Přírodní krásy Asie a její výzvy

Asie, největší světadíl planety s rozlohou 44,5 mil km², se rozkládá převážně na severní polokouli a ve východních zeměpisných délkách. Přímo sousedí s Evropou, hranicí je pohoří Ural a spojnice jižního cípu Uralu, Kaspického a Černého moře. Od Afriky je oddělena Suezskou šíjí a od Ameriky Beringovým průlivem.

Velké procento území tvoří poloostrovy (Arabský, Přední a Zadní Indie, Korejský, Kamčatka, Malá Asie) a ostrovy (Velké a Malé Sundy, Japonské ostrovy, Cejlon, Kypr, ostrovy Severního ledového oceánu). Podél východního pobřeží se táhne pás činných sopek s častými zemětřeseními, způsobenými pohybem litosférických desek.

V Asii převažují vysočiny, s územím nad 200 m nad mořem. Nachází se zde všech 14 vrcholů světa nad 8 000 m, včetně nejvyšší hory světa Mt. Everestu (8848 m n. m.). Mezi velká pohoří patří Karákoram, Pamír a Hindúkuš. Nejvyšší sopkou Asie je Ključevskaja (4 750 m n. m.) na Kamčatském poloostrově. Velké nížiny se rozprostírají na Sibiři, při pobřeží oceánů a podél velkých řek. Nejnižším místem je hladina Mrtvého moře.

Klimatické pásy a monzuny

Asie se vyznačuje velmi různorodým klimatem, které je určováno zeměpisnou šířkou a vzdáleností od oceánu. Zasahují sem všechny klimatické pásy severní polokoule. Rozsáhlé horské oblasti mají specifické vysokohorské klima. Nejsevernější, arktický pás, je chladný s nízkými srážkami. Severní mírný pás se vyznačuje vysokými teplotními rozdíly v létě a zimě. Subtropický pás kolem obratníku Raka je teplý a suchý. Tropický pás je výrazně ovlivňován monzuny.

Monzun je pravidelný vítr, který v letním období směřuje z oceánu nad pevninu a přináší srážky, v zimním pak z pevniny k oceánu, což způsobuje suché období. Letní monzuny jsou často doprovázeny záplavami. Mezi tropickým a subtropickým podnebným pásem se často vyskytují tropické cyklony - tajfuny, které mají ničivý účinek kvůli své vysoké rychlosti a rotaci.

Čtěte také: Klimatické změny a Česká republika

Vodstvo Asie

Asie je omývána vodami všech oceánů (kromě Jižního ledového). Přístup k moři je velkou výhodou z hlediska hospodářství. Pobřežní pásma a okolí řek jsou hustě zalidněné oblasti Asie.

• Nejvodnější a nejdelší řekou je Chang Jiang, protékající Čínou a ústící do Tichého oceánu. Sem také ústí další veletoky: Huang He, Amur a Mekong.
• Do Severního ledového oceánu ústí sibiřské veletoky Ob, Jenisej a Lena.
• Do Indického oceánu se vlévá Ganga s Brahmaputrou, Indus, Eufrat a Tigris.

Řeky mají velmi často posvátný charakter - Ganga je přímo svatou řekou pro hinduistické náboženství. Řeky v Číně jsou využívány jako zdroj energie (vodní elektrárny), všechny pak slouží k dopravě osob i zboží.

Řada jezer drží v Asii světová prvenství:

• Největší: Kaspické moře.
• Nejhlubší: Bajkal (hluboký 1 602 m).
• Nejníže položené: Mrtvé moře (- 400 m).
• Nejrychleji vysychající: Aralské jezero, zajímavý Balchaš.

Mezi kontinentem a oceánem se nachází rozhraní v podobě okrajových moří či zálivů. Největším zálivem je Bengálský, dále Perský záliv či Thajský. Okrajová moře mají různé charakteristiky - od studených a občasně zamrzajících (Karské moře, Moře Laptěvů, Beringovo moře) přes vnitřní moře (Ochotské, Japonské, Žluté, Jihočínské) až po moře ryze tropická (Arabské, Andamanské, Jávská aj.). Úzká a protáhlá území mezi kontinentem a ostrovem zabírají průlivy (Beringův, Taiwanský, Korejský aj.). Moře jsou často využívána jako zdroj potravy - rybolov.

Extrémní počasí a změny klimatu

Obyvatelé jižní Asie zažívají kvůli změnám klimatu pravidelně silné vlny veder. Pokud se planeta oteplí průměrně o dva stupně, budou lidé v jižní Asii vystaveni trojnásobnému tepelnému stresu oproti současnosti. Omezení oteplení na 1,5 stupně Celsia tento dopad pravděpodobně sníží o polovinu, ale smrtelně nebezpečný tepelný stres se i tak stane běžnou záležitostí v celé jižní Asii, uvádí studie.

Čtěte také: Jak se připravit na zimu

Vzhledem k tomu, že téměř jedna čtvrtina světové populace žije v jižní Asii, může to znamenat značný problém. „Budoucnost vypadá pro jižní Asii špatně, ale tomu nejhoršímu se lze vyhnout tím, že oteplení omezíme na co nejnižší míru,“ řekl Moetasim Ashfaq, klimatolog z Oak Ridge National Laboratory a jeden z autorů studie.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu se Země od počátku průmyslové revoluce oteplila o 1 stupeň Celsia. Při současném vývoji může v roce 2040 dosáhnout oteplení 1,5 stupně Celsia. Toto velmi rychlé tempo změn ponechává jihoasijským zemím příliš málo času na to, aby se jim dokázaly přizpůsobit. „Nárůst o pouhého půl stupně oproti dnešku způsobí výrazně větší množství vln smrtících veder,“ uvedl Ashfaq.

Lidé žijící v jižní Asii jsou těmito extrémními teplotními jevy zvláště zranitelní, protože tato oblast již nyní zažívá velmi horká a vlhká léta. Velká část obyvatel žije v hustě obydlených městech bez pravidelného přístupu ke klimatizaci a asi 60 procent se živí prací v zemědělství - nemůže tedy uniknout horku tím, že zůstane doma.

Analýza naznačuje, že při dvou stupních oteplení vzroste expozice obyvatel nebezpečným teplotám práce více než dvojnásobně a expozice smrtícím teplotám stoupne 2,7krát ve srovnání s posledními lety. Omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia toto vystavení nesnesitelným vedrům pravděpodobně sníží na polovinu, ale velké množství lidí v celé jižní Asii bude přesto pociťovat extrémní teploty. Nejvíc tyto změny dopadnou na velké zemědělské oblasti v Indii, jako je Západní Bengálsko a Uttarpradéš, a v Pákistánu v Paňdžábu a Sindhu. Pobřežní regiony a městská centra, jako je Karáčí, Kalkata, Bombaj, Hajdarábád a Péšavár, budou podle studie pravděpodobně také silně zasaženy.

„I při teplotě 1,5 stupně to bude mít v jižní Asii závážné následky,“ řekl Ašfaq. „Proto je třeba radikálně změnit současný vývoj emisí skleníkových plynů.“

Čtěte také: Znečištění vody a urbanizace

Ničivé bouře v jihovýchodní Asii

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Vietnam a Filipíny mezitím čelily roku ve znamení ničivých bouří a povodní, které si vyžádaly stovky životů.

To, co se jeví jako bezprecedentní počasí, je přesně tím, co klimatologové dlouhodobě předpovídali jako novou normu, která bude znamenat ničivé bouře, povodně a devastaci. „Jihovýchodní Asie by se měla připravit na pokračování a možné zhoršení tohoto extrémního počasí v roce 2026 a v letech následujících,“ varovala Džemilah Mahmúdová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpuru.

Atmosférické hladiny oxidu uhličitého v roce 2024 narostly nejvíce v historii měření. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) to výrazně urychlilo klimatické změny, což vedlo právě k extrémnějšímu počasí. Asie nese hlavní nápor těchto změn, protože se otepluje téměř dvakrát rychleji, než je globální průměr. A vědci se shodují, že intenzita a četnost extrémních jevů se v tomto regionu zvyšuje.

Teplejší oceány poskytují bouřím více energie, takže jsou silnější a provázejí je intenzivnější srážky, zatímco stoupající hladina moří zesiluje bouřkový příboj, uvedl přírodovědec hongkongské univerzity Benjamin Horton. Bouře přicházejí později, než je obvyklé, a navazují jedna na druhou, protože klimatické změny ovlivňují vzdušné a oceánské proudy, které udržují mořskou vodu déle teplou a prodlužují tak období tajfunů. S větším množstvím vlhkosti ve vzduchu a změnami v povětrnostních podmínkách se zároveň bouře mohou tvořit rychleji.

„I když celkový počet bouří nemusí dramaticky vzrůst, jejich síla a nepředvídatelnost ano,“ upozornil Horton.

Doporučení a opatření

Organizace World Weather Attribution (WWA) připravila sadu doporučení, jak se na meteorologické katastrofy spojené s měnícím se klimatem lépe připravit. Mezi radami je zejména zavedení systémů včasného varování. Mezi dalšími navrženými opatřeními je zvýšení odolnosti měst a zajištění infrastruktury.

Některé jevy se ale podle této zprávy stávají tak extrémními, že zřejmě nebude možné se jim přizpůsobit.

Přírodní krásy Asie

Asie je největším a současně nejlidnatějším kontinentem naší planety. Díky svojí velké rozloze se jedná o území s velmi rozmanitou krajinou, faunou i lidskou kulturou. Mnozí však bohužel často zapomínají, že Asie - to je také území plné úžasných přírodních scenérií ukrývající miliony překrásných míst.

1. Jen kousek od japonského Kyoto se nachází překrásný bambusový les, který - když v něm zrovna není moc turistů - je dokonalou oázou klidu.
2. Díky tomu, že je Sokotra jedním z vůbec nejizolovanějších míst na světě, mohly se zde nerušeně vyvíjet zcela jedinečné druhy rostlin a živočichů.
3. Rozsáhlý komplex rýžových políček pokrývá strmé svahy jihočínské provincie Yunnan o celkové rozloze až 4 000 km2.
4. Sopka Kelimutu, která kdysi vyrostla na indonéském ostrově Flores, se může pyšnit hned třemi kráterovými jezery. Přestože jsou od sebe jezera vzdálená nanejvýš jen několik desítek metrů, každé z jezer má zcela jinou barvu.
5. Filipínská legenda praví, že tyto „čokoládové kopečky“ jsou hromádky výkalů obřího buvola, který zde kdysi plenil celý ostrov.
6. Jedny z největších mokřad na světě se rozprostírají nedaleko čínského Pchan-ťinu.
7. Jedno z nejmystičtějších míst celé Kambodže, chrám Ta Prohm, je dokonalým příkladem toho, jak mocná dokáže být příroda.
8. Tyto nádherné travertinové terasy na severu Íránu patří k nejkrásnějším místům naší planety.
9. Na fotografii je čínské pohoří Zhangjiajie, které tvůrcům filmu posloužilo „pouze“ jako inspirace.

Malá rajská zahrada jihovýchodní Asie

Oblast jihovýchodní Asie není v rámci kontinentu žádnou výjimkou - právě naopak. Na relativně malé rozloze najdeme téměř vše - například moře s nejvyšší biodiverzitou světa, prastaré lesy, desítky aktivních sopek, mocné řeky spojující svým životodárným tokem země ležící podél jejich břehů, či vysoké hory s vrcholky, jež navzdory tropickému podnebí pokrývá sníh. Také bohatství místní unikátní fauny a flóry je obrovské - oblast jihovýchodní Asie je domovem až 20 % světových druhů pozemních a mořských druhů rostlin a živočichů.

Z celkem 17 světových zemí pyšnících se přírodní megadiverzitou najdeme hned 4 v jihovýchodní Asii - jsou to Indonésie, Malajsie, Filipíny a Papua-Nová Guinea. Příroda v tomto koutu světa opravdu svými dary nešetřila. A neuvěřitelná různorodost zdejších etnik, národů, náboženství a kulturních zvyků jakoby kopírovala přírodní bohatost regionu. Příroda, jež zde s nezměrnou štědrostí nabízí lidem své dary, zároveň umožňuje rychlý růst lidské populace. Výsledkem prosperity lidské komunity jsou i jevy méně pozitivní - mnohamilionové metropole zahalené oblaky smogu, stále se zmenšující plochy nesmírně cenných deštných pralesů nahrazované poli a plantážemi, znečištěná moře a řeky, ohrožované navíc nadměrným lovem ryb. Nebo také necitlivá těžba nerostných surovin v oblastech, které si zaslouží nejvyšší stupeň ochrany.

Mnohdy se při drancování místního přírodního bohatství ani nejedná o záměr, ale důsledek faktu, že stále větší počet obyvatel se musí dělit o stejný, či dokonce zmenšující se objem prostředků k obživě. Vedle problémů ničení přírody spjatých s činností člověka usilujícího o prostou obživu (což je do určité míry možné považovat za životní nutnost) je zde i otázka turismu.

Krásy a obrovská pestrost zdejší přírody v kombinaci s velmi příznivými podmínkami k návštěvě - slušnou infrastrukturou, dlouhodobě víceméně stabilní bezpečnostní situací, přívětivými obyvateli, fantastickou kuchyní a obecně příznivou cenovou hladinou - působí na turisty z celého světa jako magnet. Poptávka po dovolené v jihovýchodní Asii rostla v posledních dekádách přímo raketově, mezi lety 1991-2011 vzrostl počet jen zahraničních turistů o 300 % (samostatnou kapitolu představují návštěvníci z Číny). A místní obyvatelé, vděční za další zdroj obživy a prosperity, rádi vyhoví klientům přinášejícím tak potřebné finance. Tlak na již tak těžce zkoušenou přírodu se s přílivem turistů ještě znásobuje...

Ohrožení unikátního regionu

Prozatím zůstává pestrost zdejších druhů ohromující. Region je zhruba v polovině rozdělen tzv. Wallaceovou linií, jež představuje přelom mezi především asijskou a především australskou faunou a flórou. Proto se v jihovýchodní Asii můžeme, možná trochu překvapivě, setkat například se stromovými klokany a obrovským množstvím papoušků, které bychom jinak očekávali spíše v Austrálii. Z dalších zajímavých druhů fauny, pro něž je zdejší příroda domovem, uveďme například orangutany, tapíry čabrakové, slony indické, nosorožce jávské, tři druhy tygrů, známé komodské draky (varan komodský) či orly filipínské - seznam by mohl dlouho pokračovat. Většina těchto druhů je dnes již bohužel ohrožena, mnohdy kriticky.

Nesmírně pestrá je i fauna a flóra zdejších moří - vedle obrovských žraloků velrybích žije v jihovýchodní Asii šest z celkových sedmi druhů mořskýchželv (čtyři druhy zde i kladou vejce). A stejně jako pozemní druhy jsou i ty mořské mnohdy v ohrožení. Podle odhadů je ohrožena až polovina celkové rozlohy korálových útesů jihovýchodní Asie, podobně jsou ohroženy všechny druhy mořských želv (některé kriticky). Příčin je mnoho - vedle oteplování oceánů zde hrají roli i přílišný či necitlivý (za pomoci výbušnin či jedů) rybolov, ukládání sedimentů přinášených řekami v důsledku zvýšené deforestace a další vlivy.

Navzdory vysoké schopnosti regenerace představuje kombinace změny klimatu, lidských faktorů (především rozvoje zemědělství a infrastruktury) a turismu pro zdejší přírodu smrtící koktejl, z něhož by se podle některých studií již nemusela zotavit. Stále větší plochy primárního pralesa, domova mnoha nenahraditelných přírodních druhů, padají za oběť vypalování za účelem zakládání polí a plantáží, především palmy olejné (Malajsie a Indonésie dnes pokrývají 90 % světové produkce palmových olejů, jejichž význam coby biosložky paliv je navíc sporný).

I místní vlády si již začínají uvědomovat, jak křehká je rovnováha mezi potřebami obživy místních a nutností uchovat přírodu budoucím generacím. Výsledkem jsou desítky národních parků a chráněných území jihovýchodní Asie a také mezinárodní smlouvy, které mají poskytnout možnost přežití ohrožené původní přírody.

Ilegální obchod se zvířaty a tradiční medicína

Vedle důsledků lidské činnosti způsobené do značné míry životní nutností se jihovýchodní Asie bohužel pyšní i dalším primátem - region je centrem ilegálního obchodu se zvířaty a zvířecími produkty. Příroda je drancována za účelem odchytu zvěře prodávané jako domácí mazlíčci, ale také kvůli obchodu se zvířecími produkty sloužícími jako součást tradiční (především čínské) medicíny či jako vybrané pochoutky.

Čínská medicína je kapitola sama pro sebe - téměř každá země jihovýchodní Asie hostí menší či větší komunitu Číňanů, jejichž tradiční medicína představuje další hrozbu pro mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin. Tradiční čínská medicína léčí prostředky, které mnohdy fungují spíše na mýtickém než vědeckém základě. Poptávka po vzácných složkách s mnohdy pofidérním účinkem je ale zcela reálná, ať už se jedná o tygří penisy (mají zvyšovat mužskou potenci), rohy nosorožců (údajně „ochlazují krev“) či medvědí žluč, získávanou za drastických podmínek. Číňané považují svou tradiční medicínu za nedílnou součást své prastaré kultury a vzdávají se jí jen velmi neochotně. Podobný pohled na tradiční medicínu najdeme i ve Vietnamu, jenž byl po tisíciletí čínskou kulturou formován a ovlivňován.

I zde bohužel platí zákony trhu - tedy kde je poptávka, je nakonec i nabídka. Totéž se týká i různých suvenýrů, které je možné v Asii pořídit. Je libo želví náramek či roh nosorožce?

Známý turistický slogan říká: „take just photographs, leave just footprints“, tedy víceméně to, že ideální dopad naší návštěvy v navštívené destinaci je… žádný. Nejlépe je, pokud si ze země odvezeme pouze krásné fotografie, a zanecháme jen mizivou stopu, že jsme zde kdy byli. V praxi je to samozřejmě obtížné a co si budeme povídat, každý si rád ze své cesty přiveze i nějakou hmotnější připomínku. Na rozdíl od běžných turistických tretek typu triček a nevkusných rádoby originálních výrobků, jež pouze zatíží náš rodinný rozpočet, je možné v Asii koupit i dárky méně obvyklé. Na zdejších tržištích lze za mnohdy směšnou cenu koupit produkty z místní nesmírně vzácné fauny a flóry, která je za účelem výroby cetek nemilosrdně, a hlavně zcela zbytečně, ničena. Nabízeny jsou například suvenýry vyráběné z pravé želvoviny - krunýřů mořských želv, ohrožených krásných mořských tvorů. Nebo je libo exkluzivní (a mnohdy nezákonné) výlety na místa, která ještě před pár lety představovala přírodní ráj? Dnes jsou mnohá z těchto míst zaplavena odpadky denně přijíždějících skupin turistů toužících vidět „neporušenou krásu přírody“. Náš zákazník náš pán, dalo by se říci. Jaká je ale skutečná cena těchto výrobků či aktivit?

Rozhodnutí samozřejmě spočívá na každém návštěvníkovi, je ale dobré se ptát, zda opravdu potřebujeme suvenýry za takovouto cenu, nebo výlety očividně dále prohlubující ničení zdejší přírody.

Navzdory předchozím informacím, které by mohly vyvolat dojem, že jihovýchodní Asie je regionem připomínající spálenou zemi, opak je pravdou. Tento nádherný kout světa dosud představuje malý ráj na zemi, jehož biodiverzita je dodnes jednou z nejvyšších na světě, a důvody, proč sem míří turisté, jsou stále tytéž: nádherná příroda, fantastické pláže, skvělé jídlo či dobré ceny a přívětiví místní obyvatelé, kteří s radostí vítají každého návštěvníka z jakéhokoli koutu světa. Je ale dobře si během cest uvědomovat i zodpovědnost, jakou každý turista má, a ptát se, jaká je opravdová cena za naše zážitky a jaké jsou vedlejší dopady našeho cestování. Dopady, jež mnohdy na první pohled nemusí být patrné. Už jen ochota se zamyslet a přizpůsobit své chování ochraně místní přírody a památek, namísto sobeckého postoje, že naše dovolená stojí nad vším ostatním, může být krokem správným směrem.

tags: #jevy #prirody #asie

Oblíbené příspěvky:

• Prohlášení o likvidaci odpadu – vzor ke stažení
• O knize Rok v přírodě
• Strategie adaptace pro česká města
• Příroda Praha-západ
• Jan Amos Komenský a příroda