Devětsil lékařský (Petasites hybridus) je mohutná a nápadná léčivá rostlina, která se přirozeně vyskytuje zejména v okolí potoků, říčních břehů a vlhkých luk. Už od starověku byl využíván v lidovém léčitelství jako prostředek proti kašli, horečce či bolestem. Dnes je devětsil znovuobjevován jako účinná bylina se zajímavými účinky na dýchací cesty, trávicí trakt i imunitní systém.
Devětsil lékařský je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), která dorůstá do výšky až 1,5 metru. Má velké, srdčité listy, které mohou dosahovat průměru až 60 cm - patří mezi největší listy mezi našimi bylinami. Roste především na vlhkých místech - u potoků, příkopů, mokřadů a břehů řek. Je rozšířen po celém Česku, zejména v nižších a středních polohách.
Devětsil lékařský, známý také jako Petasites hybridus, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky až 1,5 metru. Má charakteristické velké listy srdcovitého tvaru a výrazné květenství ve formě kuželovitého květenství. Květy jsou drobné a fialové nebo růžové barvy. Devětsil lékařský je často zaměňován s jinými druhy devětsilu, ale je možné ho identifikovat podle jeho velkých listů a kuželovitého květenství.
Devětsil, jak jeho název napovídá, v sobě ukrývá devět sil a údajně léčí devět nemocí a devadesát devět bolestí. Jako většina jarních bylinek se užívá při kašli a virózách. Devětsil lékařský (Petasites hybridus), lidově koňské kopyto nebo lopušnice, je vytrvalá bylina, má silný oddenek a typické purpurové nebo růžové hroznovité květy, které se objevují brzy na jaře a výrazně voní. Po odkvětu se stonky prodlužují a dosahují až jednoho metru. Teprve po odkvětu začínají vyrůstat dlouze řapíkaté listy, které mohou dosahovat rozpětí až 50 cm. Devětsil roste na březích řek a potoků i na kraji lesů. Prostě tam, kde je dostatečně vlhko. Kolemjdoucí nejprve upoutá výrazná vůně, ale pak i krásné výrazné květy.
Devětsil lékařský má dlouhou historii v tradiční medicíně. Obsahuje účinné látky jako petasin, izopetasin, slizy, třísloviny, flavonoidy a éterické oleje. Má výrazné protizánětlivé, spazmolytické (uvolňující křeče) a expektorační účinky. Moderní výzkumy potvrzují účinky, ale upozorňují i na přítomnost pyrrolizidinových alkaloidů, které mohou být ve větším množství toxické pro játra.
Čtěte také: Prožitek v přírodě
Devětsil lékařský obsahuje zejména silice, hořčiny, třísloviny, inulin, pektin, sliz, cholin a sirné sloučeniny.
Devětsil je nejúčinnější, pokud se sbírá a zpracuje správným způsobem. Sbírají se zejména kořeny a listy, méně často květy.
Zpracování: Nejčastěji ve formě čaje (nálev z listů), tinktury z kořene nebo jako součást směsí proti kašli.
Vyrytý oddenek očistíme, omyjeme, osušíme a nakrájíme. Sušíme nejlépe v sušičce při teplotě 40 °C, správně usušený se musí lámat. Listy, popřípadě i květy sušíme přirozeným teplem rozložené na sušicím platu, papíře nebo zavěšené. Nasušené části rostliny skladujeme vždy odděleně v hermeticky uzavřených nádobách.
Devětsil lékařský je využíván pro své mnoho léčivých účinků. Obsahuje různé účinné látky, které přispívají k jeho terapeutickým vlastnostem.
Čtěte také: Metodika environmentální výchovy
„Devětsilu byly ve středověku připisovány takřka zázračné léčivé účinky, byl využíván jako lék proti mnoha smrtelným chorobám včetně epidemie moru. Jako většina jarních bylinek i devětsil pomáhá léčit choroby z nachlazení a virózy. Jako přírodní alternativa se osvědčil při onemocnění dýchacích cest, hlavně tiší suchý a dráždivý kašel a snižuje horečku. Dobře poslouží při potlačování senné rýmy (kýchání, rýma, ucpaný nos, škrábání v krku, slzení i zánět spojivek), neboť obsahuje látky blokující činnost histaminu. Zevně se čerstvé listy devětsilu používají na revmatické potíže a otoky kloubů, také na odřeniny, pohmožděniny, výrony, vykloubení a jiná podobná zranění.
Devětsil lékařský lze využít různými způsoby pro léčebné účely.
Z kořene i oddenku připravujeme čaj. Jednu čajovou lžičku nasušeného kořene či oddenku louhujeme přes noc ve čtvrt litru vody, ráno zahřejeme a poté scedíme. Velké listy používáme na obklady. Omyté listy rozmělníme a přiložíme na rány. Sáhnout po nich můžete v případě vykloubenin a výronů kloubů. Použít je lze i v případech kožních zánětů, odřenin, pálivých ran, a údajně dokonce i v případě zhoubných nádorů.
Oddenek namočíme do studené převařené vody, zakryjeme a necháme nejméně 8 hodin macerovat, ideálně přes noc. Pak zahřejeme na teplotu max. 40 °C a scedíme. Devětsilový čaj pijeme po doušcích dvakrát denně po dobu dvou týdnů.
Květy zalijeme vodou (všechny květy musí být pod hladinou asi 2 cm) a zahřejeme na teplotu max. 60 °C, sejmeme a necháme zakryté v chladu vyluhovat 24 hodin. Výluh scedíme, květy vymačkáme a přidáme cukr a citronovou šťávu - například do 1 litru výluhu přidáme 1 kg cukru a 1 lžíci šťávy. Směs zahřejeme a necháme probublávat, až získá konzistenci sirupu.
Čtěte také: Environmentální výchova v mateřských školách
Devětsil lékařský je nenáročný na pěstování a dobře se adaptoval na různé typy půdy. Nejlepší výsledky však dosahuje na vlhkých a dobře odvodněných půdách. Při pěstování devětsilu lékařského je důležité zajistit dostatečnou vlhkost a sluneční světlo. Je vhodné pravidelně zalévat rostlinu a udržovat půdu vlhkou.
Devětsil lékařský je bylina s mnoha léčivými účinky, ale je třeba si uvědomit, že může mít i některé nežádoucí účinky.
V přirozené formě obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou být při dlouhodobém nebo nadměrném užívání škodlivé pro játra. Proto se doporučuje používat ho jen krátkodobě a pod dohledem odborníka.
Protože je devětsil silná bylina, nelze ji užívat dlouhodobě a její užívání se nedoporučuje dětem a kojícím ženám.
Mezi devětsily patří ještě bíle kvetoucí devětsil bílý, jehož květy vykvétají ještě na sněhu a skutečně výrazně páchnou. Devětsil japonský má čistě bílé až nažloutlé kvítky jen na vrcholu stvolu.
tags: #devětsil #využití #a #pěstování