Dokumentární tvorbu si většina publika představí primárně jako audiovizuální - to, že existuje rozhlasová a audio dokumentární tvorba, ví výrazně menší procento posluchačů. Cíleně uvádím rozhlasová a audio tvorba, neboť v obou výrazech existuje rozdíl. Zatímco do rozhlasové tvorby by měly patřit pořady vyrobené primárně pro vysílání v rozhlase (a svou strukturou tomu odpovídající), do audio tvorby spadají také podcasty, zvukové instalace, zvukové experimenty, koláže a podobně, které se často na vlnách rozhlasu vůbec nevysílají.
Na druhou stranu valná většina tvůrců používá oba pojmy poměrně ledabyle, neboť práci pro rozhlas kombinuje s vlastní uměleckou tvorbou podcastů či různých zvukových novotvarů. Zároveň je v lidech stále vžitý výraz „rozhlasová" či „rádio" tvorba, který používají i pro označení pořadů vzniklých například čistě pro šíření po internetu - pojmosloví se zkrátka pojí s technickým pokrokem, nicméně změny ve způsobech šíření jsou otázkou teprve posledních několika (desítek) let a publikum i tvůrci tomu většinově ještě nepřizpůsobili svůj slovník.
V roce 2015 se mi poprvé naskytla možnost vycestovat do polského Lublinu, kde se konal 41. International Feature Conference (dále jen IFC). IFC je každoročním pracovním setkáním primárně rozhlasových tvůrců z celého světa, kteří navzájem poslouchají své pořady a během odborných diskuzí hodnotí specifika, klady i zápory jednotlivých děl. Smyslem není pořady srovnávat a vyhlašovat vítěze, ale navzájem se informovat a vytvořit atmosféru podpory (Hanáčková 2005: 67). Důležitost této konference tkví právě ve vzácném mezinárodním propojení jednotlivých tvůrců, v otevřených debatách a možnosti navázat pracovní kontakty po celém světě.
Konference se každý rok koná v jiném státě a má nejdelší historii ze všech nesoutěžních celoevropských přehlídek zaměřených na rozhlasovou produkci. Kořeny konference leží v Evropě a spolupráci s European Broadcasting Union (EBU). Pořady uvedené na IFC nereprezentují to nejlepší z jednotlivých zemí, ale spíše to nejzajímavější, nejvíce kontroverzní nebo nejvíce inspirativní. Výjezd do Lublinu mi změnil nahlížení na rozhlasovou dokumentaristiku a pomohl mi uvědomit si její celosvětový význam. Od roku 2015 navštěvuji IFC pravidelně, a nejen to - postupně jsem zjistila, že dokumentaristický svět není omezen jen na tuto jednu přehlídku, jejich mnohem více.
Historie IFC se ovšem neodmyslitelně pojí s historií evropské rozhlasové dokumentární tvorby (a do jisté míry také celosvětové tvorby). Na půdorysu konference a skrze rozhovory se zakladateli a návštěvníky této platformy je každoročně možné monitorování vývoje rozhlasového dokumentu v zahraničí, konkrétních odlišností v tvorbě v jednotlivých států i proměn chápání v terminologii týkající se rozhlasové dokumentaristiky.
Čtěte také: Marx a filozofie přírody
Pozoruhodné jsou především rozdíly v autorském vnímání žánrů rozhlasový dokument a rozhlasový feature. Oba žánry se totiž v praxi na mezinárodním poli často zaměňují, a to může způsobit jistou nepřehlednost v terminologii. Zajímá mě, jestli je skutečně mezi oběma termíny zásadní rozdíl a nakolik je respektován jak v české, tak i v zahraniční produkci. K tomuto zkoumání mě inspiroval také fakt, že zmíněná konference nese přímo v názvu výraz feature, i když se v jejím průběhu poslouchají a odborně rozebírají i pořady vyrobené a prezentované jako dokumenty.
Práce se zaměřuje na International Feature Conference (IFC), každoroční pracovní setkání rozhlasových tvůrců z celého světa. Část této práce poskytuje vhled do dějin rozhlasové dokumentaristiky a mapuje, jak se audio komunita (primárně evropská) proměnila za 45 let existence IFC, nakolik vznik IFC ovlivnil její směřování a s jakými problémy se žánr rozhlasového dokumentu / featuru musel za ta léta vyrovnat. Kromě zaměření na IFC obsahuje tato práce také podrobnou reflexi dalších významných akcí odehrávajících se na poli audia, které jsou následně komparovány s IFC.
Na tomto místě bych ráda poděkovala mé školitelce prof. PhDr. Respondenti hodnotili stav audio komunity v konkrétních letech, technologický vývoj i pokrok ve sdělovacích prostředcích a též proměnu podoby samotné konference IFC. Zajímalo mě, čím to je, že se daří tuto unikátní formu setkávání udržet naživu už téměř půl století, a kdo jsou lidé, kteří svůj život zasvětili rozhlasu.
Jelikož se sama profesně věnuji dokumentaristice a tvorbě featurů, proces psaní této práce mi připadal do jisté míry shodný s procesem tvorby featuru - pořídila jsem velké množství materiálu, ve kterém jsem hledala průsečíky, příběhy a detaily. Domnívám se, že můj text je vlastně jistou formou featuru - i když se opírá o odbornou literaturu a fakta, promlouvají v něm konkrétní lidé, kteří nám přibližují své příběhy, a na těchto detailech je možné demonstrovat širší problematiku.
S mnoha kvalitními tvůrci jsem zkrátka pouze neměla tu čest se setkat. Respondenti, se kterými jsem rozhovory pořídila, reprezentují různé organizace, mají odlišné zázemí a tradice v audio tvorbě, pochází z rozdílných kultur. Mým cílem je upozornit na mezinárodní rozhlasovou komunitu, propojit ji, poukázat na různé přístupy k dokumentaristické tvorbě. Ty se totiž liší nejen v závislosti na tom, ze které země tvůrci pocházejí, či jaké kulturní zázemí mají, ale také jaký mají autorský přístup a celkové smýšlení o světě.
Čtěte také: Přehled Marxovy filosofie
Možnost zkoumání tohoto tématu a vedení diskuze s tolika profesionály, kteří se mi otevřeli a prozradili mi své tvůrčí „know-how" - to vše beru jako velké privilegium. Kromě zaměření na IFC obsahuje můj výzkum také podrobnou reflexi dalších významných rozhlasových událostí, které následně komparuji s IFC.
Čtěte také: Spolehlivý zdroj energie na cestách - recenze
tags: #Karl #Kristensen #dánský #doktor #ekologická #rada