Databáze obnovitelných zdrojů v České republice

Atlas obnovitelných zdrojů energie je databází funkčních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, která vznikala již od konce devadesátých let. Jejím cílem bylo podpořit obecně slabou osvětu na poli obnovitelných zdrojů energie, v jejichž využívání je Česká republika notně pozadu. Na základě prvního tištěného Atlasu zaměřeného jen na Jihočeský kraj, který zpracovala Calla, vznikly postupně podobné databáze i v několika dalších regionech. Následná internetová podoba umožnila společnou prezentaci a také průběžnou aktualizaci.

Databáze není a nemůže být kompletní, je výsledkem dřívějšího systematického mapování v některých krajích a spolupráce provozovatelů a firem z této oblasti. Posloužila osvětě o obnovitelných zdrojích energie v době, kdy byly pro většinu obyvatel Česka něčím neznámým. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Sdružení CALLA se mapováním obnovitelných zdrojů energie zabývá již od roku 1998. První publikace věnovaná jihočeskému regionu vyšla na počátku roku 1999. Druhé doplněné a graficky upravené vydání bylo publikováno na začátku roku 2000 a to díky finančnímu vstupu Energy Centre České Budějovice. Pro možnost průběžné aktualizace a zpřístupnění většímu okruhu zájemců převedlo Sdružení CALLA jihočeskou databázi do internetové verze.

Autorem současné podoby Atlasu obnovitelných zdrojů energií na internetu je sdružení Actio in Distanc. Inspirována jihočeským Atlasem energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie uskutečnila ČSOP Veverská Bytíška mapování jižní Moravy a organizace KV-BIO z Karlových Varů mapování západních Čech a Krušnohoří. Údaje i z těchto regionů jsou již součástí internetové databáze. Nyní je před dokončením mapování Českomoravské vysočiny, které provádí občanské sdružení Alternativa pro venkov a KV-BIO pokračuje ve sběru dat z Ústeckého kraje.

"V blízké budoucnosti plánujeme přidání kategorie fotovoltaiky, doplnění dat z regionu Českomoravské vysočiny a dále se budeme zaměřovat na získání informací z dalších území republiky", přiblížil plány na rozšíření internetové databáze Edvard Sequens ze Sdružení CALLA.

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Cílem vytvořené databáze je napomoci touto cestou k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice, neboť situace je zde neradostná. Podíl těchto čistých zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů je v naší zemi jen cca 1,9 % a již řadu let takřka stagnuje. To je v ostrém kontrastu se zeměmi EU, které si daly za cíl vyrábět 12 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 (u elektřiny dokonce 22 %) a vyvíjejí reálné kroky, aby tohoto podílu skutečně dosáhly. Česká republika si svou masivní orientací na zastaralé fosilní a jaderné zdroje sama uzavírá cestu k moderním technologiím, které budou dominující v 21. století.

Typy obnovitelných zdrojů v databázi

Najdete zde údaje o malých vodních elektrárnách, o větrných elektrárnách, o zdrojích spalujících biomasu a bioplyn, o solárních termických systémech i fotovoltaice a také o tepelných čerpadlech. Převažují malé vodní elektrárny, větší kotle a výtopny na biomasu nebo systémy na solární ohřev, ale k dispozici jsou i údaje o větrných elektrárnách, bioplynových zdrojích a tepelných čerpadlech. Data doprovází přes 930 dokumentačních fotografií. Podstatné je uvedení kontaktu na provozovatele, který může poskytnout detailnější informace a dané zařízení ukázat.

Sluneční energie

Životně nejdůležitějším dodavatelem energie pro Zemi je Slunce. Energie slunečního záření každoročně dopadajícího na Zemi činí nepředstavitelných 1,5 miliardy TWh/rok. To je více než 10 000krát více, než lidstvo v současné době spotřebuje. Stále více se na našich střechách objevují solární kolektory, pomocí nichž přeměňujeme sluneční záření na teplo pro ohřev vody nebo přitápění. Díky pozvolnému rozvoji iniciovaného zákonem na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se v databázi mohla objevit nejmladší kategorie zdrojů - fotovoltaika.

Biomasa

Biomasou (zde myšleno dřevinami, rostlinami a organickými odpady) můžeme snadno nahradit velké množství fosilních paliv. Oproti nim biomasa nepřispívá ke skleníkovému efektu, protože při spálení je do ovzduší uvolněno jen takové množství CO2, jaké je během růstu absorbováno. Navíc jde o obnovující se a v České republice po Slunci nejvíce lokálně dostupný zdroj. Pro získávání energie z biomasy se užívá různých způsobů. Nejznámější je spalování, které se spolu se zplyňováním řadí k tzv. V databázi naleznete zejména střední a velké zdroje spalující biomasu od cca 200 kW tepelného výkonu.

V současnosti přibývá především spalování odpadů z těžby a ze zpracování dřeva a to buď ve formě štěpků, pilin či pelet. Objevuje se i spalování slámy obilné i řepkové, které je dnes v zemědělství přebytek. Pomalu se rozšiřuje pěstování rychlerostoucích dřevin (topoly, vrby aj.), ale zejména energetických rostlin (např. konopí, miscantu či šťovíku) na zemědělských plochách ležících ladem nebo na plochách jinak těžko využitelných. Přibývá využití biomasy v kogeneraci, kde je kromě tepla vyráběna elektřina do sítě. V Atlasu naopak neuvádíme zdroje, u nichž je biomasa pouze doplňkovým palivem ke spalování např.

Čtěte také: Přístupnost nálezové databáze AOPK

Bioplyn

Při rozkladu organických látek (hnoje, zelených rostlin, čistírenských kalů, odpadů z potravinářství apod.) v uzavřených zahřátých nádržích bez přístupu kyslíku vzniká bioplyn.

Větrná energie

Ve větru na Zemi je obsaženo 35krát více energie, než spotřebovává celé lidstvo. Část jí může být využívána pomocí větrných elektráren. Větrná energetika nyní prožívá celosvětově obrovský rozmach, nárůstem výrobní kapacity patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví energetiky. I v České republice jsou vhodné podmínky pro provoz větrných elektráren všude tam, kde je roční průměrná rychlost větru vyšší než 4,5 m/s ve výšce 10 m nad terénem.

Větrné elektrárny pracují na principu odporovém nebo vztlakovém. V současné praxi nejvíce používané jsou vztlakové větrné elektrárny s podélnou osou rotace, kde vítr obtéká lopatky, jež mají podobný profil jako křídlo letadla. Malé větrné elektrárny s výkonem do cca 10 kW vyrábí stejnosměrný proud pomocí synchronního generátoru. U elektráren větších výkonů roztočený rotor pohání asynchronní generátor, který vyrábí střídavý elektrický proud a tento je dodáván do sítě vysokého nebo velmi vysokého napětí. Stále oblíbenější jsou elektrárny s mnohapólovým generátorem, který nemá převodovku. Jsou tudíž tišší a spolehlivější.

Větrné elektrárny prodělaly velmi rychlý technický rozvoj. Jestliže ještě v polovině devadesátých let byly pro vnitrozemské podmínky České republiky dostupné elektrárny o výkonu maximálně okolo 600 kW, dnes jsou běžné výkony 2 až 3 MW na jeden stroj. Obvykle se pak na jedné lokalitě staví více elektráren do tzv.

Vodní energie

Energie proudící vody byla lidstvem využívána již dávno. Zprvu na pohon mlýnů, hamrů, pil, později i pro výrobu elektřiny. Mezi podporované malé vodní elektrárny, které v Atlase najdete, se počítají zdroje do 10 MW instalovaného výkonu (u velkých vodních děl - přehrad již negativní ekologické dopady převažují nad přínosem). Před 2. světovou válkou bylo na dnešním území České republiky 11 679 takových provozů. Bohužel později, při orientaci na velké centrální zdroje došlo často k jejich likvidaci.

Čtěte také: Odpady v obcích ČR

Malé vodní elektrárny můžeme rozdělit na průtočné, které využívají přirozený průtok a akumulační, s časově omezenou schopností odběru vody podle momentální potřeby energie. Vlastní elektrárny se budují buď přímo na jezech či v tělesech hrází anebo je potřebného spádu dosaženo i několikakilometrovým náhonem nebo tlakovým přivaděčem. Turbína je základní technologickou jednotkou vodní elektrárny. Roztáčena proudící vodou pohání generátor vyrábějící elektrický proud. Existuje celá řada typů turbín pro různé průtoky a spády - nejznámějšími jsou Bánkiho, Peltonova, Kaplanova či Francisova.

Geotermální energie a tepelná čerpadla

Žhavé nitro naší rodné planety Země rovněž uvolňuje geotermální energii, kterou lze energeticky využít. Horká pára nebo voda vyvěrající ze země nebo získaná čerpáním vody do vrtů se používá přímo k ohřevu, případně i k výrobě elektřiny, jde-li o páru s dostatečnou teplotou. Pomocí vrtů však můžeme čerpat zemské teplo i pro vytápění svých domů a to pomocí tepelných čerpadel. Ta dokáží nízkopotenciální teplo (i jen několika stupňů Celsia) převést stejným procesem, na jakém pracují chladničky, na teplotu 40-50°C.

Nemusí jít jen o drahé zemní vrty, tepelné čerpadlo může využít i teplotu přípovrchové vrstvy půdy pomocí plošného výměníku v nezámrzné hloubce, vody (studny, řeky apod.) anebo, nejčastěji teplotu okolního, případně odpadního vzduchu. Přestože tepelná čerpadla mohou v dobře izolovaných domech pracovat jako jediný zdroj vytápění, obvykle pracují v bivalentním provozu, kde druhým zdrojem, mnohdy velmi výrazným, je elektřina. Proto je zařazení tepelných čerpadel do Atlasu obnovitelných zdrojů energie na hraně. Tepelných čerpadel je v České republice již více než deset tisíc a ročně přibudou další 2000.

Nová aplikace pro vizualizaci obnovitelných zdrojů

Ještě než zákazník utratí jedinou korunu, může vidět, jak bude nová fotovoltaika, tepelné čerpadlo nebo solární kolektory či kamna na dřevo vypadat přímo u něj v domě. Technologie umožňuje zobrazit zařízení v reálném prostředí a měřítku. Montéři si zároveň díky aplikaci mohou zobrazit detail zapojení, což rozšiřuje profesní vzdělávání montérů a usnadňuje zavádění novinek. V databázi je nyní k dispozici více než 160 výrobků od předních českých i světových výrobců. Stažení aplikace i modulů je zcela zdarma.

„Chceme, aby každý, kdo si pořizuje obnovitelný zdroj, měl jasno, jak bude fungovat a vypadat. Majitel domu tak společně s technikem může naplánovat vhodné umístění s ohledem na technické požadavky a parametry technologie, jako jsou například odstupy od zdí nebo volba barevného provedení. Systém je zatím zdarma i pro výrobce a dovozce technologií. Převod výrobků do databáze hradí Komora OZE a Cech akumulace a fotovoltaiky z grantu financovaného z Národního programu obnovy. Cílem projektu je co nejvíc přiblížit obnovitelné zdroje domácnostem a odbourat bariéry z neznámého. A zároveň pomoci instalačním firmám držet krok s nejnovějšími technologiemi.

Novinářská prezentace se konala přímo v rodinném domě v Jílovišti, kde si novináři mohli „naživo“ projít kompletní paletu možností pro energetickou modernizaci - od fotovoltaiky přes tepelné čerpadlo a solární kolektory až po moderní kamna na dřevo. Tisková zpráva ze dne 5.

tags: #databáze #obnovitelných #zdrojů #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Jaroslav Dušek o přírodě
• Definice a klíčové koncepty ekologie organismů
• Efektivní kompostování
• Ekologické výhody zelených střech
• Zázraky přírody: Seznam epizod