Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, který ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Povrchové vody jsou využívány k různým účelům, mimo jiné i k odvádění odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost.
Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.), představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod lze vypouštění rozdělit na komunální, průmyslové (například potravinářství), ze zemědělství a vypouštění ostatní (z báňského průmyslu, energetiky, rybnikářství a jiné). Samostatnou kategorii představuje znečištění povrchových vod způsobené haváriemi (tzv. havarijní znečištění).
Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance, tzn. Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Jedná se o evidenci uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. V roce 2006 bylo v oblasti povodí Odry sledováno celkem 471 vypouštění vod do vod povrchových.
Legislativní rámec pro řízení o povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., (ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.), dále pak vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č.
Významné Bodové Zdroje Znečištění
Podle výše uvedených kriterií bylo oblasti povodí Odry určeno 37 významných vypouštění vod z komunálních zdrojů, což jsou čistírny odpadních vod (ČOV), které čistí odpadní vody splaškového charakteru z měst a obcí. U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byl identifikován jeden zdroj jako významný, a to Cukrovar Opava - Vávrovice (0,1 mil. m3 vypouštěných vod). V oblasti povodí Odry bylo určeno 42 významných vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění. Jde o technologické odpadní vody, které mají na rozdíl od splaškových vod rozmanitý charakter a složení, lišící se podle druhu průmyslové výroby.
Čtěte také: Zdroje znečištění: Bodové vs. Difúzní
Vyšší hustota osídlení v oblasti povodí Odry se projevuje i vyšším podílem vypouštěných komunálních vod, které představují pro povrchové vody dominantní zdroj v bilanci organického znečištění a znečištění dusíkem a fosforem a tvoří téměř 60 % celkového množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Průmyslové odpadní vody se vyznačují převážně anorganickým znečištěním, tepelnou zátěží a škálou potenciálních nebezpečných chemických látek podle jednotlivých výrobních postupů.
Plošné Znečištění
Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod povrchových dostává především splachem z okolní zemědělsky obdělávané půdy, případně aplikací rozstřikem, atmosférickou depozicí a v neposlední řadě i přísunem znečištění z rozptýlených zdrojů splaškových vod (volné kanalizační výusti v obcích, zasakování nečištěných splaškových vod do horninového prostředí). Plošným znečištěním dochází ke kontaminaci vod zejména dusíkem, fosforem a pesticidy. Kromě znečištění z bodových zdrojů je plošné znečištění jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů.
Nejvýznamnějším zdrojem plošného znečištění je znečištění ze zemědělského hospodaření (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozicí (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem bylo použito kombinovaného hodnocení, založeného na kvantifikaci jeho bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v dílčím povodí vodního útvaru a vyhodnocení podílu plochy tzv. zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.
Plošné znečištění vod fosforem bylo hodnoceno jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru erozním smyvem.
Další Zdroje Znečištění
Odtoky z urbanizovaného území nesoustředěné - jedná se o všechny případy, kdy se dešťová voda stékající po povrchu urbanizovaného území (zastavěné a zpevněné plochy tvořící ucelený celek bez souvislých přerušení, které by způsobovaly vsakování a filtraci odtékající vody) dostává do vodního toku (jako povrchový nebo podpovrchový odtok).
Čtěte také: Dopady zemědělství na kvalitu vody
Opuštěné průmyslové komplexy - jedná se o zátěže potenciálně ovlivňující jakost podzemních i povrchových vod postupným uvolňováním látek výluhy z kontaminované zeminy nebo skládkovaných látek (odpadů).
Vliv dopravní infrastruktury na jakost vod nebyl doposud systematicky zkoumán, ale nepředpokládá se významné ovlivnění. Podle znalosti hustoty silniční i železniční sítě lze předpokládat, že tento vliv bude lokální, a to zejména v místech uzlů dálniční sítě. Zde dochází k soustředěnému odvádění splachů a dešťových vod a jejich zaústění do recipientu, které může jakost vody sezónně ovlivňovat.
Hodnocení Vnosů Dusíku a Fosforu
Míra významnosti jednotlivých zdrojů znečištění a jejich dopadů na útvary povrchových vod hraje klíčovou úlohu při návrhu opatření vedoucích ke zlepšení stavu nevyhovujících útvarů. Správná identifikace hlavní příčiny znečištění umožňuje efektivní návrh opatření k jeho eliminaci. Znečištění útvarů povrchových vod dusíkem a fosforem můžeme rozdělit mezi bodové a plošné zdroje.
V každém útvaru povrchových vod byl pro vnos dusíku a fosforu z bodového a z plošného znečištění vyčíslen zvlášť procentuální podíl na celkovém vnosu z obou těchto zdrojů. Z hlediska vnosů dusíku bylo identifikováno 5 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 96 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. Z hlediska vnosů fosforu bylo identifikováno 8 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 88 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění.
K ovlivnění jakosti povrchových vod bodovými zdroji znečištění přistupuje i znečištění pocházející z plošných zdrojů, které přispívá k dalšímu zatížení povrchových vod zejména co se týče obsahu dusíku, fosforu a pesticidů.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Projekt TOPPS a Správná Praxe
04. 12. TOPPS - Školení operátorů k podpoře nejlepších postupů v oblasti řízení a udržitelnosti - předcházení znečištění vody přípravky z bodových a difuzních zdrojů - (Train Operators to Promote best management Practices & Sustainability) je spojená iniciativa Evropské asociace ochrany rostlin (ECPA) a zainteresovaných osob k prevenci a omezování znečištění vody a vodních zdrojů přípravky na ochranu rostlin. Jedná se o celoevropský projekt s širokou sítí partnerů. Partnery TOPPS jsou univerzity, zemědělská centra a státní i soukromé a nevládní instituce a organizace. V České republice je partnerem současné části projektu TOPPS Česká společnost rostlinolékařská, z. s. s podporou České asociace ochrany rostlin.
Jedním z řešení, které tento projekt prosazuje, je zvýšení zájmu o dodržování pravidel při používání přípravků na ochranu rostlin, a to po celou dobu. Hlavním nástrojem pokračujícího projektu TOPPS jsou obecná pravidla, jak správně a bezpečně používat přípravky na ochranu rostlin. K dosažení tohoto úkolu TOPPS nastřádal celoevropské zásady v řízení správné praxe (BMP - Best Management Practice), existující implementace a aktuální nástroje pro řízení přístupu k nakládání s přípravky. Hlavními oblastmi zájmu tohoto projektu jsou jednak tzv. bodové zdroje znečištění, tj. Druhou oblastí zájmu jsou také tzv. difuzní zdroje znečištění, tj. Předchozí studie prokázaly, že školení operátorů ale i dalších zainteresovaných osob na farmách, v zemědělských podnicích a subjektech zabývajících se pracemi s přípravky na ochranu rostlin jsou potřebné také v lesnictví, komunální sféře i jinde.
Skutečnost, zda jsou správně a bezpečně přípravky používány, má vliv na omezování znečištění z bodových i difuzních zdrojů. Sběr dokumentů vydaných k řízení správné praxe a informací v této oblasti ukázal jasný rozdíl v povědomí o bodových a difuzních zdrojích znečištění v jednotlivých evropských zemích. Vývoj směrnice byl směrován k definici „Evropského jádra“, která by měla být považována za zásadní pro předcházení znečištění z bodových a difuzních zdrojů znečištění. Pod názvem „Zásady aplikace přípravků s ohledem na čistotu vodních zdrojů“ jsou tato pravidla dostupná i v českém jazyce, na internetové stránce projektu www.topps-life.org spolu s dalšími informacemi o projektu.
Odpovídajícím a účinným je zejména dokument „Zásady nakládání s přípravky na ochranu rostlin“ (BMP): jak předcházet znečištění vody přípravky z bodových zdrojů. Projekt nepokrývá jen odbornou výchovu uživatelů; spočívá také ve zkušebních metodách a uvedených BMP k omezení případů, kdy by voda mohla být kontaminována přípravky. BMP - Zásady představují výběr 100 klíčových doporučení - „Co dělat“ a k těmto doporučením jsou doplněny stručné postupy - „Jak to dělat“. Tvorba a distribuce materiálů a podkladů pro školení a samotné školící semináře, to je jen část aktivit TOPPS projektu.
K dispozici jsou demonstrační postřikovače, které jsou vybaveny sortimentem trysek pro předvádění aspektů důležitých pro úlet postřiku, ale také systémem proplachu postřikovače, který má zásadní vliv na čistotu postřikovače po aplikaci pro jeho transport z pole do podniku/na farmu, často po pozemních komunikacích. Studie shromážděné v seznamu postupů, kde byly bodové a difúzní zdroje jasně odděleny ukazují významnost bodových zdrojů. Průzkum provedený pomocí strukturovaných kontrolních listů ukázal, že většina respondentů vidí bodové zdroje jako hlavní zdroj znečištění vody přípravky na ochranu rostlin. Tento názor je zejména zřetelný v severských státech, kde jej zastává více jak 70 % respondentů. Více než 80 % respondentů uvádí, že na omezení znečišťování vodních zdrojů může mít největší vliv snížení bodových zdrojů.
Materiály budou dostupné ke stažení z TOPPS webové stránky www.topps-life.org. Na této stránce jsou již dostupné fotogalerie, kde jsou zpracovány obrazovou formou správné a nesprávné příklady nakládání s přípravky na ochranu rostlin a aplikační technikou a představeny rozdílné pracovní postupy. Průzkum uskutečněný mezi zemědělci ukazuje, že plnění aplikační techniky, její čištění a nakládání se zbytky postřiků patří k nejdůležitějším. Ze studií je zřetelné, že zemědělci plní postřikovače velice často na farmě. V současné době dochází ke změně přístupu a plnění je přesouváno na okraje polí, což snižuje rizika znečištění vody a je to v kontextu současných trendů.
Množství zbytku postřikové kapaliny, která zůstává po aplikaci v nádrži aplikační techniky (technický zbytek kapaliny v nádrži) nebývá často zemědělci správně chápáno. Tyto informace by měly být součástí informací pro obsluhu aplikační techniky od jejího výrobce. Množství zbytku postřikové kapaliny je při výběru správného čistícího a ředícího postupu důležité znát v souvislosti s vystříkáním znečištěné vody na pole. Nádrže na čistou vodu k očistě postřikovačů jsou proto klíčovým technickým požadavkem, který umožní správné čištění aplikační techniky a nakládání se zbytky.
Nakládání se znečištěnými zbytky postřikové kapaliny zemědělci je často prováděno nepovoleným způsobem a v rozporu s požadavky na bezpečnost. V některých zemích je v oblastech chovu hospodářských zvířat doporučováno přidávat rozředěné zbytky znečištěné kapaliny do odpadních kalů. V oblastech, kde se využívají systémy biologického odbourávání (které jsou v některých zemích již povoleny), je dosahováno slibných výsledků a mohou být považovány za vhodné řešení (Biobed, Biofilters). TOPPS také nabízí informace shrnující stav výzkumu v oblasti těchto systémů biologického odbourávání chemických látek.
Technické prostředky a poznatky k zamezení znečištění vody z bodových zdrojů jsou již dostupné. Je však ještě třeba umožnit zemědělcům přístup ke správným technickým řešením a infrastruktuře tak, aby vyhovovala zásadám BMP a byla cenově dostupná.
Nežádoucí úlet postřiku a splach (povrchový odtok přípravků do vodních zdrojů) jsou dvěma hlavními zdroji znečištění vody, které se dějí na polích při nebo po aplikaci přípravků. Omezování splachu lze řešit zejména péčí o půdu; její kvalitu, zejména strukturu a schopnost zadržovat vláhu. Opatření zakazující aplikaci přípravků na svažitých pozemcích (SPe-věty na etiketách přípravků atp.) je řešením, které problém asi nevyřeší, pokud půda, na které bude aplikace prováděna, nebude v dostatečné kvalitě a správně obdělávána a udržována.
On-line pomůcky pro kontrolu podmínek aplikace - TOPPS má v nabídce podpory a šíření znalostí a dovedností také webové nástroje, pomocí kterých mohou zemědělci porovnat svoji techniku, infrastrukturu a své chování s požadavky definovanými v zásadách BMP. Informace o TOPPS projektu jsou uvedeny na www.topps-life.org, lze kontaktovat Českou společnost rostlinolékařskou, z. s. nebo Českou asociaci ochrany rostlin.
tags: #difuzní #zdroje #znečištění #vod #definice
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]