Deštné pralesy: Pokladnice života v ohrožení

Deštné pralesy jsou místem plným zajímavých rostlin a zvířat. Jsou to listnaté lesy, ve kterých nikdy nepřevezme vládu období sucha (minimálně 60 mm srážek i v těch „nejvyprahlejších“ měsících). To je důvodem, proč zde je neustále teplo a vlhko.

Význam deštných pralesů pro planetu

Pralesy jsou přezdívány plícemi planety, jelikož vyprodukují obrovské množství kyslíku, ukládají oxid uhličitý, a tím zabraňují oteplování planety. Ačkoliv jste se o pár řádků výše dočetli, že mají přezdívku plíce planety, tak to je trochu nadnesené tvrzení. Samozřejmě a bez diskusí při fotosyntéze všech zelených rostlin vyprodukují velké množství životadárného kyslíku, ale zároveň ho pralesy i dosti spotřebovávají v procesech rozkladu organické hmoty - nejčastěji právě odumřelých částí rostlin.

Biodiverzita deštných pralesů

V pralese žije více než třetina všech světových živočišných druhů. Můžeme zde najít přes 100 tisíc druhů savců, plazů a ptáků a 270 tisíc nejrůznějšího hmyzu. Vědci uvádí, že na 2 kilometrech čtverečních najdeme 300 druhů stromů - pro porovnání: v našich končinách bychom na stejné ploše našli druhů pouze deset. Stáří stromů bývá 200-300 let. Odborníci však stále neobjevili všechny druhy rostlin a živočichů, vloni zde našli neznámé brouky, rok předtím zase dva druhy úhořů. Čeští biologové už v deštném pralese objevili dokonce 12 druhů hvězdnatek.

Hvězdnatka zdobená a korunovaná

Tyto květiny - hvězdnatky - našli vědci z Olomouce v deštném pralese na Borneu. „Namísto našeho původního zkoumání jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 centimetrů a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku,” uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí UP v Olomouci.

Obyvatelstvo deštných pralesů

Když píšeme obyvatelstvo, tak opravdu myslíme lidi. Ti totiž v deštných pralesech skutečně žijí. Kromě „chvilkových návštěvníků“ v podobě vědců a biologů zde najdeme i stálé obyvatele. Veškeré své životní potřeby si obstarávají výhradně v pralese. Jedí zde to, co si sami uloví. Vždy pouze tolik, kolik dokáží sníst. Samozřejmě v jejich jídelníčku jsou také různé plody a kořínky. Například v Amazonském deštném pralese stále žije až 60 kmenů. Jsou bez kontaktu s jinými lidmi a dobrovolně žijí v izolaci.

Čtěte také: Pokrok v přírodě

Amazonský prales v Brazílii

Když se začne hovořit o deštných pralesích, asi si vzpomenete na ten největší - v Amazonii. Tento prales pokrývá 6 % zemské plochy a vytváří 20 % kyslíku. Úžasnou zajímavostí Amazonského pralesa je město v jeho srdci - Iquitos. To je místo v Peru, které je pralesem obklopené a jeho výjimečnost se ukrývá v tom, že se jedná o největší město světa - žije v něm přes 400 tisíc obyvatel - které není dostupné po silnici.

Ohrožení deštných pralesů

Je však obrovským problémem, k jak rapidnímu kácení v nich dochází. Každou jednou minutou dojde k vymýcení tak obrovské plochy, nad kterou až zůstává rozum stát. Udává se, že každou minutu zmizí z plochy deštných pralesů další díl o velikosti 30 fotbalových hřišť! Amazonský prales - a samozřejmě není jediný - bohužel čelí stále většímu kácení. Proto se jeho oblast scvrkla už o 600 tisíc kilometrů čtverečních. K největšímu kácení došlo mezi lety 2008-2018. V současnosti naštěstí neprobíhá v tak strhujícím tempu, k čemuž přispěla větší informovanost, silnější hlasy promlouvající o nutnosti záchrany pralesů a samozřejmě i různé petice z řad ochránců přírody o ekologických organizací, co chtějí zabránit kácení.

Světové pralesy mizí znepokojujícím tempem. Avšak těžba dřeva je jen začátek. Nitra pralesů otevírá dřevařský průmysl dveře další exploataci. Ilegální těžba je hlavní faktor při ničení pralesa. 33 až 42 procent brazilské části amazonského deštného pralesa je ilegální. Zemědělské účely, lov, fuel wood gathering a těžbu nerostů. jen malý pokrok. k ohroženému pralesu, národům i zvířatům, které v něm žijí. kultur. vyznačena. procesem do vlastních rukou. fyzické ohraničení svého území. jenž žijí v pralesích, je nyní ohroženo. nás. a život, který je na nich závislý.

Všechny druhy goril označuje červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody za kriticky ohrožené. K této situaci velkou měrou přispívá kácení pralesů a nelegální lov. „Je to velký problém. Není to legální, ale přesto se to děje. Myslím, že řešením by bylo založení lesů, kde by se stromy pěstovaly přímo pro hospodářské využití,“ říká Jules Mounda.

Konžský deštný prales

Konžský deštný prales je po Amazonii druhým největším na světě. Konžský rovníkový les je s rozlohou více než 5 milionů kilometrů čtverečních druhým největším na zemi. Na každých 4000 m2 je tu natěsnáno až 500 stromů, mnohé z nich jsou vysoké přes 60 metrů. Přestože je konžský prales o něco řidší než podobné tropické lesy v Amazonii nebo na Borneu, probíhá i zde v nejspodnějších patrech lesa doslovný boj o místo na slunci - rostliny se navzájem utlačují, drtí a dokonce bičují špičatými ostny.

Čtěte také: Databáze pro ekologický výzkum

Slunce v konžském deštném lese vyhledává i největší lesní predátor - krajta písmenková (Python sebae). Její tělo je dlouhé pět metrů, váží 100 kilogramů a má čtyři tisíce svalů. Ty používá k vymáčknutí života ze svých obětí. V příšeří tropického lesa vyhledává osvětlená místa, kde se sluní. Musí být ale opatrná - při čtyřiceti stupních Celsia se ocitá v nebezpečí, že zabije sama sebe. Své tělo ohřáté až o 10 stupňů více než obvykle pak ovíjí v hnízdě kolem vajec a předává jim sluneční teplo. Stres z vystavování těla vedru je tak velký, že pro hada může být fatální. A bude trvat přinejmenším tři roky, než se z péče o tuto snůšku vajec vzpamatuje. Mláďata jsou po vylíhnutí přes 60 centimetrů dlouhá - dostatečně, aby pro menší obyvatele lesa představovala hrozbu. Ale ona sama jsou také zranitelná, zvláště vůči jiným hadům.

V noci se les mění. Ve tmě pokračuje svou nekončící práci jedno živé společenství, které nepatří ani ke zvířatům ani k rostlinám. Půda je zde plná hub, trávících všechen odpad, který les odhodí. Některé vzácné houby tak činí pomocí enzymů, které světélkují. Místní lidé jim říkají „šimpanzí oheň“. Každý hektar lesa vyprodukuje ve formě páry 190 tisíc litrů vody ročně. Tolik, že vytváří své vlastní počasí. Vzestup vlhkosti vede k bouřkám - každoročně do lesa udeří až sto milionů blesků. Až 95 % deště, který zde spadne, je generováno lesem samotným.

Konžský prales je vedle Amazonie a lesů v jihovýchodní Asii jedním ze tří velkých tropických lesních celků světa. Všechny jsou ale mimořádně ohrožené mýcením nejen kvůli těžbě dřeva, ale také kvůli zakládání plantáží palmy olejné a kaučukovníku, získávání pastvin, stavbě silnic a rozšiřování osad. Podle údajů, které na konci ledna 2017 zveřejnil britský deník The Guardian, každým rokem na celém světě mizí 18 milionů hektarů deštného lesa. Za posledních 40 let celkově zmizelo 18 milionů hektarů pralesa, což odpovídá rozloze celé Evropy.

Nebezpečí v deštných pralesích

Deštné pralesy jsou starší než lidstvo samo. Přímo překypují nádhernými scenériemi, pestrobarevnou květenou a roztodivnými zvířaty. Bujná vegetace však skrývá i mnohá nebezpečí. Deštné pralesy představují díky své vysoké teplotě a vlhkosti ideální půdu pro množení různých mikroorganismů. V rovníkových oblastech tak můžeme narazit na široké spektrum infekčních původců z řad virů, bakterií i parazitů. Statisticky nejčastější nemocí je cestovatelský průjem, který však naštěstí nebývá závažnou komplikací. Střevní nákazy vznikají hlavně pozřením infikované vody nebo potravy. Dokonce i relativně „čisté“ jídlo však obsahuje celou řadu mikroorganismů, na které není imunitní systém cestovatele zvyklý. Výsledkem jsou pak průjmy, horečky a bolesti břicha. Prevencí je pít výhradně balenou vodu a v případě potravin dodržovat základní cestovatelskou zásadu: uvař to, upeč to, oloupej to, nebo na to zapomeň!

Deštné pralesy jsou však i domovem velkého množství hmyzu. Například komáři ročně způsobí asi 200 milionů případů malárie. Další nebezpečí deštných pralesů představuje samotné klima a místní počasí. Pokud se sem chystáte na návštěvu, nejprve si zjistěte, kdy v cílové destinaci probíhá období dešťů. Například v amazonském deštném pralese trvají silné vydatné deště od října do května, situace je však nejhorší v březnu a dubnu. Vydatné srážky totiž zvyšují hladiny řek a způsobují záplavy, ale také sesuvy půdy. Dlouhodobý pobyt ve vlhku navíc může usnadnit rozvoj infekce na dolních končetinách, která může dospět až do stadia gangrény. Nohy je tak třeba neustále udržovat alespoň v relativním suchu.

Čtěte také: Životní prostředí: Problémy a řešení

Jistě není třeba zdůrazňovat, že tyto pralesy jsou domovem divokých šelem, jedovatých živočichů i rostlin. Není však třeba mít zbytečné obavy. Drtivá většina zvířat se totiž vyhýbá kontaktu s člověkem. Na frekventovaných turistických stezkách je tak nebezpečí minimální. V okolí stezek tak největší hrozbu představují hadi, pavouci a hmyz. Pro tento případ je dobré s sebou nosit hůl nebo delší klacek, kterým můžete při cestě bušit o zem. Podrobná doporučení vydají na celého cestovatelského průvodce. Berte proto tento článek spíše jako obecný úvod k nástrahám deštných pralesů. Pokud se chystáte na dobrodružnou cestu, určitě nezapomeňte na očkování a cestovní pojištění.

Shrnutí klíčových informací

Aby situace nevypadala ta černě, je nutné připomenout, že mnoho zemí se už pustilo do ochrany svých pralesů.„Panenský les se pozná podle toho, že tu vidíte růst zárodky palem. Většina našich zvířat pochází přímo z pralesa. Park vznikl jako chovná stanice, kde se zvířata mohou v klidu rozmnožovat. A potvrzují to i strážci z kamerunské rezervace Dja, kteří prý za půl roku zahlédnou gorilu třeba jen jednou. Biosférická rezervace Dja je přísně chráněna před kácením - právě úbytek přirozeného lesa je totiž tím hlavním, co gorily a další pralesní živočichy ohrožuje.

tags: #clanky #destny #prales #zvirata #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Incident s dronem na Letišti Praha
• Odpad po lisování vína
• Zbavte se ucpaného odpadu s Melt
• Nápady pro ekologické hry
• Kärcher hadice pro čištění okapů – recenze