Bodové a difúzní zdroje znečištění: Definice a význam

Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Povrchovými vodami jsou podle zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Povrchové vody jsou využívány k různým účelům, mimo jiné i k odvádění odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost.

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.), představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod lze vypouštění rozdělit na komunální, průmyslové (například potravinářství), ze zemědělství a vypouštění ostatní (z báňského průmyslu, energetiky, rybnikářství a jiné). Samostatnou kategorii představuje znečištění povrchových vod způsobené haváriemi (tzv. havarijní znečištění).

Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance, tzn. Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Jedná se o evidenci uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. V roce 2006 bylo v oblasti povodí Odry sledováno celkem 471 vypouštění vod do vod povrchových.

Legislativní rámec pro řízení o povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 61/2003 Sb., (ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.), dále pak vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č.

Významné bodové zdroje znečištění

Podle výše uvedených kriterií bylo oblasti povodí Odry určeno 37 významných vypouštění vod z komunálních zdrojů, což jsou čistírny odpadních vod (ČOV), které čistí odpadní vody splaškového charakteru z měst a obcí. U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byl identifikován jeden zdroj jako významný, a to Cukrovar Opava - Vávrovice (0,1 mil. m3 vypouštěných vod). V oblasti povodí Odry bylo určeno 42 významných vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění. Jde o technologické odpadní vody, které mají na rozdíl od splaškových vod rozmanitý charakter a složení, lišící se podle druhu průmyslové výroby. Celkem bylo v oblasti povodí identifikováno 12 významných vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží.

Čtěte také: Postup recyklace halogenových žárovek

Vyšší hustota osídlení v oblasti povodí Odry se projevuje i vyšším podílem vypouštěných komunálních vod, které představují pro povrchové vody dominantní zdroj v bilanci organického znečištění a znečištění dusíkem a fosforem a tvoří téměř 60 % celkového množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Průmyslové odpadní vody se vyznačují převážně anorganickým znečištěním, tepelnou zátěží a škálou potenciálních nebezpečných chemických látek podle jednotlivých výrobních postupů.

Plošné znečištění

Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod povrchových dostává především splachem z okolní zemědělsky obdělávané půdy, případně aplikací rozstřikem, atmosférickou depozicí a v neposlední řadě i přísunem znečištění z rozptýlených zdrojů splaškových vod (volné kanalizační výusti v obcích, zasakování nečištěných splaškových vod do horninového prostředí). Plošným znečištěním dochází ke kontaminaci vod zejména dusíkem, fosforem a pesticidy. Kromě znečištění z bodových zdrojů je plošné znečištění jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů.

Nejvýznamnějším zdrojem plošného znečištění je znečištění ze zemědělského hospodaření (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozicí (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem bylo použito kombinovaného hodnocení, založeného na kvantifikaci jeho bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v dílčím povodí vodního útvaru a vyhodnocení podílu plochy tzv. zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

Plošné znečištění vod fosforem bylo hodnoceno jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru erozním smyvem. Vstup fosforu byl kvantifikován na základě průměrné roční ztráty půdy a se zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu.

Plošné znečištění povrchových vod pesticidy nebylo vzhledem k dramatickým změnám při povolování a aplikaci pesticidů v posledních pěti letech hodnoceno na základě údajů o aplikaci skupin látek nebo jednotlivých látek do půd, ale bylo použito alternativní vyhodnocení, spočívající v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v dílčích povodích vodních útvarů.

Čtěte také: Česká republika a znečištění vod

Další zdroje znečištění

Odtoky z urbanizovaného území nesoustředěné - jedná se o všechny případy, kdy se dešťová voda stékající po povrchu urbanizovaného území (zastavěné a zpevněné plochy tvořící ucelený celek bez souvislých přerušení, které by způsobovaly vsakování a filtraci odtékající vody) dostává do vodního toku (jako povrchový nebo podpovrchový odtok). Opuštěné průmyslové komplexy - jedná se o zátěže potenciálně ovlivňující jakost podzemních i povrchových vod postupným uvolňováním látek výluhy z kontaminované zeminy nebo skládkovaných látek (odpadů).

Vliv dopravní infrastruktury na jakost vod nebyl doposud systematicky zkoumán, ale nepředpokládá se významné ovlivnění. Podle znalosti hustoty silniční i železniční sítě lze předpokládat, že tento vliv bude lokální, a to zejména v místech uzlů dálniční sítě. Zde dochází k soustředěnému odvádění splachů a dešťových vod a jejich zaústění do recipientu, které může jakost vody sezónně ovlivňovat.

Hodnocení vnosů dusíku a fosforu

Míra významnosti jednotlivých zdrojů znečištění a jejich dopadů na útvary povrchových vod hraje klíčovou úlohu při návrhu opatření vedoucích ke zlepšení stavu nevyhovujících útvarů. Správná identifikace hlavní příčiny znečištění umožňuje efektivní návrh opatření k jeho eliminaci. Znečištění útvarů povrchových vod dusíkem a fosforem můžeme rozdělit mezi bodové a plošné zdroje.

V každém útvaru povrchových vod byl pro vnos dusíku a fosforu z bodového a z plošného znečištění vyčíslen zvlášť procentuální podíl na celkovém vnosu z obou těchto zdrojů. Z hlediska vnosů dusíku bylo identifikováno 5 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 96 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. Z hlediska vnosů fosforu bylo identifikováno 8 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 88 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění.

K ovlivnění jakosti povrchových vod bodovými zdroji znečištění přistupuje i znečištění pocházející z plošných zdrojů, které přispívá k dalšímu zatížení povrchových vod zejména co se týče obsahu dusíku, fosforu a pesticidů. Nejvýznamnější je přitom vstup těchto látek ze zemědělského hospodaření a z atmosférické depozice.

Čtěte také: Dopady bodových zdrojů znečištění

tags: #bodové #a #difúzní #zdroje #znečištění #definice

Oblíbené příspěvky:

• Odbor životního prostředí Kladno
• Přírodní Růstový Aktivátor pro Rajčata
• Nebezpečný odpad Pardubice
• Kritika obnovitelných zdrojů v České republice
• Příklady fraktálů v přírodě