V Československu se objevila druhá vlna environmentalismu. Vracet do Evropy se tudíž začala nejen česká a slovenská společnost pod vedením dua Václavů: Havla a Klause. Kam se však vraceli?
Na pátek 17. listopadu 1989, tj. den studentské demonstrace v Praze, svolalo Nezávislé ekologické hnutí v Teplicích ekologickou demonstraci. Letáky s pozvánkou vylepoval šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra. Tehdejší vedoucí tajemník okresního výboru KSČ Antonín Váňa tak musel nakonec na pondělí 20. listopadu 1989 v Teplicích svolat mimořádné zasedání okresního výboru KSČ. Ta proběhla na zimním stadionu, ale již pod vlivem páteční demonstrace v Praze.
Po 10. Dne 18. listopadu 1989, tj. den po zásahu proti studentské demonstraci v Praze, svolalo Nezávislé ekologické hnutí ekologickou demonstraci v Teplicích. Již 15. května 1989 pochod s kočárky, dětmi a transparenty. Zásah proti demonstraci 28. října 1989 v Praze. V Ostravě vzniká 4. prosince 1989 Klub za zdravé životní prostředí. Hlavními aktivisty klubu jsou Irena a Jan Wünschovi. Děti Země za svůj vznik považují 28. září 1989. Podobně - odštěpením od 24. června 1989.
Počátkem 90. let. V počátcích 90. let. V poÄŤÃ¡tcÃch 90. letech 20. století se tak objevila druhá vlna environmentalismu. Na počátku 90. let. A tak následovalo období sebenaplňujícího se proroctví. Byli opravdu radikální? Aspoň tak to část lidí vnímala, a proto na počátku 90. let neměli odbornost ani praktickou zkušenost v oboru. Zakládají místní spolky, kandidují do místních zastupitelstev.
Po roce 2000 zde prakticky zmizelo environmentální hnutí jakožto sociální hnutí, protože hnutí je více než jen součet několika nevládních organizací. S tím, jak se environmentální aktivismus zúžil na profesionální a expertní činnost v nevládních organizacích, zúžila se i možnost, jak být aktivní.
Čtěte také: Boj za čistší budoucnost
Vážím si toho, že v roce 1989 podnikli krok, bez něhož bychom zde dnes jako Hnutí DUHA nebyli. Mně tím vlastně velmi podstatně (a nejspíš k lepšímu) ovlivnili život. Chtěl bych poděkovat i jejich nástupcům. Ale těch lidí, kterým vděčí Hnutí DUHA za svoje výsledky, je mnohem více. Když Hnutí DUHA něco prosazuje, chce, aby to byla zásadní změna, a chce s ní hlavně uspět.
Co se týče repertoáru nástrojů, nebyli jsme v devadesátých letech o nic moc radikálnější, než jsme v Hnutí DUHA dnes. Shodneme se, že chceme planetu bránit, na tom se nic nezměnilo a to nás spojuje.
Text původně vyšel v Deníku Referendum. Honza Beránek a Jakub Patočka to popisují naprosto výstižně a stejně tak i roli, kterou bychom směrem k nim měli sehrát. Efekt, který popisují, bezesporu má. Naděje tu bliká.
Radikální akce určitě pomohou politiky rozhoupat. Politici se raději vydávají na lov voličů snadnějšími stezkami. V konfrontaci se necítí komfortně, protože argumenty zpravidla nestojí na jejich straně. A o to jde. Jenže to jde pomalu.
Text původně vyšel v Deníku Referendum. Vyzva Jakuba Patočky a Jana Beránka k radikalitě je rozhodně na místě. Nebojte se být radikální. A ještě jedna věc. Dost nás to tehdy všechno bavilo. Věděli jsme, že společně máme velikou sílu. Text původně vyšel v Deníku Referendum.
Čtěte také: Aktuální přehled událostí
Čím to, že aktivity Milionu chvilek dokážou mobilizovat tak širokou masu sympatizantů? Není však právě určitá vágnost důvodem, proč Milion chvilek dokázal oslovit tolik lidí? Chceme demisi! Podle Filipa Pospíšila na to neexistuje snadná odpověď. Jistě, protestuje se proti vládě a proti porušení některých demokratických principů. Tomu ale odporuje aktivista, dlouholetý tiskový mluvčí Hnutí DUHA a nynější člen Milionu chvilek Jan Piňos.
„Dále se mi líbí, že Milion chvilek mluví o vyloučených lidech, lidech na okraji. Tímto se u nich zvyšuje určitá senzitivita vůči lidem na periferii.“
Jedna z nejlepších věcí, co jsem viděla od poslední Terrapie, je video zachycující z ptačí perspektivy blokádu jednoho z německých uhelných dolů, která se odehrála o víkendu na konci listopadu. Akce jako Ende Gelände naplňují nadějí, že vše není ztraceno. Proč? Ve stejný čas se podobných blokád konalo v Německu více. Fosilní energetika je nemoc, která zabíjí život na Zemi. Víc bílých krvinek, prosím.
Papež František jasně podporuje snahu klimatických hnutí o udržanie zvýšenia priemernej teploty na Zemi pod 1,5 stupňa Celzia. Otázka spolupráce ekologických a kresťanských hnutí je zložitá a otázkou je, či je tu vôbec ochota spolupracovať. Žijeme na zdanlivo obrovskej Zemi. Pohľad na ňu z vesmíru astronauti popísali ako neuveriteľný zážitok: každý z nás zdieľa jednu krehkú Zem. Znie to šialene - ateisti v jednom dave s veriacimi? Rómovia s „bielymi“? Technokrati s humanistami? Športovci s umelcami? Alkoholici s abstinentmi, či akcionári a majitelia firiem so zamestnancami? Deliacich čiar medzi nami je mnoho, ale prienikov môže byť viac.
Čtěte také: Evropské demonstrace za klima
tags: #demonstrace #Malostranské #náměstí #ekologie #historie