnost. Dánsko plní všechna požadovaná kritéria stanovená v rámci Paktu stability a růstu EU, vč. dodržování hranice 3 % HDP pro rozpočtový deficit.

V oblasti životního prostředí, klimatu a potravin ministr Magnus Heunicke a Jacob Jensen uvedli, že prioritou je zelená transformace, zajištění bezpečnosti potravin, podpora inovací, rozvoj rostlinných bílkovin a ochrana biodiverzity. Významná je také dohoda o klimatickém cíli 2040, která má být dokončena před konferencí COP30 v Brazílii.

Dánsko je jedním z největších poskytovatelů rozvojové pomoci na světě. Hlavním cílem dánské rozvojové pomoci je snižování chudoby v rozvojových zemích. Znamená to podporu ekonomického růstu, jakož i rozvoj vzdělávání a zdravotních služeb, zlepšování hygienických podmínek.

Důraz je kladen i na posouzení vlivu na životní prostředí, postavení žen ve společnosti a posilování demokracie a lidských práv. Prioritním kontinentem z hlediska dánské rozvojové spolupráce je Afrika. Koordinátorem rozvojové spolupráce a pomoci je DANIDA, patřící do struktury ministerstva zahraničních věcí. Dánsko patří mezi pět zemí OECD, které jako jediné plní požadavek OSN na poskytování rozvojové pomoci nad úrovní 0,7 % HND.

Lesnictví a Ochrana Přírody v Dánsku

Dánsko je zemí, která cílevědomě zlepšuje stav svých lesů a tím i životního prostředí celého státu. Dánské království se nachází na Jutském poloostrově a kromě pevniny zahrnuje i 443 různě velkých ostrovů s vlastním označením, z nichž je 76 trvale celoročně osídlených.

Vánoční stromky - významná exportní lesnická komodita Dánsko patří k předním vývozcům kvalitních vánoční stromů, což má nezanedbatelný přínos pro lesní hospodářství i pro drobné majitele lesů.

Trvalý úkol pro lesnictví - zvýšit lesnatost státu Již v roce 1987 vyhlásil dánský parlament prioritní úkol zalesnit vhodné pozemky a zvýšit lesnatost země do roku 2000 o 12 %.

Dánský výzkumný ústav pro lesy a krajinu prošel v roce 1991 obsáhlou modernizací, kdy došlo ke sloučení 12 výzkumných oddělení na dřívějších šesti různých institutech. Po dalším sjednocení byl tento ústav v roce 1995 přesídlen do nové budovy v Horsholmu.

Vřesoviště - nezapomenutelný estetický zážitek Vřesoviště představují nezapomenutelnou přírodní formaci, tolik specifickou pro tuto zemi.