Dokumenty o přírodě a budoucnosti

Zimní období přímo vybízí ke klidnějším aktivitám v teple domova. Uvařte si horký čaj, zachumlejte se do deky a pusťte si snímek, u kterého se i něco zajímavého dozvíte. Jakožto milovníci přírody a nadšenci do ekologie přinášíme dokumenty, které upozorňují na aktuální problémy, s nimiž se lidstvo a planeta potýká.

Dokumentární filmy s tematikou přírody

Seřadili jsme je podle hodnocení, které snímky mají na Česko-Slovenské filmové databázi (ČSFD).

David Attenborough: Život na naší planetě

Hodnocení z ČSFD: 95 %

Málokterý film je v ČSFD lépe hodnocen. Známý moderátor a popularizátor přírodních krás David Attenborough v něm přinesl v roce 2020 důležité svědectví. V novém dokumentu se ohlíží za svým životem a historií vývoje života na Zemi. Britský dokumentarista a tvůrce devíti sérií, z nichž nejpopulárnější je dokument BBC Zázračná planeta, David Attenborough přináší svědectví o mizení divočiny a biodiverzity na Zemi v posledním století. Jeho prognóza pro následujících několik desetiletí je silně znepokojivé čtení. Dokumentarista se ohlíží za svým životem a historií vývoje života na planetě Zemi. Předpověď pro následující dvě staletí zní katastroficky a Attenborough si při jejím líčení, rozepsaném do několika fází, nebere servítky.

Smyslem Attenboroughovy knihy ale není kreslit naši budoucnost v nejtemnějších barvách, nýbrž hledat cestu z nastalé krize. Pro každý z jejích aspektů existuje řešení. Podle Davida Attenborougha víme, jak na to.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Kniha Život na naší planetě, kterou napsal David Attenborough ve spolupráci s Jonniem Hughesem, je protějškem stejnojmenného filmu z roku 2020. Attenborough sleduje v knize stejnou linku dramatu jako ve filmu. Příběh začíná v ukrajinském opuštěném městě Pripjať v sousedství jaderné elektrárny Černobyl. Smutný příběh této sovětské jaderné elektrárny porovnává s téměř nepostřehnutelnou katastrofou, která je ve svém důsledku ještě významnější než výbuch reaktoru a které byl v uplynulém století očitým svědkem.

V první části knihy se autor věnuje svým začátkům a práci v BBC a dává je do souvislosti s tehdejším děním na naší planetě. Není to autobiografie, jde o vyprávění příběhu biodiverzity na Zemi, o svědectví změny holocénu na antropocén. Velmi jednoduše a srozumitelně zde Attenborough vysvětluje, jak příroda funguje a jak jsou její jednotlivé části navzájem provázány. Je to až překvapivě jednoduché. A to je záměr tohoto světově proslulého vypravěče, který zprostředkovává zázraky přírody napříč generacemi na celém světě.

Bohatství přírody, tedy biodiverzita, byla předpokladem pro rozvoj lidských společností, dokud poskytovala potřebné podmínky a kýžené komodity. Sami jsme ji ale dostali do stavu, kdy příroda již nemůže dál sama o sobě zajišťovat dosud stabilní podmínky, a některé zdroje jsme již úplně vyčerpali. Příkladem jsou ryby a biodiverzita v oceánech. Do konce dvacátého století vyhubilo lidstvo 90 procent velkých ryb ve všech světových oceánech.

Attenborough v první části knihy mluví o tom, že když si pouští své první filmy, vzpomíná si na svůj pocit objevování divočiny, ale dnes ví, že už tehdy to byla jen iluze, že svět skutečné divočiny mizel již tehdy doslova před očima. Vysvětluje syndrom posouvajícího se referenčního bodu, který zkresluje naše vnímání reality. Tímto termínem označuje naši schopnost zapomínat mezi generacemi, jaká biodiverzita existovala v přírodním prostředí v minulosti. Tento syndrom vidí jako jednu z příčin, proč dosud nevnímáme úbytek biodiverzity jako katastrofu černobylských rozměrů.

Druhou část věnuje autor nepříliš vzdálené budoucnosti. A nutno říct, že neradostné budoucnosti. Podle něj má „živoucí svět namířeno ke zlomu a následnému kolapsu“. Poukazuje zde na nesmyslnost neustálého růstu a na biologickém systému v petriho misce ukazuje, že v přírodě nic takového jako neustálý růst neexistuje. Ukazuje podobnost růstových fází vývoje bakterií s modelem lidských dějin a tzv. velkého urychlování. Lidstvo je nyní v exponenciální části růstové křivky, po které ovšem dochází k velmi rychlému propadu. „Už dnes žijeme za bezpečnými provozními limity Země,“ zdůrazňuje Attenborough. Ve svých prognózách dalšího vývoje v následujících sto letech si nebere servítky a jasně pojmenovává hrozby, které nás čekají, pokud něco neuděláme.

Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi

Attenborough vidí budoucnost jednoznačně v nutnosti obnovit divočinu. Přírodní procesy jsou natolik silné a hlavně fungují samy od sebe, že je to jediná cesta k nápravě škod, které Homo sapiens svým rychlým rozvojem způsobil. Tématu, jak na světě obnovit divočinu, věnuje Attenborough třetí část knihy. Mluví o nutné změně našeho modelu neustálého růstu a argumentuje nejrozmanitějším suchozemským ekosystémem - deštným pralesem, který se neustále přizpůsobuje, přetváří a zdokonaluje, aniž od Země vyžaduje jakékoliv další přírodní zdroje. „Je to nejúspěšnější ze současných projektů přírody,“ říká Attenborough, „a přitom nemá potřebu neustálého růstu. Amazonie je dostatečně dospělá na to, aby vydržela věčně.“ A v dalších částech knihy předkládá vize další existence lidí, založené na podobném modelu, který opouští neustále stoupající křivky HDP.

Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Hodnocení z ČSFD: 87 %

Pohlédněte na Zem z ptačí perspektivy. Snímek z roku 2009 od světoznámého fotografa a odborníka na leteckou fotografii plný dechberoucích záběrů úchvatné přírody, avšak i pohledů méně líbivých.

Cowspiracy - Klíč k udržitelnosti

Hodnocení z ČSFD: 83 %

Producenti Kip Andersen a Keegan Kuhn uvedli v roce 2014 dokument zkoumající kontroverzní téma - produkci masa. Pokládají si palčivou otázku, proč velké světové organizace na ochranu životního prostředí mlčí o této ekologické hrozbě. Nahlédněte spolu s filmaři do zákulisí velkých organizací, jako je například Greenpeace.

Čtěte také: Recyklace na ZŠ

The True Cost

Hodnocení z ČSFD: 82 %

Jaká je skutečná cena za naše oblečení? Dokument z roku 2015 z prostředí oděvního průmyslu se vydává do zemí, jako jsou Kambodža nebo Bangladéš. Rychlá móda je problém, o kterém všichni vědí, přesto je důležité připomínat si původ takzvané konfekce z obchodních řetězců i život těch, kteří za její výrobou stojí. Po zhlédnutí se budete do své šatní skříně dívat jinýma očima.

Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu

Hodnocení z ČSFD: 81 %

Snímek z roku 2021, který v loňském roce rozvířil na českých sociálních sítích spoustu diskuzí. Autor filmu Ali Tabrizi chtěl původně natočit dokument o oceánu.

Planeta Česko

Hodnocení z ČSFD: 77 %

První celovečerní film o české přírodě. Režisér a kameraman Marián Polách zblízka zprostředkovává fascinující dobrodružství zvířat a rostlin z naší krajiny. Prožijte vzrušující výpravu za tetřevy, sysly, ledňáčky, muflony, bobry, modrajícími žabáky a desítkami dalších hrdinů.

Mý věci

Hodnocení z ČSFD: 65 %

Na závěr máme jeden odlehčenější tip. Finský autobiografický snímek, ve které před sebe režisér a zároveň hlavní hrdina Petri postavil netradiční výzvu. Všechny své věci zavřel do skladiště a každý den po dobu jednoho roku si z něj může vzít jen jeden předmět.

Dokumenty o lesnictví

Fakulta lesnická dřevařská ČZU v Praze spolu s Českou televizí a dalšími partnery natočila dokument věnovaný budoucnosti českých lesů. Přední vědci v něm hovoří o tom, jaké výzvy čekají současné české lesy, a popisují technologie, které jim mohou pomoci na cestě za znovunabytím své vitality. Premiéru filmu, jemuž svůj hlas propůjčil herec Aleš Háma, odvysílala Česká televize 21. března na ČT2. Dokument je určený zejména pro širokou veřejnost se zájmem o přírodu. Snažíme se v něm popsat, kdo je lesník a co je jeho práce. Zároveň srozumitelně nabídnout současné poznatky lesnické vědy, které mají klíčovou roli v budoucnosti našich lesů.

Nový dokument Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze, který ve spolupráci s Lesy ČZU, Městskými lesy Hradec Králové, Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc a Nadací dřevo pro život vznikl pro Českou televizi, klade obtížné otázky týkající se vitality a udržitelnosti českých lesů a nachází na ně odpovědi nejen ve světě současných vědeckých objevů a technologií.

Stav současných českých lesů významně ovlivňuje klimatická změna. V posledních letech pak jeho vitalitu oslabila zejména kůrovcová kalamita. Navíc podle prognóz se situace pravděpodobně bude v nejbližších letech opakovat. Vědcům se v rámci projektu EXTEMIT-K podařilo popsat genom kůrovce. Zjistili tak například, že kůrovec má neobvykle malé množství genů, které zajišťují odstraňování toxických látek, čehož by se mohlo využít při aplikaci biologických metod v ochraně lesa. Dalším z průlomových počinů v této oblasti je vývoj repelentního přípravku proti tomuto škůdci.

Druhou stěžejní výzvou současnosti i budoucnosti jsou sucha a nedostatek vody. Jednou z možných cest by mohl být tzv. hydrogel. Látka, která dokáže intenzivně nasávat vodu. S řešením důsledků klimatické změny mohou pomoci i objevy vědců zabývajících se dálkovým průzkumem Země. Díky dronům je možné monitorovat zdravotní stav lesů nebo vývoj kůrovcové kalamity. Pomocí speciálního zařízení tzv.

Dřevo je naše nejdůležitější obnovitelná surovina. Kvůli opětovnému zalesňování a recyklovatelnosti dřeva o něm mluvíme jako o surovině budoucnosti. Těžba dřeva v hospodářských lesích nezpůsobuje v krajině nezvratné změny, jako třeba těžba nerostných surovin. Co vytěžíme, zalesníme a zajistíme tak nepřetržitost existence lesa a plnění všech jeho funkcí.

Lesy budoucnosti musí být schopné odolat měnícím se přírodním podmínkám, nedostatku vody i přívalovým dešťům, extrémnímu suchu i různým škůdcům. Zároveň musí poskytovat radost a prostor pro odpočinek na čerstvém vzduchu, ale i produkovat v dostatečném objemu tolik potřebný přírodní obnovitelný materiál pro náš každodenní život. Dřevo totiž je a bude strategická ekologická surovina, a proto je důležité se o lesy starat.

tags: #dokument #priroda #pro #budouicnoust

Oblíbené příspěvky:

• Podrobný průvodce nakládáním s odpadem
• Systémy MESOH
• Integrovaný registr znečištění
• Emise z letecké dopravy
• Oživení veřejných prostranství