Lidé si po celém světě 22. dubna připomínají ekologické otázky a dopady chování člověka na životní prostředí. Den Země slaví milióny lidí z více než 140 zemí světa. V dnešní době se akcí na oslavu Mezinárodního dne Země účastní přes miliardu lidí z více než 193 států světa. Země by si zasloužila oslavovat každý den. Jelikož se ale každá oslava časem zajídá, má na to vyhrazený jen jeden den v roce.
Mezinárodní den Země se po celém světě slaví 22. dubna. 21. Den země připadá tradičně na 22. dubna. Každoročně tento den upozorňuje na ekologické hrozby, učí recyklovat odpad a chovat se zodpovědně k životnímu prostředí. Na jaře slaví svátek planeta Země, a to Dnem Země, který letos vychází na úterý 22. dubna. Sobota, 28. se každoročně koná 22. dubna. Letošek připadá na pondělí 22. dubna, což je - jak jistě všichni uznáme - nepříliš atraktivní den na pořádání oslav.
Tato tradice začala v roce 1970 v USA v San Francisku. První Den Země byl slaven 22. dubna 1970 v San Francisku. Oficiálně první Mezinárodní den Země se tak slavil v San Franciscu o rok později. Byl slaven 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara.
Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969, kdy především John McConnell začal volat po vzniku mezinárodního dne Země a v rámci těchto snah vytvořil i vlajku Země. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa a 22. dubna. Dnes slaví Den Země víc jak miliarda lidí ve více jak 193 státech světa. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí.
Kampaň spojená s tímto svátkem si tehdy kladla za cíl přenést otázku ekologie do politických kruhů. Cílem bylo zvýšit energetickou účinnost, recyklovat odpadky a hledat obnovitelné zdroje energie. OSN začala tento svátek slavit o rok později (1971). Den Země se tradičně koná 22. dubna. Již 53. ročník ekologicky motivovaného svátku připomíná důležitost ochrany životního prostředí a jeho nezastupitelnou roli pro lidský život.
Čtěte také: Jak chránit planetu?
Po celém světě se konají jarmarky, festivaly, pochody, soutěže, koncerty, úklidové práce a jiné aktivity na tisících místech. Letoší programy v České republice budou většinou probíhat o víkendu 26. a 27. dubna 2025. Od Aše až po Karvinou, z Liberce až na Šumavu, ze Sněžky až do Macochy. Den Země se dá oslavit všude možně.
Plánované akce lze nalézt na webu jaktridit.cz - níže je pár tipů na události, kterých se můžeme zúčastnit a vzdát tak hold matičce Zemi. V Praze můžeme hned 23. dubna vyrazit do Kbel, kde se bude konat celodenní akce zaměřená na ochranu klimatu, především pak na lesy. V Praze se ostatně odehraje událostí celá řada, ale pojďme si představit i jednu z nejstarších akcí vůbec, která je mimopražská. 17. dubna proběhne na náměstí Přemysla Otakara II. Máte Prahu i Mýto z ruky?
Den Země se ve velké míře věnuje osvětě pro děti. A mimochodem, i se samosebou.cz můžete malé rozkošné popelničky vyhrát, sledujte náš pravidelný měsíční seriál pro šikovné ruce Tvoříme beze zbytku! Brána recyklace je putovní výstava zajímavých uměleckých děl z odpadového materiálu. Vznikla v roce 2009. Je toho prostě spousta. Svou účastí na jakékoliv akci k oslavě Dne Země dáváme sobě i svému okolí jasný signál. Dáváme tím najevo, že nám osud naší planety není lhostejný a že máme zájem o její ochranu.
Den Země slaví padesáté výročí. Letos se přizpůsobil současné epidemiologické situaci a vyzývá k digitálnímu úklidu. I ve virtuálním světě totiž existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Úložiště dat totiž vedou k obrovské spotřebě energie. Praktickým cílem letošního svátku je uspořádat si své digitální prostředí a smazat z elektronických zařízení všechny nepotřebné informace a data, které se postupem času staly odpadem.
Často si totiž neuvědomujeme, že i v digitálním světě existuje znečištění, které ovlivňuje prostředí reálné. Digitální úklid tak má velmi reálný základ a efekt. Odstraněním digitálního odpadu uvolníme úložiště ve svých zařízeních, což je zrychlí a ušetří drahocenný čas. Organizovaný digitální pracovní prostor vede mimo jiné k lepší orientaci a tím i zvýšení produktivity. Můžete se při tom také inspirovat a objevit zapomenuté nápady, které by jinak skončily v „křemíkovém nebi“.
Čtěte také: Více o ekologii a lidském duchu
„Nouzová situace nám letos znemožnila uklidit Česko při organizovaných dobrovolnických úklidech. Proto se rádi přidáváme k digitálnímu úklidu a pomůžeme životnímu prostředí alespoň touto formou,“ říká Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko, které za nápadem digitálního úklidu stojí. Chcete-li se také připojit (ať už jako jednotlivec nebo organizace), vyčistěte svoje zařízení od zbytečného nepořádku (starých fotografií, filmů, nepoužívaných aplikací, nepřečtené pošty, zkrátka souborů a dat, které již nepotřebujete) a zadejte množství gigabajtů, které jste odstranili, na webu digital.worldcleanupday.org. Tímto způsobem se vyčíslí společná celosvětová úspora, které se podařilo za dnešní den dosáhnout. Neexistuje žádný časový limit, může vám to trvat hodinu nebo čištění věnujete celý den. Konkrétní tip: Šéfredaktor Ekolistu prostým vysypáním koše ve svém cloudu uspořil 45 GB dat.
Významný svátek neopomíjí ani společnost ECOBAT, která v tuzemsku zajišťuje sběr odpadních baterií. Zdůrazňuje smysl sběru a třídění baterií i akumulátorů, který má přímý vliv na ochranu životního prostředí. Za loňský rok se v České republice ve sběrných místech posbíralo téměř 2 tisíce tun odpadních baterií, což v přepočtu znamená více než 80 milionů tužkových baterií.
Po celé České republice je téměř 27 000 sběrných míst, do kterých je možné ukládat přenosné odpadní baterie. Tyto vybrané baterie jsou následně odborným způsobem likvidovány nebo tzv. repasovány, kdy se v bateriích vymění staré články za nové a baterie může dále sloužit. Repase často zvyšuje i výkon původní baterie. Tento životní cyklus baterií je pozitivně vnímám i z důvodu snižování uhlíkové stopy. Díky recyklaci použitích baterií se zase získávají druhotné suroviny, zejména kovy, které slouží k výrobě nových produktů. Ze 100 kg baterií je možné získat až 74 kg druhotných surovin.
Přenosné baterie, které jsou volně vhozeny do směsného odpadu, končí na skládce nebo ve spalovně. V obou případech se z nich uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Přitom dnes již téměř v každé obci najdete sběrné nádoby na sběr odpadních baterií. Naleznete je v prodejnách potravin, elektra či železářství, ve sběrných dvorech, venkovních kontejnerech, ale i na obecních nebo městských úřadech. I oni zde mohou odevzdávat vybité baterie.
„Díky dlouhodobé a aktivní účasti obcí i měst, ale hlavně občanů, v systému zpětného odběru baterií společnosti ECOBAT, putují baterie k recyklaci a následnému využití. Třetina všech baterií, která byla v roce 2021 určena k recyklaci, pocházela z měst a obcí,“ uvádí Kateřina Vránková, ředitelka oddělení Obchodu a Marketingu z neziskové společnosti ECOBAT.
Čtěte také: Bretaň: Nedotčená příroda a mýty
Nejvíce baterií se vytřídí na Vysočině. V celorepublikovém srovnání v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce baterie třídí obyvatelé na Vysočině, v Jihomoravském kraji a v Hlavním městě Praze. V těchto krajích bylo za rok 2021 do sběrných míst nasbíráno přes 830 tun odpadních baterií, což představuje 15% nárůst oproti roku předchozímu. Do sběrných míst lidé odnesli v průměru 11 přenosných odpadních baterií typu AA. Naopak nejméně baterií se do sběrných míst dostalo v Moravskoslezském, Karlovarském a Pardubickém kraji (189 tun). Do sběrného místa donesli lidé z těchto krajů v průměru 4 vybité baterie typu AA. Za rok 2021 tak Češi v průměru do sběrný míst donesli 7 ks baterií typu AA.
Společnost ECOBAT poskytuje městům a obcím, školám, firmám, úřadům i běžným spotřebitelům zdarma sběrné nádoby na použité baterie a následně zabezpečuje bezplatný svoz nashromážděných baterií k třídění a recyklaci. „Novinkou z roku 2021 je sběr všech skupin baterií (tzn. autobaterie, přenosné, průmyslové) a prioritou je pomáhat sběrovým partnerům snižovat možná rizika spojená s nakládáním s odpadními bateriemi při třídění, skladování a bezpečné přepravě. Samozřejmě nepolevujeme ani s osvětou spotřebitelů. Ty nově informujeme o správném způsobu používání, prevenci a předcházení případnému zkratu baterií,“ uzavírá Kateřina Vránková.
Významnými partnery pro sběr baterií jsou města a obce. Svým občanům nabízí možnost odevzdávat baterie přímo na úřadech, ve sběrných dvorech nebo do venkovních červených kontejnerů.
Den Země je svátek, který má za cíl připomínat lidem, že nemáme jiný domov. A že bychom o něj tedy měli pečovat. S jakými problémy, které jsme si více či méně způsobili sami, se musíme vyrovnat, aby i naše děti měly kde žít? Člověk se odjakživa snažil přírodu pokořit. Během posledních dvou set let to ale dotáhl téměř k dokonalosti způsobem, se kterým už sebeuzdravné mechanismy naší planety nestíhají držet krok. Čím planetu ničíme nejvíc, proč to děláme a jaké cesty vedou k možné nápravě?
Vzdělávejme se dále, třiďme odpad a chovejme se k přírodě tak, jak si to zaslouží. Chovejme se po celý rok zodpovědně, tak, jak se chováme právě na Den Země. Pak z toho totiž uděláme celoroční párty!
| Kraj | Množství nasbíraných baterií | Průměrný počet baterií na obyvatele |
|---|---|---|
| Vysočina | Přes 830 tun | 11 baterií typu AA |
| Jihomoravský kraj | Přes 830 tun | 11 baterií typu AA |
| Hlavní město Praha | Přes 830 tun | 11 baterií typu AA |
| Moravskoslezský kraj | 189 tun | 4 baterie typu AA |
| Karlovarský kraj | 189 tun | 4 baterie typu AA |
| Pardubický kraj | 189 tun | 4 baterie typu AA |
tags: #den #země #ekologie #význam