Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR: Aktuální stav a přístupnost

17.10.2025

Nálezová databáze ochrany přírody, ND OP, je již standardním pomocníkem pracovníků ochrany přírody, který umožňuje efektivně prosívat rozsáhlé informace o aktuálním i historickém výskytu druhů na našem území. ND OP je cenným zdrojem informací především pro úřady a odborníky.

Na podzim letošního roku již přesáhla 23 milionů lokalizovaných a datovaných údajů o přibližně 35 tisících druzích. Mezi záznamy převažují údaje o výskytu rostlin, údaje o živočiších tvoří čtvrtinu celkového počtu, houby a lišejníky se na součtu dat podílejí méně než setinou. Většina záznamů pochází od expertů na jednotlivé skupiny organismů, kteří tak plnili nejčastěji zadání AOPK ČR, ale do databáze se dostávají i údaje ze starších i aktuálních publikací, řešených průzkumných projektů i výsledky průzkumů zadaných jinými subjekty.

Nálezová databáze ochrany přírody shromažďuje všechna data o výskytu druhů na území České republiky, již od roku 2006. Agentura ochrany přírody a krajiny je státní úřad s řadou kompetencí, především ve vztahu ke správě a péči o chráněná území. Jedním z úkolů je i sledování stavu druhů a stanovišť. Databáze shromažďuje informace o všech druzích, neomezuje se na některou skupinu nebo například ohrožené druhy. Databáze je velmi rozsáhlá, v současnosti obsahuje více než 31 milionů záznamů, a většina obsahu je veřejně přístupná.

ND OP je v oblasti dat o druhové rozmanitosti České republiky z hlediska obsahu nejrozsáhlejším zdrojem, plošně využívaným desítkami subjektů v rámci veřejné správy i akademické sféry. V současné době obsahuje téměř 7 milionů lokalizovaných záznamů o výskytu druhů. Informace je totiž potřebné shromažďovat i o druzích doposud neohrožených, jejichž stav se může v budoucnosti změnit. V takovém případě jsou historická data o jejich výskytu strategická.

ND OP je naplňována jednak výsledky monitoringu a mapování biotopů a druhů, jednak daty z ostatních průzkumů, zadávaných AOPK ČR i dalšími partnery, kteří databázi využívají. Uživateli databáze jsou především orgány ochrany přírody všech úrovní. Její využívání je však umožněno i dalším partnerům, včetně akademických institucí či jednotlivých specialistů, zabývajících se konkrétními skupinami druhů. Zakázky průzkumů pro AOPK ČR obsahují smluvní povinnost data zadat do ND OP. Zároveň se však rozšiřuje skupina uživatelů, která ukládá své nálezy do databáze pouze z odborného zájmu. Akademickým subjektům či odborným společnostem je databáze také nabízena jako prostředí pro správu jejich dat.

Čtěte také: České databáze přírody

Postupná cesta dat k veřejnosti

Postupná cesta dat k veřejnostiJiž v roce 2008 publikovaná Koncepce zpřístupnění nálezových dat uvažovala o široké veřejnosti jako o neopominutelném uživateli výstupů nálezové databáze. Naplnění záměru veřejného přístupu do databáze však předcházelo poměrně dlouhé přípravné období, zaměřené především na rozvíjení technických možností databáze, růst i zkvalitňování jejího obsahu a budování sítě smluvně vázaných uživatelů z řad institucí ochrany přírody, státní správy a samosprávy a akademických subjektů.

Od vydání předchozího textu v roce 2012 se otevření databáze posunulo na další úroveň. Od října roku 2017 byla otevřena vlastní nálezová data u neohrožených a nechráněných druhů.

Databáze byla od svého vzniku přístupná pouze smluvně, expertům a úřadům. V zájmu ochrany cenných lokalit a druhů, pod vlivem stále sílícího zájmu veřejnosti, stejně jako dnes populárního konceptu otevřených dat, AOPK ČR realizovala postupné otevření samotných nálezových dat. Prvním krokem bylo zprovoznění veřejného prohlížení dat na webu aplikace BioLog. Všechna data zadaná BioLogem byla (a jsou) na těchto stránkách přístupná i bez přihlášení, ostatně plnila i tak roli marketingu samotné aplikace.

AOPK ČR se rozhodla veřejně zpřístupnit i samotnou Nálezovou databázi, nejprve definováním veřejných množin druhů. Dalším krokem, který zaregistrovali především aktivní uživatelé aplikace BioLog, bylo uvolnění veřejné podmnožiny dat jejím uživatelům. Nálezy běžných druhů, například běláska řeřichového (Anthocharis cardamines), jsou přístupné přihlášeným uživatelům již od loňského podzimu.

Nový Filtr byl spuštěn na přelomu října a listopadu 2017. Tehdy byla databáze (přibližně 20 milionů údajů z ní) skutečně zveřejněna. Dosavadní složitý systém práv byl tehdy maximálně zjednodušen do dnes platných dvou úrovní přístupu: plného, smluvního, pro experty a úřady a přístupu veřejného. Veřejnosti - na rozdíl od smluvních uživatelů - tak i po loňském zveřejnění zůstala dosud ukryta množina jinde nepublikovaných pozorování ohrožených a chráněných druhů (tehdy přibližně tři čtvrtě milionů údajů).

Čtěte také: Fungování Nálezové databáze

Co skrývat

Otevřenost dat téměř vždy vyvolá dlouhé diskuse, jejichž účastníky lze v posledku roztřídit do dvou táborů - zastánců zveřejnění a naopak tajení. Zastánci zveřejnění odůvodňují otevřenost dat zájmem ochrany lokalit cenných druhů, protože když veřejnost, zemědělci, lesníci budou lokality znát, bude to první předpoklad k jejich ochraně. Zveřejněním dat, pořízených z velké části s podporou státního rozpočtu se také předchází možnému a zároveň nepřijatelnému přeprodávání.

Argumentace zastánců tajení je založena na ohrožení lokalit výskytu některých druhů už samotnou publikací přesné lokalizace. To je právě princip, který je nutné zdůraznit - NDOP obsahuje i detailní zákresy konkrétních bodů výskytu s přesností v řádu metrů, zájemce tedy může navést až na místo. Po jeho zveřejnění hrozí totiž fakticky řada negativních jevů: samotná záměrná likvidace druhu v místě či vědomé poškození lokality, ale také zvýšená návštěvnost lokality, a tedy rušení jedinců a nevědomé poškození lokalit.

Naším cílem bylo při revizi původně širokého vymezení neveřejných druhů právě tato rizika zohlednit. atraktivní pro zájemce z řad veřejnosti. Atraktivita podmiňuje zájem fotografů (ptáci, houby), pozorovatelů přírody, sběratelů. amají velmi omezený počet lokalit a rušení druhu, popř. ničení biotopu zvýšenou návštěvností je fatální pro úspěšné rozmnožování, popř. existenci druhu na lokalitě. V případě savců či ptáků jsou citlivé údaje pouze aktuální data, a to jen určitého typu (hnízdní výskyt atp.). Aplikace takového výběru údajů pro zveřejnění by však v dnešním technickém prostředí zpomalovala práci s databází.

Na druhou stranu zachována bude dosavadní logika, že jinde již zveřejněný údaj nebude tajen. To se týká tedy i údajů o citlivých druzích, pokud byly publikovány například v ornitologické databázi Avif nebo získány pomocí mobilní aplikace BioLog. Naopak, pokud autor sám považuje libovolný údaj za citlivý, má možnost jej skrýt.

Co zůstane neveřejné

AOPK ČR zastávala stanovisko maximálního otevření. V expertní diskusi, kdy byly zohledněny i požadavky národních parků, kriticky ověřovala návrhy na zařazení. Seznam neveřejných druhů tak nakonec obsahuje 307 položek. Vstupní stránka k Nálezové databázi ochrany přírody vznikla za účelem zjednodušení a zatraktivnění pro veřejnost.

Čtěte také: Odpady v obcích ČR

U savců jsou neveřejné údaje o výskytu velkých šelem (3 druhy) a kočky divoké. Seznam obsahuje 24 druhů ptáků, které jsou významně ohroženy rušením především na místě aktuálním při hnízdění, popř. nelegálním lovem. Zastoupeni jsou především dravci, sovy, ale také tetřev a tetřívek, čáp černý či jeřáb popelavý. Po vyřešení technických limitů databáze budou starší data zveřejněna i u těchto druhů. Z důvodu rušení na lokalitách výskytu je považována za citlivou užovka stromová jako jediný plaz či mihule ukrajinská. Mezi bezobratlými bylo zveřejnění záznamů vyhodnoceno jako rizikový faktor u čtyř druhů brouků - samotný sběr jedinců nemá na populace významný vliv, kromě situací, kdy jde o úzce lokalizované a specializované a zároveň atraktivní druhy s posledními lokalitami výskytu: střevlíka lesklého a mřížkovaného, krasce dubového a rýhovce pralesního. Z podobných důvodů bylo zařazeno 22 druhů motýlů (mj. Mezi cévnatými rostlinami je riziko nelegálního sběru důvodem k zařazení 37 druhů (22 z toho jsou orchideje). Mozolka skalní jako jediný mechorost v seznamu je ohrožena zvýšenou návštěvností lokalit.

Důsledky

Obsah nálezové databáze je tak již nyní k dispozici registrovaným uživatelům z řad veřejnosti, pod licencí Creative Commons (která umožňuje další užití dat s podmínkou uveďte autora, zachovejte tutéž licenci). Po jednoduché on-line registraci stačí zadat jméno druhu, vědecké nebo české, popř. využít dalších možností filtru. Vyhledat si můžete například všechny záznamy v okolí domovské obce, pokud jste to ještě nevyzkoušeli v aplikaci BioLog.

Jejím primárním účelem byla podpora orgánů ochrany přírody, její použití je ale univerzální. Postupem času se NDOP podařilo propojit s ostatními významnými databázemi provozovanými v ČR, jako je Pladias a ČNFD. Současný trend otevírání dat ovlivnil i NDOP, dnes je většina jejího obsahu veřejná (s výjimkou citlivých druhů); snahou je oslovit veřejnost jak pro náhled na data, tak i pro jejich zadávání.

Pro zadávání slouží mj. Znalost je kompletní především u obratlovců a druhů významných pro ochranu přírody. Pokud byste však měli zájem o detailní prohlížení databáze, je třeba se zaregistrovat. Po registraci je možné použít Filtr nálezových dat, což je formulář pro dotazy přímo do databáze. Je možné vybrat jméno druhu (databáze reaguje našeptávačem na česká i vědecká jména) a filtrovat. Je možné zadat např. jméno katastrálního či chráněného území a získat výsledky. Využít je možné i tzv. geografický filtr, dotaz zákresem v mapě, který je pohodlnou cestou k definici dotazovaného území, kterým může být i např. honitba. Dotazy je ale možné klást v různých potřebných kombinacích, např. svůj dotaz omezit na v mapce definované území (třeba honitbu) a vybranou skupinu druhů, kupříkladu hrabavé ptáky nalezené od roku 2000 apod.

Výsledek filtru je možné prohlížet v tabulkovém seznamu, ale také zobrazit v mapě. Případně můžete mezi oběma přehledy, mapovém i tabulkovém, přecházet: zobrazit si mapu u jednotlivých nálezů či kliknutím zjistit detaily o lokalitě v mapě. Pouze některé ohrožené druhy nemají detailní, přesné záznamy přístupné veřejně, např. kriticky ohrožené orchideje či hřiby, velké šelmy nebo hnízda vzácných dravců.

S daty se dají provádět rozmanité analýzy. Jednou ze zajímavých je například zobrazení druhové rozmanitosti na úrovni katastrů obcí. Nálezová databáze ochrany přírody je stále rostoucí a kontrolovaný zdroj informací o rozšíření druhů. Je určena zájemcům z řad veřejnosti, hospodářům a uživatelům krajiny, vědcům pro analýzy a intepretace a ochraně přírody jako podklad pro rozhodování či péči. Její možnosti rostou s počtem obsažených dat.

Karty druhů - atlasové karty

Zkušenosti s C1 druhy byly využity při tvorbě nových, tentokrát univerzálních karet druhů, pracovně také nazývaných atlasové karty. Ty jsou dnes dostupné přímo pomocí vyhledávacího okna na titulní straně Portálu ISOP. Atlasovou kartu má každý druh vedený v ND OP, tedy v současnosti přes 51 tisíc druhů, přičemž 24 tisíc druhů má v ND OP dnes alespoň jeden nález (viz graf), a proto má na kartě i síťovou mapu.

Karta obsahuje systematické zařazení druhu, jeho případné zařazení mezi druhy chráněné či ohrožené a síťový kartogram shrnující jeho rozšíření na základě obsahu nálezové databáze. Na rozdíl od C1 databáze je zobrazována pouze jedna mapa s časovými řezy v letech 1950, 1980 a 2000, které jsou zřetelné díky promyšlené volbě grafických symbolů. Tato výchozí mapa je pak dále doplněna volitelnou síťovou mapou, jak ji znají uživatelé vlastní databáze (tedy kartogramy s vyznačeným počtem záznamů na pole síťového mapování). Tuto mapu je možné editovat co do změny symbolů a volby podkladu v samostatném panelu prohlížeče, který zobrazí i základní statistiku nálezů.

Atlasy (a hodnotící zprávy) v kartách

Pracovní název atlasové karty připomíná často používanou formu zpracování rozsáhlých souborů dat o rozšíření druhů některých skupin pomocí atlasů rozšíření obsahujících síťové mapy. Blízkost formy zpracování - ostatně síťové mapy se nabízejí jako nejvhodnější podoba takové interpretace - podnítila zároveň ambici shrnout a prezentovat v prostředí karet druhů všechny publikované atlasy (popř. jednotlivé mapy) rozšíření druhů. To předznamenalo téměř půlroční testovací fázi, kdy byla atlasová data shromažďována a digitalizována, a to včetně její grafické podoby, která je samozřejmě v každém atlasovém díle odlišná.

Díky tomuto zpracování jsou tak přístupné (včetně korektní citace - jde pouze o elektronický obraz existující publikace) dnes již proslulé atlasy hnízdního rozšíření ptáků, rozšíření vážek, motýlů, obojživelníků a plazů či tesaříků nebo fytokartografické syntézy. Kvůli rozporuplným datovým podkladům jsme museli rezignovat na zpracování atlasu rozšíření ryb. Několik drobných atlasů (např. žížal) či jednotlivých roztroušeně publikovaných mapek dosud na zapracování čeká. Vedle toho, pokud existuje aktivní webové síťové mapování (např. kovaříků či řady druhů veřejně mapovaných na serveru www.biolib.cz), je uvedeno přímým odkazem. Pokud je u druhu známo více mapových zpracování, jsou uvedena pokud možno všechna. Jako „atlas“ byla využita i data o rozšíření druhů, která jsou jednou z nejdůležitějších součástí hodnotících zpráv podle směrnice o stanovištích (více na www.biomonitoring.cz).

Fotografie a interaktivita

Karty druhů zpestřují i fotografie, které jsou aktivně propojovány ve formě sady náhledů z Fotoarchivu AOPK ČR. Reprezentativní fotografie jsou postupně vybírány i do záhlaví karet. U evropsky významných druhů pak byly do karet přejaty i popisné pasáže seznamující s jejich rozšířením a ohrožením. Tyto prvky však doposud nefigurují u dalších druhů, intenzivnější rozvoj popisných částí i fotografického doprovodu je připravován v nejbližší budoucnosti - s využitím dostupných datových i obrazových zdrojů.

Obsah celé karty včetně mapek je možné exportovat jako pdf dokument. Pro uživatele s právem přístupu do nálezové databáze pak umožňují karty i přímý přechod do vyhledávání nálezů druhu i zadávání dalších nálezů.

Struktura dat a jejich původ

V příspěvku představíme principy a obsah NDOP, rozebereme podrobněji strukturu dat a jejich původ, promluvíme o jejich validaci a přiblížíme efektivní cesty práce s daty, vč. Zadávací a prohlížecí aplikace ND OP pracují v internetových prohlížečích, jejich použití je jednoduché a intuitivní. Databáze při zadávání umožňuje celou řadu způsobů lokalizace, od bodu a linií po definované či nové polygony. Uložená data jsou okamžitě přístupná a sdílena ostatními uživateli.

Data o nálezech zvláště chráněných druhů jsou postupně validována, případně opravována odbornými pracovníky AOPK ČR na regionální i celostátní úrovni. Nálezová databáze tak poskytuje nejaktuálnější informace o rozšíření druhů. Prohlížecí aplikace umožňuje vyhledávání nálezů a jejich zobrazení buď v síťovém kartogramu, nebo v základních mapových podkladech, které jsou k dispozici i při zadávání.

Bližší informace naleznou zájemci na portal.nature.cz včetně koncepce zpřístupnění nálezových dat.