Ačkoli děti po celém Česku slaví svůj svátek, ne všechny prožívají idylické dětství. Podle policejních statistik a údajů intervenčních center jsou stovky dětí ohrožené domácím násilím.
Známé je množství vykázaných násilných osob ze společné domácnosti. V roce 2022 bylo zaznamenáno 1086 případů. Z tohoto počtu Policie ČR označila jako ohrožených 992 nezletilých dětí. Nejohroženější skupinou byly děti ve věku 0-6 let (438 případů).
Za minulý rok Policie ČR vykázala v 1 086 případech násilnou osobu ze společného obydlí a označila v těchto případech 928 dětí za děti ohrožené domácím násilím. Intervenční centra v České republice evidují dalších 818 dětí, které byly v roce 2022 svědky agrese v rodinách.
Pokud se zaměříme na oblast městského ředitelství policie v Ostravě, tak zjistíme, že za rok 2023 sledovalo 430 případů, které měly znaky domácího násilí, a to není málo.
Dle dostupných dat se domácí násilí dotýká až 2 500 domácností s dětmi ročně, přičemž nahlášeno bývá jen 5 - 10 % případů. Tato čísla jsou alarmující.
Čtěte také: O projektu Klokánek
| Měsíc | Počet vykázání |
|---|---|
| Prosinec 2023 | 106 |
„V posledních letech se v odborné veřejnosti stále více diskutuje o postavení dětí v rodině, kde probíhá domácí násilí. V našem intervenčním centru se setkáváme převážně s dětmi, které jsou svědky probíhajícího psychického a fyzického násilí, nicméně přímo bité nejsou,“ říká Denisa Sachomská, vedoucí Intervenčního centra Respondeo. „To ovšem neznamená, že nejsou probíhajícím násilím v rodině přímo ohrožené,” dodává.
Nejnovější výzkumy nám ukazují, jak trauma u dětí zanechává neurobiologické stopy, což se projevuje fungováním paměti, intelektu i sníženou schopností emoční regulace. Jinými slovy, i pokud dítě pouze vidí násilí mezi rodiči, na které je odkázáno materiálně, sociálně i emočně, jeho mozek začíná fungovat jinak. Samozřejmě, čím jsou děti mladší, tím jsou ohroženější.
Děti, které vyrůstají v prostředí domácího násilí, jsou velmi ohrožené vznikem velkých obtíží a rozvojem duševních onemocnění. Jsou ohrožené přenosem násilných vzorců dál do dospělosti. Častěji se stávají buď obětí násilí, anebo původcem násilí. U těchto dětí je také vyšší riziko sebevražd a předčasných odchodů ze vzdělávání.
Pokud dítě přijme takové chování jako normu, může být v budoucnu samo násilníkem i obětí.
Nedávno je kontaktovala klientka poté, co se u nich doma situace vyhrotila natolik, že ji manžel i s dvěma náctiletými dcerami zamkl doma, vzal jim mobilní telefony a odešel. „Starší dceři se následně podařilo vylézt oknem a utekla vše oznámit na policii.
Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek
Další z klientek Respondea, matka tří dětí, se rozhodla opustit muže alkoholika, který se k ní po několik let choval velice agresivně. „Rozbíjel věci, křičel a urážel ji. Děti na chování otce samozřejmě reagovaly. Starší syn se uzavíral do sebe, mladší děti plakaly nebo křičely. Ovšem když byl otec střízlivý, k dětem se choval hezky,“ líčí Denisa Sachomská. Bohužel muž nebyl ochoten přistoupit k léčbě či podstoupit psychiatrické vyšetření a opilecké eskapády se neustále opakovaly.
V některých případech děti chování agresivního otce vůči matce začnou přijímat jako normu - jako v příběhu Hanky. Pochází z neúplné rodiny, její matka měla vždy potíže s muži a alkoholem, proto Hanka velmi brzy odešla z domova a našla si už jako velice mladá partnera. „Paní Hana popisovala, jak se o ni partner v počátku vztahu hezky staral, bral ji do kina, na výlety, připadala si jako princezna. Na jeho podmínce, že se nesmí s nikým jiným bavit a musí trávit čas pouze s ním, jí nepřišlo nic divného. Záhy spolu začali bydlet a nároky partnera na Hanu se stupňovaly, nikdy neudělala nic správně - neměla dost uklizeno, navařila málo jídla, nebyla dostatečně upravená a atraktivní. Hana se ze všech sil snažila pracovat na zdokonalení sebe sama a společné domácnosti,“ popisuje příběh klientky Denisa Sachomská.
Postupem času začal muž Hanu za veškeré „nedokonalosti“ trestat, začalo to výčitkami a skončilo ranami řemenem. Do vztahu se narodila holčička, na kterou však muž nikdy nevztáhl ruku. „Dcera byla ale trestání matky přítomna a začala tak násilné chování otce považovat za něco běžného. Otci se podařilo malou dceru do trestání matky také zatáhnout - za pytlík bonbonů měla mámu hlídat, aby nezlobila,“ líčí vedoucí intervenčního centra.
Dana už je dospělá, žije mnoho let v manželství, které ji však nenaplňuje, manžel ji psychicky týrá a manipuluje s ní. „Má s manželem dva syny a u jednoho z nich se již začínají projevovat násilnické sklony,” uzavírá Denisa Sachomská. Je jedinou dcerou nezralých a chladných rodičů. V dětství se k ní chovali velmi krutě a dodnes ji psychicky ovládají.
Respondeo s oběma ženami intenzivně pracuje, nicméně pomoc potřebují i děti. Denisa Sachomská dodává, že v Respondeu pracují s dětmi již od 6 let - poskytují jim odbornou pomoc, krizovou intervenci a edukaci v souvislosti s domácím násilím v rodině.
Čtěte také: Dětské ekologické aktivity
„Pro děti jako svědky násilí mezi rodiči je důležitý první kontakt a včasná pomoc kompetentního pracovníka, tedy odborníka, který zná specifika domácího násilí, umí vést rozhovor s traumatizovaným dítětem, vnímá dopad násilí na děti a jejich další vývoj,“ říká Martina Vojtíšková, vedoucí Intervenčního centra Ústecký kraj a předsedkyně Asociace pracovníků intervenčních center ČR, která se rovněž podílí na realizaci projektu POSPOLU, jenž se zaměřuje na změnu přístupu profesionálů a institucí přicházejících do styku s ohroženými dětmi, případně jejich rodiči.
V České republice funguje síť Intervenčních center. Ta se prioritně zaměřují na dospělé, kteří jsou ohroženi násilným chováním v domácím prostředí. Několik z těchto center nabízí služby také pro děti. Asociace pracovníků intervenčních center ČR považuje zaměření na práci s ohroženými dětmi jako důležitou pro další rozvoj center a již nyní realizuje některé kampaně a projekty na podporu tohoto zaměření.
V České republice je dále významná nabídka služeb ohroženým dětem organizace Locika, perfektně fungují Linky důvěry. V každém městě nacházíme oddělení sociálně právní ochrany dětí.
V Ostravě máme k dispozici Intervenční centrum. V rámci kraje nesmím dále zapomenout na Krizové centrum pro rodinu a dítě, organizaci Eurotopia s širokou nabídkou služeb, ale i další sociální služby a školská zařízení, které se alespoň okrajově na toto téma zaměřují. Stále je ale problém v dostupnosti těchto služeb například mimo Ostravu. Dlouhé čekací lhůty některých specializovaných služeb dětských psychiatrů a dětských psychologů se objevují v rámci celé České republiky.
V červnu letošního roku odstartovala iniciativa zaměřená na problematiku domácího násilí. Své síly na ní spojili lidé z politické, komerční i neziskové sféry. Jejím cílem je v první fázi především edukace veřejnosti ohledně oblasti domácího násilí.
Součástí kampaně iniciativy Pod svícnem je petice za zákonnou ochranu obětí domácího násilí. Následovat budou vizuály, které budou sloužit k edukaci problematiky. „Název iniciativy evokuje přísloví ‚Pod svícnem je největší tma‘, tedy, že k tomu největšímu ohrožení může docházet tam, kde to nikdo nečeká. Kde se máme cítit nejvíce v bezpečí.
Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. V minulém týdnu jste spolu s ministry vnitra a školství představili program Bezpečné dětství: Cesta k prevenci násilí ve společnosti. Program se snaží zasadit tematiku násilí do všech důležitých souvislostí.
Komise by měla vzniknout pod ministerstvem práce a sociálních věcí. Měly by v ní zasednout špičky v oborech, jako je dětská klinická psychologie, dětská psychiatrie, ale také zástupci kriminalistů a podobně. Komise by měla analyzovat a přezkoumávat případy dětí, které zemřely nepřirozeně, nejčastěji byly utýrány ve vlastních rodinách, a měla by mapovat, kde selhal systém, nikoli hledat viníka. To bude samozřejmě dál dělat policie.
tags: #deti #ohrozeni #domacim #nasili #statistiky