Leonardo DiCaprio a dokument Led v ohni: Naléhavá zpráva o znečištění ovzduší

V ekologickém dokumentu Led v ohni, který produkoval a namluvil Leonardo DiCaprio, se na televizních obrazovkách odehraje velkolepá odysea. Tento snímek lze vidět na on-line platformě HBO GO.

DiCaprio se s režisérkou Leilou Connersovou spojil již v roce 2007, kdy vytvořili varovný ekologický dokument 11. hodina. Nyní se stejný tvůrčí tým vrátil, snímek Led v ohni premiérově uvedl v květnu na festivalu v Cannes a vzápětí ho poslal na televizní obrazovky.

Led v ohni se nesnaží vyvolávat hysterii, byť mnohdy apeluje. Zároveň však také uklidňuje. Nabízí tedy spíše evoluci než revoluci, byť s poznámkou, že evoluce musí začít hned.

Tento vizuálně podmanivý dokument, jehož režisérkou je Leila Connersová a producentem Leonardo DiCaprio, vznikl ve spolupráci HBO a Tree Media. Film, který byl natáčen po celém světě, si pohrává s otázkou: Dají se změny klimatu zvrátit?

Led v ohni zkoumá řadu způsobů, jak omezit vstupy uhlíku do atmosféry, a jak z ní přebytečný uhlík odstranit. Obojí je totiž k poklesu globálních teplot nezbytné, zvláště pokud vezmeme v potaz skutečnou hrozbu, kterou představuje metan.

Čtěte také: Klimatické aktivity DiCapria

Leonardo DiCaprio jen tu a tam přidává komentářem na naléhavosti, jinak většinu příběhu vyprávějí vědci a také působivé obrazy. V kombinaci s přehlednou infografikou nevytvářejí nic víc než vyčerpávající, kvalitně udělanou přednášku na dané téma. Ani to však není málo. Přizvaní odborníci se nebojí tvrdých slov na adresu politiků či korporací.

Led v ohni nejprve předestře záběry těch míst na Zemi, kde se "příroda zbláznila". Snímek zevrubně rozebírá, k čemu v minulosti - před desítkami a stovkami milionů let - vedlo, když se do atmosféry uvolnil metan a jiné skleníkové plyny, tedy k masivnímu úhynu živočišných druhů. A čím to může být ohrožující teď, kdy lidé svou činností přispívají k tomu, že je metanu v ovzduší o osm procent více.

Je naléhavě nutné zmírnit dopady klimatických změn, musíme se však ptát: Hra už skončila, nebo ještě pokračuje?

Led v ohni natočila Leila Connersová, produkoval ho Leonardo DiCaprio. Leonardo DiCaprio se jako producent a herec podruhé spojil s režisérkou Leilou Connersovou při tvorbě ekologicky zaměřeného dokumentárního filmu. Led v ohni představuje activity vědců a výzkumníků, kteří se snaží přijít s metodami, jak omezit uhlík v atmosféře a obnovit klimatickou rovnováhu.

Film 11. hodina byl varováním, váš nový film je také varováním, ale zároveň je plný naděje. Takže co se změnilo? Změnilo se to, že situace je horší. Ale zároveň je také lepší. Zní to legračně, ale měla jsem krátkou přednášku na jedné akci v Los Angeles a tam jsem řekla: „Je to horší, než si všichni myslí, a zároveň je to lepší, než si všichni myslí.“

Čtěte také: Budoucnost přírody

Podle mě musíme jako lidská civilizace dospět a pochopit, že to zvládneme. Je to stejné, jako když u vás diagnostikují nějakou nemoc. „Máte tuhle nemoc, tady je lék.“ A vy řeknete: „Já to vlastně nechci brát. Stojí to moc peněz.“ A prostě umřete. Co jiného chcete dělat? Chcete tvrdit, že je to moc drahé a že se nic neděje? Klidně, ale stejně se stane to, co se má stát. Na světě to funguje následujícím způsobem: Když bude v atmosféře příliš mnoho CO2, tak se tady nebude dát žít a my zemřeme. Potřebujete fakta, pravdu. Neexistuje jedna jediná věc, která by přiměla veškeré lidstvo k akci. Každý reaguje jinak. Někteří lidé reagují na strach, jiní na inspiraci a další na argument penězi… My nabízíme tohle. Jsme parta lidí, kteří opravdu tvrdě makali, aby vám řekli, co se děje, co zjistili, ale také jaká jsme našli řešení. To je náš příspěvek.

Všichni teď už snad chápou, že politici jsou zkorumpovaní. Takže víme, proč se nic nemění, zvlášť v USA. Otázka zní, jak to budeme řešit jako skupina jednotlivců, která žije právě teď. Protože to není vzdálený problém, dojde k tomu za vašeho života, ne za života vašich dětí. Zažijete výsledky, které už jsou mimochodem vidět… Svou nečinností a naprostou neschopností se o tom pořádně bavit doslova hubíme budoucí generace.

Myslím, že to platí na spodních 80 % populace, ale těch horních 20 % na to neskočí. A ti právě vynalézají ty všechny stroje, pěstují chaluhy, dělají měření. Existují milióny lidí, kteří se tento problém snaží řešit. Podle mě tento problém vyřešíme, jen když se se aktivně zapojí lidé z celé planety. Ale nikdy nefungovalo, a také se nikdy nestalo, že by se zapojili všichni.

Za největší ekologický problém planety považují Češi nedostatek a znečišťování pitné vody, hromadění odpadu a úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Budeme usilovat o to, aby globální teplota do konce století nevzrostla o víc, než 1,5 stupně Celsia. Rozhodně uděláme vše pro to, aby oteplení zůstalo pod 2 stupni Celsia. Na tom se loni na podzim v Paříži shodli zástupci všech států. Letos v dubnu započal ratifikační proces pařížské klimatické dohody.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Nejvíce znečištěným městem na světě je íránský Zábol. Další čtyři města na žebříčku znečištění ovzduší, který zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), jsou z Indie. Celkově se znečištění mezi roky 2008 a 2013 zhoršilo o osm procent.

Zástupci celkem 175 zemí podepsali dnes v New Yorku klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec.

Emise oxidu uhličitého v Číně zřejmě dosáhly svého vrcholu už v roce 2014. Vyplývá to ze studie Granthamského výzkumného institutu o změnách klimatu a životního prostředí a Londýnské ekonomické školy. Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě a zpráva zvyšuje tlak na Peking, aby přitvrdil ve svých klimatických závazcích.

Představitelé téměř 200 zemí světa se v sobotu na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného postupného zavržení uhlí hovoří jen o postupném omezení jeho používání. Mnoho delegátů vyjádřilo z ústupku těmto dvěma zemím zklamání, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec všichni hlasovali.

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu".

Garima, poháněná nově nalezeným smyslem pro zodpovědnost a vzpomínkami na přírodu z dob, kdy se utvářela její osobnost, nyní patří k rostoucí komunitě mladých dívek po celé planetě, které následují kroky švédské aktivistky Grety Thunbergové a bijí na poplach ohledně klimatických změn. A protože věda není její nejsilnější stránkou, zaměřuje se na jiný aspekt environmentální krize: legislativu.

Garima si vybavuje říčku poblíž domova své babičky v oblasti Bilaspur, v hornatém, zalesněném státě Himáčalpradéš. „Chodívala jsem tam na procházky s bratranci a sestřenicemi. Nepotkali jsme živáčka a mohli jsme si hrát, jak jsme chtěli. Ve vodě byly vidět ryby,“ vybavuje si.

S naprostou vážností, která odporuje jejímu věku, říká: „Mým hlavním zájmem je opravdu správa životního prostředí. V téhle oblasti jsem schopná měnit svět a šířit svoje poselství o globální klimatické krizi.“ Zdá se, že si je Garima dobře vědoma toho, o jak velkou výzvu se jedná.

Město Bhopál, které se nachází v centrálním indickém státě Madhjapradéš, zažilo v noci z 2. na 3. prosince 1984 to, co se v dnešní době považuje za jednu z nejhorších průmyslových katastrof v historii. Z továrny na pesticidy v samém srdci historického centra uniklo přibližně 40 tun jedovatého plynu, který okamžitě zabilo tisíce lidí. Další tisíce umíraly v následujících letech a dekádách na komplikace a chronické zdravotní problémy spojené s přímým nebo nepřímým vystavením jedu. Některé zasvěcené odhady mluví o 25 000 i více obětech téhle katastrofy.

Zatímco se Garima připravuje na případnou právnickou kariéru, demonstruje pravidelně každý pátek podél jednotlivých ramen VIP Road, 20 minut od továrny na pesticidy. Z mladé ekoložky se stala neznámější bhopálská tvář globálního hnutí Thunbergové Pátky pro budoucnost.

tags: #dicaprio #dokument #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Zveřejňování emisí: Co potřebujete vědět
• Využití vakuově baleného odpadu
• Perly Atlantického Pobřeží
• Recyklace odpadů
• Historie bumerangu