Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se stále častěji promítá do oblasti projektování a výstavby stavebních objektů, s čímž úzce souvisí pojem udržitelná výstavba budov. S rozvojem udržitelné výstavby, která se opírá o tři hlavní pilíře udržitelnosti (kvalita životního prostředí, sociální a kulturní aspekty a ekonomická efektivita), vznikla potřeba hodnotit budovy a jejich dopady na životní prostředí.
Environmentální certifikace hodnotí především to, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu celého životního cyklu. Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že snáze lze získat certifikát pro budovu v přípravné fázi než pro již existující budovu. U budovy, která je ve výstavbě, lze totiž ještě ovlivnit či změnit spoustu parametrů, které jsou při certifikaci hodnoceny. Druhým podstatným rozdílem je také to, že v případě, kdy je budova certifikována již při návrhu, environmentální certifikace platí po celou dobu životnosti budovy.
S hodnocením budov z hlediska udržitelné výstavby pak úzce souvisí environmentální certifikace, které byly v 90. letech 20. století vytvořeny pro snadnější vzájemné porovnání budov a jejich dopadů na životní prostředí.
Od svého vzniku získalo certifikát LEED více než 100 000 projektů či stávajících budov ve 164 zemích světa. LEED je stejně jako ostatní environmentální certifikace využíván pro nezávislé ověření, zda byla budova či komplex budov navržen a postaven za pomocí postupů a strategií cílených na dosahování vysokých požadavků v oblastech zdravého životního prostředí. Toto ověření je prováděno pomocí hodnotícího procesu, v rámci kterého je bodově ohodnoceno 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority). Poté co jsou přiděleny body v rámci jednotlivých kategoriích, je na základě celkového počtu bodů udělen certifikát příslušné úrovně (Certifikováno, Stříbrný, Zlatý či Platinový certifikát).
Čtěte také: Práce ekologa v Karlovarském kraji
Britský certifikát BREEAM je světově nejrozšířenější systém využívaný pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Nejinak je tomu i v České republice, kde je také nejpoužívanějším certifikačním systémem. BREEAM se zaměřuje opět na udržitelnost při návrhu budov a popisuje vliv budov na životní prostředí. V hodnotícím procesu je posuzováno 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace). Jednotlivé kategorie v sobě dále zahrnují podkategorie, na základě kterých je budova hodnocena. Výše získaných kreditů se pak odvíjí od kvality splnění požadavků kladených jednotlivými podkategoriemi. Získané kredity se v kategorii sečtou a přenásobí se vahou na procenta.
Jedná se o jeden z nově vzniklých certifikačních nástrojů, který je prozatím používán ve 32 zemích světa a do května roku 2018 získalo tento certifikát 175 budov či projektů. Například v České republice je zatím pouze jedna budova, která získala certifikát WELL na úrovni Gold. Certifikát WELL se na rozdíl od ostatních zde uvedených certifikací používá pro certifikaci vnitřních prostor. Umožňuje posuzovat kvalitu vnitřního prostředí zejména z pohledu budoucích uživatelů, tzn. V rámci certifikace WELL je hodnoceno 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).
SBToolCZ je český certifikační systém používaný pro hodnocení komplexní kvality budov, v rámci kterého se posuzují vlastnosti budovy a jejího okolí s ohledem na splnění požadavků udržitelné výstavby. Tento český systém vychází z mezinárodního schématu SBTool - Sustainable Building Tool. Na jeho vývoji se podílela i Fakulta stavební ČVUT v Praze. Díky tomu, že se jedná o národní systém je v něm zohledněno prostředí českého stavebnictví. V hodnotícím procesu je zohledňováno velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management). Tyto tři základní skupiny jsou dále doplněny čtvrtou skupinou, která se zabývá lokalitou, ve které se daná budova nachází. Ovšem tato skupina se hodnotí, ale nevstupuje do výsledného certifikátu kvality. Jednotlivá kritéria jsou bodována podle metodických postupů a výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami.
Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov. Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov.
Zmíněné čtyři environmentální certifikace jsou si do značné míry podobné, jelikož jsou používány pro obdobný účel. Tím je poskytnutí návodu k vytvoření budovy, která bude šetrná k životnímu prostředí a zároveň zajistí kvalitní vnitřní prostředí pro osoby vyskytující se v budově. Hlavním cílem všech blíže popsaných certifikací, kromě certifikace WELL, je tedy posouzení vlivu staveb na životní prostředí.
Čtěte také: Důležitost ekologa v odpadovém hospodářství
Environmentální certifikace zažívají velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí. Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady.
Veškeré činnosti spojené s budovami (návrh, výstavba, užívání, rekonstrukce a demolice) mají přímý i nepřímý vliv na životní prostředí. Budova na jedné straně spotřebovává přírodní zdroje, na straně druhé produkuje řadu odpadů a škodlivin. V sektoru stavebnictví a v užívání budov se naskýtá velký potenciál pro zlepšení, či zmírnění vlivu staveb na životní prostředí.
Hodnotící metody na posuzování environmentálního dopadu stavby se liší svým zaměřením, šířkou záběru a podrobností hodnocení. Tím, že neexistuje na národní úrovni žádná předepsaná a jednotná metodika, může docházet a také dochází k netransparentním výsledkům a nerelevantním srovnáváním environmentální kvality hodnocených budov. Proto je dobré při analýzách alespoň dodržovat základní metodické postupy a pravidla.
Na enviromentální a společenské cíle se strategicky zaměřuje čtvrtina stavebních firem. Při vypracovávání interních ESG dokumentů se zapojují interní a externí zainteresované strany, jako jsou vedení společnosti, odborníci na ESG, ale také zaměstnanci, investoři a další stakeholdeři. To pomáhá zabezpečit, že ESG strategie je dobře promyšlená, integrovaná do celkového podnikového plánu, a současně odráží hodnoty a cíle společnosti.
Současný tlak společnosti na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě podle poloviny stavebních firem otevírá nové příležitosti pro stavebnictví. Důležitou roli začínají ESG kritéria (životní prostředí, společenská odpovědnost a správa podniku) hrát při rozhodování investorů nebo při poskytování financování u bank.
Čtěte také: Životní prostředí za vlády Karla Velikého
Společenský zájem o udržitelnost budov přináší některým oblastem stavebních dodávek výrazně vyšší obchodní potenciál. Zákazníci, investoři a veřejnost se stále více zajímají o udržitelné budovy, které minimalizují negativní dopady na životní prostředí a poskytují příznivé podmínky pro uživatele. Největší zájem stavební společnosti spatřují v zateplování a snižování energetické náročnosti budov (42 %) a ve využití obnovitelných zdrojů energie (30 %).
Hodnocení ESG kritérií a nefinančního reportingu se stává stále důležitějším prvkem hodnocení ze strany banky při posuzování investičních projektů a poskytování financování. Téměř jedna pětina stavebních firem (18 %) se již setkala při financování svého podnikání s posuzováním ESG kritérií jako součástí hodnocení ze strany banky.
Cirkulární ekonomika se zaměřuje na minimalizaci odpadu a efektivní využívání zdrojů tím, že se snaží prodloužit životní cyklus produktů a materiálů. „Současný tlak na cirkulární ekonomiku a udržitelnost ve výstavbě otevírá nové příležitosti nejenom pro stavební firmy, ale i pro výrobce stavebních materiálů a zpracovatele stavebních a demoličních odpadů, dává prostor i zeleným inovacím.
Stavební firmy v uplynulém roce aktivovaly řadu nových opatření, která spojily s omezením dopadů na životní prostředí a snížením uhlíkové stopy ve stavebnictví. Nejvíce dotázaných stavebních společností realizovalo v období ekonomické nejistoty opatření k dosažení úspor energií (71 %).
Dále dotázané stavební společnosti více omezují množství vygenerovaného směsného odpadu (57 %) a používají recyklované stavební materiály (56 %), neboť používání ekologicky šetrných a recyklovatelných stavebních materiálů může snížit spotřebu přírodních zdrojů a také omezit množství odpadu. To může zahrnovat využívání recyklovaných materiálů, dřeva z certifikovaného lesnictví a materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Mezi často uváděné odpovědi patří také prodlužování životnosti strojů a techniky (56 %).
„Velký smysl spatřujeme v šetření unikátních přírodních zdrojů, snižování objemu nevyužitelných odpadů a směřování k energeticky úsporným řešením. Zaměřujeme se významně například na recyklaci odpadů. „Za necelých 40 let v Česku dojde k vyčerpání aktuálních zdrojů přírodního kameniva. Ačkoli se to může zdát jako dlouhá doba, je třeba už teď hledat alternativní technologie.
Stinnou stránkou zájmu společnosti o odpovědný přístup k životnímu prostředí je takzvaný greenwashing, který proniká také do stavebnictví. Je to forma dezinformace, která je využívána pro obchodní prospěch. Nemalá část firem, 17 %, se setkala mezi svými dodavateli a obchodními partnery s tím, že z reklamních důvodů šíří účelově formulované nebo nepravdivé informace o své enviromentální odpovědnosti.
tags: #ekologická #stavební #firma #kritéria