Znečištění a Kácení Pralesů: Příčiny a Následky

08.03.2026

Prales, často nazývaný "zelené plíce planety", má nedocenitelný význam pro naši existenci a hraje klíčovou roli v globální změně klimatu. Jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence. Pro cestovatele bývá prales vrcholem exotiky, pro botaniky je obrovským skleníkem, kde rostou vzácné orchideje, pro zoology kedlubnem, v němž kypí život tisíců forem hmyzu, a pro ekology dokonalým případem ekologického systému, který efektivně využívá sluneční energie k maximální produkci organické hmoty.

Lidstvo již několik tisíciletí využívá lesy jako zdroj cenné suroviny, například v nábytkářském průmyslu nebo na výrobu celulózy a papíru. Při správném hospodaření představují lesy obnovitelný zdroj. I když má oheň schopnost přirozené obnovy, v současné době nedokážeme lesní biomasu jednoduše obnovit a lesů ubývá v lokálním, regionálním i globálním měřítku.

Příčiny Kácení Pralesů

Kácení pralesů má mnoho příčin. Mezi hlavní patří rozšiřování zemědělství a snaha získat nové plochy pro pěstování plodin a pastvu dobytka. Dalším důvodem je kácení lesa za účelem těžby dřeva. Někde jsou těženy jen vzácné druhy dřev, jinde však dochází k holosečím (clearcutting). Postupná regenerace lesa trvá vždy déle jak 50 roků.

S procesy odlesňování jsou spojené i specifické praktiky, jako například tzv. fishbones - rybí kosti. Během osmdesátých let 20. století bylo zničeno každoročně 53 tis. km² lesa, z toho celých 21 tis. km² na povodí Amazonky. Například snímky z průzkumu Země ukazují proces odlesňování ve východní Bolívii za účelem pěstování sójových bobů. Fishbones vytváří pravidelnou strukturu koncentricky uspořádaných nově zakládaných polí, vzdálené asi 5 km od sebe a rovnoměrně rozmístěné po ploše lesa.

Palma olejná (Elaeis guineensis) pochází původně ze západní Afriky a její plody jsou bohatým zdrojem rostlinného oleje, což z ní dělá velmi atraktivní průmyslovou plodinu. Zvýšená poptávka po této surovině nastartovala raketovou expanzi olejové palmy v jihovýchodní Asii. Indonésie a Malajsie, které zajišťují 85 % celosvětové produkce, mají v současné době na svých územích přes 130 000 km² palmových plantáží (v roce 1984 jich bylo jen 1 500 km²). Více než polovina pralesů byla zničena a to, co zbylo, má formu fragmentovaných pralesních ostrůvků.

Čtěte také: Život v deštných pralesech

V první fázi zakládání plantáže jsou deforestovány a následně vypáleny velké plochy deštného pralesa. Jen výjimečně dochází k zakládání plantáží na již existujících zemědělských plochách. Na to, aby byly palmové plantáže výnosné, musejí být velmi rozsáhlé. K zásobování jednoho mlýna na palmové plody je potřeba minimálně 4 000 hektarů půdy osázené palmou olejnou.

K odlesňování Amazonie stále dochází, a to navzdory právě probíhající klimatické konferenci přímo v Brazílii. Důvody deforestace jsou různé, od vypalování pro získávání pastvin pro dobytek, uvolňování nových plantáží nebo těžbě uhlí.

Důsledky Kácení a Znečištění Pralesů

Kácení a znečištění pralesů má dalekosáhlé důsledky v lokálním, regionálním i globálním měřítku. Tyto důsledky zahrnují:

Změny klimatu: Odlesňování přispívá ke změnám v prostorovém rozložení řady meteorologických prvků. Oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky.
Eroze půdy a degradace: Voda, která se v zalesněné krajině akumulovala, z krajiny rychle mizí, což vede k erozi půdy a procesům degradace.
Úbytek biodiverzity: Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Mnoha vzácným asijským druhům hrozí vyhynutí. Biologové v současné době zastávají názor, že spotřeba palmového oleje představuje vůbec největší hrozbu pro nejvyšší počet zvířecích druhů.
Roztržení ekologického cyklu: Na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy.
Úbytek kultury a vliv na obyvatelstvo: Odhadovaných 140 milionů lidí žijících v pralesích je přímo ohroženo. Drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja. Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít - vyhrožují mu nebo vypálí dům.
Rozšíření nemocí: Odlesňování může vést k rozšíření komárů a výrazném zvýšení onemocnění malárií.

Bezpochyby nejznámějším symbolem boje proti palmovému průmyslu se stal orangutan. Během období kratšího než délka trvání jedné orangutaní generace se na Kalimantanu rozloha území vhodná pro život orangutanů zmenšila o více než 50 % - ze 143 000 km² na současných 70 000 km². Na Sumatře se rozloha území pokrytého pralesem snížila od roku 1975 o 90 %!

Jedním z kriticky nejohroženějších zvířat jihovýchodní Asie je nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis). Podle odhadů se ve volné přírodě vyskytuje méně než 275 jedinců v osmi rozptýlených populacích - šest populací žije na Sumatře, jedna na Kalimantanu a jedna na pevninské části Malajsie. Ke kriticky ohroženým patří i tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae), jehož pravděpodobně čeká podobný osud jako již vyhynulého tygra balijského (Panthera tigris balica) a tygra jávského (Panthera tigris sondaica). K ohroženým velkým savcům patří i poddruh slona asijského - bornejský trpasličí slon (Elaphus maximus borneensis). Za zmínku stojí také ohrožené bornejské endemické opice - gibon Müllerův (Hylobates muelleri) a kahau nosatý (Nasalis larvatus).

Čtěte také: Ohrožení afrických deštných pralesů

Vypalování pralesů vytváří velké množství černého uhlíku, který spolu s metanem a přízemním ozonem tvoří zhruba polovinu současného globálního oteplování. Vdechovaný černý uhlík proniká do krevního oběhu a souvisí s nemocemi, jako je astma, mrtvice, infarkt, rakovina či demence, ale také s nízkou porodní váhou, potraty a úmrtím novorozenců.

Možnosti Řešení

Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty. Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny. I když nevyužité plochy jsou poměrně malé.

V současnosti se vynořuje řešení ve formě certifikace palmového oleje. V roce 2004 byla založena organizace RSPO (Roundtable on Sustainable Palm Oil), která si klade za cíl vytvořit systém certifikace pro produkci palmového oleje způsoby, které respektují společnost a životní prostředí. Dalším krokem je zvýhodnění transparentních společností, které používají certifikovaný palmový olej oproti společnostem, které certifikát nemají. Obyčejný člověk se může vyhýbat výrobkům, které obsahují palmový olej, případně upřednostňoval výrobky s doloženou certifikací a šířil tuto osvětu dál. Jedním z prvních úspěchů v rámci Evropské unie bylo zavedení zákona, který přikazuje povinné označování palmového oleje ve výrobcích.