Luiz Inácio Lula da Silva byl nejoblíbenějším brazilským presidentem, zavedl se svojí Stranou pracujících (PT, Partido dos Trabalhadores) široký sociální program pro nejchudší vrstvy a Dilma Rousseff v jeho prezidentském díle pokračovala.
Jednoduše řečeno, pokračoval Marcelo, sociální programy nebyly podpořeny dalšími kroky. Bylo to vlastně mimo jiné rozdávání kreditu miliónům chudáků, kteří začali utrácet. Vysoká spotřeba a kupní síla lidí roztočila kola ekonomiky a z Brazílie se rychle stal další eko-tygr. Byl to jakýsi zázrak, který upoutal celý svět. Nikdo zde však nemyslel, jak dál. Utrácelo se a expresident Lula i současná presidentka Dilma se usmívali, protože Brazílie vzkvétala.
Jenže ti chudáci nevěděli, jak splácet kredity, protože chyběl ten další krok, výchova. Výchova, jak se dostat ze spárů chudoby nahoru. To například levicový ekvádorský prezident Rafael Correa byl mnohem odpovědnější a investoval do vzdělání mas, což se mu také vyplatilo. Peníze v Brazílii zmizely a logicky musel přijít tvrdý pád.
A do toho všeho prolínala obrovská korupce. Když se točí miliardy, tak si i korupce ukousne svůj velký díl. A ta obrovská korupce přišla právě s Lulou, jak je skálopevně přesvědčen Marcelo. Skandály narostly do obřích rozměrů i s příchodem investic pro mistrovství světa ve fotbale 2014 a olympiádu 2016. Neomezená šestnáctiletá vláda socialistů totiž i neomezeně roztočila kola rozkrádání a korupci vládních úředníků na všech úrovní, kteří byli přesvědčeni, že jsou nedotknutelní a nepostižitelní.
Už od loňska padají hlavy i vysokých politiků, kterým zatáhla smyčku kolem krku velká „myčka peněz“ zvaná Lava- Jato, zejména kolem největší polostátní naftařské firmy Petrobras, pokračoval Marcelo, zatímco jsme procházeli největší brazilskou favelou Rocinha se skoro 300.000 obyvateli.
Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?
„Dilma se dopustila porušení zákona fiskální odpovědnosti ve výši 40 miliard riálů,“ prohlásil mluvčí Federálního Finančního Tribunálu Augusto Nardes již v říjnu 2015 a tehdy následovala první žádost o impeachment do rukou presidenta Poslanecké sněmovny Eduarda Cunha. To se nezdařilo, většina byla stále na straně vládní koalice. Letos opozice však opětovně dopravila do parlamentu žádost o impeachment Dilmy.
Nedotknutelný a mocný, ale i obdivovaný a oblíbený Lula, velká hvězda dvou brazilských vlád je náhle odsuzován a spojován s velkými korupčními skandály. Lula je otec zakladatel Strany pracujících PT a tvůrce ekosociálního brazilského zázraku minulých let. Vždyť Barack Obama jej v roce 2009, podobně jako Le Monde, prohlásil jako nejpopulárnějšího politika planety. A hle! Nyní je náhle korupčník, bývalý kluk ulice a milovaný vůdce národa, který si ze sociálních projektů pro chudé bral plnými hrstmi.
Každým dnem prý vidí vládu Dilmy víc a víc kriticky a její ekonomickou politiku hodnotí jako katastrofální dědictví z dob Luly. Jenže tzv.Lava Jato, korupce v Petrobrasu, stále více zasahuje do vládní Strany pracujících PT v státě São Paulo, kde se Lula formoval jako odborář a politický vůdce.
Dilma je však velká bojovnice s tajným trumfem urychleného jmenování Luly ministrem jejího kabinetu. V březnu proto zaútočila:“…impeachment je konstituční nástroj k odstranění prezidenta jen v případě zločinu z nezodpovědnosti jasně dokázaném. V případě nedostatečného dokázání tohoto zločinu je takové odvolání zločinem proti demokracii. A já jsem žádný zločin proti ústavě neučinila….Já nikdy neodstoupím! Jedná se o puč!“
Na vysvětlenou se jednalo o její rozhovory mimo jiné právě i s ex prezidentem Lulou. Podle ní to přineslo jen další přilévání oleje do ohně současné krize. Vláda po uveřejnění rozhovorů napadla soudce Moru, že porušil soukromá práva prezidentky.
Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu
Dilma suverénně telefonovala 16. 3. 2016 Lulovi dokonce z nechráněného mobilu s přesvědčením, že může udělat cokoliv, že je nepostižitelná. Těch šestnáct let vlády socialistů jim všem vlezlo do palice. Lula a Dilma byla jako nová brazilská božstva myslící pouze na chudé, čímž však opentlili celý národ neprůhlednou sítí, zatímco si nestydatě hrabali do kapes. Chudáci, měli to zapotřebí?
„Posílám ti akta jmenování, abys je použil v případě potřeby,“ říkala Dilma Lulovi. Neboli to znamenalo, aby jmenovací dokument ministra použil při chystaném preventivním zatčením, které měl soudce Mora již připravené. Ministra totiž nemůže uvěznit soudce 1. instance. To je v kompetenci jen Nejvyššího Federálního Tribunálu, což může trvat samozřejmě dlouho. A mezitím Lula, stále ověnčený popularitou a velkým charismatem s velkomocenskými styky, je schopen zastavit pád Dilmy a vše zamést pod koberec. Služba za službu. Vždyť nebýt Luly, nebyla by ani Dilma prezidentkou. Vlastně ji sám dosadil.
Také lídr lidově socialisté strany PPS (Partido Popular Socialista) Rubens Bueno prezidentce naznačil, že impeachment není žádný puč, ale ústavní akt. Na zvýšení své podpory proto Dilma urychleně jmenovala Lulu ministrem pro Státní záležitosti svého prezidentského kabinetu (Casa Civil), což vyvolalo opoziční bouře. Dilma přesto uvedla Lulu do jeho nového postu v paláci Planalto 17. 3. za mohutných protestních demonstrací obou táborů: „Výkřiky pučistů mne neodklidí z cesty,“ zvolala Dilma.
Po čtyřiceti minutách Luly na místě ministra jeho jmenování zrušil 20. 4. 2016 Nejvyšší Soudní Tribunál slovy federálního soudce Itagiby Catta Preta Neta jako neregulérní. Novinář časopisu Veja Augusto Nunes nazval exprezidenta Lulu chameleónem impeachmentu, když přijal nový úřad ministra za výměnu hlasu pro Dilmu.
Dilma se však stále tvrdě brání. Dne 23. března vyšla do ulic Brasílie a udělala tiskovou konferenci s lidmi přímo „v terénu“, ovšem s pečlivě připraveným televizním přenosem. To ji samozřejmě získává body mezi lidmi, zvlášť když klidným a příjemným hlasem v bílém slušivém sáčku prohlašuje, že všichni jsme si před zákonem rovni. Není z ní cítit žádná zloba, protože se umí dokonale ovládat a je přesvědčena, že brazilská demokracie úspěšně překoná i tuto politickou krizi. Myslí to tak, že ona úspěšně propluje jejími divokými peřejemi.
Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy
Bolivariánští spojenci lulopetismu (vládní směr exprezidenta Luly, vůdce strany pracujících PT) Evo Morales, president Bolívie, Rafael Correa, president Ekvádoru a Nicolás Maduro, president Venezuely vyjádřili podporu Dilmě a snahu o její odvolání považují za vládní puč.
Zpráva ze 7.4.2016: Mocný developer Andrade Gutierrez udal, že při stavbě vodní elektrárny Belo Monte šlo přes 40 miliónů dolarů, tedy 1% z ceny, do kapes politiků vládních stran PT a PMDB. Současně udal, že jeho firma OAS zaplatila úplatky ve výši čtvrt miliardy dolarů úředníkům polostátních firem Petrobras a Eletrobras v rámci stavebních aktivit, k získání staveb čtyř stadiónů pro mistrovství světa v kopané roku 2014 či atomové elektrárny Angra 3. Z původních 700 miliónů dolarů vyšplhala jejich cena až na jednu miliardu dolarů.
Sama firma OAS však navíc přiznala, že uhradila ztrátu kampaně Dilmy firmě Proper Communication ve výši 1,2 miliónů dolarů. Navíc deník O Globo z 23. 3. náhle uveřejnil utajované dokumenty firmy Odebrecht o miliónových platbách v prospěch João Santany, který vedl presidentskou kampaň za znovuzvolení Dilmy. Sekretářka firmy Maria Lucía Tavares, mající plnou důvěru firmy, totiž začala náhle spolupracovat s vyšetřovateli a prozradila, že to byl přímo Marcelo Odebrecht, který poslal dva milióny riálů Santanovy v loňském listopadu. Nová fáze vyšetřování nazvaná Xepa byla na světě.
Za šestnáct let došlo k složitému propojení tisíce politiků a úředníků nejrůznějších stupňů místní, regionální, státní a federální úrovně s neprůhlednou sítí podnikatelské sféry, která je velmi nepřehledná, protože se jedná o stovky a stovky osob a stovky podniků hledající výhody a kontrakty. Řada z nich, včetně i několika ministrů, byla během těchto let sice obětována v rámci takzvané očisty. Jenže to bylo jen „na oko“.
Vyšetřování největší developerské firmy Odebrecht například odhalilo počátkem roku 2016 v jejich firemní struktuře dokonce existenci speciálního a tajného oddělení ředitelství úplatků k získávání vládních projektů. Ex president Marcelo Odebrecht je za mřížemi již od loňska, ale v další už 26. fázi vyšetřování Lava-Jato bylo nově uvězněno třináct vysokých představitelů této mamutí firmy. Do preventivního vězení se dostali čtyři vysocí, především finanční představitelé firmy Odebrecht včetně mladšího bratra Marcela Odebrechta Olívia Rodríguese a devět do takzvaného dočasného vězení. Firma má 168.000 zaměstnanců a její projekty se realizují v 27 zemích světa s čistým ziskem 150 miliónů dolarů. Například stavba linky metra č. 4 v Riu má rozpočet 2,5 miliard dolarů, stavba přístavu Porto Maravilha v Riu 1,2 miliardy dolarů či stadión Arena Corinthias, kde byl zahájeno mistrovství světa v kopané, 250 milionů dolarů. Politika a sport prolíná i do byznysu. Jde o státní reprezentaci a tak třeba famózní stadion Maracaná byl podle Marcela Noguera rekonstruován za tolik peněz, že by se z nich daly postavit dva st...
tags: #dilma #rousseff #ekologické #projekty